Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2010

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
7 Afs 1/2010 - 53 4. 2. 2010 B I. Přezkoumává-li správní soud zákonnost žalobou napadeného správního rozhodnutí, resp. skutkové a právní úvahy, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno (zde rozhodnutí podle §55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), činí tak skrze odůvodnění tohoto rozhodnutí, a nikoliv prostřednictvím obsahu správního spisu. II. Pokud z odůvodnění zamítavého rozhodnutí o prominutí daně (§55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) není zřejmé, jak věc rozhodující orgán uvážil, o jaké skutečnosti opřel svůj právní závěr, proč považuje důvody žádosti o prominutí daně/příslušenství daně za liché, mylné nebo vyvrácené, je daňovému subjektu de facto znemožněno uplatnit žalobní body, které by mohly vyvrátit, popř. zpochybnit závěry rozhodujícího orgánu. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů podle §76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
1 Afs 103/2009 - 232 3. 2. 2010 A Ustálená obchodní praxe může nabýt formy obchodní zvyklosti ve smyslu §1 odst. 2 a §264 obchodního zákoníku. Existence skutečností, které mohou eventuálně založit obchodní zvyklost, je však otázkou skutkovou, nikoliv právní. Existence obchodní zvyklosti musí být tedy dostatečně konkrétně tvrzena a současně prokazována tím, komu takováto zvyklost svědčí. Obchodní zvyklosti se neprokazují toliko tehdy, pokud jejich existence je v daném případě nesporná, eventuálně lze existenci určité zvyklosti považovat za notorietu (§31 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
1 As 78/2009 - 76 3. 2. 2010 B Pokud stěžovatelka na výzvu soudu podle §37 odst. 5 s. ř. s. neupřesnila a nedoplnila své podání, z něhož nebylo zřejmé, zda se jedná o žalobu proti rozhodnutí (§65 s. ř. s.) nebo žalobu proti nečinnosti (§79 s. ř. s.), měl městský soud nejprve zkoumat, zda lze v řízení o podání stěžovatelky i bez požadovaného doplnění pokračovat. Splňovalo-li podání náležitosti žaloby podle §71 s. ř. s., bylo povinností městského soudu takové podání věcně přezkoumat v rozsahu uplatněných žalobních bodů.
5 Afs 68/2009 - 113 1. 2. 2010 A I. Umožňují-li interpretační techniky vyložit určité ustanovení vnitrostátního předpisu několika způsoby, má správní orgán, jakož i soud povinnost použít ten výklad, který je nejbližší smyslu a cíli odpovídajícího komunitárního ustanovení. II. Povinnost vykládat národní právo v souladu se směrnicí je podmíněna a priori tím, že existuje vnitrostátní předpis, který je nejednoznačný, umožňuje několik výkladů, přitom alespoň jeden z možných výkladů práva je v souladu se směr- nicí. Nepřímý účinek komunitárního práva nemůže být contra legem, může však jít i v neprospěch plátce daně. III. Převodem staveb a pozemků ve smyslu §51 písm. e), resp. §56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je třeba rozumět ve smyslu šesté směrnice Rady 77/388/EHS i přechod staveb a pozemků v dražbě.
5 As 21/2009 - 81 29. 1. 2010 B Řízení před krajským soudem je zmatečné pro nedostatek podmínek řízení [§103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], jestliže krajský soud pokračoval v řízení o žalobě, aniž by přihlédl k tomu, že žalobce ztratil způsobilost být účastníkem řízení, a aniž pravomocně rozhodl, s kým bude v řízení pokračováno. Řízení bude rovněž zmatečné v dalších obdobných případech, které měly za následek stav, že krajský soud nepokračoval v řízení jen s tím, kdo byl pravomocně určen jako procesní nástupce žalobce, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Jedná se o takovou vadu, která je sama o sobě důvodem ke zrušení rozsudku krajského soudu. Rozhodující je přitom objektivní stav. Není tedy významné, že krajský soud při svém rozhodování nevěděl o tom, že žalobce v průběhu řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.
5 Afs 16/2009 - 109 29. 1. 2010 B Pokud rozhodnutí nebylo řádně doručeno podle §17 odst. 7 věty první zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zástupci příjemce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, ale pouze přímo příjemci, a již není k dispozici další „originální“ verze rozhodnutí, vyhotoví pověřený pracovník správce daně, jenž rozhodnutí původně podepsal, „stejnopis“ rozhodnutí, v němž uvede den, kdy bylo rozhodnutí původně podepsáno [§32 odst. 2 písm. b) téhož zákona], a opatří jej vlastnoručním podpisem. V tomto případě se nejedná o vydání nového rozhodnutí v téže věci, ale pouze o vyhotovení „stejnopisu“.
5 Azs 54/2009 - 42 29. 1. 2010 B Právo na tlumočníka ve smyslu §18 odst. 2 o. s. ř. v zásadě nelze vztahovat na ústní komunikaci mezi účastníkem řízení a jeho advokátem. Pokud v řízení o kasační stížnosti vyvstane potřeba tlumočení pro zajištění ústní komunikace mezi stěžovatelem a jeho advokátem, je na stěžovateli a jeho zástupci, aby si pro tento účel obstarali tlumočníka. V případě úspěchu ve věci pak bude stěžovateli příslušet i náhrada nákladů důvodně vynaložených na tlumočení. Je-li stěžovateli advokát ustanoven a platí-li advokát náklady tlumočení, patří tyto náklady mezi hotové výdaje advokáta, které podle §35 odst. 8 s. ř. s. hradí stát.
4 Ads 154/2009 - 35 28. 1. 2010 B Pokud soud projedná a meritorně rozhodne o opožděné žalobě, jeho řízení je třeba podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. považovat za zmatečné, neboť chyběly podmínky řízení. K této vadě přihlíží Nejvyšší správní soud podle §109 odst. 3 s. ř. s. z úřední povinnosti.
9 As 36/2009 - 78 28. 1. 2010 B Nepředloží-li žadatel o vydání rozhodnutí o umístění stavby doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu ve smyslu §86 odst. 2 písm. a) stavebního zákona z roku 2006 ani po výzvě stavebního úřadu podle §45 odst. 2 správního řádu z roku 2004, je tato skutečnost důvodem pro zastavení řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby podle §66 odst. 1 písm. c) správního řádu z roku 2004.
4 Ads 65/2009 - 41 28. 1. 2010 B Výchova určitého počtu dětí po dobu deseti let jako podmínka pro stanovení hranice vzniku důchodového věku [§32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění] není splněna, pokud soud po rozvodu manželství svěřil děti mladší deseti let do péče otce a matka již o ně nemohla dále „osobně pečovat“. Nic na tom nemění okolnost, že jediným důvodem, pro který došlo ke svěření dětí do péče otce, byla obava soudu, rozhodujícího před rokem 1989, ze společensky nežádoucího výchovného vlivu matky hlásící se k náboženské společnosti Svědků Jehovových.
7 As 62/2009 - 120 27. 1. 2010 A I. Z §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, nevyplývá, že jen soud v civilním řízení může posuzovat platnost či neplatnost valné hromady a že jen člen honebního společenstva má výhradní možnost k posouzení neplatnosti uvedené valné hromady. Smyslem této právní úpravy je to, aby i členové honebního společenstva měli obecně možnost napadnout rozhodnutí valné hromady, pokud je považují za nezákonné nebo za odporující stanovám. II. Platnost transformační valné hromady musí zkoumat a posuzovat též i orgán státní správy myslivosti v případě rozhodování o návrhu na vydání úředního potvrzení, které se týká zápisu údajně transformovaného honebního společenstva do rejstříku honebních společenstev (§28 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti).
9 As 29/2009 - 84 27. 1. 2010 B Ustanovení §133 odst. 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací, (oddělení částí spisu, které obsahují informace, ve vztahu k nimž nelze zprostit mlčenlivosti, a neumožnění nahlídnout do těchto částí spisu účastníkovi řízení) představuje právní úpravu speciální ve vztahu k §45 odst. 4 s. ř. s., podle něhož nelze z nahlížení vyloučit části spisu, které obsahují utajované informace, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz soudem.
2 Afs 64/2009 - 109 27. 1. 2010 B I. Důvody, pro které lze zrušit zadávací řízení podle §84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, musí být důvody objektivními, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno. II. Existence arbitrážního sporu mezi zadavatelem a vítězným uchazečem může vést ke zrušení zadávacího řízení [podle §84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách], jen pokud je spor veden ve věci jiné veřejné zakázky a jeho důvodem jsou skutečnosti, z nichž plyne pochybnost o schopnosti uchazeče dostát zadávacím podmínkám či hodnotícím kritériím.
1 As 99/2009 - 87 27. 1. 2010 B Jestliže žalobce podá žalobu, která postrádá některou ze základních náležitostí uvedených v §71 odst. 1 s. ř. s., požádá o ustanovení zástupce s tím, že soudem ustavený zástupce vady žaloby odstraní, krajský soud jeho žádost zamítne a žalobce proti tomuto rozhodnutí podá kasační stížnost, pak je povinností krajského soudu po nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o této kasační stížnosti vyzvat žalobce k odstranění vad žaloby ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s. Lhůta stanovená v §71 odst. 2 s. ř. s. po dobu řízení o takové kasační stížnosti neběží.
9 Afs 119/2009 - 47 27. 1. 2010 B Výrokem rozhodčího nálezu ve věcech majetkových o neplatnosti plné moci udělené daňovým subjektem dle §10 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze zpochybňovat existenci zastoupení v daňovém řízení.
1 Ans 9/2009 - 87 27. 1. 2010 B I. V řízení o odstranění stavby (§129 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006) není možné vydat meritorní rozhodnutí, probíhá-li řízení o jejím dodatečném povolení. II. Správní soud v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu (§81 odst. 2 s. ř. s.) nemůže správnímu orgánu uložit povinnost vydat rozhodnutí, které by bylo v rozporu se zákonem.
5 Afs 64/2009 - 104 22. 1. 2010 B I. Správce daně není a priori příslušný k posuzování platnosti či neplatnosti smluv uzavřených mezi subjekty na poli práva soukromého; o této otázce přísluší rozhodovat soudům v nalézacím řízení. II. Správce daně je povinen respektovat rozhodnutí soudu, který neplatnost vysloví, neučiní-li tak, lze jej důvodně vinit z nezákonného postupu a v důsledku toho i ze zavinění přeplatku, u kterého má daňový subjekt právo na úrok dle §64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. III. Úrok dle §64 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, daňovému subjektu nenáleží, došlo-li ke vzniku přeplatku na základě obnovy řízení.
6 As 36/2009 - 162 21. 1. 2010 B K odstranění věcných, procesních i hmotněprávních vad správních rozhodnutí slouží řádné opravné prostředky, podávané proti nepravomocným rozhodnutím. Přezkumné řízení dle §94 a násl. správního řádu z roku 2004 směřuje ke změně či zrušení již pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Kritériem přezkoumávání je pak pouze zákonnost přezkoumávaného správního rozhodnutí, nikoliv též věcná správnost nebo jiná hlediska. I v případě rozporu přezkoumávaného rozhodnutí s právními předpisy však musí přezkoumávající orgán dbát na zachování proporcionality mezi právy účastníka nabytými v dobré víře a právní jistotou na straně jedné a požadavkem na zákonnost na straně druhé.
2 Afs 180/2006 - 75 21. 1. 2010 B I. Personální propojení mezi určitými osobami samo o sobě nemá zpravidla bez dalšího daňové následky (vyjma zákonem výslovně regulovaných specifických situací, zejména těch, na něž dopadá §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), může však signalizovat zvýšenou míru nebezpečí, že uvedené osoby budou jednat nejrůznějším způsobem ve shodě tak, aby optimalizovaly svoji daňovou zátěž vytvářením umělých skutkových okolností, které by jinak, šlo-li by o subjekty navzájem neprovázané, nevytvořily, neboť by to pro ně nebylo z ekonomického hlediska racionální. II. Oprávnění přerušit řízení a předložit zákon, jehož má být ve věci použito, Ústavnímu soudu s návrhem na vyslovení jeho rozporu s ústavním pořádkem (čl. 95 odst. 2 Ústavy) je autonomní, přímo Ústavou svěřenou a zákonem v pozitivním ani negativním slova smyslu nelimitovatelnou pravomocí soudu, do které tedy ani instančně nadřízený soud není oprávněn jakkoli zasahovat.
1 Azs 72/2008 - 68 20. 1. 2010 B Pro podání žaloby proti rozhodnutí o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná, platí obecná patnáctidenní lhůta stanovená v §32 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
1 Ao 3/2009 - 82 20. 1. 2010 B I. Ustanovení §22 a §25 odst. 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se týkají vymezování pozemků a umísťování staveb na nich, a proto nejsou aplikovatelná v procesu pořizování a vydání územního plánu, při němž se pouze vymezují plochy. Tato ustanovení se vztahují k procesu pořizování a vydání regulačního plánu či k územnímu řízení. II. Navrhovateli nesvědčí aktivní věcná legitimace, jestliže nelze dovodit, že by v důsledku vydání změny územního plánu byl dotčen na svém právu, na němž má být dle svého tvrzení zkrácen (zde vlastnické právo). V takovém případě musí být návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítnut.
1 Ao 2/2009 - 86 20. 1. 2010 B Pokud v procesu pořizování územního plánu uplatní dotčený orgán ve svém stanovisku požadavek na pořízení územní studie dle §30 stavebního zákona z roku 2006, je třeba územní studii pořídit buď jako podklad pro vydání územního plánu (§25 citovaného zákona), nebo přímo v územním plánu stanovit pořízení územní studie jako podmínku pro rozhodování v území (§43 odst. 2 citovaného zákona). Pouhé usnesení zastupitelstva obce, že územní studie bude pořízena dodatečně, nepostačuje ke splnění požadavku uplatněného dotčeným orgánem.
9 As 13/2009 - 75 20. 1. 2010 B V řízení o povolení k provozování vodovodu (podle §6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích) může vystupovat více účastníků. Účastníkem daného řízení (podle §14 odst. 1 správního řádu z roku 1967) však není subjekt, který žádost o povolení k provozování vodovodu nepodal, nedisponuje platným oprávněním k provozování předmětného vodovodu a nemá k němu ani jiný právem aprobovaný vztah.
2 As 15/2009 - 242 19. 1. 2010 A Podá-li kasační stížnost osoba zúčastněná na řízení, stává se (vedle žalobce a žalovaného) účastníkem řízení před Nejvyšším správním soudem. Je proto i v jejím případě nutno o nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodnout ve smyslu procesní úspěšnosti (§60 odst. 1 s. ř. s.). Ve vztahu k žalobci a žalovanému bude v těchto případech nutno uvážit, čí pozici taková kasační stížnost fakticky podporuje.
1 As 87/2009 - 72 19. 1. 2010 A I. Hlavním cílem „dotačního“ programu [dle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999] je podpora zemědělců v podmínkách společného evropského trhu, a to cestou vytváření společných skupin, a tím zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je rovněž poskytnout podporu pouze u vymezených komodit. Garantem tohoto programu je Státní zemědělský intervenční fond. II. Žadatel o zařazení do programu zakládání skupin výrobců je povinen splňovat podmínky „společného odbytu“ příslušné zemědělské komodity již v době, kdy byl rozhodnutím příslušného správního orgánu ke své žádosti do programu zařazen. Není dostačující, že podmínku „společného odbytu“ splňoval až v době, kdy žádal o vlastní poskytnutí dotace.
1 As 91/2009 - 83 19. 1. 2010 B I. Probíhalo-li řízení o vydání souhlasu podle §12 odst. 2 a §44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle správního řádu z roku 1967, musí být na stanovisko EIA nahlíženo jako na závazný podklad pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody, jenž musí být v tomto rozhodnutí zohledněn v rozsahu, v jakém se vztahuje k posuzovanému předmětu řízení, tj. v rozsahu posouzení vlivů stavby na krajinný ráz a na zvláště chráněné území. Ponechání zohlednění stanoviska EIA až na rozhodování stavebního úřadu o stavebním povolení by znemožnilo použití informací obsažených ve stanovisku EIA o vlivu stavby na krajinný ráz, příp. na zvláště chráněné území, neboť stavební úřad nebyl v dané době oprávněn zahrnout závěry stanoviska EIA ohledně výše uvedeného předmětu řízení do svého rozhodnutí (stavebního povolení). II. Ustanovení §24 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, se nepochybně aplikuje tehdy, nebyl-li proces posouzení vlivů zahájený podle zá ...
1 Afs 114/2009 - 134 19. 1. 2010 B Výčet dokladů v čl. 365 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, ve znění od 1. 7. 2001, jimiž lze alternativně prokázat ukončení režimu tranzitu, je taxativní. Ukončení režimu tranzitu proto není možné prokázat výslechem řidičů, kteří zboží vezli.
4 Ads 129/2009 - 111 14. 1. 2010 B Odůvodní-li správní orgán přezkoumatelným způsobem všechna kritéria §17 odst. 18 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, tj. závažnost, způsob, dobu trvání a následky protiprávního jednání, nelze než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
2 Ao 1/2009 - 74 8. 1. 2010 B I. Úspěšnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy nelze spojovat s aktivitou navrhovatele v průběhu projednávání změny územního plánu (§31 zákona č. 50/1976 Sb.) za situace, kdy je mezi textovou a grafickou částí územně plánovací dokumentace rozpor, v jehož důsledku není při běžné pozornosti dotčené osoby zřejmé, že se změna týká jejího pozemku. II. Textová a grafická část územně plánovací dokumentace (příloha č. II vyhlášky č. 135/2001 Sb.) musí být ve vzájemném souladu. Rozpor mezi těmito částmi územně plánovací dokumentace zakládá nejistotu pro další rozvoj území a je důvodem pro zrušení územního plánu, jehož se dotýká, nebo jeho části.
9 Ao 4/2009 - 111 7. 1. 2010 B Závěr zjišťovacího řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, že změnu územního plánu není nutno posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí, musí být náležitě odůvodněn.
3 Ads 110/2009 - 49 6. 1. 2010 A Rozhodnutí o příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, není vyloučeno ze soudního přezkumu na základě §70 písm. d) s. ř. s.
3 Ads 22/2005 - 73 6. 1. 2010 B I. Účelem příspěvku důchodci podle bodu 2 Čl. XXIX části dvacáté deváté zákona č. 237/2004 Sb. bylo jednorázově kompenzovat nárůst životních nákladů v souvislosti se změnami ve výši daně z přidané hodnoty. Tato jednorázová kompenzace je tak plněním v rámci poskytovaných dávek z českého důchodového pojištění (jednorázová quasi valorizace důchodu) a poživatelům cizích důchodů žijícím na území České republiky tak na ni nárok nevznikl.Úprava dávky není v nesouladu s čl. 17 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.), neboť tato smlouva se týkala jen oblasti státních sociálních dávek, leč uvedený příspěvek měl charakter plnění důchodového. Jestliže úprava příspěvku není vázána na pobyt nebo na státní příslušnost, ale na podmínku jinou, tj. na výplatu důchodu z českého důchodového pojištění, je v souladu se zásadou rovnosti zacházení uvedenou v čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 1408/1971. Uvedené nařízení nikde nestanoví, že úpravy činěné u vlas ...
6 Ads 60/2005 - 44 6. 1. 2010 B Zemře-li účastník řízení o přezkoumání rozhodnutí o poskytnutí jednorázového příspěvku důchodci (čl. XXIX bodu 7 zákona č. 237/2004 Sb.) po 30. 6. 2005, nemá v řízení žádné procesní nástupce podle §107 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na §63 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
2 Afs 87/2009 - 131 5. 1. 2010 B Pokud v řízení před krajským soudem byl žalobce seznámen s důkazy žalovaného vyvracejícími žalobcem tvrzené okolnosti doručení správního rozhodnutí a tyto důkazy byly i předmětem jednání soudu, pak nelze s ohledem na §109 odst. 4 s. ř. s. uplatňovat nové důkazní prostředky ohledně okolností doručování až v řízení o kasační stížnosti. To platí i tehdy, byla-li žaloba odmítnuta pro opožděnost.

Za rok 2010 bylo zveřejněno 434 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 9 z celkem 9 stran,
v čase 0,000075 sekundy z toho 0,000025 sekundy NoSQL databáze.