Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2014

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
1 As 152/2013 - 32 29. 1. 2014 B Výpověď plné moci učiněná zástupcem osoby zúčastněné na řízení je vůči soudu účinná dnem, kdy mu byla oznámena (§35 odst. 2 a §64 s. ř. s. ve spojení s §28 odst. 2 o. s. ř.). Soudu nepřísluší zkoumat, zda byla výpověď plné moci oznámena též osobě zúčastněné na řízení.
1 As 4/2010 - 115 29. 1. 2014 B Rozhodování insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení není rozhodováním správního orgánu v oblasti veřejné správy ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Proti jeho rozhodnutí se proto nelze bránit žalobou dle §65 s. ř. s.
7 As 35/2013 - 50 24. 1. 2014 A Podle §6 odst. 2 písm. b) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, je vlastník vodovodu nebo kanalizace vždy osobou oprávněnou k získání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace; pro to, komu má být uděleno povolení, je tedy v případě neshody mezi vlastníkem a jinou osobou, která tvrdí, že je oprávněna na základě smlouvy s vlastníkem vodovod nebo kanalizaci provozovat, rozhodný projev vůle vlastníka vůči příslušnému správnímu úřadu.
4 Ads 97/2013 - 31 24. 1. 2014 B Při zjišťování podílu počtu zaměstnanců se zdravotním postižením (§78 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) pro účely posouzení žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se do počtu skutečně odpracovaných hodin dle §11 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zohledňují i hodiny odpracované v rozhodné době přesčas bez ohledu na to, že nároky zaměstnanců z této přesčasové práce (náhradní volno nebo mzda za práci přesčas) dosud nebyly vypořádány.
6 Ads 8/2013 - 26 23. 1. 2014 B Odměna za služební pohotovost není součástí služebního příjmu (§113 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), neboť podstatou služební pohotovosti není výkon služby, ale připravenost k jejímu výkonu, nastane-li taková potřeba (§126 odst. 3 uvedeného zákona).
9 As 37/2013 - 47 23. 1. 2014 B V případě výpustí odpadních vod do kanalizace může úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení přihlédnout k čistícímu efektu již existující čistírny odpadních vod (§14 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování) za předpokladu, že odpadní vody vypouštěné z čistírny odpadních vod do životního prostředí svými ukazateli splňují limity pro jejich vypouštění, tj. limity stanovující přijatelnou míru znečištění vypouštěných vod a z důvodu fungování zařízení tak nedochází ke zhoršení životního prostředí.
7 As 123/2013 - 28 23. 1. 2014 B Podkladem pro provedení zápisu změny druhu pozemku v katastru nemovitostí v důsledku odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nemůže být souhlas k odnětí podle §9 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, nýbrž výlučně navazující rozhodnutí podle zvláštních předpisů (zde územní rozhodnutí).Ačkoliv je souhlas k odnětí závaznou součástí rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů, může se jí stát jen ve vztahu k pozemkům, kterých se toto rozhodnutí dotýká.
1 Afs 87/2013 - 73 23. 1. 2014 B Právní zájem pro nahlédnutí do správního spisu podle §38 odst. 2 správního řádu z roku 2004 může být dle okolností dán i tím, že žadatel zvažuje podání civilní žaloby o náhradu škody, a správní spis obsahuje informace, které mohou být pro podání civilní žaloby a formulování jejích důvodů významné.
2 Afs 67/2013 - 53 23. 1. 2014 B Průlom do zásady zákazu změny k horšímu odůvodněný rozporem s právními předpisy či s jiným veřejným zájmem (§90 odst. 3 správního řádu z roku 2004) je třeba i v oblasti správního trestání vykládat omezujícím způsobem. Znak „rozporu s právními předpisy“ není naplněn při každé konstatované aplikační nesprávnosti, ale musí jít o jednoznačný a příkrý rozpor s jednoznačnými ustanoveními zákona neumožňujícími výkladovou volnost či nedávajícími prostor k uvážení. Znak „jiného veřejného zájmu“ pak označuje bezesporu jiný veřejný zájem, než je některý ze zájmů, které jsou se správním trestáním spojeny vždy (například zájem na potrestání pachatele).
4 Ads 114/2013 - 26 23. 1. 2014 B Podání odvolání u odvolacího orgánu, k němuž dojde v důsledku pochybení pracovníků advokátní kanceláře, nepředstavuje vážný důvod pro zachování lhůty pro podání odvolání ve smyslu §40 odst. 1 písm. d) věty za středníkem správního řádu z roku 2004, ani důvod pro prominutí zmeškání odvolání ve smyslu §41 odst. 4 téhož zákona.
6 As 84/2012 - 62 23. 1. 2014 B V souladu se zásadou materiální pravdy je správní orgán v řízení podle §118 a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, povinen zjistit, zda cizinec dosáhl zletilosti. Nelze-li dosažení zletilosti jednoznačně prokázat (existují-li důvodné pochybnosti o dosažení zletilosti), je správní orgán povinen neprodleně ustanovit cizinci pro řízení opatrovníka, aby neutrpěl v řízení újmu na svých právech (§119 odst. 8 označeného zákona).
9 As 136/2013 - 28 23. 1. 2014 B Dospěje-li soud k názoru, že existují důvody proč zástupcem účastníka řízení má být ustanovena právnická osoba uvedená v §35 odst. 4 nebo odst. 5 s. ř. s., je povinen předem zjistit, zda osoba se svým ustanovením souhlasí, či nikoli.
7 As 61/2013 - 40 22. 1. 2014 A I. Při posuzování vztahu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a jiného předpisu, který upravuje poskytování informací v určité oblasti života společnosti, je v každém konkrétním případě třeba posoudit povahu informací požadovaných žadatelem s ohledem na předmět úpravy zvláštního právního předpisu a jeho rozsah a povahu, aby nedošlo k situaci, kdy není žadateli informace poskytnuta vůbec, anebo je mu poskytnuta pouze její část v rozsahu zvláštního právního předpisu, čímž by využitelnost informace pro žadatele mohla být zbytečně snížena. II. Žadateli o poskytnutí informací jsou v režimu zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, zpřístupněny pouze některé informace, které mohou vypovídat o činnosti bezpečnostních složek v určitém období. Zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti je tak ve vztahu k obecné úpravě poskytování informací v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k inf ...
3 Ads 117/2012 - 26 22. 1. 2014 B Přezkumné řízení podle §193 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, lze zahájit jen z moci úřední. Nevyhoví-li služební funkcionář podnětu k jeho zahájení, nevydává rozhodnutí podle §181 citovaného zákona, ale postupuje podle §94 odst. 1 správního řádu z roku 2004, věta třetí za středníkem. Sdělení služebního funkcionáře, že přezkumné řízení zahájeno nebude, není rozhodnutím podle §65 s. ř. s.
1 Afs 73/2011 - 167 21. 1. 2014 A I. O podání žádosti dle směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní není třeba daňový subjekt informovat. II. Pokud český správce daně žádá o výslech svědka podle směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, měl by požádat zahraniční správní orgán o umožnění účasti českého daňového subjektu na výslechu svědka v souladu s právem dožádaného státu. To samozřejmě za podmínky, že účast daňového subjektu na výslechu právo dožádaného státu umožňuje. Neúčast českého daňového subjektu na výslechu svědka v zahraničí, byť se tak stalo v souladu s procesním právem dožádaného státu, ovlivňuje výpovědní hodnotu informací takto získaných. III. Sdělí-li dožádaný stát výsledek šetření podle směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, k němuž na základě dožádání dospěl, aniž informuje o postupech, kterými k tomuto ...
4 As 98/2013 - 88 17. 1. 2014 A I. Zákaz reklamy připisující doplňkům stravy schopnosti vyléčení lidské nemoci [§5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy] je v souladu s právem Evropské unie, zejména s čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Pokud je postihováno reklamní tvrzení týkající se předcházení vzniku lidské nemoci, je nutné ověřit, zda se nejedná o zdravotní tvrzení povolené dle citovaného nařízení. II. Průměrný spotřebitel, který je průměrně informovaný, pozorný a rozumný, který je obecně měřítkem při posuzování reklamy, není natolik kritický, že by byl ve svém chování vůči účinkům reklamy zcela imunní. Pokud jsou cílovou skupinou reklamy nemocné osoby, je třeba zohlednit nižší kritičnost a větší důvěřivost vůči rek ...
5 Aos 2/2013 - 83 17. 1. 2014 B I. Při vydávání územního plánu (§54 stavebního zákona z roku 2006) není obec vázána již vydanými územními rozhodnutími ani probíhajícími územními řízeními; naopak územní rozhodnutí musí být vydáváno v souladu s platnou územně-plánovací dokumentací; přípravu územního plánu, resp. jeho změny nelze podřizovat probíhajícímu územnímu řízení. II. Námitky proti návrhu změny územního plánu podle §52 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 (předpokládá je obecně i §172 odst. 5 správního řádu z roku 2004 proti návrhu opatření obecné povahy) představují institut veřejnoprávní, byť jeho smyslem je především ochrana vlastnického práva subjektů dotčených napadenou změnou územního plánu (opatření obecné povahy). Ve vztahu k danému ustanovení je uzavření jakékoli soukromoprávní smlouvy uzavřené v konkrétním územním řízení, byť jednou stranou smlouvy je účastník, kterému svědčí právo podat námitky, irelevantní. III. Řízení o změně územního plánu (opatření obecné povahy) dle §52 a násl. stavebního z ...
5 As 140/2012 - 22 17. 1. 2014 B I. Řízení vedené silničním správním úřadem dle §142 správního řádu z roku 2004 o žádosti na určení, zda se na určitém pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nelze směšovat s řízením podle §7 odst. 2 uvedeného zákona, v němž silniční správní úřad rozhoduje v pochybnostech o tom, zda se účelová komunikace nachází v uzavřeném prostoru nebo objektu a zda se tedy jedná o neveřejnou účelovou komunikaci. II. Za akt věnování komunikace obecnému užívání nelze považovat samotnou skutečnost, že vlastník požádal o vydání stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí na danou stavbu jako komunikaci, jestliže o těchto žádostech rozhodoval obecný stavební úřad (§13 stavebního zákona z roku 2006, §117 stavebního zákona z roku 1976), a nikoli příslušný silniční správní úřad jakožto stavební úřad speciální (§15 stavebního zákona z roku 2006, §120 stavebního zákona z roku 1976, §16 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o poze ...
4 Ads 100/2013 - 26 17. 1. 2014 B Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení ve věci nároku na regresní náhradu (§126 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) vůči třetí osobě, která svým zaviněným protiprávním jednáním způsobila vznik sociální události, která byla důvodem pro vyplacení dávek nemocenského pojištění pojištěnci, je rozhodnutím správního orgánu ve věci soukromoprávní ve smyslu §7 odst. 2 o. s. ř.
5 As 126/2011 - 68 14. 1. 2014 A I. V řízení o přestupku postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku (§3 správního řádu z roku 2004). II. Obviněný z přestupku není povinen se hájit, zejména není povinen uvádět na svou obhajobu jakákoliv tvrzení, ani (anebo) o nich (nebo o jiných skutečnostech) nabízet a předkládat správnímu orgánu důkazy; ustanovení §52 věty první správního řádu z roku 2004 se v řízení o přestupku neuplatní.
7 Ans 10/2012 - 46 14. 1. 2014 A I. V řízení na ochranu proti nečinnosti (§79 a násl. s. ř. s.) vychází Nejvyšší správní soud při rozhodování o kasační stížnosti ze skutkového stavu, který tu byl ke dni rozhodnutí krajského soudu (§81 odst. 1 s. ř. s.). II. Skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení je vyloučeno z přezkoumání soudem v řízení o žalobách proti rozhodnutím [§65 a §70 písm. c) s. ř. s.], nesouvisí s povinností soudu v řízení na ochranu proti nečinnosti (§79 a násl. s. ř. s.) zabývat se k žalobní námitce otázkou, zda řízení je přerušeno důvodně.
14 Kse 1/2013 - 119 13. 1. 2014 B Samotné vedení exekučního spisu (§46 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti) v rozporu s kancelářským řádem nemusí nutně představovat kárné provinění (§116 citovaného zákona). Jde-li ovšem o rozsáhlá pochybení vyskytující se ve více spisech, která přetrvávají navzdory tomu, že byla soudnímu exekutorovi opakovaně vytýkána, o kárné provinění se jedná.
16 Kss 10/2013 - 84 10. 1. 2014 B I. Smyslem rozvržení pracovní doby a nařízení pracovní pohotovosti (§84 odst. 2 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů) není samoúčelné zavedení pevných pravidel, podle kterých se musí soudci po celou pracovní dobu zdržovat v budově soudu, nýbrž pouze a jedině zajistit řádný výkon soudnictví. Důvodem zahájení kárného řízení proto nemá být pouhá skutečnost, že soudce neeviduje svoji přítomnost na pracovišti, případně z této evidence plyne, že přesně nedodržuje stanovenou pracovní dobu. Kárné řízení by mělo být zahájeno teprve tehdy, pokud se tato neúčast soudce v budově soudu negativně projeví na jím vykonávané práci. Argumentace evidencí docházky by proto měla mít při úvahách o zahájení kárného řízení se soudcem pouze podpůrný význam. II. Při hodnocení zákonnosti postupu funkcionáře soudu v kárném řízení je třeba vycházet z toho, že funkcionář soudu vykonává státní správu a je proto namístě jeho jednání hodnotit přísněji, protože zpochybnění ...
8 Afs 40/2013 - 33 7. 1. 2014 B Uzavřením komisionářské smlouvy není možné přenést povinnosti vyplývající ze zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, vzniklé v souvislosti s kupní smlouvou z prodávajícího na komisionáře. Úhrada závazku z kupní smlouvy, kterou zařídil komisionář na účet prodávajícího, je regulována zákonem o omezení plateb v hotovosti, proto při překročení limitu pro výši platby podle §4 odst. 1 tohoto zákona, musí proběhnout bezhotovostní platba na účet prodávajícího (komitenta).

Za rok 2014 bylo zveřejněno 424 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 9 z celkem 9 stran v čase 0,074 ms (z toho 0,022 ms NoSQL).