Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
8 Azs 14/2009 - 74 21. 4. 2009 B Ustanoví-li krajský soud žalobci opatrovníka z důvodu neznámého pobytu, aniž by se pokusil doručit žalobci na adresu jeho možného pobytu, která vyplývá z obsahu spisu, zatíží tím své rozhodnutí vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé.
2 Afs 131/2008 - 137 17. 4. 2009 A I. Soud hodnotí ústavnost novelizace zákona (zde: §113 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) provedené formou tzv. přílepku jen tehdy, je-li způsobilá konstitutivně se projevit v právech a povinnostech adresátů norem. Pokud tomu tak není, soud není povinen podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona v rámci tzv. konkrétní kontroly norem. Úkolem soudu je totiž ochrana základních práv a svobod (čl. 4 Ústavy, §2 s. ř. s.) a nikoliv odstranění vědomých či nevědomých, skutečných či jen zdánlivých, pochybení, k nimž došlo v průběhu legislativního procesu a nemajících na adresáty norem žádný dopad. II. Pouhým zrušením derogačního ustanovení nedochází k opětovnému nabytí platnosti a účinnosti dříve derogovaných zákonných ustanovení. Přímou derogací je totiž původní předpis zrušen, přestal být součástí právního řádu a k „obnovení“ formálně zrušeného pravidla může dojít pouze jeho výslovným opětovným přijetím v zákonodárném procesu.
5 Afs 68/2008 - 84 16. 4. 2009 A Pokud plátce daně z přidané hodnoty poskytoval služby ve smyslu §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, jež jinak tvořily předmět jeho podnikání, také svým zaměstnancům, nejednalo se o zdanitelné plnění, z něhož by byl plátce daně povinen odvést daň na výstupu, pouze tehdy, pokud tyto služby měly sloužit výhradně k výkonu pracovní činnosti uvedených zaměstnanců pro plátce daně [§7 odst. 1 a 2 písm. a) citovaného zákona].
5 As 13/2009 - 61 16. 4. 2009 A I. Rozhodnutí vydané podle §73 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je rozhodnutím o veřejném subjektivním právu. Není z povahy věci vyloučeno, aby se soudce, tzn. ten, o jehož právech je rozhodováno, v případě, došlo-li k přeložení, např. proti jeho vůli, popř. tehdy, byl-li postupem ministra spravedlnosti, popř. předsedy soudu, zkrácen na svých právech jiným způsobem, domáhal ochrany prostřednictvím žaloby ve správním soudnictví. Soudní ochrana nemůže být přitom nikterak limitována ani tím, že na přeložení soudce k vyššímu soudu není právní nárok. II. Zákonnost postupů orgánů výkonu veřejné moci, determinovaných příslušnými ustanoveními jednotlivých zákonů, nelze posuzovat odtrženě bez zohlednění dopadů souvisejících ustanovení Ústavy a Listiny a zcela pominout ústavně garantované atributy nezávislosti moci soudní. III. Je-li soudce přeložen k určitému soudu, vzniká mu tímto okamžikem nárok na výkon funkce soudce tohoto soudu; má-li dojít k jeho přeložení, lze ta ...
4 Ads 71/2008 - 63 16. 4. 2009 B Nevydání potvrzení podle §7 zákona č. 357/2005 Sb. brání žalobci v úspěšném uplatnění jeho hmotněprávního nároku na zvláštní příspěvek k důchodu podle §5 odst. 1 písm. b) téhož zákona; negativním rozhodnutím Ministerstva obrany o potvrzení účasti v povstání v květnu 1945 je tak přímo dotčena právní sféra žalobce. Takové rozhodnutí nemůže být vyloučeno ze soudního přezkumu (§65 s. ř. s.).
1 As 12/2009 - 61 15. 4. 2009 A I. Nezbytným předpokladem pro rozhodnutí o zajištění cizince podle §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky je úvaha správního orgánu o tom, zda je vůbec možné rozhodnout o správním vyhoštění cizince a toto rozhodnutí vykonat. II. O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince je třeba podle §56 odst. 2 s. ř. s. a čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod (č. 209/1992 Sb.) rozhodnout přednostně a urychleně. Pokud soud o takové žalobě rozhodne až po uplynutí zákonné stoosmdesátidenní lhůty pro zajištění cizince (§125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), nejsou zpravidla požadavky na přednostní a urychlené vyřízení splněny. Přednostně a urychleně je třeba postupovat rovněž při předložení spisu s kasační stížností zajištěného cizince Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
2 Afs 62/2008 - 72 15. 4. 2009 A Aplikace §34 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nevylučuje souběžnou aplikaci §34 odst. 1 a 2 téhož zákona. Zatímco obecná povinnost předat správci daně údaje potřebné pro vyměření a vymáhání daně podle §34 odst. 1 citovaného zákona stíhá všechny státní orgány, včetně orgánů sociálního zabezpečení, a orgány územních samospráv (byť jen za předpokladu, že je správce daně schopen vznesené požadavky zdůvodnit v intencích §34 odst. 1 a 2 věty první zákona o správě daní a poplatků), povinnost předat konkrétní údaje obsažené v §34 odst. 6 tohoto zákona dopadá toliko na orgány sociálního zabezpečení s tím, že jsou povinny požadavkům správce daně dostát vždy, bez ohle- du na případný názor o neoprávněnosti těchto požadavků.
1 As 30/2009 - 70 15. 4. 2009 B Zjišťuje-li soud obsah určité internetové stránky za účelem vyjasnění si skutkových otázek, může se tak stát toliko v rámci dokazování. Vědomost o obsahu určité internetové stránky totiž nemůže být skutečností obecně známou, kterou podle §121 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. není třeba dokazovat. Protože dokazování provádí soud při jednání (§77 odst. 1 s. ř. s.), je evidentní, že krajský soud pochybí, pokud provede mimo jednání důkaz obsahem internetových stránek s cílem upřesnit skutkový stav dané věci.
8 Afs 15/2007 - 75 14. 4. 2009 A I. Rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání proti platebnímu výměru daňové řízení končí. Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu správce daně prvního stupně v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, musí být odstraněny v rámci odvolacího řízení. Je vyloučeno, aby po zrušení platebního výměru správce daně prvního stupně pokračoval v daňovém řízení a o dani znovu rozhodl. II. Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, odstraní správce daně prvního stupně autoremedurou (§49 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nebo odvolací orgán postupem podle §50 odst. 3 tohoto zákona. Postup podle §50 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků se uplatní jak v řízení o odvolání proti dani stanovené dokazováním (§50 odst. 6 citovaného zákona), tak v řízení o odvolání proti dani stanovené podle pomůcek (§50 odst. 5 tohoto zákona). V odvolacím řízení je přípustná i změna způsobu stanovení daně. III. V řízení o odvolání prot ...
8 Afs 76/2007 - 48 14. 4. 2009 B I. Rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání proti platebnímu výměru daňové řízení končí. Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu správce daně prvního stupně v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, musí být odstraněny v rámci odvolacího řízení. Je vyloučeno, aby po zrušení platebního výměru správce daně prvního stupně pokračoval v daňovém řízení a o dani znovu rozhodl. II. Vady odvoláním napadeného rozhodnutí či postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, odstraní správce daně prvního stupně autoremedurou (§49 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nebo odvolací orgán postupem podle §50 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Postup podle §50 odst. 3 citovaného zákona se uplatní jak v řízení o odvolání proti dani stanovené dokazováním (§50 odst. 6 zákona), tak v řízení o odvolání proti dani stanovené podle pomůcek (§50 odst. 5 zákona). V odvolacím řízení je přípustná i změna způsobu stanovení daně. III. V řízení o odvolání p ...
2 Afs 93/2008 - 920 10. 4. 2009 A I. Národní soutěžní úřad je i po vstupu České republiky do Evropské unie oprávněn postihnout účastníky kartelu za protisoutěžní jednání, k němuž došlo před vstupem, přestože k tomuto jednání docházelo i po vstupu do Evropské unie. II. Tento trvající delikt (uzavření kartelové dohody a setrvání v ní) je třeba na území České republiky považovat za ukončený okamžikem zániku výhradní národní jurisdikce, tedy vstupem do Evropské unie.
2 As 93/2008 - 115 10. 4. 2009 B Dovolává-li se poskytovatel spotřebitelského úvěru toho, že se jedná o úvěr poskytnutý na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti a zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., se tak na smlouvu o daném úvěru nevztahuje [§1 odst. 2 písm. a) citovaného zákona], je třeba, aby tato účelovost úvěru byla ve smlouvě uvedena.
2 As 95/2008 - 51 10. 4. 2009 B Povinnost uživatele honitby zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře podle §3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, není v rozporu s ústavním pořádkem.
7 As 5/2008 - 63 9. 4. 2009 A I. Ustanovení §107 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, je ve vztahu k §8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ustanovením speciálním. II. Přezkoumává-li soud rozhodnutí vydané v bezpečnostním řízení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, není ve vztahu k skutkovým a právním otázkám týkajícím se podkladů pro rozhodnutí, jež nebyly účastníku řízení zpřístupněny, vázán žalobními body a rozhodnutí přezkoumá ze všech hledisek, která z povahy věci mohou mít vliv na zákonnost rozhodnutí.
7 As 56/2008 - 170 9. 4. 2009 A Označení „GOLF“, jež má být registrováno jako slovní ochranná známka (bez dalších grafických prvků) pro časopis o hře golf, sděluje relevantní veřejnosti pouze to, že se jedná o časopis o této hře, a nijak ještě samo o sobě dotyčný časopis neodlišuje od jiných časopisů zaměřených na tuto tematiku. Tím však ještě není vyloučeno, aby označení „GOLF“ získalo sekundární rozlišovací způsobilost na základě výlučného užívání tohoto označení ve vztahu k výrobkům, pro něž má být ochranná známka zapsána.
9 As 8/2009 - 75 9. 4. 2009 A Rozhodnutí o nevydání osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle §8 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, je správním rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a podléhá samostatnému přezkumu ve správním soudnictví.
7 Afs 86/2008 - 38 9. 4. 2009 B Pravomoc vydat platební výměr, kterým se předepíše penále, je pro období od 1. 1. 2007 pro územní finanční orgány zakotvena v §37b odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
7 Afs 1/2009 - 48 9. 4. 2009 B Rozhodnutí krajského soudu spočívá na nesprávném posouzení právní otázky [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] tehdy, pokud krajský soud na zjištěný skutkový stav použije (aplikuje) jiný právní předpis, než který měl správně použít, resp. jej neaplikuje, ačkoliv tak měl správně učinit.
3 Ads 154/2008 - 94 9. 4. 2009 B Při posuzování právního nástupnictví podle §107 odst. 2 o. s. ř. v přezkumném řízení soudním nelze již ve věcech důchodových po 31. 12. 2002 aplikovat §63 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (procesní nástupnictví v řízení o dávce důchodového pojištění).
6 Ads 53/2003 - 88 9. 4. 2009 B Po zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu nálezem Ústavního soudu nezbude Nejvyššímu správnímu soudu než zrušit rozsudek krajského soudu, na nějž rovněž dopadají důvody, pro něž Ústavní soud zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu.
1 Afs 145/2008 - 135 2. 4. 2009 A I. K zániku práva daň vyměřit nebo doměřit ve smyslu §47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přihlížejí soudy ve správním soudnictví z moci úřední. II. Soud má povinnost vypořádat otázku daňové prekluze tehdy, je-li namítána, a v případě, že sám dospěje k závěru, že k prekluzi práva skutečně došlo. Pokud účastník prekluzi nenamítal a soud poté, co se touto otázkou zabýval, dospěl k závěru, že k prekluzi nedošlo, není nutné, aby své úvahy na dané téma v odůvodnění rozhodnutí výslovně uváděl.
9 As 7/2009 - 76 2. 4. 2009 B Jestliže se stěžovatel dopustil přestupku podle §22 odst. 1 písm. e) bodu 3. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v souvislosti s řízením motorového vozidla, k jehož řízení je nezbytné řidičské oprávnění k řízení motorových vozidel spadajících do kategorie řidičské oprávnění skupiny „C“, je nezbytné považovat činnost spočívající v řízení motorových vozidel spadajících do kategorie řidičské oprávnění skupiny „C“ za právě tu činnost, v souvislosti s níž se stěžovatel dopustil přestupku. Uložil-li proto správní orgán sankci zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel spadajících do kategorie řidičské oprávnění skupiny „C“ za stěžovatelem spáchaný přestupek, byl takový postup správního orgánu plně v souladu s §14 a §22 odst. 7 zákona o přestupcích.
9 As 40/2008 - 81 2. 4. 2009 B I. Podle čl. 3 Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství (č. 47/2001 Sb. m. s.) platí, že otcovství dítěte narozeného mimo manželství může být dokázáno nebo určeno dobrovolným uznáním nebo soudním rozhodnutím. Úpravu formálních náležitostí uznání otcovství a věcných předpokladů, o něž se má soudní rozhodnutí opírat, ponechává Úmluva plně vnitrostátnímu právu. Ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, vyžadující pro určení otcovství souhlasné prohlášení obou rodičů před soudem či matričním úřadem, není proto v rozporu s čl. 3 Úmluvy. II. Nedošlo-li k určení otcovství k dítěti narozenému mimo manželství ani souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem či soudem, ani rozhodnutím soudu o určení otcovství, nemohou správní orgány návrhu na zápis otcovství do matriční knihy narození vyhovět [§16 odst. 3 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení].
3 As 21/2008 - 152 2. 4. 2009 B Držitel telekomunikační licence je povinen správně směrovat volání na účastnické číslo umístěné v příslušné telekomunikační síti. Této povinnosti není zproštěn ani provozovatel veřejné mobilní telekomunikační sítě v případě volání na účastnické číslo, které bylo v souladu s §76 odst. 2 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, přeneseno do jiné veřejné pevné telekomunikační sítě.
7 As 39/2008 - 113 2. 4. 2009 B I. Neužívání ochranné známky, nejde-li o neužívání po dobu delší pěti let, nevede ke ztrátě obecné právní ochrany této známky; neužívání však zásadně vede k tomu, že ochranná známka není z hlediska průměrného spotřebitele známá, a proto jí nelze přiznat vyšší stupeň ochrany. II. Stupeň pozornosti, kterou věnuje spotřebitel koupi automobilu, je zpravidla zvlášť vysoký. Klíčovou roli při výběru hraje tradice a dobrá pověst výrobce. Tyto skutečnosti proto mají podstatný vliv na posuzování pravděpodobnosti záměny ochranných známek registrovaných pro automobily.
8 Afs 80/2007 - 105 31. 3. 2009 A Cenu sjednanou nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek ve smyslu §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze obvykle stanovit jediným číslem, ale intervalem nejčastěji realizovaných cen.
8 Afs 18/2007 - 81 31. 3. 2009 A Úkon sdružení soutěžitelů vůči jeho členům, z něhož vyplývá snaha o unifikaci chování určitého okruhu soutěžitelů, aniž by z něho musela vyplynout jeho závaznost, má v zásadě protisoutěžní charakter.
5 As 84/2008 - 81 31. 3. 2009 A I. Vykázání osoby, zpravidla z místa jejího obydlí, společné domácnosti, nepochybně představuje významný zásah do soukromého a rodinného života každého jednotlivce; rozhodnutí o vykázání a zákaz návratu podle §21a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, je rozhodnutím, kterým jsou výrazně dotčena základní lidská práva a svobody, je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví. II. Odůvodnění rozhodnutí o vykázání, jakkoli v tomto typu řízení z povahy věci lze připustit jeho stručnost, musí vždy obsahovat skutkovou a právní oporu výroku rozhodnutí. Vykázání z místa, kde osoba žije se členy své rodiny, je citelným zásahem do jejích práv, proto je nanejvýš nutné řádně zvažovat, zda jsou pro toto omezující opatření relevantní důvody. Jakkoli se jedná o rozhodnutí, které je v daném případě třeba učinit v relativně krátkém čase (do 24 hodin), musí i toto rozhodnutí být přezkoumatelné z hlediska vyloučení libovůle.
7 As 53/2008 - 158 31. 3. 2009 A I. Výkon práv k dříve registrované ochranné známce může být dotčen registrací průmyslového vzoru, jde-li u průmyslového vzoru o takovou vnější úpravu výrobku, že by tento výrobek činila zaměnitelným s výrobkem označeným dřívější ochrannou známkou. II. U osvěžovačů vzduchu nebude informovaný spotřebitel (tedy spotřebitel, který osvěžovače vzduchu běžně nakupuje a používá) výběru konkrétního osvěžovače věnovat zvláštní pozornost, a proto silueta výrobku (ve tvaru stromu) bude jedním z dominantních prvků, které upoutají jeho pozornost.
8 Ans 1/2008 - 170 31. 3. 2009 A V případě, že řízení před soudem bylo zahájeno na návrh (na základě žaloby), neznamená samotná tato skutečnost, že po postoupení věci správnímu orgánu dle §104 odst. 1 o. s. ř. se vždy jedná o správní řízení o žádosti (§44 a §45 správního řádu z roku 2004).
8 Afs 103/2007 - 58 31. 3. 2009 B Nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu (§57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) je poplatník povinen prokázat mj. řádnými doklady o prodeji minerálních olejů [§57 odst. 6 písm. a) citovaného zákona].
7 As 11/2009 - 66 31. 3. 2009 B I. Jen originál průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby vydaný správním orgánem, který je veřejnou listinou (§21 odst. 8 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě), osvědčuje, co je v něm uvedeno. II. Provozovatel taxislužby proto splní svou povinnost vyplývající pro něho z §20 odst. 11 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jen pokud zajistí, aby byl ve vozidle taxislužby umístěn na předepsaném místě originál průkazu řidiče taxislužby, a nikoliv jeho kopie.
7 Afs 24/2009 - 71 31. 3. 2009 B Výzva podle §73 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a na něj navazující rozhodnutí odvolacího správního orgánu obecně nejsou rozhodnutími ve smyslu §65 s. ř. s. To však neplatí v případech, je-li tato výzva ve skutečnosti prvním úkonem správce daně deklarujícím daňovou povinnost stěžovatele - stanovenou zálohu na daň (§1 odst. 1 a §32 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), zvláště když z obsahu odvolání i podané žaloby je zřejmé, že stěžovatel namítal stanovení zálohy v nesprávné výši, resp. neexistenci této daňové povinnosti jako takové. Odmítnutí žaloby s poukazem na kompetenční výluku [§70 písm. a) s. ř. s.] by pak bylo za tohoto skutkového stavu věci zásahem do práva stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
7 As 43/2008 - 97 31. 3. 2009 B Rada pro rozhlasové a televizní vysílání není povinna vymezovat neurčitý právní pojem „objektivní a vyvážené informace“ uvedený v §31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neboť obsah tohoto pojmu je obecně známý, a tedy dostatečně srozumitelný již z jeho jazykového vyjádření. Postačí proto, je-li z odůvodnění rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zřejmé, v čem konkrétně neobjektivita a nevyváženost odvysílaného pořadu spočívala.
4 Ads 55/2008 - 76 31. 3. 2009 B Postupem, jímž neumožnil přítomnost zmocněného advokáta stěžovatele při výslechu svědků v řízení o propuštění ze služebního poměru z důvodu uvedeného v §106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, porušil služební funkcionář stěžovatelovo právo podle čl. 37 odst. 2 Listiny, který zaručuje každému právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
4 As 1/2008 - 220 30. 3. 2009 A I. Vede-li doslovný výklad právního předpisu pocházejícího z období direktivně řízené a centrálně plánované ekonomiky k výsledku neslučitelnému s hodnotami současného systému tržního hospodářství založeného na volné soutěži, je třeba upřednostnit s těmito hodnotami souladnou interpretaci objektivně teleologickou. II. Prvky shodnými s ochrannou známkou ve smyslu §3 odst. 2 ve spojení s §3 odst. 1 písm. e) zákona č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách, se rozumí jen takové shodné prvky, které jsou způsobilé vzbudit u běžného spotřebitele dojem, že se v případě střetnuvších se označení jedná o výrobky (služby) téhož výrobce (poskytovatele služeb).
Komp 4/2007 - 99 30. 3. 2009 A I. Kontrolu použití finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu kraje na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou podle §19b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vykonává krajský úřad v přenesené působnosti jako dopravní úřad při výkonu státního odborného dozoru. II. Nadřízeným správním orgánem krajského úřadu při výkonu kontroly podle §19b odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je podle §178 odst. 2 správního řádu z roku 2004 Ministerstvo dopravy.
Komp 5/2008 - 85 30. 3. 2009 A Koncepce pozitivních i negativních kompetenčních sporů (§97 s. ř. s.) je založena na existenci konkrétního řízení, v němž jde o práva či povinnosti jeho účastníků. Pokud takovéto řízení nebylo ani zahájeno, musí soud kompetenční žalobu odmítnout pro chybějící příslušnost.
4 Ads 174/2008 - 257 27. 3. 2009 A Uchazeče o zaměstnání, který je plně invalidní, bylo možné v souladu s §25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 31. 12. 2008, vyřadit z tohoto důvodu z evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 1. 10. 2004, a to i v případě, že datum prokázaného vzniku plné invalidity předchází datu účinnosti zákona (lex retro non agit).
9 As 37/2008 - 153 26. 3. 2009 A V řízení o částečném výmazu užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů není Úřad průmyslového vlastnictví oprávněn zasahovat do podstaty technického řešení přeformulováním jednotlivých nároků na ochranu a jejich novým definováním.
5 As 24/2008 - 92 26. 3. 2009 A Účastníkem řízení o přeshraniční přepravě odpadů dle §55 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, není příjemce odpadu.
9 As 11/2009 - 109 26. 3. 2009 B Doručil-li krajský soud účastníkům řízení dvě různá písemná vyhotovení rozsudku, vydaného v téže věci, má tento postup za následek nepřezkoumatelnost jím vydaného rozhodnutí v kasačním řízení, a to pro nesrozumitelnost.
9 Afs 48/2009 - 80 26. 3. 2009 B Ustanovení §75 odst. 2 s. ř. s., systematicky zařazené do části třetí, hlavy druhé, dílu prvého s. ř. s. (řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu), není z důvodu zcela odlišné povahy řízení aplikovatelné v řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu vedeném dle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého s. ř. s. (§79 a násl. s. ř. s.).
2 Afs 87/2008 - 234 26. 3. 2009 B I. Jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně zadavatelových požadavků na zpracování nabídek či následně konkrétního způsobu hodnocení nabídek, je postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky fakticky nekontrolovatelným; to vylučuje, aby byla dodržena zásada transparentnosti zadávacího řízení uvedená v §25 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách („ZVZ“)*), a tedy aby postup zadavatele byl považován za souladný se ZVZ. II. Posouzení nabídek z hlediska splnění všech zadávacích podmínek podle §61 odst. 1 ZVZ předchází jejich následnému hodnocení podle §62 ZVZ. Nabídky, které nesplňují zadávací podmínky, nejsou hodnoceny podle §62 ZVZ, neboť podle §61 odst. 1 ZVZ musí být vyřazeny již v rámci posouzení nabídek.*) Stejná zásada je uvedena v §6 aktuálně účinného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; tento závěr je tedy plně aplikovatelným i na aktuální právní stav.
9 As 41/2008 - 74 26. 3. 2009 B Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutím příslušného krajského úřadu podle §9 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, se provozovateli nově stanoví povinnost plnit emisní limity znečišťujících látek, k jejichž plnění nebyl do té doby povinen přímo ze zákona (ex lege), je třeba tomuto rozhodnutí přiznat charakter konstitutivního rozhodnutí. Výrok takového rozhodnutí by proto měl být formulován tak, aby z něho bylo jednoznačně patrno, jak příslušný krajský úřad rozhodl, neboť jen tak se jeho rozhodnutí stává přezkoumatelným a vyhovuje ústavněprávnímu požadavku právní jistoty.
9 Afs 63/2008 - 121 26. 3. 2009 B I. Pokud v souvislosti s rozpuštěním dvoučlenného sdružení založeného podle §829 a násl. občanského zákoníku přenechá bývalý účastník sdružení svůj vypořádací podíl na movitých věcech v majetku sdružení druhému bývalému účastníku sdružení, představuje úplata za přenechaný podíl zdanitelný příjem. II. Úspěšnost či neúspěšnost podnikání nemůže být kriteriem pro určení, zda se jedná o příjmy z podnikání či naopak o příjmy z příležitostné činnosti. Při posuzování příjmů z provozování ubytovacích služeb, je třeba vyjít z toho, že pojmovým znakem podnikání je jeho soustavnost, jde tedy o činnost prováděnou opakovaně nikoli jednorázově, příležitostně nebo nahodile. Pro posouzení soustavnosti ubytovacích služeb není určující, kolik osob bylo ve výsledku ubytováno a jestli daná činnost vedla k zisku. Rozhodující je, zda se jednalo o činnost vyvíjenou opakovaně s cílem zisku dosáhnout (tedy dostatečně přesvědčivý podnikatelský záměr, k jehož uskutečnění činnost vyvíjená ze strany subjektu cíl ...
9 Afs 52/2008 - 57 26. 3. 2009 B Při finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného nemovitého majetku (finanční leasing nemovitostí) si pronajímatel může zúčtovat zůstatkovou cenu nemovitosti do nákladů nejdříve při ukončení pronájmu, kdy dojde k převodu vlastnictví nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí. Výjimka upravená v §30 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, umožňující pronajímateli v průběhu leasingu postupně zahrnovat do nákladů časově rozlišenou zůstatkovou cenu, je určena pouze pro leasing movitých věcí, nelze ji analogicky rozšířit na leasing hmotného nemovitého majetku.
9 As 32/2008 - 57 26. 3. 2009 B Vydání rozhodnutí o uložení správního vyhoštění (§118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) nezávisí na předchozím vyřešení otázky, zda protiprávním jednáním cizince, které je důvodem pro jeho vyhoštění, byl či nebyl spáchán přestupek. Řízení o uložení správního opatření a přestupkové řízení jsou samostatná a na sobě nezávislá řízení, což plyne i z rozdílné povahy opatření ukládaných správními orgány v těchto řízeních.
5 Afs 51/2008 - 95 26. 3. 2009 B I. Žádají-li finanční orgány cestou mezinárodní právní pomoci o zprostředkování výpovědi třetí osoby, musí se vždy pokusit získat tuto výpověď v dožádaném státu formou řádného výslechu, u nějž by byla garantována procesní práva daňového subjektu. II. Jestliže správce daně provádí ze své iniciativy důkaz výslechem svědka a přitom nerespektuje procesní práva daňového subjektu, je důsledkem takové vady řízení vždy nepoužitelnost takto získaného důkazu pro hodnocení skutkové stránky věci v neprospěch daňového subjektu. O podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], se přitom jedná tehdy, pokud skutkové závěry finančních orgánů bez použití takového důkazu nemohou obstát.
5 As 19/2008 - 117 26. 3. 2009 B I. Účastníky stavebního řízení dle §59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976 byli mj. vlastníci pozemků, na nichž měla být povolovaná stavba realizována, a vlastníci sousedních pozemků, pokud mohlo být jejich vlastnické právo stavebním povolením přímo dotčeno, a to bez ohledu na skutečnost, zda stavební úřad o existenci těchto vlastnických práv věděl či mohl vědět. II. Právní úprava doručování účastníkům stavebního řízení o povolení liniových staveb nebo v odůvodněných případech též staveb zvlášť rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, veřejnou vyhláškou (§61 odst. 4 a §69 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976) nebyla v rozporu s ústavním pořádkem.

Za rok 2009 bylo zveřejněno 564 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 9 z celkem 12 stran v čase 0,092 ms (z toho 0,028 ms NoSQL).