| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 7 Afs 83/2007 - 153 | 16. 1. 2009 | B | Zruší-li krajský soud rozhodnutí správního orgánu s tím, že za důvodné uzná jen některé ze žalobních námitek a jiné (výslovně) označí za nedůvodné, a je-li tento rozsudek následně Nejvyšším správním soudem (ke kasační stížnosti správního orgánu) zrušen, vrací se tím řízení před krajský soud, do stádia po napadnutí žaloby; za této situace pak krajský soud není vázán svým dříve vysloveným názorem o nedůvodnosti některých žalobních námitek a může o nich (nevyslovil-li se k nim ovšem autoritativně Nejvyšší správní soud) uvážit odlišně. |
| 7 Afs 4/2008 - 64 | 16. 1. 2009 | B | Zdanitelným plněním ve smyslu §19 odst. 1 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, je zásadně i převod movitých věcí na základě kupní smlouvy absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, mohl-li ten, kdo věci nabyl, s nimi fakticky disponovat jako vlastník. |
| 5 As 16/2008 - 68 | 15. 1. 2009 | A | Ustanovení §22 odst. 10 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, představuje zvláštní ustanovení, které umožňuje uložit v blokovém řízení za vybrané přestupky v silniční dopravě v tomto ustanovení uvedené vyšší pokutu, než je pro blokové řízení obecně stanovena v §13 odst. 2 citovaného zákona. To však neznamená, že by ostatní přestupky v silniční dopravě dle §22 citovaného zákona nebylo vůbec možné postihnout v blokovém řízení, ale pouze to, že případnou blokovou pokutu je třeba uložit dle obecného §13 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (pokuta do 1 000 Kč). |
| 1 As 99/2008 - 89 | 15. 1. 2009 | A | I. Z obecného pojmu bezpečnostní riziko a na jeho neexistenci navazujícího osvědčení, které působí do budoucna, nikoliv do minulosti (viz §11 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti), vyplývá, že obsah bezpečnostního rizika je zásadně (nestanoví-li zákon jinak) regulován platným a účinným hmotným právem. II. Na žádosti o bezpečnostní prověrku podané méně než 45 dní přede dnem účinnosti zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, se aplikuje počínaje dnem účinnosti nového zákona nová zákonná úprava co se týče práva hmotného i práva procesního; naopak na žádosti podané dříve se aplikuje v řízení před Národním bezpečnostním úřadem staré procesní právo, ovšem hmotněprávní podmínky vydání osvědčení se posuzují podle nového hmotného práva (§157 odst. 28 ve spojitosti s odst. 18 téhož zákona). III. Rozhodnutí bývalého Kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností při Nejvyšším státním zas ... |
| 7 Azs 22/2008 - 107 | 15. 1. 2009 | B | Přestože správní řád z roku 2004 podrobněji neupravuje podmínky provedení důkazu rekognicí podle fotografie, lze ji jako důkazního prostředku ve správním řízení použít. Je však nezbytné trvat na objektivně rovných podmínkách provedení důkazu, zejména na shodné velikosti a kvalitě předložených fotografií, jakož i na zachycení vyfotografovaných osob zepředu, s přímým pohledem a obličejovou částí zabírající větší část plochy fotografie. |
| 8 Afs 85/2008 - 47 | 14. 1. 2009 | B | Ustanovení §105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny. |
| 6 Ads 130/2008 - 21 | 14. 1. 2009 | B | Soudní řád správní obsahuje v §111 a násl. vlastní úpravu mimořádného opravného prostředku obnovy řízení. Pokud krajský soud rozhodující ve správním soudnictví při rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení nesprávně aplikoval §228 a násl. o. s. ř. za použití §64 s. ř. s., je jeho rozhodnutí zmatečné a Nejvyšší správní soud je v souladu s §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. zruší; k této skutečnosti se přihlédne i za situace, kdy není v kasační stížnosti namítána (§109 odst. 3 s. ř. s.). |
| 5 As 55/2008 - 87 | 14. 1. 2009 | B | Dospěl-li žalovaný odvolací správní orgán k tomu, že nepostačí rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušit a vrátit s vytknutými vadami, které je třeba v novém řízení odstranit [§90 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004], ale naopak dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemělo, resp. nemohlo být vůbec vydáno, a proto je třeba celé řízení bez dalšího ukončit [§90 odst. 1 písm. a) téhož zákona], byl povinen především náležitě odůvodnit i to, proč řízení zastavil, tedy proč nelze v této věci rozhodnutí vůbec vydat. Neučinil-li tak, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění. |
| 2 As 75/2008 - 96 | 13. 1. 2009 | A | Zákonná povinnost prodávajícího při prodeji spotřebního zboží označit je cenou platnou v okamžiku nabídky nebo zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem (§13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách) je splněna také tehdy, když je na všechno zboží určitého druhu vyhlášena plošná sleva vyjádřená jednoduchou procentní měrou. |
| 1 Afs 140/2008 - 77 | 8. 1. 2009 | A | I. Judikatura správních soudů není neměnná, a ani existence právního názoru vyjádřeného rozhodnutím rozšířeného senátu nebrání opětovně kasační stížností zpochybnit jeho validitu. Na druhou stranu relativní stabilita judikatury je nezbytnou podmínkou právní jistoty jako jednoho ze základních atributů právního státu. Změny judikatury za situace nezměněného právního předpisu by se měly odehrávat z principiálních důvodů, zejména proto, že se změnily právní předpisy související s právním předpisem vykládaným, resp. došlo ke změně právních názorů soudů, k jejichž judikatuře je Nejvyšší správní soud povinen přihlížet, případně se změnily okolnosti podstatné pro působení právní normy dotvořené judikaturou, event. se nově objevily jiné závažné důvody, které poskytnou základ pro změnu právního názoru Nejvyššího správního soudu, pokud potřeba takovéto změny převáží nad zájmy osob jednajících v dobré víře v trvající existenci judikatury. II. Skutečnost, že judikatura byla sjednocena rozšířeným ... |
| 7 Afs 50/2008 - 89 | 8. 1. 2009 | A | Došlo-li v obnoveném daňovém řízení u daňového dlužníka ke zrušení rozhodnutí ukládajícího mu zaplatit daň z převodu nemovitostí a k vydání nového rozhodnutí stanovujícího jinou výši této daně a přitom nedošlo ve vztahu k daňovému ručiteli k vydání nové výzvy podle §57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je výzva daňovému ručiteli podle §73 odst. 1 citovaného zákona vyzývající jej k zaplacení splatného nedoplatku na takto nově stanovené dani v náhradní lhůtě rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 2 Ao 3/2008 - 100 | 7. 1. 2009 | A | Při stanovení takové místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, která zakládá pro účastníky provozu odlišné povinnosti, než by měli podle obecné zákonné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je od 1. 4. 2008 (tj. po zrušení §129 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, z něhož plynulo, že se na proces tohoto ustanovení nevztahoval správní řád) správní orgán povinen postupovat podle části šesté správního řádu z roku 2004 upravující vydávání opatření obecné povahy. I v případě, že ke stanovení uvedené místní úpravy provozu došlo ještě před 1. 4. 2008, je Nejvyšší správní soud oprávněn takový akt přezkoumat jako opatření obecné povahy, a to podle kritérií vycházejících z §101d odst. 1 a 2 s. ř. s. |
| 5 Afs 118/2006 - 33 | 7. 1. 2009 | B | I. Ustanovení §105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem 296/2007 Sb., neumožňovalo obecným soudům dostát svým povinnostem při ochraně základních práv a svobod konkursních věřitelů při přezkoumání rozhodnutí správce daně o započtení daňového přeplatku na úhradu daňového nedoplatku ve správním soudnictví, což představuje nerespektování principů zakotvených v čl. 11 odst. 1 Listiny. S ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou důsledky shledané protiústavnosti orgány veřejné moci povinny promítnout do své rozhodovací praxe, tedy při řešení konkrétních případů citované ustanovení neaplikovat (prejud. nález Pl. ÚS 48/06 ze dne 9. 12. 2008). II. Postupoval-li správce daně podle ustanovení zákona, které Ústavní soud poté shledal protiústavním, nemůže jeho správní rozhodnutí obstát. |
| 2 Ao 2/2008 - 62 | 7. 1. 2009 | B | I. Vlastník pozemku oprávněný k podání námitek ke konceptu územního plánu nepozbude svého postavení ani ve fázi projednávání jeho návrhu (§52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006). Dotčením vymezením zastavitelných ploch je třeba rozumět i změnu zastavitelných ploch vymezených v konceptu na nezastavitelné v návrhu územního plánu. II. Stanoviska dotčených orgánů jsou závazným podkladem pro územní plán, jejich přezkum však není možný podle §149 správního řádu z roku 2004. Před rozhodnutím o námitkách je třeba dát dotčeným orgánům možnost se k nim vyjádřit, zejména pokud tato stanoviska byla důvodem změn, proti nimiž námitky směřují. III. Rozhodnutí o námitkách je samostatným rozhodnutím, které je součástí územního plánu. Pokud jsou důvodem nevyhovění námitkám stanoviska dotčených orgánů, musí být jejich podstatný obsah v důvodech rozhodnutí uveden, stejně tak jako skutečnost, zda a jak se dotčené orgány k důvodnosti námitek vyjádřily (§172 odst. 4 správního řádu z roku 2004 ve spo ... |
| 9 Azs 1/2009 - 40 | 7. 1. 2009 | B | I. Pokud §73 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, výslovně stanoví, že kasační stížnost podaná žadatelem o mezinárodní ochranu umístěným v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nemá odkladný účinek, pak musí stěžovatel, který o jeho přiznání žádá, osvědčit ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. výjimečnost své situace oproti ostatním žadatelům ve stejné pozici, aby jeho žádost mohla být úspěšná. II. Repatriace žadatele o mezinárodní ochranu bez předchozího zajištění práva na spravedlivý proces v řízení o udělení mezinárodní ochrany může dle §73 odst. 2. s. ř. s. znamenat nenahraditelnou újmu. |