Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
9 As 90/2008 - 70 23. 9. 2009 A Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – bez zaručeného elektronického podpisu podle §37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat.
3 Ads 130/2008 - 107 23. 9. 2009 B Soudnímu dvoru Evropských společenství se na základě čl. 234 Smlouvy o ES předkládají tyto předběžné otázky:1. Je třeba vykládat přílohu III část A. bod 6 v návaznosti na čl. 7 odst. 2 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, která ponechává použitelným kritérium pro určení nástupnického státu příslušného k zhodnocení dob pojištění získaných zaměstnanými osobami do 31. 12. 1992 v systému sociálního zabezpečení bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, tak, že brání aplikaci vnitrostátního pravidla, podle něhož česká instituce sociálního zabezpečení v plném rozsahu hodnotí pro nárok na dávku i pro stanovení její výše dobu pojištění získanou na území bývalé České a Slovenské Federativní Republiky do 31. 12. 1992, i když k jejímu zhodnocení je podle uvedeného kritéria příslušná instituce sociálního zabezpečení Slovenské republiky? 2. Bude-li odpověď na první otázku zápo ...
4 Ads 57/2009 - 53 23. 9. 2009 B Posouzení stupně závislosti osoby pro účely rozhodování o příspěvku na péči v řízení v I. stupni i v řízení odvolacím musí vycházet z hodnocení všech podkladů uvedených v §25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na výsledný lékařský posudek, který je v tomto řízení stěžejním důkazem, je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Nenaplnění těchto požadavků je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
2 Afs 49/2009 - 71 23. 9. 2009 B Výzva správce daně k součinnosti orgánů sociálního zabezpečení podle §34 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s.
7 As 59/2009 - 142 23. 9. 2009 B Ustanovení §4a odst. 6 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, umožňuje správnímu orgánu rozhodujícímu o žádosti o stanovení průzkumného území posoudit průzkum výhradního ložiska v návaznosti na jeho následné využití (již v této prvotní fázi rozhodování o stanovení průzkumného území), jímž může být mimo jiné i těžba. Toto posuzování však podmiňuje vážením „dalšího veřejného zájmu“, který musí převyšovat zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska. Samotná otázka případné těžby (realizace dobývání nalezeného ložiska) je pak předmětem dalšího samostatného správního řízení.
7 Azs 66/2009 - 71 23. 9. 2009 B Zjistí-li správní soud, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) po podání žaloby neoprávněně vstoupil na území jiného státu, zastaví podle §33 písm. c) zákona o azylu řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, aniž by byl povinen na straně žadatele zkoumat zavinění (úmyslné či nedbalostní) ve vztahu k neoprávněnému vstupu na území jiného státu. Na takový způsob rozhodnutí správního soudu o žalobě, jež má svým způsobem i sankční charakter, nemá vliv ani případný podíl tohoto soudu na průtazích při projednávání žaloby.
1 Afs 93/2009 - 79 23. 9. 2009 B Požádala-li žalobkyně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání jeden den před uplynutím zákonné lhůty stanovené pro tento úkon (§40 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), pak se i o tento jeden den „nastavuje“ lhůta pro podání přiznání. Bylo-li zamítavé rozhodnutí žalobkyni doručeno dne 18. 7. 2005 (který se nepočítá do běhu „nastavené jednodenní lhůty“), pak dnem, kdy naposledy žalobkyně mohla splnit řádně svoje povinnosti, byl ještě celý den 19. 7. 2005. Pokud ani tento den žalobkyně nepodala daňové přiznání, ale předně ani neuhradila daň, pak se již následujícího dne (tedy 20. 7. 2005) ocitla první den v prodlení s placením daně. Toto prodlení trvalo až do 31. 8. 2005, kdy daň uhradila. Doba prodlení s placením daně tak trvala (i s ohledem na §63 odst. 2 citovaného zákona) 43 dny.
Nao 60/2009 - 277 22. 9. 2009 A Vyjádření soudce k námitce podjatosti vznesené účastníkem řízení ve smyslu §8 odst. 5 s. ř. s. není oznámením soudce ve smyslu §8 odst. 3 s. ř. s. a nezakládá pravomoc předsedy krajského soudu rozhodnout o námitce podjatosti vznesené účastníkem řízení.
9 Afs 28/2009 - 124 16. 9. 2009 A Exekuční řízení není ani pokračováním nalézacího řízení, ani duplicitním nalézacím řízením. Prekluze práva vyměřit celní dluh je vadou nalézacího řízení, přičemž jakékoli námitky, jež jsou svým charakterem námitkami uplatnitelnými v nalézacím řízení, jsou neslučitelné se skutečnostmi rozhodnými pro nařízení exekuce. Okolnost, zda je právo vyměřit celní dluh prekludováno, se při nařízení exekuce nezkoumá.
12 Ksz 2/2009 - 55 16. 9. 2009 B I. Při evidentním rozporu hmotněprávní a procesní normy v otázce zániku odpovědnosti za kárné provinění (lhůty k zániku odpovědnosti) nelze dovozovat žádný konkurenční vztah těchto norem; procesní norma se nemůže stát překážkou k aplikaci normy hmotněprávní a nemůže ji derogovat za použití pravidel speciality či posteriority. Ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., které legitimuje k podání návrhu na zahájení řízení do tří let od spáchání kárného provinění proto musí ustoupit §29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jež jako norma hmotněprávní stanoví, že kárná odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do dvou let od jeho spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. II. Okolnostmi, za nichž bylo kárné provinění spácháno, které představují jedno z hledisek spoluurčujících společenskou nebezpečnost kárného provinění, mohou být i významná nestabilita právní úprav ...
6 Ads 113/2009 - 43 15. 9. 2009 B V případě, že kasační stížností není napadena vlastní otázka zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, zejména pak pokud není v kasační stížnosti uvedeno, v čem má spočívat nezákonnost tohoto rozhodnutí ve smyslu §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., nelze tvrzené stížnostní důvody podřadit pod přípustný důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Pokud uváděnými důvody není napadána zákonnost rozhodnutí o zastavení řízení a pokud se tak podaná kasační stížnost opírá jen o jiné důvody, než které předpokládá zákon, soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §104 odst. 4 s. ř. s. odmítne.
12 Ksz 1/2008 - 97 15. 9. 2009 B Uložení výtky (§30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) za tentýž skutek, který je obsažen v návrhu na zahájení kárného řízení, představuje překážku podle čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (ne bis in idem) a je důvodem pro zastavení kárného řízení.
6 As 18/2009 - 63 14. 9. 2009 A Pod výluku stanovenou v §11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle kterého se neposkytují informace o probíhajícím trestním řízení, se vztahují i takové informace, které sice vznikly mimo oblast trestního řízení, nicméně v určitý časový okamžik s probíhajícím trestním řízením souvisí a mají k němu vztah.
Konf 68/2009 - 7 14. 9. 2009 A Domáhá-li se telefonní účastník na poskytovateli telekomunikačních služeb vrácení tzv. volací jistiny, náleží z toho vzniklý spor rozhodnout správnímu orgánu (zde Českému telekomunikačnímu úřadu podle §108 a §129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Složení tzv. volací jistiny je institutem sloužícím k náhradnímu splnění povinnosti uhradit cenu za telefonní hovory, tedy institutem úzce souvisícím s povinnostmi uloženými podle zákona o elektronických komunikacích. O těchto povinnostech náleží rozhodovat podle zmíněné právní úpravy správnímu orgánu.
Konf 38/2009 - 12 14. 9. 2009 A Text §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který zakládá příslušnost správního orgánu k rozhodování některých soukromoprávních sporů, ve slovech: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem …“ je třeba vyložit tak, že tu zákon myslí na „spory vzniklé mezi“, nikoli „spory existující mezi“. Pro určení věcné příslušnosti správního úřadu k rozhodnutí sporu není proto určující, že pohledávka telefonního operátora za telefonním účastníkem byla po svém vzniku postoupena třetí osobě, která telekomunikační činnost nevykonává. I spor z pohledávky takto postoupené je proto věcně příslušný rozhodnout správní orgán, tedy Český telekomunikační úřad.
Konf 9/2009 - 4 14. 9. 2009 A Rozhodl-li správní orgán o zastavení řízení o vyvlastnění, ač podle obsahu jeho rozhodnutí šlo ve skutečnosti o věcné zamítnutí žádosti o vyvlastnění pozemku, rozhodl nesprávně po formální stránce. Nesprávná forma však nezaloží pro přezkoumání takového rozhodnutí věcnou příslušnost soudů ve správním soudnictví. Protože jde o rozhodnutí správního orgánu ve věci samé (přičemž příslušnost soudů v občanském soudním řízení zakládá přímo zákon), lze se nápravy tvrzené věcné nesprávnosti rozhodnutí po účinnosti zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, domáhat – bez ohledu na formálně nesprávný výrok rozhodnutí – postupem podle páté části občanského soudního řádu (§244 a násl.) u soudu v občanském soudním řízení.
8 As 38/2009 - 50 14. 9. 2009 B Náklady na bezpečnostní agenturu, která má do budoucna zajistit kontrolu bezpečnostní kamery, dotčené jednáním šetřeným v řízení o přestupku, nelze zpravidla považovat za majetkovou škodu způsobenou přestupkem ve smyslu §70 odst. 1 zákona č. 500/1990 Sb., o přestupcích.
5 As 62/2008 - 59 11. 9. 2009 A Pro posouzení otázky, zda je účelová komunikace (§7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) stavbou spojenou se zemí pevným základem, tj. samostatnou nemovitou věcí, nebo zda je součástí pozemku, na němž se nachází, jsou rozhodná stejná hlediska jako v případě jiných pozemních komunikací. Pokud je stavební provedení účelové komunikace takové, že lze jednoznačně vymezit, kde končí pozemek a začíná stavba, a pokud zároveň nelze stavební provedení účelové komunikace odstranit bez jejího zničení či zásadního zhoršení její sjízdnosti či schůdnosti, půjde o samostatnou nemovitou věc ve smyslu §119 odst. 2 občanského zákoníku, která je samostatným předmětem právních vztahů.
9 Afs 111/2008 - 91 10. 9. 2009 A Veřejným zadavatelem je subjekt, který mimo jiné splňuje podmínku stanovenou v §2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tj. uspokojuje potřeby ve veřejném zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Skutečnost, že subjekt vykonává svou činnost v rámci hospodářské soutěže, je významným indikátorem toho, že by předmětné potřeby mohly mít průmyslovou nebo obchodní povahu. V takové situaci je však nutno zvážit také všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, zejména posoudit, za jakým primárním účelem je činnost subjektu vykonávána. Jednalo-li by se o účel dosažení zisku, je málo pravděpodobné, aby potřeby, jež uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní povahu.
9 As 95/2008 - 45 10. 9. 2009 A Zamítnutí vstupu na území České republiky v podobě rozhodnutí o neudělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání představuje výkon diskreční moci státu, a pokud v daném případě není cizinci garantovaná soudní ochrana, nelze to považovat za rozporné s čl. 36 odst. 2 Listiny. Cizinci ústavně zaručené právo vstupu a pobytu na území České republiky nesvědčí, a proto samotné neudělení víza nemůže bez dalšího porušit jeho právo na rodinný život.
7 Afs 106/2009 - 77 10. 9. 2009 A Kasační stížnost, jejíž důvody nesměřují vůči výroku napadeného soudního rozhodnutí, resp. nesměřují proti důvodům, na nichž je toto rozhodnutí postaveno, je nepřípustná podle §104 odst. 4 s. ř. s., neboť se opírá o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto takovou kasační stížnost odmítne podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost.
9 Azs 33/2009 - 95 10. 9. 2009 B Pokud správní orgán při rozhodování o žádosti o udělení mezinárodní ochrany vycházel z podkladu, s kterým byl nezletilý žadatel seznámen prostřednictvím své zákonné zástupkyně (matky), avšak toliko v rámci správního spisu vedeného k její žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nedošlo k porušení §36 odst. 3 správního řádu z roku 2004, v návaznosti na §9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neboť se jednalo o formální pochybení související s vedením spisu dvou vzájemně provázaných žádostí, kterým nebyl nezletilý žadatel na svých právech zkrácen.
8 Aps 2/2009 - 134 3. 9. 2009 A Opatření o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku podle §42 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, pojaté při kontrole do protokolu, není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s., může však být podle okolností „zásahem“ ve smyslu §82 s. ř. s. Nevydá-li správní orgán podle téhož ustanovení zákona o spotřebních daních nejpozději následujícího pracovního dne po vyhotovení protokolu řádné rozhodnutí o zajištění zboží, právní účinky opatření o zajištění pomíjejí.
6 Ads 56/2008 - 82 3. 9. 2009 B Byl-li předchozí rozsudek krajského soudu Nejvyšším správním soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a v novém rozsudku krajský soud neodstranil vytýkaná pochybení, nelze vyjít z toho, že se v dané věci jedná o případ, kdy je kasační stížnost ve smyslu §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. nepřípustná.
6 A 76/2001 - 143 2. 9. 2009 B Prostor pro vedení věcného diskurzu Nejvyššího správního soudu s Ústavním soudem lze nalézat pouze ve věci, v níž tomu nebrání předchozí (a v téže věci vydaný) kasační nález Ústavního soudu.
4 Ads 15/2006 - 70 2. 9. 2009 B Ustanovení čl. 2 odst. 1 A písm. a) a čl. 7 Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o sociálním zabezpečení (č. 73/2002 Sb. m. s.), která v případě občana Státu Izrael vykonávajícího pracovní činnost na území České republiky odkazují na použití předpisů o nemocenském pojištění České republiky, vylučovala použití §5 písm. b) zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění účinném do 31. 12. 2003 (vynětí z pojištění cizích státních příslušníků, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky a kteří jsou činni v České republice pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů).
6 As 13/2009 - 92 2. 9. 2009 B Povinnost označit sponzorovaný pořad známkou služeb identifikující sponzora vyplývající z §53 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., je splněna i tehdy, pokud je sponzorovaný pořad označen odkazem na produkt či službu; povinnost uvedení obchodní firmy právnické či fyzické osoby, která pořad sponzoruje, nelze z citovaného ustanovení dovodit. Tím spíše pak tento závěr platí v případě, kdy je sponzorovaný pořad označen ochrannou známkou.
1 As 42/2009 - 158 2. 9. 2009 B O žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků musí krajský soud rozhodnout dříve, než rozhodne o věci samé. Jestliže tak neučiní, zatíží své meritorní rozhodnutí vadou ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. V takovém případě zruší Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu v celém jeho rozsahu.
1 As 41/2009 - 145 2. 9. 2009 B I. Pokud se §7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, dle svého textu vztahuje na výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka s dobrým jménem zapsána, tím spíše se vztahuje na ty výrobky nebo služby, které jsou podobné nebo shodné s těmi, pro které je starší ochranná známka s dobrým jménem zapsána. II. Ustanovení §7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, předpokládá jistý stupeň podobnosti mezi ochrannou známkou a označením, kvůli níž dotčená veřejnost pociťuje mezi označením a ochrannou známkou souvislost, jinak řečeno vytvoří si mezi nimi spojení, třebaže je nezaměňuje. III. Existence asociace (spojení) v mysli veřejnosti představuje nutnou podmínku, ale sama o sobě nestačí k tomu, aby bylo možné učinit závěr o existenci jednoho ze zásahů, proti nimž §7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách zajišťuje ochranným známkám s dobrým jménem ochranu. Tyto zásahy představují buď újmu způsobe ...
1 As 40/2009 - 251 2. 9. 2009 B K založení aktivní žalobní legitimace musí občanské sdružení ve smyslu §70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v řízení před soudem tvrdit zkrácení na svých procesních právech v předchozím správním řízení. Procesní práva žalobce v sobě přitom zahrnují i právo na to, aby se správní orgány s jeho námitkami i odvolacími důvody řádně vypořádaly.
1 Afs 51/2009 - 67 2. 9. 2009 B I. Z hlediska daně z přidané hodnoty spadá úbytek zboží na skladě (manko) pod definici zdanitelného plnění [§7 odst. 2 písm. a) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, resp. §13 odst. 4 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], a podléhá proto dani. II. Manko nelze považovat za zdanitelné plnění jen ve výjimečných případech, např. bylo-li zboží ukradeno nebo zničeno, neboť v takové situaci nelze hovořit o dodání zboží. Daň z přidané hodnoty nelze rovněž vyměřit tam, kde je manko připsáno k náhradě příslušným zaměstnancům daňového subjektu na základě dohody o hmotné odpovědnosti, neboť ani zde se nejedná o zdanitelné plnění ve smyslu „dodání zboží“ těmto zaměstnancům. Prokázání těchto skutečností je však plně na daňovém subjektu v souladu s §31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
8 As 7/2008 - 116 31. 8. 2009 A I. Zákaz shromáždění lze odůvodnit jeho skutečným účelem, odlišným od oznámeného, naplňuje-li podmínky zákazu ve smyslu §10 odst. 1 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. II. Zákaz shromáždění, který dovozuje jeho účel pouze z charakteristiky svolavatele shromáždění a určitým způsobem významného místa a data/času shromáždění, se musí opírat o logickou, uzavřenou a ničím nenarušenou soustavu důkazů, které na sebe navazují a vzájemně se doplňují, nejsou vyvráceny jinými důkazy svědčícími o opaku a jsou v takovém vztahu k účelu shromáždění, že z nich je možno dovodit právě jediný závěr. III. Řešení přímého střetu shromažďovacího práva s jiným ze základních lidských práv nelze zobecnit a musí se vždy odvíjet od konkrétních skutkových okolností za současného zohlednění principu proporcionality. IV. Vychází-li správní orgán z odvozeného důkazu, je nutné, aby ověřil věrohodnost původních zdrojů informací a v možném rozsahu i pravdivost těchto informací. V. Mnohost shromážd ...
8 As 51/2008 - 101 31. 8. 2009 A Na stavebním úřadu je, aby vždy posoudil kvalifikaci předmětné stavby (v daném případě zda se jedná o rodinný či bytový dům), přičemž vychází ze všech skutečností zjištěných v průběhu stavebního řízení, především z projektové dokumentace. Samotné nepřesné označení v žádosti o povolení stavby či v projektové dokumentaci nemůže být zásadní překážkou pro vyhovění žádosti stavebníka za situace, kdy se jedná toliko o formální nepřesnost bez dopadu na hmotná či procesní práva účastníků řízení, či bez vlivu na jiné skutečnosti, které by bránily vydání stavebního povolení.
8 As 9/2009 - 122 31. 8. 2009 A Sousedí-li s pozemkem, na němž je povolována stavba, pozemky jiného vlastníka, které byly zahrnuty do konkursní podstaty třetí osoby, náleží k účastníkům stavebního řízení z titulu práv k sousednímu pozemku [§59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976] počítat nejen samotného vlastníka sousedního pozemku, ale vedle něj i správce konkursní podstaty, který má k pozemku „jiná práva“ ve smyslu tohoto ustanovení.
8 Afs 34/2008 - 56 31. 8. 2009 B Nedošlo-li do tří let od zániku (či zúžení) společného jmění manželů k jeho vypořádání soudem či dohodou, nastává nevyvratitelná zákonná domněnka podílového spoluvlastnictví dle §150 odst. 4 občanského zákoníku. K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění týkající se nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí je třeba, aby v zákonné lhůtě byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Pokud není tato podmínka splněna a dohoda o vypořádání společného jmění nenabude účinnosti, může se finanční úřad domáhat splnění daňové pohledávky za účastníkem takové dohody nařízením exekuce prodejem jeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti [§73 odst. 6 písm. d) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků].
8 As 51/2009 - 124 31. 8. 2009 B Napadne-li účastník řízení kasační stížností usnesení krajského soudu, jímž byl zproštěn jeho zastupování dříve ustanovený advokát, přestože z jeho předchozího procesního postupu nelze pochybovat o jeho vůli nebýt zastoupen, kasační stížnosti zpravidla nebude možné vyhovět.
5 As 6/2009 - 94 31. 8. 2009 B Postupu dle §84 odst. 1 správního řádu z roku 2004 se lze dovolávat pouze v případě, nedoručil-li správní orgán rozhodnutí osobě, které svědčilo postavení účastníka řízení, avšak s ní nebylo jednáno, tedy jde o situaci, kdy účastník řízení splnil podmínky účastenství v konkrétním případě a příslušný správní orgán jej v řízení skutečně opomenul. Toto ustanovení nedopadá však na ty případy, kdy rozhodnutí nebylo oznámeno osobě, které postavení účastníka řízení od samého počátku ze zákona nenáleželo, tohoto postavení se ani nedomáhala, a proto s ní jednáno nebylo.
5 Afs 9/2009 - 65 28. 8. 2009 A Pokud z důvodu nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu správce daně dojde k prekluzi práva v neprospěch daňového subjektu, lze nepříznivé důsledky (např. navrácení nadměrného odpočtu nebo daně), které takovým postupem vzniknou, řešit již jen postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nikoli však účelovým výkladem zákona, z něhož by bylo lze dovozovat prekluzivní lhůtu delší.
2 Afs 32/2009 - 53 28. 8. 2009 A Stanoví-li zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v §73 odst. 11 výslovně lhůty, v nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně, pak je vyloučeno posouzení běhu lhůt podle §47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
4 Ads 114/2009 - 49 28. 8. 2009 A V §9 odst. 8 větě třetí zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovémpojištění, a §15 odst. 1 větě třetí zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2008 nebyla zakotvena koncentrační zásada, takže údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti bylo možné doložit i po podání přehledu o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné, a to až do právní moci platebního výměru, kterým byla osobě samostatně výdělečně činné uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné na důchodové pojištění.
5 Afs 73/2008 - 161 28. 8. 2009 A Za příjmy, které jsou dle §19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, osvobozeny od daně z příjmů právnických osob, je třeba považovat celkový souhrn všech v daném zdaňovacím období vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle §4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Pro účely osvobození od daně z příjmů se od této částky neodečítají výhry vyplacené sázejícím, správní poplatek, místní poplatek ani náklady státního dozoru.
7 As 29/2008 - 104 28. 8. 2009 A I. Při posuzování zásahu do práva svobodně se sdružovat je nutno zhodnotit, zda jsou splněna tři základní kritéria, a to, zda má oporu v zákoně, sleduje legitimní zájem a je v demokratické společnosti nezbytný [čl. 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 11 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)]. II. Kritérium nezbytnosti je splněno pouze v případě, že zásah do práva svobodně se sdružovat odpovídá naléhavé společenské potřebě a je přiměřený sledovaným legitimním zájmům. III. Právo svobodně se sdružovat garantuje ochranu názorů a svobodu je vyjadřovat. I pouhé hlásání určitých myšlenek a propagace idejí sice může být dostatečným důvodem pro zásah do práva svobodně se sdružovat, ale v takových případech je třeba důsledně trvat na náležitém odůvodnění nezbytnosti takového zásahu. Proti extrémním názorům a sdružením založeným k jejich šíření může správní orgán zasáhnout až tehdy, vznikne-li nikoli jen hypotetické nebezpečí, že uvedené ...
5 Afs 26/2009 - 110 28. 8. 2009 B Pokud činnost vykonávaná na základě mandátní smlouvy má znaky činnosti závislé, je správce daně oprávněn podřadit příjmy z této činnosti plynoucí pod §6 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Následně udělená prokura mandatáři charakter činnosti vykonávané na základě mandátní smlouvy bez dalšího nemění. Odměna mandatáře se automaticky nestává součástí odměny za výkon funkce prokuristy.
5 Afs 81/2008 - 51 28. 8. 2009 B Účastník sdružení podle §829 a násl. občanského zákoníku, který není vlastníkem ani nájemcem hmotného majetku poskytnutého pro účely podnikání ve sdružení jiným účastníkem sdružení, nemůže pro stanovení základu daně z příjmů uplatňovat náklady ve formě odpisů uvedeného hmotného majetku a rezerv na opravu tohoto hmotného majetku ve smyslu §24 odst. 2 písm. a) a i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neboť v souladu s §28 odst. 1 zákona o daních z příjmů a §7 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, může takové náklady uplatňovat pouze ten účastník sdružení, který je vlastníkem uvedeného hmotného majetku, a to bez ohledu na případnou dohodu, kterou jinak účastníci sdružení uzavřeli o dělení příjmů a nákladů ze sdružení dle §12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5 As 58/2008 - 78 28. 8. 2009 B I. K výmazu poznámky o exekučním příkazu soudního exekutora k prodeji nemovitosti z katastru nemovitostí dle §10 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, nepostačuje, že katastrální úřad obdrží usnesení soudního exekutora o udělení příklepu vydané v rámci jiného exekučního řízení k téže nemovitosti, jímž vlastnictví k uvedené nemovitosti přešlo na vydražitele. K výmazu poznámky je třeba, aby byl exekuční příkaz k uspokojení pohledávky proti původnímu vlastníkovi nemovitosti dle §47 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., exekučního řádu, zrušen či aby soud rozhodl dle §55 tohoto zákona ve spojení s 268 odst. 1 o. s. ř. o zastavení exekuce a jedna z těchto listin byla také doručena katastrálnímu úřadu. Obdobně podkladem pro výmaz poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je až doručení usnesení soudu o zastavení tohoto výkonu rozhodnutí nebo doručení pravomocného usnesení soudu o rozvrhu rozdělované podstaty z prode ...
4 Ads 43/2008 - 60 28. 8. 2009 B I. Předpisy důchodového pojištění nebrání tomu, aby příslušný správní orgán důchodového pojištění rozhodl znovu o žádosti o dávku či její úpravu, jakmile nastanou skutečnosti předpokládané v §56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tj. i v případě, zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než náleží. Překážka věci pravomocně rozhodnuté by byla dána jen tehdy, jednalo-li by se o totožnou věc; totožnost věci je dána nejen totožností účastníků, ale i totožností předmětu řízení, tedy přezkoumávaným správním rozhodnutím. II. Stěžovatelce, byť v období od 2. 4. 1987 do 30. 6. 1991 (kdy se trvale zdržovala v Kanadě) měla v České republice (Československu) nárok na plný invalidní důchod, který jí nikdy nebyl odňat, nemůže být tato doba hodnocena jako náhradní doba pojištění (§13 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši, neboť plný invalidní důchod nepobírala.
7 As 48/2009 - 79 27. 8. 2009 A I. Základní podmínkou aplikace §32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 1976, které je speciálním ustanovením, není jednotné vlastnictví existujících staveb a umisťované stavby. Zásadní zákonnou podmínkou je naopak existence uzavřeného prostoru v rámci stávajících staveb, které již prošly územním posouzením, v němž umisťované stavby nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru. Jen za těchto podmínek umisťované stavby nevyžadují územní rozhodnutí. Ochrana práv dalších účastníků řízení je za této situace zajištěna ve stavebním řízení. II. Uzavřeným prostorem je prostor urbanisticky uzavřený, v němž existující stavby slouží určitému účelu užívání (např. areály školské, vnitrobloky) a kde nová stavba, doplňující zpravidla tento soubor staveb, nemůže ohrozit veřejné zájmy hájené v územním řízení stavebním zákonem. III. Městský vnitroblok je ohraničen domy, které ho obklopují a uzavírají tak prostor, v němž jsou případně umisťovány další stavby. Jen vnitroblok ...
4 As 30/2008 - 102 27. 8. 2009 B Jestliže výsledky dokazování provedeného soudem znamenají podstatnou změnu skutkových okolností oproti těm, z nichž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, a zpochybňují správnost právních závěrů, na nichž je založeno rozhodnutí o pokutě za správní delikt, soud takové rozhodnutí zruší podle §78 odst. 1 s. ř. s. Žalobu nelze zamítnout z jiných skutkových a právních důvodů, o které své rozhodnutí správní orgán neopřel a ani se jimi nezabýval.
7 As 60/2009 - 160 27. 8. 2009 B I. Doručování do vlastních rukou je podle platných poštovních předpisů považováno za formu doplňkové poštovní služby označovanou jako „dodání do vlastních rukou adresáta“. Odesílatel (správní orgán) proto musí mimo jiné použít pro poštovní přepravu správních rozhodnutí s „dodáním do vlastních rukou“ jen obálky s dodejkami, které textově a barevným označením odpovídají těmto předpisům a doručování do vlastních rukou adresáta (např. text „dodání do vlastních rukou“, modrý pruh, červený pruh, apod.). II. Jen v případě, že i textové a barevné označení obálek s dodejkami odpovídá poštovním předpisům o dodání písemnosti do vlastních rukou adresáta (doručování do vlastních rukou), lze v případě splnění i ostatních zákonných podmínek aplikovat fikci doručení ve smyslu §24 odst. 2 poslední věty správního řádu z roku 1967.
7 Afs 80/2009 - 97 27. 8. 2009 B I. Správní soud musí nejednoznačný obsah zmocnění předsedkyně představenstva akciové společností k „úkonům nezbytným k zajištění řádného běžného chodu podniku společnosti XIO.CZ, a. s.“ vyhodnotit a vyložit z toho hlediska, zda zahrnuje i oprávnění podávat žaloby za společnost k soudu a zastupovat ji v řízení o podané žalobě podle §33 odst. 4 s. ř. s., či nikoliv. Za tím účelem může správní soud vyslechnout k obsahu tohoto zmocnění i osoby (členy statutárního orgánu), které takové pověření učinily a podepsaly. II. K odmítnutí žaloby nestačí, konstatuje-li správní soud, že toto zmocnění nedokládá oprávnění předsedkyně představenstva podat za akciovou společnost žalobu, a tuto společnost v řízení zastupovat podle §33 odst. 4 s. ř. s., aniž by uvedl jediný důvod či argument, z čeho tak dovozuje (soud toliko uvedl, že zmocnění bylo uděleno výhradně k úkonům nezbytným k zajištění řádného běžného chodu podniku společnosti).

Za rok 2009 bylo zveřejněno 565 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 4 z celkem 12 stran,
v čase 0.000197 sekundy z toho 0.000066 sekundy NoSQL databáze.