Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2008

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
2 As 38/2008 - 55 30. 7. 2008 B Proti rozhodnutí podle §17 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, o tom, že určitý pozemek ve vlastnictví státu není nemovitostí, na kterou se vztahuje citovaný zákon, vydaném v souvislosti s určením správy tohoto majetku, není oprávněna podat žalobu kongregace (náboženský řád či církev), která byla jeho původním vlastníkem.
1 As 49/2008 - 122 30. 7. 2008 B Cílem bezpečnostní prověrky není (a ani nemůže být) dokonale podrobné zmapování činnosti navrhované osoby v každém okamžiku jejího života, ale takové zjištění skutkového stavu, které bude dostačující k dosažení závěru o splnění či nesplnění podmínek pro vydání požadovaného osvědčení (§24 odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností).
5 Afs 5/2008 - 75 28. 7. 2008 A I. Zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §2 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze vykládat tak, že by závěry správce daně o skutkové stránce věci mohly být výsledkem libovůle. Takové závěry musí naopak vyplynout z racionálního myšlenkového procesu odpovídajícího požadavkům formální logiky, v jehož rámci bude důkladně posouzen každý z provedených důkazů jednotlivě a zároveň budou veškeré tyto důkazy posouzeny v jejich vzájemné souvislosti. Tato úvaha musí být v konečném rozhodnutí v daňovém řízení přezkoumatelným způsobem vyjádřena a plně podléhá kognici správních soudů. II. Ani poslední věta §31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle níž provedené důkazní řízení osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se staly skutečně důkazem, neposkytuje správci daně oprávnění k tomu, aby některé předložené důkazy svévolně ze své úvahy vyloučil a přihlížel pouze k některým, které si sám zvolí.
8 Afs 107/2007 - 144 28. 7. 2008 B Nemá-li tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti oporu v obsahu spisu a stěžovatel nenavrhl k prokázání svých tvrzení žádné důkazy, Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítne (§110 odst. 1 s. ř. s.).
2 Afs 67/2008 - 112 24. 7. 2008 A Důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského soudu nemůže být samotná skutečnost, že se soud s některými žalobními body vypořádal jen v části odůvodnění uvozené slovy „jako obiter dictum …“.
4 As 90/2006 - 123 23. 7. 2008 A I. Zápisná nezpůsobilost přihlašovaného označení není dána jakoukoli podobností s registrovanou ochrannou známkou, ale toliko podobností závadnou, tj. podobností, jež vyvolává pravděpodobnost záměny ohledně původu výrobků či služeb [§7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách]. II. Nepříčí se principům známkoprávní ochrany samo o sobě, dospěje-li správní orgán k závěru o různém stupni rozlišovací způsobilosti ochranných známek; rozlišovací způsobilost ochranných známek nelze paušálně považovat za identickou.
1 As 55/2008 - 156 23. 7. 2008 A I. V případě postupu podle §90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004 má rozkladový orgán povinnost umožnit účastníku řízení vyjádřit se nejen k podkladům rozhodnutí nově pořízeným rozkladovým orgánem [§36 odst. 3 ve spojení s §90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004], ale též k případným novým důvodům, pro něž hodlá přihlášku zamítnout (§22 odst. 4 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách). II. Při meritorním rozhodování o přihlášce ochranné známky správní orgán vychází ze skutkového stavu ke dni, k němuž je o přihlášce rozhodováno, nikoli ke dni podání přihlášky.
4 Ads 46/2008 - 61 23. 7. 2008 A Kázeňská odměna ve formě peněžitého daru udělená podle §31 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, není odměnou ve smyslu §76 odst. 1 vyhlášky č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, a nezapočítává se tudíž do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty, ze kterého se při splnění podmínek stanovených v §114 odst. 1 zákona č. 286/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, vypočítává odchodné.
4 Ads 40/2008 - 73 23. 7. 2008 A I. Ustanovení §24 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje uchazeče o zaměstnání jako fyzickou osobu, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence. II. Důvody, pro které nelze žadatele do evidence uchazečů o zaměstnání zařadit, jsou uvedeny v §25 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a nepatří mezi ně absence „bydliště“ (zde trvalého pobytu) tohoto žadatele ve smyslu §5 písm. b) téhož zákona. III. Pojem „bydliště“ uvedený v §24 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je pouhým kritériem pro určení místní příslušnosti úřadu práce.
3 As 51/2007 - 84 23. 7. 2008 B I. Nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to nepřezkoumatelnost rozhodnutí zpravidla spočívající v nedostatku jeho důvodů [§76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Může to však způsobit i nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti, a to tehdy, pokud v případě správního trestání za více správních deliktů z výroku ani z odůvodnění rozhodnutí zřetelně nevyplyne počet a popis jednotlivých skutků, za něž je delikvent postižen, a správní orgán se opomene vyjádřit k námitce, podle níž jeden ze skutků, jimiž se správní orgán v řízení zabýval, správním deliktem není. II. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů; důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelného.
3 As 25/2007 - 227 23. 7. 2008 B I. Stavební úřad při povolování podzemních staveb zkoumá i splnění podmínky zajištění komplexnosti a plynulosti výstavby [§62 odst. 1 písm. c) stavebního zákona z roku 1976]. Pokud je takovou podmínkou uzavření dohody s vlastníky nemovitostí dotčených podzemní stavbou, stavební úřad zkoumá, zda dohoda byla skutečně uzavřena. II. Stavba tunelů je stavbou podzemní, která funkčně ani svou konstrukcí nesouvisí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm, a tudíž ani neovlivňuje užívání souvisejících pozemků k účelu, k němuž jsou užívány dosud a k němuž jsou určeny. Stavebník podzemní stavby proto nemusí prokazovat vlastnická práva k pozemkům, ve vztahu k nimž má být stavba tunelu provedena (§58 odst. 4 stavebního zákona z roku 1976).
8 Afs 53/2007 - 113 23. 7. 2008 B Nařídil-li celní úřad exekučním příkazem exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky na pohledávky daňového dlužníka, které měl u poddlužníka, nepochybil, byť by před vydáním exekučního příkazu došlo k postoupení pohledávky za poddlužníkem, pokud daňový dlužník před vydáním exekučního příkazu nesplnil svou notifikační povinnost vůči poddlužníku (§526 občanského zákoníku).
1 As 38/2008 - 97 23. 7. 2008 B Pokud žalobce jednal vědomě a dlouhodobě v rozporu s §152 odst. 2 písm. c) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, neboť byl jednatelem obchodní společnosti bez souhlasu služebního funkcionáře, a zároveň tuto skutečnost neuvedl do bezpečnostního dotazníku, čímž porušil §32 odst. 4 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (ve znění účinném do 31. 12. 2005), může být takové jednání v relevantním kontextu skutkových okolností daného případu bezpečnostním rizikem podle §23 odst. 2 písm. d) tohoto zákona. Skutečnost, zda obchodní společnost, v níž byl žalobce jednatelem, vyvíjela či nevyvíjela podnikatelskou činnost, je nerozhodná.
4 Ads 76/2007 - 68 22. 7. 2008 A I. Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 172/2002 Sb., o odškodnění osob odvlečených do SSSR nebo do táborů, které SSSR zřídil v jiných státech, mají ty fyzické osoby, které v době odvlečení byly občany Československa [§2 odst. 1 písm. b) tohoto zákona]. II. Pokud fyzická osoba, která nabyla československé státní občanství podle §1 odst. 2 ústavního zákona č. 236/1920 Sb., toto občanství pozbyla podle §1 Smlouvy mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce (č. 300/1938 Sb.) ke dni 10. 10. 1938 (současně týmž dnem nabyla německé státní příslušnosti), a československé státní občanství až do jejího prohlášení za mrtvou (30. 9. 1945) nenabyla zpět (nebylo jí zachováno), jak to umožňoval ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb., nelze ji považovat za osobu oprávněnou podle §2 odst. 1 zákona č. 172/2002 Sb.; za osobu oprávněnou nelze pak považovat ani její děti, manžela či rodiče ve smyslu §2 odst. 2 téhož zákona. ...
2 As 20/2008 - 73 22. 7. 2008 B I. Absentuje-li v rozhodnutí I. stupně výrok, kterým by účastníku řízení měla být uložena povinnost, přiznáno právo či deklarováno, že zde určité právo je nebo není, nelze tento nedostatek odstranit doplněním odpovídajícího výroku v rozhodnutí odvolacím cestou změny dle §90 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004. Takový postup je těžkou procesní vadou, zakládající nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. II. Usnesení státního zástupce, kterým je věc postoupena jinému orgánu příslušnému deliktní jednání projednat (§171 trestního řádu), nezavazuje tento orgán, pokud jde o výši škody, která měla (dle tohoto usnesení) takovým jednáním vzniknout (§70 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Jde pouze o závazné určení věcné příslušnosti k projednání tohoto skutku, tedy autoritativní kvalifikaci deliktu jako soudního či správního.
7 Afs 13/2007 - 54 17. 7. 2008 A Rozhodnutí správce daně vyššího stupně o delegaci místní příslušnosti ke správě daně (§5 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s.; není vyloučeno z přezkoumání soudem.
1 As 15/2007 - 141 17. 7. 2008 A Ustanovení §4 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 167/2008 Sb. (účinnost od 17. 8. 2008), ve slovech „svojí činností“ je nutno vykládat tak, že tu zákon má na mysli jak konání, tak opomenutí. Součástí objektivní stránky skutkové podstaty správního deliktu podle tohoto ustanovení je nejen jednání (konání či opomenutí), ale také následek, spočívající v porušení nebo ohrožení zájmů, tvořících objekt deliktu. I následek, jakož i účinek na konkrétním předmětu útoku je proto předmětem dokazování v řízení před správním orgánem.
1 Afs 8/2007 - 106 17. 7. 2008 A Při zařazování zboží podle celního sazebníku (§58 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon) bylo třeba postupovat podle Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému (nařízení vlády č. 480/2001 Sb., celní sazebník) a vždy nejprve určit rozhodné číslo v rámci kapitol tohoto systému jako základní složku členění zboží. Při zařazení směsí, jejichž složení odpovídá různým číslům ve smyslu pravidla 2b Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, bylo třeba dále postupovat podle pravidla 3 a určit, zda se jedná o směs, která svým složením odpovídá specifickému popisu určitého čísla, či zda je třeba provést zařazení podle materiálu nebo komponentu dávajícího směsi podstatné rysy. Přitom bylo třeba vzít v úvahu zejména povahu zboží, přesně zjištěný podíl jednotlivých složek směsi, případně i její předpokládané či obvyklé užití. Směs dvou látek obsahující 98,6 a více hmotnostních procent sacharózy a 1,2 a méně hmotnostních procent výtažku z lékořice bylo třeba dle ...
6 As 41/2007 - 74 17. 7. 2008 B Dokazování cizojazyčnou listinou, aniž je pořízen její překlad podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je v řízení o výmazu užitného vzoru vedeného podle správního řádu z roku 1967, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zákonem č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zásadně přípustné.
6 As 44/2007 - 64 17. 7. 2008 B Příslušný správní orgán (správa chráněné krajinné oblasti a v odvolacím řízení též správní orgán druhého stupně) musí při úvaze, zda souhlas podle §44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, má být udělen či nikoliv, vycházet z účelu citovaného zákona, zejména pak z účelu ochrany zvláště chráněných území. Správní orgán musí především zvážit, zda zamýšlená stavba neznamená vzhledem ke konkrétním okolnostem nepřiměřený zásah do chráněného území (do přírody).
6 As 27/2007 - 116 17. 7. 2008 B Poskytnutí dokumentace předané Evropské komisi pro řízení „State Aid No CZ 46/2003 - Czech Republic“ označené v souladu se zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, za utajovanou skutečnost bylo možno žadateli o informace odepřít v souladu s §7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
9 Afs 14/2008 - 81 17. 7. 2008 B V případech, kdy je daň stanovena podle pomůcek, musí se odvolací orgán vyrovnat i s otázkou, zda správce daně splnil své zákonné povinnosti vyplývající z §46 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Každý jiný postup staví účastníka daňového řízení do nedůvodně nerovného postavení a je tedy v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
9 As 86/2007 - 76 16. 7. 2008 A Ohodnocení rozhovoru konaného dle §20 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, místo přijímací zkoušky z českého jazyka s osobou, která není státním občanem České republiky, je nutno promítnout do výsledků přijímací zkoušky (je-li v souladu s §60 odst. 4 téhož zákona stanovena).
1 As 36/2008 - 77 16. 7. 2008 A Správní delikt dle §45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je naplněn též tím, že exekutor zveřejnil usnesení o ceně nemovitosti, v němž označil povinného rodným číslem.
9 As 87/2007 - 61 16. 7. 2008 B Žalobu proti rozhodnutí o nevydání dokladu podle §81i zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, lze podat v obecné lhůtě dvou měsíců poté, co rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem (§72 odst. 1 s. ř. s.). Zvláštní lhůta stanovená v první části (§73 odst. 2) zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, se neuplatní.
9 Afs 202/2007 - 68 16. 7. 2008 B Při hodnocení neurčitého pojmu „neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků“ [§44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech] je nutné, krom jiného, vycházet i z účelu poskytnutých veřejných prostředků a jeho naplnění. Z tohoto vyplývá, že nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněné použití prostředků a jako takové musí být vráceno zpět do veřejného rozpočtu.
3 As 26/2008 - 72 16. 7. 2008 B Rozhodnutí o zápisu kulturní památky do státního seznamu kulturních památek podle §7 odst. 3 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a §1 odst. 3 vyhlášky č. 116/1959 Ú. l., o evidenci kulturních památek, nelze úspěšně zpochybňovat v rámci řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku podle §8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči; toto rozhodnutí bylo možno přezkoumat jen na základě opravných prostředků proti němu podaných.**) S účinností od 1. 1. 1988 zrušena zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
3 Ans 8/2008 - 84 16. 7. 2008 B Organizační složky Všeobecné zdravotní pojišťovny vyjmenované v §12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, nejsou správními orgány ve smyslu §4 odst. 1 s. ř. s. Soudem místně příslušným k projednání žaloby je tak soud určený podle sídla pojišťovny uvedeného v §1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
1 Ans 6/2008 - 58 16. 7. 2008 B Ačkoliv soudní řád správní výslovně nestanoví povinnost soudu vyžádat si správní spis v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§79 až §81 s. ř. s.), musí tak soud učinit, pokud je z okolností případu zřejmé, že právě na základě správního spisu lze zjistit skutkový stav věci a posoudit důvodnost žaloby.
6 Ao 1/2008 - 86 16. 7. 2008 B Pokud by došlo nebo mohlo dojít k povolení výstavby na pozemcích navrhovatelů v období před schválením nového územního plánu (který ve svém návrhu na pozemcích navrhovatelů nepočítá se zástavbou, ale zachovává je v souladu s jejich současným reálným charakterem jako louky), nepochybně by mohlo dojít ke „znemožnění budoucího (nestavebního) využití území podle připravované územně plánovací dokumentace“ ve smyslu §97 stavebního zákona z roku 2006. Zákonná podmínka, že územní opatření o stavební uzávěře – omezující nebo zakazující stavební činnost ve vymezeném území – lze vydat pouze tehdy, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, je tedy splněna (§97 uvedeného zákona).
Nao 76/2008 - 92 16. 7. 2008 B Podmínka §14 odst. 1 o. s. ř. zakládá vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jejich skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže „lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti“. Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudkyně, zda se cítí nebo necítí být podjatá, anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti případu - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být.
8 Afs 70/2007 - 102 14. 7. 2008 B Navrhne-li daňový subjekt k prokázání svého tvrzení provedení důkazu (§31 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), musí jej dostatečně identifikovat, neboť možnost správce daně provést důkazní prostředek navržený daňovým subjektem je limitována poskytnutými údaji. Nelze přičítat k tíži daňového orgánu, že se mu nepodařilo vyhledat nedostatečně identifikovaný důkazní prostředek. Navrhuje-li daňový subjekt výslech svědka, musí jej přesně označit, včetně kontaktních údajů, a zásadně musí uvést, co má být jeho výpovědí prokázáno ve vztahu k předmětu daňového řízení.
8 Afs 72/2007 - 65 11. 7. 2008 B V případě výdaje (§24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) ve vztahu mezi nezávislými osobami je správce daně oprávněn zabývat se otázkou, zda výdaj zjevně nepřesahuje kritérium tržní přiměřenosti, a ve vztahu mezi osobami spojenými musí uplatnit přísnější kritérium (§23 odst. 7 citovaného zákona), podle nějž cena nesmí být nejen zjevně nepřiměřená, ale nesmí přesahovat cenu obvyklou vůbec.
8 Afs 97/2007 - 54 11. 7. 2008 B Zanikl-li žalobce (právnická osoba) ke dni výmazu z obchodního rejstříku a krajský soud proto řízení o žalobě zastavil (§107 odst. 3, 5 o. s. ř. za použití §64 s. ř. s.), jsou kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení podané advokátkou, jež žalobce zastupovala v řízení před krajským soudem, a osobou, která byla likvidátorem žalobce, podané osobami zjevně neoprávněnými a Nejvyšší správní soud je odmítne [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.].
1 As 51/2008 - 72 10. 7. 2008 A I. Dřívější krátkodobý pracovní poměr pracovníka správního orgánu u účastníka správního řízení nemůže být bez dalších k tomu přistupujících skutečností (např. okolnosti ukončení pracovního poměru) považován za důvod pochybností o podjatosti jmenovaného pracovníka (§9 správního řádu z roku 1967). II. Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je „vypouštěním odpadních vod“ jejich odtok mimo zařízení, kde vznikly, popřípadě mimo zařízení, v němž měly být přechodně uloženy do doby zajištění jejich zneškodnění původcem. III. Není vyloučeno, aby určitý škodlivý následek (zde znečištění vodního toku) byl způsoben konáním či opomenutím více právnických osob (a to případně i v souběhu s přestupkem fyzické osoby). V takovém případě správní orgány zkoumají odpovědnost každé z právnických osob ve vztahu k jí porušené právní povinnosti samostatně (a těmto právnickým osobám jsou pak sankce udělovány rovněž samostatně).
7 A 158/2000 - 97 10. 7. 2008 B Náležela-li žalovanému Úřadu průmyslového vlastnictví pravomoc odepřít zápis přihlášeného označení podle §3 odst. 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, bez ohledu na námitky (tj. ex officio), pak za situace, kdy námitky proti zápisu vzneseny byly [zde podle §9 odst. 1 písm. a) a b) citovaného zákona], se žalobce (přihlašovatel) nemůže dovolávat přesného a vyčerpávajícího označení namítatelů ve správním rozhodnutí. Za těchto okolností, kdy současně jiná pochybení žalovaného Nejvyšší správní soud neshledal, by kategorické lpění na precizním uvedení namítatelů ve správním rozhodnutí bylo nemístným formalismem a odporovalo by též zásadě hospodárnosti.
1 Afs 89/2008 - 76 10. 7. 2008 B Bylo-li úkolem krajského soudu přezkoumat zákonnost postupu správních orgánů, a to ke skutkovému i právnímu stavu v době vydání napadeného rozhodnutí, pak krajský soud učinil nesprávný závěr, jestliže napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a zavázal jej při vydání nového rozhodnutí ve věci ke zohlednění stavu, který nastolil až sám svým rozsudkem. Takový závěr je jednak v rozporu s právní úpravou, vztahující se k možnosti uplatnění odčitatelných položek – viz výše (§34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), a současně tento postup krajského soudu odporuje smyslu a principům soudní ochrany (§75 s. ř. s.) a navozuje právní nejistotu pro obě strany sporu.
1 Afs 80/2008 - 104 10. 7. 2008 B Poskytování dotací a sankce za porušení rozpočtové kázně (§30 zákona č. 576/1990 Sb., rozpočtová pravidla republiky) podléhá režimu práva veřejného.
1 As 54/2008 - 89 10. 7. 2008 B I. Kasační stížnost, v níž stěžovatel vyjadřuje nesouhlas s tím, že věc byla současně se zrušením napadeného rozhodnutí vrácena žalovanému k dalšímu řízení, a domáhá se toho, aby byla věc vrácena orgánu I. stupně, jehož rozhodnutí bylo též zrušeno, směřuje pouze proti důvodům rozhodnutí, a je tak nepřípustná (§104 odst. 2 s. ř. s.). II. Krajský soud si při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační stížnosti musí zodpovědět na otázku, zda je kasační stížnost podána včas, osobou k tomu oprávněnou a je-li přípustná; není-li tomu tak, zamítne žádost s tím, že taková kasační stížnost je zjevně neúspěšným návrhem (§36 odst. 3 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud pak tento závěr přezkoumá ke kasační stížnosti účastníka směřující proti usnesení o zamítnutí žádosti.Krajský soud však nemůže označit jako zjevně neúspěšný návrh kasační stížnost, která výše uvedené náležitosti splňuje – ať už se tato stížnost týká podmínek řízení před ním samým, jeho postupu v říze ...
9 Afs 59/2007 - 56 8. 7. 2008 A Nejvyšší správní soud je v řízení o opětovné kasační stížnosti vázán závazným právním názorem, který sám v téže věci vyslovil v předchozím zrušujícím rozsudku, neboť i přípustnost samotné opětovné kasační stížnosti je omezena na důvody, které Nejvyšší správní soud v téže věci dosud nevyřešil [§104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.].Tato vázanost právním názorem je prolomena v případě změny skutkových zjištění či právních poměrů nebo dojde-li k podstatné změně judikatury, a to na úrovni, kterou by byl krajský soud i každý senát Nejvyššího správního soudu povinen respektovat v novém rozhodnutí. Takový případ nastane např. tehdy, uváží-li v mezidobí mezi prvním zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu a jeho rozhodováním v téže věci o opětovné kasační stížnosti o rozhodné právní otázce jinak Ústavní soud, Evropský soud pro lidská práva, Evropský soudní dvůr, ale i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v řízení podle §17 s. ř. s. nebo plénum či kolegium ve stanovisku přijatém podle §19 ...
9 Afs 110/2007 - 102 8. 7. 2008 A Ve výzvě správce daně podle §43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, musí být uvedeny konkrétní skutkové důvody zakládající pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení, popřípadě dodatečného daňového přiznání nebo následného hlášení a dalších písemností předložených daňovým subjektem, nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených. Výzva odkazující pouze na příslušný řádek takového přiznání či hlášení nebo takové písemnosti tomuto požadavku zpravidla neodpovídá.
4 As 5/2006 - 131 4. 7. 2008 B V řízení o žalobě proti rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle §9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, nelze úspěšně uplatnit námitky směřující proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy podle §9 odst. 5 téhož zákona.
2 As 27/2008 - 57 3. 7. 2008 A I. Vlastník pozemku, na němž se nachází studna, ke které má být ve prospěch oprávněného z věcného břemene podle §9 odst. 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, prodlouženo povolení k odběru podzemních vod, je účastníkem tohoto vodoprávního řízení. II. Řízení o prodloužení povolení nakládat s vodami ve smyslu §9 odst. 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je řízením zahajovaným toliko na žádost. Tato žádost je podáním, jehož změna nebo zpětvzetí je možná jen za podmínek §41 odst. 8 správního řádu.
7 As 4/2008 - 85 3. 7. 2008 B Z dikce §77 zákona o přestupcích vyplývá, že výroky o vině přestupkem, o druhu a výměře sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o uložení ochranného opatření, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení jsou vzájemně oddělitelné z hlediska skutkových nebo právních vad, pro které mohou být podle výsledku přezkoumání zrušeny, i když všechny mají základ ve výroku o vině či nevině přestupkem, a možnost jejich uložení se odvíjí právě od vyslovení tohoto výroku. Vyslovení výroku o vině či nevině přestupkem je však zásadní ve vztahu k volbě druhu a výměry sankce, popřípadě dalších uvedených výroků, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Z logiky věci proto vyplývá, že jestliže je vadná jen část žalobou napadeného správního rozhodnutí o přestupku a lze ji oddělit od ostatních, lze zrušit rozhodnutí jen v této části; je-li však zrušen, byť i jen zčásti, výrok o vině přestupkem, je třeba zrušit vždy zároveň celý výrok o druhu a výměry sankce, jakož i další výroky, ...
3 Ads 58/2008 - 54 2. 7. 2008 B Vezme-li žalobce svůj návrh zpět s tvrzením, že tak činí pro pozdější chování žalovaného, je nutno pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle §60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. chování žalovaného hodnotit ve vztahu k obsahu napadeného správního rozhodnutí.
3 Ads 52/2008 - 68 2. 7. 2008 B Ustanovení §32 zákona o důchodovém pojištění není v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny ve vztahu k čl. 30 odst. 1 Listiny.Zrušením §32 zákona o důchodovém pojištění, jenž pro ženy vychovávající děti stanoví nižší důchodový věk, by byla nastolena rovnost obou pohlaví ve vztahu k právu na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Došlo-li by ke zrušení tohoto ustanovení, bylo by odebráno jisté zvýhodnění ženám – matkám, aniž by v rámci „zrovnoprávnění“ nabyli muži – otcové stejné výhody, jakou mají ženy – matky. Ústavní soud je toliko negativním zákonodárcem a jeho zásah vůči napadenému ustanovení by tak pouze porušil princip ochrany důvěry občanů v právo, příp. zásah do právní jistoty, resp. legitimního očekávání. V tomto kontextu Ústavní soud konstatuje, že v daném případě nenastal rozpor mezi pozitivním zákonem a spravedlností.
1 Afs 90/2008 - 225 2. 7. 2008 B Skutečnost, zda je stavba dočasná ve smyslu §139b odst. 2 písm. b) stavebního zákona z roku 1976, lze pro účely tzv. časového odpisu podle §30 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prokázat pouze stavebním povolením a podklady k němu.
3 Ads 64/2008 - 45 2. 7. 2008 B Zemře-li žadatel o dávku důchodového pojištění (zabezpečení) po vydání správního rozhodnutí, avšak ještě před uplynutím lhůty k podání správní žaloby, jsou k podání této žaloby legitimováni právní nástupci oprávněného v pořadí podle §63 odst. 1 zákona č. 155/1995. Sb.., o důchodovém pojištění.
1 Ans 5/2008 - 104 2. 7. 2008 B I. Dozor věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti [§84 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)] není prostředkem k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu §79 odst. 1 s. ř. s. II. Úkon správního orgánu je nutno posuzovat podle jeho obsahu, nikoli podle formy, neboť i neformální přípis může být rozhodnutím v materiálním smyslu (§65 s. ř. s.). Pokud však správní orgán ve svém přípisu vysvětlil, že mu věc nebyla vrácena k dalšímu řízení, a že tedy o ní nemůže a nebude dále nijak rozhodovat, nečiní v závěru obsažená věta „považujte tento dopis za zastavení řízení“ z takového přípisu rozhodnutí, proti němuž by bylo možno podat odvolání. III. Rozhodnutí ve věci samé, jehož vydání lze žádat žalobou na ochranu proti nečinnosti podle §79 a násl. s. ř. s., musí splňovat požadavky kladené na rozhodnutí správního orgánu v §65 s. ř. s. – tedy ...
4 As 47/2007 - 84 30. 6. 2008 A Z žádného ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nevyplývá, že by řízení o přičlenění honebních pozemků (které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu) podle §30 odst. 1 citovaného zákona bylo možné zahájit pouze z moci úřední, a nikoliv též na návrh.

Za rok 2008 bylo zveřejněno 638 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 6 z celkem 13 stran,
v čase 0.000877 sekundy z toho 0.000803 sekundy NoSQL databáze - scan 14248 záznamů.