| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 5 Afs 51/2008 - 95 | 26. 3. 2009 | B | I. Žádají-li finanční orgány cestou mezinárodní právní pomoci o zprostředkování výpovědi třetí osoby, musí se vždy pokusit získat tuto výpověď v dožádaném státu formou řádného výslechu, u nějž by byla garantována procesní práva daňového subjektu. II. Jestliže správce daně provádí ze své iniciativy důkaz výslechem svědka a přitom nerespektuje procesní práva daňového subjektu, je důsledkem takové vady řízení vždy nepoužitelnost takto získaného důkazu pro hodnocení skutkové stránky věci v neprospěch daňového subjektu. O podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], se přitom jedná tehdy, pokud skutkové závěry finančních orgánů bez použití takového důkazu nemohou obstát. |
| 6 As 17/2008 - 140 | 25. 3. 2009 | B | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání při posuzování žádosti o souhlas se změnou licenčních podmínek (§21 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání) užije identickou úvahu, jakou by použila při rozhodování o udělení licence k provozování televizního vysílání. Pokud neudělí souhlas k takové změně licenční podmínky, jež by zasahovala do charakteru dříve udělené licence, postupuje v souladu s citovaným zákonem. |
| 2 Afs 86/2008 - 222 | 25. 3. 2009 | B | I. Jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek, je postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky fakticky nekontrolovatelným; to vylučuje, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení uvedená v §25 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, a tedy aby postup zadavatele byl považován za souladný s citovaným zákonem. II. Posouzení nabídek z hlediska splnění všech zadávacích podmínek podle §61 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, předchází jejich následnému hodnocení podle §62 tohoto zákona. Nabídky, které nesplňují zadávací podmínky, nejsou hodnoceny podle §62 citovaného zákona, neboť podle §61 odst. 1 téhož zákona musí být vyřazeny již v rámci posouzení nabídek. |
| 2 As 83/2008 - 124 | 25. 3. 2009 | B | Je vadou řízení, pokud Národní bezpečností úřad v řízení podle §101 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nesdělí účastníkovi řízení k jeho žádosti jména úředních osob ve smyslu §90 citovaného zákona, neboť mu tím znemožní namítnout případnou podjatost těchto osob v rámci správního řízení. Pokud však při pozdějším seznámení se jmény rozhodujících osob nenamítne v řízení před soudem, že rozhodnutí bylo vydáno podjatými osobami, pak uvedená procesní vada sama o sobě není důvodem ke zrušení správního rozhodnutí. |
| 1 As 15/2009 - 43 | 25. 3. 2009 | B | Jestliže je účastník řízení zastoupen advokátem na základě plné moci, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro zamítnutí žádosti účastníka řízení o osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.). |
| 4 Ads 145/2008 - 41 | 20. 3. 2009 | A | Adresu sídla organizační jednotky na území Slovenské republiky (kde žalobce – slovenský občan pracoval od 16. 6. 1961 do 30. 4. 1993), zapsanou takto v obchodním rejstříku ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (31. 12. 1992), je třeba pokládat za sídlo žalobcova zaměstnavatele ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.), byť sídlo celého státního podniku (zahrnujícího několik odštěpných závodů) se nacházelo na území České republiky.Doby zabezpečení (pojištění) získané žalobcem přede dnem rozdělení federace se tudíž považují za doby Slovenské republiky a důchod za toto období přizná Sociální pojišťovna v Bratislavě. |
| 2 Afs 120/2008 - 133 | 20. 3. 2009 | B | Ustanovení §7 odst. 4 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nikterak nevylučuje souběh tvorby a čerpání rezervy v průběhu jednoho zdaňovacího období. |
| 6 As 33/2008 - 110 | 19. 3. 2009 | B | Stavební úřad neporušil zákon, jestliže zastavil územní řízení z důvodu nedoložení výsledků procesu EIA ve stanovené lhůtě. Stanovenou roční lhůtu nemohl ani prodloužit, a to s ohledem na dikci §35 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, která limituje délku přerušení řízení na maximálně 12 měsíců a explicitně vylučuje prodloužení této lhůty. |
| 6 Ads 25/2008 - 76 | 19. 3. 2009 | B | Podle §78 odst. 5 s. ř. s. je právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku, vázán pouze ten správní orgán, který je účastníkem řízení. Z podstaty věci je vyloučeno, aby byl právním názorem vysloveným v řízení týkajícím se nějakého konkrétního správního aktu vázán i správní orgán, který se řízení neúčastní, případně veřejná správa jako taková. |
| 1 Azs 5/2009 - 35 | 19. 3. 2009 | B | Procesní úkony místně nepříslušného soudu učiněné před uplatněním námitky místní nepříslušnosti nebo jejím zjištěním z úřední povinnosti mají stejné účinky jako úkony soudu příslušného. |
| 1 Afs 11/2009 - 86 | 18. 3. 2009 | B | Eviduje-li správce daně na osobním daňovém účtu žalobce daňový nedoplatek v určité výši, nelze do ukončení řízení o přezkoumání rozhodnutí (platebního výměru) podle §55b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v žádném směru manipulovat s výší částky evidované na účtu. Není proto možné zahájit řízení o vymožení evidovaného daňového nedoplatku, nelze však ani na tento nedoplatek započíst případné přeplatky vzniklé na jiných daních. Aby totiž mohl správce daně převést daňový přeplatek na evidovaný daňový nedoplatek, muselo by se jednat o vykonatelný daňový nedoplatek (analogicky §64 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). |
| 6 Ads 20/2006 - 58 | 16. 3. 2009 | B | Francouzští státní příslušníci, kteří neměli v České republice v období od 1. 6. 2002 do 31. 12. 2003 trvalý pobyt a byli činní v České republice pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli účastni na pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. |
| 4 Ads 139/2008 - 49 | 16. 3. 2009 | B | Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR je v souladu s §2 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, oprávněn delegovat pravomoc k rozhodování ve věcech služebního poměru na vedoucí organizačních částí Hasičského záchranného sboru ČR. Těmito služebními funkcionáři jsou jak vedoucí organizačních částí vymezených v §2 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, tak i vedoucí dalších organizačních částí vymezených v rámci aktů řízení vydaných generálním ředitelem. |
| 5 Azs 28/2008 - 68 | 13. 3. 2009 | A | I. Rozsah pojmu vážné újmy v situacích ozbrojeného konfliktu dle §14a odst. 2 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je totožný s tím, jak tento pojem definuje čl. 15 písm. c) směrnice Rady 2004/83/ES. Pro existenci skutečného nebezpečí vážné újmy zakotvené v §14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu musí být kumulativně splněny následující podmínky: (1) země původu žadatele o mezinárodní ochranu se nachází v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu; (2) žadatel o mezinárodní ochranu je civilista; (3) žadatel o mezinárodní ochranu by byl v souvislosti s tímto konfliktem v zemi původu vystaven vážnému a individuálnímu ohrožení života nebo tělesné integrity z důvodu svévolného (nerozlišujícího) násilí. II. Definice vnitřního ozbrojeného konfliktu dle §14a odst. 2 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zahrnuje jak ozbrojené konflikty mezi vládní autoritou a organizovanými ozbrojenými skupinami (tzv. vertikální konflikty), tak ozbrojené konflikty mezi organizovanými ... |
| 6 Aps 2/2007 - 134 | 12. 3. 2009 | A | Česká lékařská komora, v postavení veřejnoprávní korporace nadané veřejnou mocí ve vztahu ke svým členům, může být pasivně legitimována k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (§82 s. ř. s.). |
| 7 As 9/2009 - 66 | 12. 3. 2009 | B | I. V řízení o přestupcích platí princip presumpce neviny a z něho vyplývající zásada rozhodovat v pochybnostech ve prospěch obviněného z přestupku. Pochybnosti o tom, zda se obviněný z přestupku odmítl dostavit k projednání věci nebo zda se nedostavil bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu, postihují ve svém důsledku zjištěný skutkový stav věci. Pokud správní orgán nebere uvedené pochybnosti v úvahu při svém rozhodování, jde o vadu řízení, která má za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé. II. Z §74 odst. 1 zákona o přestupcích a §59 správního řádu z roku 2004, které hovoří nikoliv o „omluvě předem“, ale o „náležité omluvě“, resp. o „bezodkladné omluvě správnímu orgánu s uvedením důvodů“, nelze dovozovat, že tato omluva musí být nezbytně učiněna před provedením samotného úkonu správního orgánu. Právě naopak, i omluva s určitým odůvodněným časovým odstupem po události, která bránila obviněnému z přestupku v účasti u ústního jednání (např. náhlé onemocnění, úraz, hospitaliz ... |
| 7 As 8/2009 - 33 | 12. 3. 2009 | B | I. Pravomocí je třeba obecně rozumět oprávnění toho kterého státního orgánu řešit otázky, které zákon svěřuje do jeho kompetence. Pravomoc správních soudů se proto vztahuje na věci vypočtené v §4 s. ř. s. Ze žádného obecně závazného právního předpisu hmotného či procesního charakteru proto nelze dovodit pravomoc správního soudu k věcnému rozhodování o určení neplatnosti nebo neúčinnosti správních rozhodnutí vydaných podle správního řádu z roku 1967. II. Městský soud nepochybil, pokud jako celek odmítl žalobu, v jejímž petitu se stěžovatel domáhal nejen zrušení správních rozhodnutí, jež měly být projednány a rozhodnuty podle nové části páté občanského soudního řádu, ale i vyslovení jejich neplatnosti a neúčinnosti, a to pro nedostatek pravomoci správního soudu. |
| 6 Ads 73/2008 - 77 | 12. 3. 2009 | B | Skutková podstata kárného provinění ve smyslu §32 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §17 téhož zákona a čl. 9 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 Věstníku není naplněna, pokud advokát, který má důvodné pochybnosti o tom, zda údaje zapsané v obchodním rejstříku týkající se statutárního orgánu obchodní společnosti (klienta) jsou v souladu se skutečným stavem věci, odmítne tomuto statutárnímu orgánu, který za klienta jedná, poskytnout informace mající původ v poskytování právních služeb. |
| 4 Ads 143/2008 - 109 | 12. 3. 2009 | B | Zařazení policisty do 8. tarifní třídy není založeno na schopnosti velení a podílu na řízení osobních ochránců, případně jiných složek systému v rámci výjezdních akcí, nýbrž na výkonu služby, jehož zásadní a stěžejní činností je koordinace ve smyslu nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, tedy přímé a soustavné aktivní působení a řízení složek daného systému, které na kvalitativní úrovni tvoří vysoce komplexní činnost zahrnující management řady prvků celku a na úrovni kvantitativní podstatnou součást výkonu služby. |
| 5 As 23/2008 - 28 | 6. 3. 2009 | B | Žalobce je sice povinen podle §71 odst. 2 věty prvé s. ř. s. připojit k žalobě opis napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu, avšak je-li napadené rozhodnutí v žalobě řádně označeno, nepředstavuje nepředložení jeho opisu nedostatek, pro nějž by nebylo možné v řízení pokračovat. |
| 1 Afs 148/2008 - 73 | 6. 3. 2009 | B | Je-li adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta.Jestliže však v jednotlivých případech byla písemnost vydána pracovnici kanceláře, ta ji také řádným způsobem zástupci žalobce předala (o čemž svědčí jeho včasné reakce), nelze bez dalšího dospět k závěru, že mu písemnosti nebyly v materiálním slova smyslu doručeny. |
| 1 As 4/2009 - 53 | 6. 3. 2009 | B | Nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z §37 odst. 2 a z §82 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je správní orgán povinen postupovat podle §37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. |
| 9 Afs 60/2008 - 60 | 5. 3. 2009 | A | Finanční úřad není oprávněn převádět jím evidované daňové přeplatky (§64 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) na úhradu platebních povinností, které uložil jiný správní orgán v jiném než daňovém řízení. Použití daňového přeplatku na úhradu nedoplatku nedaňového charakteru je postupem, který právní úprava neumožňuje. |
| 9 Azs 2/2009 - 141 | 5. 3. 2009 | B | Správní orgán posuzuje žádost nezletilého dítěte o udělení mezinárodní ochrany ve vztahu ke státu, jehož občanství toto dítě má, tj. zpravidla ve vztahu ke státu, jehož občanství má i rodič, prostřednictvím něhož byla žádost o udělení mezinárodní ochrany nezletilce podána. |
| 6 As 44/2008 - 142 | 4. 3. 2009 | A | Zásada ne bis in idem obsažená v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod v oblasti správního trestání se prosazuje jako zásada vůdčí ve vztahu k zásadě dispozitivní (§109 odst. 3 s. ř. s.) i k zásadě přezkumu správních rozhodnutí podle skutkového a právního stavu existujícího v době rozhodování správního orgánu (§75 odst. 1 s. ř. s.). Správní soud je proto oprávněn aplikovat čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod i za situace, kdy stěžovatel tuto námitku v řízení neuplatnil. |
| Pst 1/2008 - 66 | 4. 3. 2009 | A | I. Opírá-li se návrh na rozpuštění politické strany pouze o tvrzený rozpor činnosti strany s §4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, neuplatní se na řízení před Nejvyšším správním soudem ochranná lhůta stanovená §15 odst. 2 větou první téhož zákona. II. Navrhovatel nese v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud je přes formální neexistenci dispoziční zásady vázán rozsahem návrhu, s výjimkou např. posouzení skutečností, které vyjdou najevo až při projednávání návrhu. III. Politickou stranu lze rozpustit pouze za kumulativního splnění čtyř podmínek: 1) zjištěné chování politické strany je protiprávní (§4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), 2) je přičitatelné dané politické straně, 3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tj. nenarušuje p ... |
| 6 Ads 22/2009 - 51 | 4. 3. 2009 | A | I. Příjemce příspěvku na bydlení nesplní jemu uloženou povinnost, jestliže k žádosti o přiznání této dávky nepředloží potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, ačkoliv v rozhodném období takové příjmy měl. Jestliže v důsledku tohoto opomenutí byla dávka státní sociální podpory vyplacena v nesprávné výši, je ve smyslu §62 odst. 1 věty první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, splněna první tam uvedená podmínka pro vrácení neprávem přijaté částky, resp. rozhodnutí o uložení povinnosti příjemci přeplatek na dávce vrátit. II. Podmínky uvedené v §62 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsou formulovány alternativně. Proto není zapotřebí se zabývat otázkou dobré víry při přijetí příspěvku na bydlení a posuzovat, zda-li jeho příjemce musel z okolností předpokládat, že dávka byla vyplacena ve vyšší částce, než mu náležela. III. Příjemce příspěvku na bydlení není zproštěn povinnosti spočívající v předložení dokladů o výši příjmů ze závislé činnosti, ... |
| 7 Afs 69/2007 - 85 | 26. 2. 2009 | A | I. Pro závěr, že konkrétní osoba (ve větším množství) „skladuje“ vybrané výrobky, není nutné prokázat, že o existenci těchto výrobků věděla a měla v úmyslu je uchovávat a zajišťovat před znehodnocením, odcizením apod. Za účastníka řízení vedených ve smyslu §42 odst. 2, 11 a 12 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, tak může být považován i ten, kdo má tyto výrobky pouze v detenci, není-li zjištěna osoba, která by je skladovala „kvalifikovaným“ způsobem. II. V řízení o zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků (§42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) neplatí rozložení důkazního břemene mezi účastníka řízení a správní orgán, ve smyslu §31 odst. 8 a 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Prokázání existence podmínek pro postup dle §42 zákona o spotřebních daních je tak primárně věcí celních orgánů. |
| 7 Afs 110/2007 - 55 | 26. 2. 2009 | A | Skutečnost, že daňový subjekt na základě vlastního rozhodnutí (byť správcem daně aprobovaného ve formě konkludentně vyměřené daně; §46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nesprávně zdanil předmět daně, nemůže, s poukazem na zásadu zákazu dvojího zdanění, ve výsledku vyloučit možnost provést řádné zdanění v souladu se zákonem. V opačném případě by vyvstala situace, kdy by daňovým subjektem nesprávně zdaněný předmět daně vylučoval provedení zdanění v souladu se zákonem. Vzniklý stav, kdy jedna a tatáž hodnota byla zdaněna dvakrát – jednou bez právního důvodu a podruhé v souladu se zákonem, musí být jako neudržitelný napraven, a to cestou dodatečného daňového přiznání podle §41 citovaného zákona nebo cestou obnovy řízení podle §54 tohoto zákona; tato náprava je však možná jen v rámci řízení o daňové povinnosti, v němž byl předmět daně nesprávně zdaněn. |
| 4 Ads 105/2008 - 185 | 26. 2. 2009 | A | I. Nezbytnou podmínkou pro zastavení řízení podle §62 s. ř. s., nevyjádří-li navrhovatel výslovně, že byl novým rozhodnutím uspokojen, je předchozí náležité poučení navrhovatele, ve kterém musí být zejména uvedeno, že řízení může soud zastavit, bude-li ze všech okolností případu zřejmé, že k uspokojení navrhovatele došlo. II. Nezastaví-li soud řízení pro uspokojení navrhovatele, správní rozhodnutí vydané postupem podle §62 s. ř. s. nenabývá právní moci a nemůže mít žádné účinky. |
| 4 Ads 127/2008 - 73 | 26. 2. 2009 | B | I. Soud je ex officio povinen v průběhu celého řízení až do vyhlášení rozhodnutí zkoumat, zda je dána jeho pravomoc a věcná příslušnost, a to i v případě, že ve věci nerozhoduje meritorně. V opačném případě zatíží řízení vadou spočívající v tom, že o věci může rozhodovat nepříslušný soud a nezákonný soudce. II. Pokud správní soud odmítne žalobu usnesením podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., aniž zkoumá, zda je k rozhodování věci věcně příslušným soudem, může žalobce zkrátit na jeho procesních právech tím, že mu upře právo podat ve lhůtě žalobu k civilnímu soudu ve smyslu §46 odst. 2 s. ř. s. a §82 odst. 3 o. s. ř. |
| 7 As 20/2008 - 58 | 26. 2. 2009 | B | Při posuzování otázky, zda se podnikatel při provozování živnosti spočívající v maloobchodě nebo velkoobchodě, který vykonává bez živnostenského oprávnění i činnost spadající do obsahové náplně jiné živnosti, dopustil správního deliktu neoprávněného podnikání ve smyslu §61 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, ve znění účinném do 30. 6. 2008, je třeba důsledně posuzovat, zda zůstala zachována povaha jeho živnosti a zda se nejednalo pouze o drobné změny na zboží, jimiž bylo přizpůsobováno potřebám kupujících [§34 odst. 1 písm. c) citovaného zákona]. |
| 1 Afs 78/2008 - 721 | 25. 2. 2009 | A | I. V §3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je vyjádřen materiálně shodný zákaz dohod narušujících soutěž jako v čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES. Česká úprava byla přijímána nepochybně za účelem sbližování českého práva s právem Evropských společenství, pročež je nutno při výkladu jejích ustanovení užívat i judikaturu komunitárních soudů, a to i v případě, že ve věci chybí komunitární prvek nebo se posuzují skutkové okolnosti, k nimž došlo před vstupem České republiky do Evropské unie, a rozhodným právem je právo tehdy účinné. II. Potencialita narušení hospodářské soutěže se vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). III. Podmínku existence cílů či následků pr ... |
| 1 Afs 3/2009 - 52 | 25. 2. 2009 | A | I. Nalezení poměru, v jakém daňový subjekt užívá najatou věc (leasing) pro svoje potřeby a v jakém pro podnikatelský účel, je rozhodné pro určení poměru výdajů, jež lze z celkového výdaje za nájem věci zohlednit jako výdaj daňový. II. Užíval-li žalobce najaté automobily i pro soukromé potřeby, pak musí být stejným poměrem rozděleny celkové výdaje na jejich nájem mezi výdaje ovlivňující základ daně a výdaje, které základ daně neovlivní. |
| 8 As 5/2009 - 80 | 25. 2. 2009 | A | I. Při posuzování, zda více správních deliktů bylo spácháno v jednočinném nebo vícečinném souběhu, je nutno vycházet z trestněprávní doktríny. II. Zákaz reformace in peius uvedený v §87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se vztahuje jen na sankci; kvalifikace skutku se může změnit. |
| 8 Afs 3/2009 - 101 | 25. 2. 2009 | B | Kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž krajský soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem, a opírající se o stížní námitku nemající předobraz v žalobní námitce, je přípustná, řídil-li se krajský soud závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu, který byl v mezidobí překonán judikaturou Ústavního soudu, a o tuto judikaturu se stížní námitka opírá. |
| 1 As 112/2008 - 56 | 25. 2. 2009 | B | I. Opravné rozhodnutí vydané podle §70 správního řádu z roku 2004, kterým se opravují zřejmé nesprávnosti ve výroku rozhodnutí, má hmotněprávní účinky. Takovéto rozhodnutí je proto rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., žaloba proti němu však bude přípustná jen za podmínky vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání podle §70 in fine správního řádu z roku 2004). II. Smyslem přípustnosti odvolání proti opravnému rozhodnutí podle §70 správního řádu z roku 2004 není poskytnout účastníku řízení novou možnost podat opravný prostředek proti původnímu rozhodnutí, ale pouze bránit se proti provedené opravě a jejímu eventuálnímu dopadu na původní rozhodnutí a na právní sféru účastníka řízení. |
| 4 Ads 36/2008 - 170 | 25. 2. 2009 | B | Rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru lze opřít výlučně o nepřímé důkazy jen za předpokladu, že tvoří ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu důkazů vzájemně se doplňujících a na sebe navazujících, které v celku shodně a spolehlivě dokazují skutečnost nebo skutečnosti, jež jsou v takovém příčinném vztahu, že z nich lze dovodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného závěru. |
| 8 Afs 89/2008 - 48 | 25. 2. 2009 | B | Osvobození od správních poplatků může být upraveno nejen v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ale i v jiných zákonech. Tak je tomu i v §15 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. |
| 2 Afs 112/2008 - 44 | 24. 2. 2009 | A | Bezplatný převod podniku z otce na syna není příjmem z podnikání a nepodléhá dani z příjmů. |
| 4 Ads 130/2008 - 44 | 20. 2. 2009 | A | O dávkách důchodového pojištění rozhoduje podle §5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení. Podle §3 odst. 3 téhož zákona je Česká správa sociálního zabezpečení odlišným orgánem s odlišnou příslušností, než je okresní správa sociálního zabezpečení. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodové dávce tak musí být podána u soudu anebo přímo u ní, nikoliv u okresní správy sociálního zabezpečení, která nevydala rozhodnutí napadené žalobou. Podal-li tak žalobce žalobu u Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov, podal ji k jinému orgánu než k tomu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje (§72 odst. 1 s. ř. s.). |
| 1 Afs 15/2009 - 105 | 19. 2. 2009 | A | I. Zásahy veřejné moci do soukromé sféry jsou zásadně limitovány během času. Pokud zákon směřuje k vytvoření zvláštní skupiny majetkových pohledávek státu, jejichž uplatnění nepodléhá žádné časové limitaci, ohrožuje právní jistotu adresátů právních norem (čl. 1 odst. 1 Ústavy). II. Smyslem prekluze stejně jako promlčení je jednak přispívat k právní jistotě účastníků právních vztahů, jednak stimulovat věřitele (ať již jím je subjekt soukromého práva nebo veřejná moc) k včasnému uplatnění jeho práv. V případě nároků veřejné moci nadto prekluze, případně promlčení, snižuje možnost svévolných zásahů do právní sféry fyzických a právnických osob. III. Protože celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb.) v době mezi 1. 7. 1997 a 30. 6. 2002 nestanovil prekluzivní lhůtu pro vyměření cla, nutno s ohledem na §320 písm. b) celního zákona (ve znění zákona č. 113/1997 Sb.) aplikovat subsidiárně §4 odst. 2 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, podle něhož daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří ... |
| 1 Afs 132/2008 - 82 | 19. 2. 2009 | B | I. Daňovým výdajem je takový výdaj, který má souvislost s byť i jen očekávanými příjmy. Zmíněná souvislost znamená, že bez vynaložení uvedených nákladů by podnikatel očekávané příjmy vůbec nezískal či ani neměl možnost získat. Nutno je proto vždy vážit, zda faktický výdaj buď přinese příjem (zisk), nebo jej do budoucna zajistí a nebo alespoň napomůže již dosažené příjmy dřívější činností daňovému subjektu udržet. Veškeré tyto ekonomické aktivity odpovídají smyslu a cíli zákona o daních z příjmů. II. Tvrdil-li daňový subjekt od počátku daňového řízení, že jím uplatněné výdaje byly vynaloženy na zajištění si budoucích příjmů, nemůže správce daně odhlédnout od takového tvrzení i nabízených důkazů a uzavřít, že výdaje nesloužily k přímému dosažení příjmů. Aktivita vedoucí k přímému dosažení příjmů a k zajištění příjmů do budoucna jsou odlišné kategorie. |
| 3 Ads 133/2008 - 70 | 19. 2. 2009 | B | Majetkové poměry žadatele o dávku sociální péče podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti [s ohledem na §1 odst. 3 písm. c) tohoto zákona], není nutno ověřovat místním šetřením v jeho bytě bezpodmínečně ve všech případech, kdy je ve vztahu němu rozhodováno. Skutečnosti ověřované tímto způsobem lze prokázat i jiným důkazním prostředkem (např. úřední listinou), případně mohou být správnímu orgánu známy z předchozí úřední činnosti. |
| 6 Ads 96/2007 - 102 | 18. 2. 2009 | A | Na osobu nezákonně odsouzenou pro spáchání trestného činu neuvedeného v §2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, jejíž odsouzení bylo zrušeno cestou přezkumného řízení na základě stížnosti pro porušení zákona podle §30 odst. 2 tohoto zákona, je třeba hledět jako na osobu, která byla podle tohoto zákona rehabilitována. Z toho důvodu tato osoba splňuje podmínku rehabilitace obsaženou v §1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění účinném do 31. 10. 2005. |
| 6 Ads 10/2009 - 37 | 18. 2. 2009 | A | I. Ve vztazích mezi Českou republikou a Rakouskou republikou nebyla přílohou V nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 uznána shoda mezi právními předpisy těchto států ve věci podmínek týkajících se stupně invalidity. II. K posouzení invalidity žadatele o invalidní důchod je příslušný orgán sociálního zabezpečení České republiky [čl. 40 nařízení Rady (EHS) č. 574/72]. |
| 6 Ads 119/2008 - 121 | 18. 2. 2009 | B | Žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi uplatněná na předepsaném tiskopisu (§69 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) vymezuje předmět řízení; správní orgán proto nemůže rozhodnout o jiné dávce, než o kterou žadatel požádal. |
| 2 As 25/2007 - 118 | 17. 2. 2009 | A | I. „Nájemcem bytu“, vyloučeným z účastenství ve stavebním řízení ve smyslu §59 odst. 4 stavebního zákona z roku 1976 (§109 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006), není osoba, která má k takovému bytu právo odpovídající věcnému břemeni (právo bydlení). Taková osoba má ke stavbě „jiné právo“ ve smyslu §59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976 [srov. také výslovně §109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006], a je proto účastníkem stavebního řízení. II. I rozhodnutí správního orgánu, které nebylo formálně řádně doručeno (oznámeno) účastníku řízení, může nabýt právní moci (§52 odst. 1 správního řádu z roku 1967, §73 odst. 1 správního řádu z roku 2004), nastane-li fikce oznámení rozhodnutí. III. Je-li účastník řízení, jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti byly rozhodnutím dotčeny (§14 odst. 1 správního řádu z roku 1967), opomenut při oznámení rozhodnutí, nastane fikce oznámení rozhodnutí k okamžiku, k němuž je bezpečně a bez rozumných pochyb zjištěno, že op ... |
| 8 Afs 2/2009 - 102 | 17. 2. 2009 | A | Rozhodnutí o obnově správního řízení ve věci správního trestání ukončeného rozhodnutím o uložení sankce, přičemž původní správní rozhodnutí již bylo vykonáno, se nedotýká hmotných práv žalobce ve smyslu §65 s. ř. s. Samotné vedení obnoveného správního řízení nepředstavuje zásah do procesních práv žalobce ve smyslu §65 s. ř. s. Takovéto rozhodnutí o nařízení obnovy řízení je proto vyloučeno ze soudního přezkumu. |
| Konf 10/2008 - 15 | 17. 2. 2009 | A | K rozhodování o nároku vlastníka (nájemce) pozemku na finanční náhradu vůči orgánu státní správy za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření na pozemku (§58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je příslušný soud v občanském soudním řízení. |