Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
8 As 25/2009 - 66 25. 5. 2009 B I. Opakovaná kasační stížnost je přípustná, doplnil-li krajský soud po zrušení svého původního rozsudku dokazování, byť nově zjištěné skutečnosti hodnotil v souladu s názorem Nejvyššího správního soudu, vyjádřeným obecně a obiter dictum ve zrušovacím rozsudku. II. Odkaz Nejvyššího správního soudu na existující právní názor vyjádřený v ustálené judikatuře, vyslovený obiter dictum ve zrušujícím rozsudku, nepředstavuje nedovolený zásah do nezávislosti dalšího rozhodování krajského soudu, jakkoliv představuje vodítko pro toto rozhodování.
5 Azs 7/2009 - 98 22. 5. 2009 A Od samotného zákonného požadavku registrace náboženské skupiny podle právního řádu země původu žadatele o mezinárodní ochranu a vynucování této registrace zákonem dovolenými a zároveň přiměřenými prostředky je třeba odlišovat taková případná represivní jednání bezpečnostních složek či jiných orgánů veřejné moci v zemi původu vůči členům dané náboženské skupiny, která jsou zcela zjevným excesem ze sféry zákonem dovolených opatření (např. brutální fyzické násilí, resp. hrozba vykonstruovaných obvinění ze závažné trestné činnosti) a která zároveň mohou podle konkrétních okolností buďto samostatně, nebo na kumulativním základě dosáhnout intenzity pronásledování ve smyslu §2 odst. 7 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
2 Afs 35/2009 - 91 22. 5. 2009 A Při přezkumu daňového rozhodnutí správním soudem je třeba v každém případě nalézat rozumnou rovnováhu, zohledňující jednak zásadu plné jurisdikce rozhodování správního soudu na straně jedné, a jednak zamezující zjevným obstrukcím daňového subjektu na straně druhé. Na provedení důkazů nově navržených teprve v řízení před krajským soudem je proto třeba trvat obvykle tehdy, pokud 1) soud přesvědčivě neodůvodní nadbytečnost jejich provedení a 2) tyto důkazy nemohly být navrženy již v řízení odvolacím, a to kupř. proto, že odvolací rozhodnutí (resp. důvody, na nichž je založeno) bylo pro daňový subjekt objektivně překvapivé, anebo že toto řízení bylo zatíženo zásadními vadami (např. nebylo umožněno důkazní návrhy podat, finanční orgán je odmítl přijmout atp.).
5 As 30/2008 - 105 22. 5. 2009 B Vlastník sousedního pozemku, jehož práva nebo povinnosti by mohly být přímo dotčeny rozhodnutím o dodatečném povolení stavby a který byl tedy na základě §97 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 účastníkem řízení o odstranění, resp. o dodatečném povolení stavby [§88 odst. 1 písm. b) citovaného zákona], je oprávněn podat žalobu dle §65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí správního orgánu, jímž bylo řízení o odstranění, resp. o dodatečném povolení stavby zastaveno.
1 As 36/2009 - 88 21. 5. 2009 A I. K rozhodování o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o nákladech vynaložených v souvislosti se správním vyhoštěním cizince dle §123 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, jsou věcně příslušné soudy ve správním soudnictví. II. Pojem „peněžní prostředky cizince“ užitý v §123 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, je třeba vykládat jako peněžní prostředky, jimiž cizinec fakticky disponoval a které jsou u něj zjištěny a zajištěny; nejedná se tedy o jakékoliv eventuálně v budoucnu získané prostředky cizince.
7 Afs 103/2008 - 71 21. 5. 2009 A „Poplatníkem, jemuž náleží rodičovský příspěvek“, byla ve smyslu §7c odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období 2005 osoba, která měla nárok na rodičovský příspěvek ve smyslu §30 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném do 31. 12. 2005, tedy alespoň po část zdaňovacího období celodenně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do čtyř let věku; nebylo však nezbytné, aby jí byl rodičovský příspěvek také skutečně vyplácen.
5 Afs 91/2008 - 75 21. 5. 2009 A Soupis majetku zahrnovaného do konkursní podstaty je podle §18 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, listinou, která správce opravňuje pouze ke zpeněžení sepsaného majetku. Samotným zahrnutím nemovitostí do konkursní podstaty nedochází k převodu vlastnických práv k nemovitostem na jiný subjekt.Stěžovatel nemohl na základě soupisu nemovitostí do konkursní podstaty pozbýt vlastnického práva k nim s tím, že by toto přešlo na úpadce, do jehož konkursní podstaty byl majetek zahrnut; nemohl proto předmětné nemovitosti vyřadit ze svého obchodního majetku, resp. nemohl uplatnit zůstatkovou cenu do nákladů z důvodu jejich prodeje dle §24 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5 As 68/2008 - 60 21. 5. 2009 B Koncept protokolu nebo jiného správního rozhodnutí je vždy jen pracovní verzí, přípravným nezávazným nástinem, který se ve výsledku může od verze konečného správního aktu (listiny) i značně lišit. Informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. se rozumí veškerý textový (příp. i grafický) obsah listiny (protokolu o kontrole), resp. taková listina, která vznikla v rámci řádného výkonu veřejné správy, tzn. nejen v rámci pravomoci a působnosti žalovaného, ale také v průběhu takové činnosti, která je v souladu se zákonem.
7 Afs 98/2008 - 112 20. 5. 2009 A Úhrada činností spočívajících v uspořádání majetkových poměrů a péče o archiv úpadce nesouvisí s ekonomickou činnosti úpadce ve smyslu §5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V případě těchto činností se jedná o ekonomické činnosti samotného správce konkursní podstaty jako svého druhu „úřední osoby“, které provádí v souladu s požadavky zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, a za něž mu také ze zákona náleží odměna (v případě archivace náhrada výdajů).
11 Kss 1/2008 - 45 20. 5. 2009 A Bylo-li soudci uloženo kárné opatření před 1. 10. 2008, hledí se na něj po uplynutí jednoho roku od právní moci tohoto rozhodnutí jako by nebyl pro kárné provinění stíhán (§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2008, ve spojení s předchodným ustanovením čl. VI bod 4. zákona č. 314/2008 Sb.), a uložení této sankce nelze považovat v případném dalším kárném řízení při ukládání kárného opatření za přitěžující.
1 Azs 20/2009 - 68 19. 5. 2009 B V případech, kdy soud zruší rozhodnutí správního orgánu, může být jeho rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů tehdy, není-li z něj zřejmé, proč soud považuje rozhodnutí správního orgánu za nezákonné, resp. jaká konkrétní vada řízení před správním orgánem nastala. Nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů je též rozsudek, v němž výtky soudu vůči správnímu orgánu nemají oporu ve správním spisu či v provedeném dokazování před soudem a správním orgánem.
2 As 3/2009 - 128 15. 5. 2009 B Vydá-li orgán státní památkové péče závazné stanovisko podle §14 odst. 2 a 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je třeba, aby to, zda jsou plánované stavební práce z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, případně za jakých podmínek, uvedl do výroku závazného stanoviska. Další doporučení a upozornění uvedená pouze v odůvodnění závazného stanoviska nejsou pro stavební úřad závazná.
5 Afs 97/2008 - 61 15. 5. 2009 B Bylo-li zadávací řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zahájeno až po 1. 1. 2007, tj. za účinnosti stavebního zákona z roku 2006, je nutno, aby se vybraní uchazeči o zakázku při provádění těchto staveb řídili ustanoveními stavebního zákona platnými a účinnými v době provádění těchto staveb, zejm. §158, §160; jsou především povinni zajistit vedení staveb osobami s příslušnými oprávněními.V řízení zadávacím je namístě zabývat se tím, za jakých zákonem stanovených podmínek lze realizaci stavebních prací (povolených na základě stavebního zákona z roku 1976) provádět, tzn. jaké podmínky musí splňovat uchazeči - osoby oprávněné (stavební podnikatelé - §2 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006) při provádění prací.
1 As 20/2009 - 70 14. 5. 2009 A I. Jestliže bylo řízení o vydání souhlasu dle §12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zahájeno před 1. 1. 2007, je třeba jej dokončit s ohledem na čl. LVI zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, podle dosavadních předpisů. Takto vydané nesouhlasné stanovisko má proto formu samostatného správního rozhodnutí vydaného ve správním řízení, a není tedy závazným stanoviskem ve smyslu §149 odst. 1 správního řádu z roku 2004. II. Jestliže orgán ochrany přírody vydá nesouhlasné stanovisko k zásahu do krajinného rázu, které má formu samostatného správního rozhodnutí, nemůže stavební úřad postupovat dle §136 stavebního zákona z roku 1976, a je proto na místě návrh na vydání územního rozhodnutí bez dalšího zamítnout.
6 Ads 52/2008 - 32 14. 5. 2009 B Ustanovení §118a odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, umožňuje plátci důchodu požádat o vrácení pouze neprávem vyplacených částek starobního důchodu, nikoliv však přeplatků na částečném invalidním důchodu.
9 As 55/2008 - 50 14. 5. 2009 B Účelem §8 odst. 2 písm. j) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, je zefektivnění a zjednodušení komunikace fyzických a právnických osob se správními úřady a podpora rozvoje této komunikace elektronickou formou. V souladu s dikcí tohoto ustanovení jsou proto od správního poplatku osvobozeny takové úkony, které byly na orgánu veřejné správy vyžádány fyzickou nebo právnickou osobou prostřednictvím dálkového přístupu, jsou opatřeny elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a sazba poplatku nepřevyšuje částku 2000 Kč, a stejnou formou - tedy prostřednictvím dálkového přístupu - jsou ze strany příslušného orgánu poté i provedeny. Nárok na osvobození se tak nemůže vztahovat na všechny typy řízení a činností správních orgánů, tj. úkonů ve smyslu §2 citovaného zákona, u kterých výše poplatkové povinnosti nepřevyšuje 2000 Kč, ale pouze na jednoduché úkony, které lze elektronickou formou „obousměrně“ provést ...
7 As 28/2009 - 99 14. 5. 2009 B Důležitost důvodu omluvy obviněné z přestupku a jejího zástupce (advokáta) z neúčasti u ústního jednání (§74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) je třeba posuzovat z hlediska jejího pořadí, obsahu, v jakém stadiu řízení byla omluva uplatněna (doba od zahájení správního řízení nebo doba do zániku odpovědnosti za přestupek), o jak dlouhý pobyt advokáta (zástupce) v zahraničí jde, zda ze spisu či jiných skutečností nevyplývá jakákoliv obstrukční snaha či potřeba obviněné z přestupku nebo jejího zástupce působit průtahy v řízení nebo dosáhnout zániku odpovědnosti za spáchání přestupku apod.
1 Afs 12/2009 - 52 13. 5. 2009 A Ustanovení §14 odst. 1 písm. i) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, zakotvující zákaz započtení na majetek patřící do podstaty je speciální úpravou (lex specialis) i vůči §40a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
6 As 49/2008 - 96 13. 5. 2009 B Vlastník sousedící nemovitosti není účastníkem kolaudačního řízení (§78 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976); odvolání podané proti kolaudačnímu rozhodnutí touto osobou je nepřípustné (§81 odst. 1, §92 odst. 1 správního řádu z roku 2004).
6 As 39/2008 - 84 13. 5. 2009 B Opožděné zaslání evidenčního listu o přepravě nebezpečného odpadu zakládá naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle §66 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
8 Afs 29/2009 - 34 12. 5. 2009 B Zastavuje-li soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku, není povinen vyrozumět o probíhajícím řízení osoby označené žalobcem jako osoby zúčastněné na řízení (§34 odst. 2 s. ř. s.).
Konf 21/2008 - 89 11. 5. 2009 B Základní podmínkou pro to, aby se jednalo o kompetenční spor je, že dvě či více stran vedou řízení o totožné věci. Za totožné věci se považují takové věci, kde je dána totožnost předmětu řízení a totožnost účastníků řízení.
1 As 29/2009 - 59 7. 5. 2009 B Pojem „informace vztahující se k působnosti povinného subjektu“, zakotvený v §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je třeba vykládat tak, že k působnosti povinného subjektu se vztahují zpravidla všechny informace, které má objektivně k dispozici.
4 As 68/2008 - 138 6. 5. 2009 A I. Koncepce zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, vychází z toho, že nerostné bohatství na území České republiky, které je tvořeno ložisky vyhrazených nerostů, je ve vlastnictví státu (§5 horního zákona). Zájem na řádném využívání nerostného bohatství, který je nepochybně zájmem veřejným, je zabezpečen tím, že organizace, jimž je povoleno provádění hornické činnosti, platí státu úhrady z dobývacího prostoru a z vydobytých nerostů (§32a horního zákona). Z uvedeného vyplývá, že hornická činnost organizací, třebas prováděná v rámci jejich podnikatelské činnosti, je též naplněním veřejného zájmu státu na řádném využívání nerostného bohatství. II. Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru vydané podle §27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, nelze považovat za nucené omezení vlastnického práva dotčených subjektů porušující čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Stanovení dobývacího prostoru žalobcům nikterak nebrání v dalším užívání pozemků nacházejících se v jejich vlast ...
6 As 6/2009 - 116 30. 4. 2009 B Poměry účastníka řízení neodůvodňují přiznané osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 s. ř. s.), pokud se výše disponibilních měsíčních příjmů oproti situaci při přiznání osvobození zvýší cca o 40 % a umožňuje úhradu soudního poplatku.
7 Azs 31/2009 - 69 30. 4. 2009 B Pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany před odchodem z Běloruské republiky spolupracuje s KGB za účelem získání beztrestnosti při obstarávání prospěchu z nekalé činnosti, nelze potom považovat - v případě návratu do země původu - jím tvrzené obavy z pronásledování ze strany KGB za azylově relevantní, neboť jeho původní aktivity nebyly motivovány politickým přesvědčením.
2 Afs 42/2008 - 62 30. 4. 2009 B Pojem „zvláštní vztah“ mezi dlužníkem a věřitelem, užitý v čl. 11 odst. 4 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a majetku (č. 18/1984 Sb.) není ekvivalentní k pojmu „spojené osoby“, užitému v §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jde o neurčitý právní pojem, který není definován ani ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a majetku, ani v zákoně o daních z příjmů, a je proto nutno vyložit jej vždy v kontextu konkrétní věci, a to za pomoci obvyklých intepretačních postupů, případně postupem předpokládaným Vídeňskou úmluvou o smluvním právu (č. 15/1988 Sb.).
6 As 34/2008 - 54 30. 4. 2009 B Obsahuje-li §67 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pouze příkladný výčet hledisek, ke kterým je správní orgán při stanovení výše pokuty povinen přihlédnout, pak takováto právní úprava váže správní orgán v tom směru, že právě těmito zákonnými hledisky se musí zabývat vždy.
8 As 50/2008 - 75 29. 4. 2009 A I. Pod pojem „rozhodovací činnost soudů“ ve smyslu §11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném od 23. 3. 2006, nutno podřadit nejen činnost soudů, jež vede k rozhodnutí věci (např. shromažďování informací a důkazů, koncepty rozhodnutí apod.), ale i nepravomocné a pravomocné rozsudky, které jsou výstupem vlastní rozhodovací činnosti soudů v užším slova smyslu a přímo ze zákona její nedílnou součástí, jež nese nutně informace o této činnosti v konkrétní věci. II. Ustanovení §11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, brání povinným subjektům v poskytování jakýchkoliv informací o rozhodovací činnosti soudů s jedinou výjimkou, kterou je poskytnutí informací v podobě pravomocných rozsudků.
2 Azs 93/2008 - 194 29. 4. 2009 A I. Doba platnosti, na kterou je krátkodobé vízum vydáno, představuje období, ve kterém je držitel víza oprávněn k povolenému počtu vstupů na území příslušného členského státu Evropské unie, kde může po stanovenou dobu pobývat. II. Zánik platnosti krátkodobého víza nastane vždy okamžikem vyčerpání povoleného počtu vstupů, a to i v případě, že k tomuto vyčerpání dojde před uplynutím doby, na kterou bylo toto vízum vydáno. Okamžikem vyčerpání se přitom rozumí vycestování držitele krátkodobého víza z území příslušného členského státu Evropské unie, pokud povolený počet vstupů na toto území již využil. III. Před aplikací konkrétních kritérií uvedených v čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 343/2003 je vždy nutné nejprve bezpečně zjistit, zda žadatel o azyl je držitelem jednoho nebo více platných víz (či povolení k pobytu). Teprve na základě tohoto zjištění je možné zvolit příslušné kritérium, kterým se určuje členský stát příslušný k posouzení konkrétní žádosti o azyl.
4 Ads 70/2008 - 34 29. 4. 2009 A Ustanovení §42 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, znamená pro pojištěnce mladšího 28 let, který nesplňuje podmínky nároku na plný invalidní důchod podle §42 odst. 1 téhož zákona a u něhož je období od 18 let věku (i před 18. rokem věku) do vzniku nároku na plný invalidní důchod kryto s dobou studia na střední a vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky (která se pro tento účel pokládá za dobu pojištění), záruku, že i za situace, kdy neměl v rozhodné době výdělky, vyměří semu invalidní důchod v mimořádné minimální výši. Procentní výměra invalidního důchodu činí ve smyslu §42 odst. 2 uvedeného zákona 45 % z výpočtového základu, stanoveného způsobem v tomto ustanovení uvedeným.
6 Ads 25/2009 - 87 29. 4. 2009 A Odcizením věci se příslušník Policie České republiky dopustí zavrženíhodného jednání, které je způsobilé ohrozit dobrou pověst Policie České republiky. Pokud takový skutek nenaplňoval znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 trestního zákona, nebyly splněny podmínky pro jeho propuštění ze služebního poměru podle §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 21/2006 Sb.
1 As 26/2009 - 69 29. 4. 2009 A V situaci, kdy rodič dítěte (bývalý občan Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo České republiky) nabyl státní občanství České republiky na základě §1 odst. 1 zákona č. 193/1999 Sb., může rodič kdykoliv poté učinit samostatné prohlášení o státním občanství České republiky dle zákona č. 193/1999 Sb. jménem svého dítěte (§1 odst. 1 ve spojení s §2 odst. 1 citovaného zákona).
6 As 26/2007 - 160 29. 4. 2009 B Pojem „podstatná změna odtokových poměrů“ použitý v §71 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976, je neurčitým právním pojmem, jehož výklad činí správní orgán vždy v souvislosti s konkrétními okolnostmi případu. Jestliže je v řízení o odstranění nepovolených terénních úprav dle §88 v kontextu s §93 stavebního zákona z roku 1976 prokázáno, že navezením velkého množství zeminy na pozemky bylo způsobeno snížení retenčního (zadržovacího) prostoru lokality v povodňově zájmovém území na cca jednu polovinu původní kapacity, pak lze shledávat jako právně přiměřené a skutkově podložené vyhodnocení stavebního úřadu, že popsaným jevem došlo k naplnění neurčitého pojmu „podstatná změna odtokových poměrů“ ve smyslu §71 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 a nepovolená navážka velkého množství zeminy, která toto snížení retenční schopnosti lokality způsobila, je terénní úpravou vyžadující povolení ve smyslu citovaného ustanovení §71 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976.
4 Azs 72/2008 - 100 29. 4. 2009 B Nerespektování závazného právního názoru vysloveného ve zrušujícím rozsudku krajského soudu představuje natolik závažné porušení procesních předpisů správním orgánem [§76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], že k němu soud musí přihlédnout i bez námitky.
2 As 1/2009 - 78 29. 4. 2009 B I. Lhůtu k podání žaloby podle §65 a násl. s. ř. s. nelze prominout ani postupem podle §24 odst. 2 ve spojení s §41 správního řádu z roku 2004. II. Je-li výkon správního rozhodnutí (zde rozhodnutí o odstranění zdroje ohrožení pozemní komunikace podle §35 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) proveden ještě před vydáním tohoto rozhodnutí, nemá tato skutečnost bez dalšího vliv na zákonnost následně vydaného rozhodnutí. III. Rozhodnutí o určení náhrady za odstranění zdroje ohrožení pozemní komunikace podle §35 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nepodléhá přezkumu ve správním soudnictví, nýbrž přezkumu podle §244 a násl. o. s. ř.
4 Azs 19/2009 - 61 29. 4. 2009 B Je-li účastník řízení zastoupen advokátem, který jej řádně zastupuje při výkonu jeho práv a povinností, zpravidla není na místě ustanovit tomuto účastníku, přestože jeho pobyt není znám, opatrovníka.
7 Azs 21/2009 - 60 29. 4. 2009 B Žadatel o mezinárodní ochranu je povinen převzít rozhodnutí o žádosti vždy osobně; tím však není dotčena povinnost správního orgánu doručit toto rozhodnutí i zmocněnci žadatele (§33 odst. 1 správního řádu z roku 2004), má-li jej žadatel. Účinky doručení žadateli nastávají doručením zmocněnci.
4 As 55/2007 - 84 28. 4. 2009 A I. Povinný subjekt poskytl včas požadované informace podle §14 odst. 3 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 22. 3. 2006, nebo vydal rozhodnutí, kterým žádosti nevyhověl podle §15 odst. 1 citovaného zákona, pokud příslušné písemnosti určené žadateli předal ve stanovené patnáctidenní lhůtě alespoň k doručení. II. Byly-li následně požadované informace či rozhodnutí žadateli doručeny až po uplynutí této lhůty, nenastala v důsledku toho právní fikce negativního rozhodnutí podle §15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Konf 126/2008 - 15 27. 4. 2009 A Počínaje 1. 1. 2007 nejsou vyvlastňovací úřady oprávněny rozhodovat o zřízení věcného břemene podle §147 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, pokud již bylo s výkonem oprávnění specifikovaným v §90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, započato. Za této situace je o zřízení věcného břemene oprávněn rozhodnout pouze soud v občanském soudním řízení.
8 Afs 74/2008 - 94 24. 4. 2009 B Nabídková cena jako cena konečná nemůže být v průběhu zadávacího řízení měněna, neboť tato cena je kritériem hodnocení nabídek, či jedním z kritérií pro posuzování ekonomické výhodnosti nabídek ve smyslu §6 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
5 As 19/2009 - 48 24. 4. 2009 B Přípis Ústavního soudu, z něhož vyplývá, že podání stěžovatele je pouze projevem nesouhlasu s rozhodnutím Ústavního soudu a jako takové je může Ústavní soud pouze zaznamenat, není rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, ani orgánem územního samosprávného celku, ani fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, kterým bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Krajský soud proto správně žalobu proti takovému přípisu usnesením podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl pro nesplnění jiných podmínek řízení (nedostatek pravomoci) a neodstranitelnost tohoto nedostatku.
Komp 3/2009 - 11 24. 4. 2009 B O záporný kompetenční spor dle §97 odst. 3 s. ř. s. se jedná tehdy, pokud první správní orgán v určitém správním aktu popře svou pravomoc rozhodnout v určité věci s odůvodněním, že je zde dána pravomoc druhého správního orgánu, a druhý správní orgán naopak vychází z toho, že je dána pravomoc prvního orgánu. O kompetenční spor se však nejedná, pokud správní orgány nepopírají svou pravomoc, nýbrž dovozují, že vydání rozhodnutí či dalšího opatření z věcných důvodů nepřichází v úvahu.
9 Afs 93/2008 - 43 23. 4. 2009 A I. Dle ustálené judikatury Soudního dvora ES je pojem „osvobození od daně“ uvedený v čl. 13 šesté směrnice Rady 77/388/EHS autonomní pojem práva Společenství, který musí být definován na úrovni Společenství. Jestliže vnitrostátní zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje v porovnání s šestou směrnicí žádné rozdíly týkající se osvobození nájmu, je při výkladu pojmu „nájem“ pro účely daně z přidané hodnoty nutno zohlednit výkladová pravidla stanovená judikaturou Soudního dvora. II. Pod pojem „nájem nebytových prostor“ nebudou pro účely osvobození od daně z přidané hodnoty spadat taková plnění, k jejichž poskytování je sice nemovitost nezbytná, ale jejíž užití není hlavním smyslem ani cílem poskytovaného plnění.
9 Afs 79/2008 - 101 23. 4. 2009 A Využila-li obec možnosti stanovit vyhláškou okruh vzdálenosti do 100 metrů od budov, v nichž nebo v jejichž sousedství není provozování výherních hracích přístrojů povoleno (§17 odst. 11 věta druhá zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách), je třeba při posuzování žádosti o povolení k provozování výherních hracích přístrojů z tohoto okruhu vycházet a respektovat ho, aniž by přitom bylo nutno dále zkoumat naplnění pojmu „sousedství“ v případě posuzovaných objektů.Není-li vyhláška obcí přijata, je nutno vycházet z §17 odst. 11 věty první zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a vždy důsledně zvažovat naplnění pojmu „sousedství“, a to na pozadí smyslu a účelu citovaného ustanovení, jakož i konkrétních okolností každého případu, včetně vzájemné vzdálenosti posuzovaných budov; úvaha ohledně naplnění pojmu „sousedství“ je přitom limitována maximální možnou vzdáleností 100 metrů.
1 Afs 29/2009 - 91 23. 4. 2009 B Provádí-li správce daně (ať již v prvním stupni, nebo odvolací orgán) místní šetření (§15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), jehož cílem je získat důkaz vedoucí ke stanovení daňové povinnosti, je namístě, aby se daňový subjekt o tomto postupu dozvěděl a měl možnost se tohoto úkonu rovněž účastnit.
9 Afs 81/2008 - 56 23. 4. 2009 B I. Nezaplacené nájemné, jehož výše je předmětem sporu, zaúčtuje nájemce dle kvalifikovaného odhadu v přibližně očekávané výši v účetnictví na dohadném účtu. Z daňového hlediska se za splnění obecných zákonných podmínek jedná o daňově uznatelný náklad. II. Zanikl-li nájemní vztah a nájemce nemá vůči pronajímateli pohledávku stejného druhu (typicky peněžité povahy), kterou by bylo možno oproti neuhrazenému nájemnému započítat (v rozsahu, ve kterém by se oba nároky kryly), je nutno odúčtovat vytvořený dohad do zdanitelných výnosů nejpozději ve zdaňovacím období, kdy nájemní vztah zanikl [§23 odst. 6 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].
7 As 59/2008 - 85 22. 4. 2009 A V bezpečnostním řízení podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, může ředitel Národního bezpečnostního úřadu na základě nezměněného skutkového stavu zaujmout jiný právní názor než orgán prvního stupně, avšak musí tak učinit způsobem, který není pro účastníka řízení překvapivý. Účastníku řízení proto musí být ředitelem dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému jinému právnímu názoru a případně navrhnout další důkazy, které by mu umožnily zaměřit dokazování právě ke specifickým skutkovým otázkám spojeným se zamýšlenou odlišnou právní kvalifikací, jimiž se buď vůbec, či v potřebné míře, orgán prvního stupně nezabýval.
1 As 8/2009 - 56 22. 4. 2009 B Při stanovení přiměřené lhůty k doplnění podkladů v územním řízení podle §35 odst. 3 stavebního zákona z roku 1976, musel stavební úřad vycházet z objektivních časových možností účastníka územního řízení obstarat si požadované podklady. Přitom bylo třeba vzít v potaz lhůty, které jsou k získání jednotlivých konkrétních dokumentů obvyklé a které by měly být správnímu orgánu alespoň rámcově známy z jeho činnosti. Pokud bylo požadováno doložení správních rozhodnutí či jiných aktů dalších správních orgánů, musel rozhodující správní orgán rovněž zvážit zákonné lhůty pro vydání těchto aktů, jakož i lhůty vytvořené ve správní praxi příslušných správních orgánů. Naopak pro stanovení lhůty nebyly určující případné subjektivní problémy účastníka řízení, tedy například jím zaviněná nečinnost, či jiné důvody ležící výlučně na straně účastníka řízení.
2 Azs 13/2009 - 60 21. 4. 2009 B I. Osoby se zvláštními schopnostmi využitelnými v boji nevytvářejí určitou společenskou vrstvu (sociální skupinu) ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. d) směrnice 2004/83/ES z 29. 4. 2004, o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (kvalifikační směrnice). II. Při posuzování relevance tvrzeného pronásledování ze strany Albánské lidové armády v Kosovu je třeba nejprve posoudit, zda se může jednat o původce pronásledování ve smyslu čl. 6 písm. c) kvalifikační směrnice, a poté zvážit, zda státní orgány a mezinárodní organizace působící na daném území mohou poskytovat žadateli ochranu ve smyslu čl. 7 kvalifikační směrnice.

Za rok 2009 bylo zveřejněno 564 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 8 z celkem 12 stran v čase 0,094 ms (z toho 0,029 ms NoSQL).