Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2009

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
Komp 6/2009 - 35 31. 12. 2009 A I. V důsledku novelizace §178 správního řádu z roku 2004 zákonem č. 7/2009 Sb. je s účinností od 1. 7. 2009 nutno považovat judikatorní závěry dle rozsudku čj. Komp 1/2007-54 ohledně systematiky §178 správního řádu za překonané. Pravidlo obsažené v §178 odst. 2 správního řádu se počínaje 1. 7. 2009 stalo subsidiárním ve vztahu k pravidlu obsaženému v odst. 1 téhož ustanovení. II. Okolnostmi rozhodnými pro určení příslušnosti (§132 správního řádu z roku 2004) jsou pouze právní skutečnosti, s nimiž právní úprava spojuje důsledky ve vztahu k určení příslušnosti; touto okolností však není právní úprava jako taková. Při absenci přechodných ustanovení přechází ke dni účinnosti změny právní úpravy působnost vést řízení na orgán, který je v dané věci příslušný dle nové právní úpravy. Zásadně proto platí, že pokud pozbude správní orgán v průběhu správního řízení (včetně řízení o opravných prostředcích) svoji věcnou příslušnost v důsledku změny právní úpravy a nestanoví-li přechodná ustanoven ...
4 Ads 34/2009 - 63 30. 12. 2009 A I. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, přinesl nové chápání služební hodnosti, resp. hodnostního označení příslušníka bezpečnostního sboru, které znamená, že služební hodnost, resp. hodnostní označení odráží aktuálně zastávané služební místo, aktuálně vykonávanou služební činnost. Podle tohoto pojetí tak zvýšení či snížení služební hodnosti, resp. hodnostního označení odráží pohyb příslušníka v organizační struktuře bezpečnostního sboru (změnu vykonávané služební činnosti). Toto nové pojetí proto vůbec nelze srovnávat se starším a dosud tradičním vojenským systémem hodností, kdy služební hodnost vyjadřovala podřízenost a nadřízenost, zásluhovost (danou zejména délkou odsloužené doby), případně byla využívána i kázeňsky. II. Rozhodnutí služebního funkcionáře o změně hodnostního označení major na hodnostní označení podporučík vydané v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nel ...
5 As 105/2008 - 135 23. 12. 2009 B Rozhodnutí podle §60 správního řádu z roku 1967 je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. pouze z toho hlediska, zda se skutečně jednalo o odvolání opožděné nebo nepřípustné a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Přezkoumání správním soudem nepodléhá ta část odůvodnění rozhodnutí, jímž bylo odvolání žalobce podle §60 správního řádu z roku 1967 zamítnuto jako opožděné nebo nepřípustné, v níž odvolací správní orgán sděluje, proč neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení rozhodnutí mimo odvolací řízení ani pro nařízení obnovy řízení z moci úřední.
1 As 76/2009 - 60 22. 12. 2009 A Právní povaha veřejně přístupné účelové komunikace závisí na tom, zda je skutečně třetími osobami alespoň s konkludentním souhlasem vlastníka pozemku užívána, a to nad rámec toho, co je vlastník pozemku povinen strpět podle svých soukromoprávních závazků. Skutečnost, že vlastník pozemku nebo jeho právní předchůdce upravil právo cesty a jízdy formou věcného břemene, svědčí spíše tomu, že neměl v úmyslu povolit neomezené užívání komunikace na jeho pozemku neurčitým okruhem třetích osob.Konkludentní souhlas s veřejným užíváním účelové komunikace (§7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) nelze bez dalšího vyvodit z toho, že stěžovatel nebo jeho právní předchůdce účelovou komunikaci neoplotili ani neoznačili jako soukromý pozemek se zákazem vstupu.
1 As 63/2009 - 296 22. 12. 2009 B Z §19 odst. 4, §25 odst. 1 písm. a) a §31 odst. 6 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyplývá zásada vzájemné závislosti existence honebního společenstva a společenstevní honitby. Jestliže je vydáno rozhodnutí o neprovedení registrace honebního společenstva, nemůže tomuto honebnímu společenstvu být následně uznána společenstevní honitba.
1 As 80/2009 - 102 22. 12. 2009 B Správní orgán může v souladu s §7b zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a za podmínek zde stanovených, přenést důkazní břemeno ohledně prokázání správnosti skutkových tvrzení uvedených v reklamě na zadavatele reklamy. Musí tak však učinit přímo odkazem na toto ustanovení, k přenesení důkazního břemene nepostačí pouhé obecné poučení zadavatele podle §36 správního řádu z roku 2004.
1 Afs 107/2009 - 102 22. 12. 2009 B Vzniknou-li správci daně byť minimální pochybnosti ohledně zastupování daňového subjektu podle §10 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je povinen vyzvat zmocněnce i zmocnitele k upřesnění předložené plné moci a v souladu s tímto upřesněním dále jednat.
7 Azs 24/2008 - 141 21. 12. 2009 A I. Jestliže účastník řízení splňující předpoklady pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s. navrhne ustanovit svým zástupcem konkrétní osobu a zjistí-li soud, že tento návrh je opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak zpravidla takovému návrhu vyhoví. II. Pokud soud nevyhoví návrhu účastníka řízení na ustanovení konkrétního zástupce, je povinen své rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit; aplikace ustanovení §55 odst. 4 s. ř. s. není v takovém případě namístě.
5 As 94/2008 - 44 18. 12. 2009 A Pozemek, který není „lesním pozemkem“ ve smyslu §3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, je přesto pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, pokud materiálně naplňuje znaky „jiného pozemku“ ve smyslu §3 odst. 1 písm. b) téhož zákona, tedy pokud není součástí zemědělského půdního fondu a zároveň s lesem souvisí či slouží lesnímu hospodářství. K závěru o tom, že se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, nepostačuje, že je daný pozemek takto formálně veden v katastru nemovitostí.
2 As 57/2009 - 62 18. 12. 2009 B Povinnost umožnit kontrolní prohlídku již kolaudované a užívané stavby je povinností vlastníka; pokud tak neučiní, aniž uvede důvody, které možnost zajištění přístupu vylučují, je uložení pořádkové pokuty podle §173 odst. 1 písm. a) stavebního zákona z roku 2006 důvodné.
9 As 1/2009 - 141 17. 12. 2009 B Klasifikace státní zkoušky je výsledkem hodnocení vědomostí studenta, které náleží pouze zkušební komisi a nepodléhá soudnímu přezkumu; soudní přezkum spočívá v přezkumu dodržení podmínek stanovených pro konání státní zkoušky právními či studijními předpisy, nikoli v přezkumu vědomostí uplatněných studentem při samotném výkonu zkoušky a tomu odpovídajícího ohodnocení ze strany zkoušejících.
2 As 12/2009 - 58 17. 12. 2009 B Pokud bylo správní řízení pravomocně skončeno za účinnosti správního řádu z roku 2004, postupuje se dle této nové právní úpravy při užití nápravných prostředků dozorčího práva, tedy v přezkumném řízení (§94 a násl. tohoto zákona).
6 As 40/2009 - 125 16. 12. 2009 A Odpovědnost účastníka provozu na pozemních komunikacích za přestupek podle §22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (odmítnutí osoby přes výzvu podle zvláštního právního předpisu podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem či jinou návykovou látkou), nebyla nijak dotčena novelizací §16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, provedenou zákonem č. 274/2008 Sb., tedy změnou podmínek, za nichž policista či jiná oprávněná osoba vyzve řidiče k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření ke zjištění, zda řidič byl či nebyl ovlivněn alkoholem.
7 Afs 36/2008 - 134 16. 12. 2009 A I. Odvolací orgán je v průběhu odvolacího řízení při odstraňování vad předchozího řízení nebo při jeho prověřování či doplňování o nová zjištění oprávněn ke všem úkonům, jimiž je oprávněn zjišťovat skutkový stav věci správce daně I. stupně. Provedení těchto úkonů může též uložit správci daně I. stupně (§50 odst. 3 věta čtvrtá zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nebo je může provést k jeho žádosti jiný věcně příslušný správce daně téhož nebo nižšího stupně (§5 odst. 1 citovaného zákona). Takovými úkony mohou být i úkony provedené v rámci místního šetření bez ohledu na to, který z orgánů je učiní. II. Úkon správce daně v odvolacím řízení může být úkonem podle §47 odst. 2 věty první zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, přerušujícím běh prekluzivní lhůty a zakládajícím běh lhůty nové za podmínky, že vychází z určitých pochybností o správnosti výše předchozího vyměření daně, směřuje k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení a prováděný úkon odpovídá pov ...
6 A 72/2001 - 75 16. 12. 2009 B Žalobní body je nutno vymezit ve lhůtě pro podání žaloby, přičemž takto vymezenými žalobními body je soud vázán a v jejich mezích přezkoumává napadené výroky rozhodnutí (§75 odst. 2 s. ř. s.). Nelze rozšířit žalobní body odkazem na žalobu podanou k občanskoprávnímu soudu dva roky po této lhůtě na základě poučení v usnesení Nejvyššího správního soudu o odmítnutí žaloby z důvodu věcné nepříslušnosti.
6 Ads 91/2009 - 92 16. 12. 2009 B Z nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb. nelze dovodit, že doba stanovená v §24 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, končí dnem 1. 11. 1994, tedy účinností tohoto nálezu. Uvedený nález zrušil část §3 odst. 1 a odst. 4 citovaného zákona, týkajících se trvalého pobytu na území České republiky. Pokud pak Ústavní soud v §5 odst. 2 a 4 uvedeného zákona zrušil slova „ode dne účinnosti tohoto zákona“, lze to vztahovat pouze k uvedenému §5, jenž se týká vydání věci, nikoliv však k §24 odst. 1 uvedeného zákona.
4 Ads 116/2009 - 40 15. 12. 2009 A Lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění je zachována, byla-li tato žaloba v poslední den lhůty předána k poštovní přepravě odpovídajícímu úřadu, instituci nebo soudu jiného členského státu Evropské unie.
4 Ads 138/2009 - 61 15. 12. 2009 B Tříletá subjektivní prekluzívní lhůta pro zánik nároku na vrácení neprávem vyplacených částek důchodu, která je zakotvena v §118a odst. 3 věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2008, se nepočítá nazpět, nýbrž se počítá dopředu, a to ode dne zjištění této skutečnosti orgánem sociálního zabezpečení.
3 Azs 40/2009 - 129 15. 12. 2009 B Předloží-li účastník řízení v žádosti o osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. tiskopis, v němž je jako jeho měsíční příjem uvedena částka, která na první pohled výrazně převyšuje v daném místě a čase obvyklou částku měsíčního příjmu pro určitý druh výkonu práce (zde úklidové služby) a signalizuje možné pochybení při vyplnění formuláře, je soud v zájmu zjištění výdělkových poměrů účastníka řízení povinen dalším dokazováním zjistit skutečný stav věci.
6 A 185/2002 - 86 15. 12. 2009 B Námitky žalobce, že po komplexní pozemkové úpravě prováděné podle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, má pozemky umístěné po celém katastru obce, což mu neumožňuje racionální hospodaření, a že nabývané pozemky jsou bonitně horší než původní, nelze shledat důvodnými, jestliže ve smyslu §8 odst. 9 uvedeného zákona vyčleňované pozemky nepřesahují 4 % ceny původních pozemků a nepřesahují 20 % vzdálenosti původních pozemků (§12 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 4/2000 Sb., k provedení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech).
5 As 104/2008 - 45 14. 12. 2009 A Samotná skutečnost, že řidič vozidla v provozu na pozemní komunikaci sice překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou právním předpisem nebo dopravní značkou, nicméně rychlost jeho jízdy se hranici nejvyšší dovolené rychlosti blížila, sama o sobě nepostačuje pro závěr o tom, že nebyla naplněna materiální stránka (§2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle §22 odst. 1 písm. f) bodu 4 citovaného zákona. Měla by však vést správní orgán k tomu, aby na materiální stránku tohoto jednání zaměřil svou pozornost, neboť je třeba posoudit, zda zde nejsou další pro věc relevantní okolnosti, které by teprve ve svém souhrnu takový závěr odůvodňovaly.
5 Afs 104/2008 - 66 14. 12. 2009 B I. Ustanovení §23 odst. 14 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které umožňuje poplatníkovi s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7 zákona o daních z příjmů, aby při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví navyšoval svůj daňový základ o hodnotu zásob a pohledávek, které evidoval v době zahájení vedení účetnictví, postupně po 9 následujících zdaňovacích období, se nevztahuje na poplatníkem zaplacené zálohy. II. Rozsudek, jímž krajský soud žalobu podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl, nemusí být Nejvyšším správním soudem ke kasační stížnosti žalobce zrušen, byť je založen zcela nebo zčásti na nesprávných důvodech, pokud je tento rozsudek přezkoumatelný, řízení před krajským soudem netrpělo žádnou procesní vadou, jež mohla mít vliv na zákonnost jeho rozhodnutí o věci samé, a současně může Nejvyšší správní soud postavit na jisto, že výrok rozsudku krajského soudu je v souladu se zákonem, aniž by přitom překročil rámec věci, jak byla definována neje ...
5 Afs 112/2008 - 129 14. 12. 2009 B Pokud krajský soud rozhodne ve věci bez nařízení jednání poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí zrušeno Nejvyšším správním soudem, přičemž nebyl v souladu s §51 odst. 1 s. ř. s. účastníky řízení udělen souhlas k rozhodnutí bez nařízení jednání, ani nebyly dány podmínky k rozhodnutí bez nařízení jednání podle §76 s. ř. s., je nutno takový postup považovat vždy za vadu řízení před krajským soudem. Avšak v případě, kdy byly pro věc rozhodné otázky již plně vyřešeny Nejvyšším správním soudem a krajskému soudu, který je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, po zrušení jeho původního rozhodnutí již v dalším řízení nezbývá žádný prostor pro vlastní uvážení, nejde o takovou vadou řízení před soudem, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
5 Afs 72/2009 - 75 14. 12. 2009 B Vykazoval-li stav účtu daňového subjektu, na němž je účtováno o plnění jeho veřejnoprávního závazku vůči státu, v určitém období vratitelný přeplatek, který byl v dispozici správce daně, nikoli však v dispoziční sféře daňového subjektu, nelze odůvodněně dospět k závěru, že v tomto určitém období byl daňový subjekt současně v „deficitním postavení“ se splněním své veřejnoprávní (daňové) povinnosti. tzn. v prodlení. V případě, kdy zákonodárce presumuje v §63 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, existenci nedoplatku na dani již k datu původní splatnosti, je pak nutno respektovat toto interpretační pravidlo rovněž i v případě výpočtu penále a zohlednit dobu, po kterou byl na osobním účtu daňového subjektu vratitelný přeplatek. V době, kdy na osobním účtu daňového subjektu ke stejnému období existoval přeplatek a nedoplatek na dani (nezávisle na tom, kdy je na jejich existenci nahlíženo), je pak výše pohledávky státu vůči daňovému subjektu, byť v daném případě pouze doč ...
5 As 45/2009 - 139 14. 12. 2009 B Pro zánik smlouvy o nájmu honitby podle §33 odst. 6 písm. h) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je zcela nerozhodné, zda uživateli honitby byla za porušení ve smlouvě stanovených povinností uložena pokuta nebo bylo vůči němu učiněno jakékoli jiné omezující opatření. Rozhodující je toliko skutečnost, zda došlo k poklesu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.Základním předpokladem pro naplnění zásady ne bis in idem je, že pachatel skutku, pro který je vedeno trestní stíhání, byl již pravomocným rozhodnutím správního orgánu pro tentýž skutek postižen za přestupek trestněprávní povahy, mající stejné znaky skutkové podstaty jako trestný čin, pro který má být pachatel stíhán. Jakkoli lze vnímat rozhodnutí o zániku nájmu honitby jako újmu (sankci), nemá tato újma povahu trestu, který by již jednou byl uložen v řízení ve věci trestního obvinění.
9 Afs 70/2009 - 66 10. 12. 2009 A I. Vlastnické právo k nemovitostem, které jsou předmětem nepeněžitého vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti při zvýšení základního kapitálu, vzniká společnosti až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí a nikoli již splacením nepeněžitého vkladu. II. V období mezi splacením nepeněžitého vkladu a vkladem vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení dle §60 odst. 1 obchodního zákoníku má obchodní společnost předmětné nemovitosti toliko v držbě a nikoli ve vlastnictví. V tomto období proto není obchodní společnost oprávněna uplatňovat ve vztahu k tomuto majetku daňově uznatelné náklady na tvorbu rezerv na opravy a odpisování hmotného majetku dle §7 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, a §28 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5 As 65/2006 - 73 10. 12. 2009 B Ustanovení §139 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečností informační službě, ve znění do 31. 12. 2006, pokud vylučovalo přezkumnou pravomoc soudu ve věci nároků uplatňovaných podle §124 citovaného zákona, bylo v rozporu s čl. 1, čl. 36 odst. 1 a odst. 2, čl. 37 odst. 3 Listiny a s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).
2 Afs 73/2009 - 39 10. 12. 2009 B „Přiměřenost“ použití občanského soudního řádu v daňové exekuci je nutno chápat jako vztah lex generalis - lex specialis, mezi občanským soudním řádem a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Občanský soudní řád se tedy nepoužije tam, kde existuje úprava zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
2 As 19/2009 - 93 10. 12. 2009 B I. Systém bodového hodnocení řidičů ve smyslu části první hlavy páté zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, nemá sankční povahu. Jeho smyslem je průběžné sledování kázně řidičů při provozu na pozemních komunikacích; na straně jedné pozitivně motivuje řidiče, na straně druhé eliminuje ty řidiče, kteří se dlouhodobě a opakovaně dopouštějí porušování předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích. II. Ustanovení §123c odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podle něhož zaznamená obecní úřad obce s rozšířenou působností počet bodů stanovených pro nejzávažnější z přestupků nebo trestných činů, jichž se řidič dopustil jedním skutkem, míří na případy jednočinného souběhu deliktních jednání řidičů. Nedopadá tedy na případy, kdy se řidič dopustí více samostatných deliktních jednání, byť k jejich projednání bylo vedeno společné přestupkové řízení. III. Lhůta pro oznámení pravomocného uložení sankce v přestupkovém řízení orgánu oprávněnému provést bodový záznam v ...
Aprn 3/2009 - 15 10. 12. 2009 B Při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu se soud zabývá zákonnými hledisky pro určení, zda v řízení dochází k průtahům (§174a odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), v kontextu dalších podstatných okolností dané věci. Je-li tak soudem, vůči němuž jsou průtahy v řízení namítány, rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, mohou být takovými okolnostmi zejména celková délka řízení před správními soudy a povaha rozhodování rozšířeného senátu.
13 Kss 4/2009 - 102 10. 12. 2009 B Jestliže soudce pro zatížení jednak jednorázově přidělenými spisy různého stavu rozpracovanosti a jednak dalšími průběžně mu napadlými spisy musel dlouhodobě pracovat s nepřiměřeným množstvím spisů, přestože průběžně rozhodoval vysoký počet věcí, avšak pro přetíženost nebyl schopen rozhodovat všechny věci v přiměřených lhůtách bez průtahů, pak u něj v ojedinělých případech zjištěnou nesoustředěnost, respektive nečinnost, v řízení nelze hodnotit jako zaviněné porušení povinností soudce a spatřovat v něm kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
2 As 43/2009 - 155 9. 12. 2009 B Stavební řízení nelze zastavit podle §60 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976, pokud výzva k odstranění nedostatků byla vydána v době, kdy bylo řízení přerušeno a navíc ani neobsahovala lhůtu k odstranění nedostatků.
1 As 86/2009 - 47 9. 12. 2009 B I. Pokud splnění podmínky §25 odst. 2 věty správního řádu z roku 2004 (zveřejnění písemnosti nebo oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup) nebylo nikým zpochybněno, a naplnění této podmínky vyplývá též z doložky připojené k písemnému vyhotovení vyhlášky, neměl krajský soud důvod se podmínkou zveřejnění vyhlášky způsobem umožňujícím dálkový přístup výslovně zabývat. II. Účelem §40 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004 je poskytnutí ochrany účastníkům řízení při provádění jejich procesních úkonů či jiné procesní aktivitě. Pravidlo počítání času tam stanovené se proto neužije pro určení dne doručení písemnosti při doručování veřejnou vyhláškou, neboť na běh této lhůty není vázáno provedení určitého úkonu (§25 odst. 2 věta třetí správního řádu z roku 2004).
3 As 18/2009 - 166 9. 12. 2009 B Poplatkové povinnosti podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podléhá každý v příloze tohoto zákona uvedený úkon zvlášť. Splnění poplatkové povinnosti je proto třeba zkoumat i v případě opakovaně podané kasační stížnosti proti v pořadí druhému rozhodnutí krajského soudu poté, co bylo jeho původní rozhodnutí zrušeno Nejvyšším správním soudem.
1 As 67/2009 - 64 9. 12. 2009 B Vedlejší ustanovení výroku (§68 odst. 2 správního řádu z roku 2004) musí splňovat zákonné nároky, které jsou na výrok rozhodnutí kladeny, tedy i odkaz na právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno.
7 Afs 108/2009 - 90 9. 12. 2009 B I. Byl-li žalobci poskytnut vyrovnávací příspěvek (dotace) přímo ze státního rozpočtu – kapitoly Ministerstva zemědělství, a nikoliv ze Státního zemědělského intervenčního fondu, není pro posouzení otázky prekluze práva vyměřit daňovému subjektu odvod za porušení rozpočtové kázně rozhodná prekluzivní lhůta, která je obsažena v §11a odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Toto právo správce daně zaniká po uplynutí 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně (§44a odst. 8 věta poslední zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech). II. Kritériem pro poskytnutí vyrovnávacího příspěvku (dotace) podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. nejsou jen ty skutečnosti, které jsou explicitně uvedeny v §10 tohoto nařízení uvozeného rubrikou „Kritéria pro poskytnutí vyrovnávacího příspěvku na program pomoci“. Uvedeným kritériem jsou jakékoliv podmiňující skutečnosti, pokud z jejich povahy vyplývá, že je na jejich splněn ...
13 Kss 7/2009 - 79 9. 12. 2009 B Porušením §158 odst. 4 o. s. ř. spočívajícím v nedodržení zákonné lhůty pro odeslání písemného vyhotovení rozsudku účastníkům řízení ve více případech (zde 25) a v délce tohoto porušování (zde v rozmezí 3 měsíců a 27 dnů až 18 měsíců a 19 dnů) se kárně obviněný soudce dopustil zvlášť závažného porušení povinností soudce naplňujícího skutkovou podstatu kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.
7 As 69/2008 - 47 8. 12. 2009 A Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle §118c zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není rozhodnutím předběžné povahy podle §70 písm. b) s. ř. s. a není vyloučeno ze soudního přezkumu.
2 Aps 2/2009 - 52 3. 12. 2009 A Nejvyšší správní soud plně respektuje a sdílí cíl, který sledoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 1835/07: ochrana před svévolným prováděním daňové kontroly a minimalizace zásahů správce daně do autonomní sféry daňového subjektu. Ke stejnému cíli však lze dospět i jinými prostředky, než volil Ústavní soud v citovaném nálezu; za situace, kdy k efektivnímu dosažení ochrany stejných ústavně zaručených práv mohou dostatečně sloužit prostředky plynoucí z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, přičemž Ústavní soud se touto výkladovou alternativou nezabýval, je Nejvyšší správní soud oprávněn se od předmětného právního názoru Ústavního soudu odchýlit.
9 As 10/2009 - 35 3. 12. 2009 B Obnova katastrálního operátu je činností katastrálního úřadu, jejímž cílem je vytvoření nového souboru geodetických informací. Jedná se o technické a evidenční úkony katastrálního úřadu, kterými není možné zasáhnout do práv jedince. Z toho důvodu ji nelze podřadit pod pojem rozhodnutí tak, jak jej definuje §65 s. ř. s.
4 Ads 96/2009 - 93 2. 12. 2009 B Pojem rodina je pro účely posuzování nároku na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory definován za pomoci zvláštního formálního kritéria, kterým je údaj o trvalém pobytu osob hlášených v témže bytě (§7 odst. 1 a odst. 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). Při stanovení okruhu osob společně posuzovaných s oprávněnou osobou (tj. žadatelem o dávku) tedy není třeba posuzovat, zda tyto osoby byt fakticky užívají či s oprávněnou osobou trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
1 As 75/2009 - 55 2. 12. 2009 B I. Aby mohl být určitý úkon osvobozen od správního poplatku podle §8 odst. 2 písm. j) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 1. 7. 2009, musí být celé podání, tj. úkon ve své celistvosti, vyžádáno a provedeno prostřednictvím dálkového přístupu a současně opatřeno elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. II. Osvobození od poplatku podle §8 odst. 2 písm. j) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění účinném do 1. 7. 2009, nemůže být přiznáno v případě, je-li určitý úkon učiněn dílem elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, dílem jinou formou.
1 Afs 106/2009 - 103 2. 12. 2009 B Je-li předmětem soudního přezkumu zákonnost rozhodnutí, kterým odvolací orgán zamítl odvolání daňového subjektu do rozhodnutí správce daně vydaného podle §49 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení, tedy, zda nastaly okolnosti, s nimiž zákon spojuje zamítnutí odvolání z tam uvedených procesních důvodů.
1 Afs 97/2009 - 73 2. 12. 2009 B Uskutečnění pracovních cest osobním automobilem (§24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a jejich souvislost s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů (§23 odst. 1 téhož zákona) lze zpravidla prokázat např. svědeckými výpověďmi, parkovacími lístky, výpisy z platebních karet (jimi lze prokázat, že se daňový subjekt zdržoval na určitém místě), dodacími listy potvrzujícími osobní dodání (či odběr) zboží, pokladními doklady (osobní převzetí či předání hotovosti), obchodní korespondencí (např. elektronickou, jejímž předmětem je sjednání místa a času schůzky) či jinými obchodními dokumenty, které souvisí s účelem cesty.
Aprk 12/2009 - 28 1. 12. 2009 A I. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince (podle §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) má soud povinnost konat veškeré procesní úkony bez jakýchkoliv odkladů (tyto úkony na sebe zároveň musí bezprostředně navazovat) tak, aby bylo možno o žalobě rozhodnout přednostně a urychleně (§56 odst. 2 s. ř. s.). II. V řízení o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince (podle §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) soud zároveň nemůže stanovovat nadměrně dlouhé lhůty k úkonům, k jejichž vykonání účastníky vyzývá. Je zde totiž třeba hledat vhodný kompromis a vyvažovat na jedné straně procesní práva účastníků řízení a na straně druhé právo na osobní svobodu, respektive právo zajištěného cizince na to, aby bylo co nejrychleji soudem určeno, zda je omezen na svobodě v souladu se zákonem.
5 As 38/2009 - 88 30. 11. 2009 B Stížnost podle §175 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je procesním prostředkem určeným pro případy, kdy správní orgán vede konkrétní správní řízení, v němž hrozí účastníkovi takového řízení či jiné osobě újma, a zákon přitom neposkytuje jiný prostředek ochrany.
4 Ads 81/2009 - 46 30. 11. 2009 B Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních pocitů a stesků žalobce.
2 Afs 54/2009 - 88 30. 11. 2009 B Nárok na slevu podle §35b odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se snižuje o částky zde výslovně uvedené, do nichž nemůže být promítnut reinvestiční odpočet neuplatněný v důsledku nesprávného postupu při odepisování.
2 As 37/2009 - 62 26. 11. 2009 B Není-li pojem (zde nerozpustné nečistoty) definován v právním předpise jinak, je třeba mu při jeho výkladu přisoudit takový význam, jaký má v běžném jazyce.
6 Azs 29/2009 - 59 26. 11. 2009 B V případě, že žalobce ani na základě usnesení předsedy senátu ve stanovené lhůtě žalobu nedoplní o chybějící podpis žalobce, stane se z původně odstranitelné procesní překážky neodstranitelná procesní překážka, neboť chybějící podpis znamená, že není možno zjistit, zda žaloba byla projevem žalobcovy vůle domáhat se tímto podáním u soudu ochrany svého veřejného subjektivního práva či nikoliv. Nepodepsaná žaloba brání soudu pokračovat v zahájeném řízení, a proto ji soud usnesením odmítne (§37 odst. 5 s. ř. s.).

Za rok 2009 bylo zveřejněno 564 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 12 stran v čase 0,097 ms (z toho 0,032 ms NoSQL).