| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 2 Ads 156/2016 - 36 | 15. 2. 2017 | B | Zákonodárce má, a to včetně prostoru pro vyjednání pravidel mezinárodní smlouvy o koordinaci sociálního zabezpečení, relativně široký prostor pro diskreci při stanovení konkrétní úpravy pravidel důchodového systému. Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými (č. 85/2008 Sb. m. s.) nezohledňuje výši výdělků pojištěnce dosažených v USA, nýbrž vytváří fikci, jako by dosáhl „běžných“ výdělků na území ČR. To nelze považovat za nepřípustný rys právní úpravy. Ta totiž zajišťuje, že pojištěnec bude mít důchod ve výši řádově odpovídající obvyklé výši důchodů v České republice, čímž odpovídá ústavnímu požadavku na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. |
| 16 Kss 5/2016 - 120 | 15. 2. 2017 | B | I. „Přerozdělení“ věcí podle §42 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění zákona č. 192/2003 Sb. je třeba v těch případech, v nichž zákon takový krok vůbec připouští (tj. v případech, na něž se vztahuje výjimka v druhé větě §42 odst. 4 téhož zákona), provést výlučně jedním ze dvou kvalifikovaných způsobů, a sice vydáním nového rozvrhu práce pro nadcházející kalendářní rok, nebo změnou stávajícího (aktuálně v daném kalendářním roce platného) rozvrhu práce. Je proto nepřípustné „přerozdělovat“ již přidělené věci jakýmkoli jiným způsobem, zejména rozhodnutím předsedy či místopředsedy soudu, jenž nemá charakter vydání nového rozvrhu práce či změny stávajícího rozvrhu práce. II. Dlouhodobé praktikování určitého postupu, na němž není obecně shledáváno nic problematického, který není nijak relevantně zpochybňován a jenž je činěn v dobré víře v to, že je správný, může být a často zcela pochopitelně i bude tím, kdo jej praktikuje, považován ... |
| 12 Ksz 4/2016 - 142 | 14. 2. 2017 | B | Za kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, nelze považovat nesplnění pokynu vedoucího státního zástupce, které nemá žádný nežádoucí vliv na průběh trestního řízení nebo danou trestní věc negativně ovlivňuje pouze nepatrně, neohrožuje vážnost a důvěryhodnost soustavy státních zastupitelství, není výrazem znevažování řídící role a autority nadřízeného státního zástupce, a nemá tedy povahu excesu při plnění povinností státního zástupce. |
| 1 Azs 216/2016 - 41 | 9. 2. 2017 | B | Trestná činnost (byť opakovaná) spočívající v přečinech proti majetku nepředstavuje nebezpečí pro bezpečnost státu ve smyslu §15a odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. |
| 1 As 319/2016 - 38 | 9. 2. 2017 | B | Vztah mezi (ustanoveným) zástupcem a jeho klientem je oboustranný. Aplikaci §20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je proto nutno zvažovat i v případech, kdy řízení o zrušení ustanovení zástupcem iniciuje zastoupený účastník řízení. |
| 5 As 96/2016 - 21 | 9. 2. 2017 | B | Skutečnost, že magisterský program navazuje na program bakalářský, je určena akreditací (§78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) a je věcí samosprávného rozhodnutí vysoké školy, u jakých studijních programů o akreditaci požádá. |
| 9 Afs 212/2016 - 47 | 8. 2. 2017 | B | Je-li v důsledku zahájené exekuce provedena povinným účelová úhrada vymáhané daně, jedná se o částku získanou v rámci vymáhání (výtěžek z exekuce), pro kterou se přednostně aplikuje pravidlo zakotvené v §152 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Takovou úhradu je proto nutné přednostně použít na nedoplatky na dani vymáhané daným způsobem vymáhání. |
| 3 As 48/2016 - 19 | 8. 2. 2017 | B | Pokud správní orgán prvního stupně z důvodu prekluze odpovědnosti zastaví řízení o přestupku podle §88 odst. 2 v návaznosti na §66 odst. 2 správního řádu a podle §76 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, odvolací správní orgán již o odvolání podaném proti předchozímu rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jímž byl účastník uznán vinným za spáchání přestupku, nerozhoduje. |
| 9 As 16/2015 - 51 | 8. 2. 2017 | B | I při záznamu bodů do registru řidičů podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 7. 2011, bylo třeba v případě přestupků nebo trestných činů projednaných ve společném řízení zaznamenat pouze počet bodů stanovených pro nejzávažnější z nich, s ohledem na analogickou aplikaci absorpční zásady stanovené v §12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. |
| 9 As 195/2015 - 68 | 2. 2. 2017 | B | Ustanovení §112 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 3. 2012, zakládalo věcnou působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, konkrétně zda zadavatel neporušil povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace stanovenou v §6 citovaného zákona. |
| 10 As 187/2015 - 58 | 2. 2. 2017 | B | I. Splní-li přihlášené označení test absolutní zápisné způsobilosti a jako takové je zapsáno do rejstříku ochranných známek, pak se určitá míra jeho rozlišovací schopnosti ve vztahu k registrovaným výrobkům či službám pro účely posouzení pravděpodobnosti záměny ve smyslu §7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, předpokládá (tzv. presumpce platnosti ochranné známky). Následné posouzení případné absence rozlišovací schopnosti přísluší Úřadu průmyslového vlastnictví, k návrhu či bez něj, podle §32 zákona o ochranných známkách. II. K posouzení nebezpečí asociace dle §32 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, mezi skupinou (sérií) starších ochranných známek jako celku a přihlášeným označením, je nutné přistoupit, zejména pokud není shledána pravděpodobnost záměny mezi žádnou ze starších známek posuzovaných samostatně s přihlášeným označením. Takové nebezpečí ve smyslu §7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách nevyplývá z možnosti, že spotřebitel z ... |
| 5 As 140/2014 - 76 | 2. 2. 2017 | B | Pravomoc rozšířeného senátu podle §17 odst. 1 s. ř. s. není dána, pokud předložená právní otázka byla autoritativně vyřešena opakovanými konzistentními nálezy Ústavního soudu, které byly pouze v ojedinělých rozhodnutích Nejvyššího správního soudu opomenuty, aniž by názor odlišný od názoru Ústavního soudu byl blíže odůvodněn. Rozšířený senát by mohl o takové otázce rozhodovat pouze za předpokladu, že by se postupující senát hodlal odchýlit od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu souladných s názorem Ústavního soudu, což by ovšem musel výslovně vyjádřit v usnesení o postoupení věci rozšířenému senátu a svůj názor by musel podpořit závažnými argumenty vyvracejícími názor zaujatý Ústavním soudem. |
| 6 Azs 309/2016 - 28 | 1. 2. 2017 | B | Pojem „vážný zločin“ [§15a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] je autonomním pojmem azylového práva a je třeba jej vykládat s přihlédnutím k významu, jaký mu přikládá směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (kvalifikační směrnice) a Úmluva o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.). Závěr o tom, že se žadatel o mezinárodní ochranu dopustil vážného zločinu, a tudíž mu nelze udělit doplňkovou ochranu, nelze odůvodnit pouze s odkazem na skutečnost, že byl odsouzen za spáchání činu, jenž je ve vnitrostátním trestním právu kvalifikován jako zvlášť závažný zločin, nýbrž je vždy třeba posoudit individuální okolnosti případu. |
| 8 Azs 182/2016 - 51 | 1. 2. 2017 | B | K posouzení otázky, zda projev vůle učiněný cizincem v zařízení pro zajištění cizinců lze považovat za žádost o udělení mezinárodní ochrany ve smyslu §3b odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je příslušné výlučně Ministerstvo vnitra. Policejní orgán, jemuž cizinec takový projev vůle směřuje, nemůže činnost Ministerstva vnitra při posouzení této otázky nahrazovat; jeho povinností je cizincův projev vůle pro účely posouzení splnění podmínek dle citovaného zákonného ustanovení ministerstvu postoupit. Neučiní-li tak a postupuje dále, jako by cizinec žádost o mezinárodní ochranu dle §3b odst. 3 zákona o azylu nepodal, případně ponechá-li takový projev vůle bez povšimnutí jen pro jeho údajnou opožděnost, dopustí se nezákonného zásahu dle §82 a násl. s. ř. s. |
| 6 As 6/2017 - 75 | 1. 2. 2017 | B | I. Jestliže v řízení před Nejvyšším správním soudem vystupuje osoba zúčastněná na řízení jako stěžovatelka, pak je ze zákona účastníkem řízení (§105 odst. 1 s. ř. s.), a tudíž je aktivně legitimována k podání návrhu na vydání předběžného opatření (§38 s. ř. s.). II. I když zpravidla se předběžné opatření podle §38 odst. 1 s. ř. s. nařizuje pro vážnou újmu na právech hrozící žalobci či navrhovateli, nelze vyloučit jeho nařízení ani v případě, že vážná újma hrozí veřejnému zájmu, který v řízení hájí správní orgán (zde zájmu na řádném a efektivním výkonu rozhodnutí stavebního úřadu vydaného z moci úřední). |
| 3 Azs 66/2016 - 21 | 31. 1. 2017 | B | Podmínkou aplikace výjimky podle čl. 14 odst. 2 nařízení č. 604/2013 je podání žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě (odlišném od členského státu určeného podle tohoto nařízení), ve kterém je žadatel rovněž osvobozen od vízové povinnosti. Pro posouzení osvobození od vízové povinnosti na území členských států je rozhodné nejen to, o jakého státního příslušníka třetí země jde, ale podstatná je i celková délka jeho pobytu ve všech členských státech. Do této doby se zahrnuje i doba pobytu na území států, které nejsou členy Evropské unie, ale jsou součástí tzv. „Schengenského prostoru“. |
| 2 Azs 6/2017 - 19 | 26. 1. 2017 | B | Správní orgán je povinen zabývat se v odůvodnění rozhodnutí o zajištění cizince za účelem jeho předání do jiného členského státu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 vždy také tím, zda předání cizince není vyloučeno z důvodu existence systémových nedostatků, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie (čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 604/2013). |
| 10 Ads 211/2016 - 42 | 26. 1. 2017 | B | Byla-li civilním soudem podle §22 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, vyslovena neplatnost právního úkonu, na jehož základě skončil služební poměr, považuje se pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání doba od skončení tohoto pracovního vztahu do dne vzniku nároku na starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod, nejdéle však do dne účinnosti zákona (31. 3. 1991). Trvání této doby nemůže prodloužit ani skutečnost, že civilní soud rozhodl o neplatnosti až po 31. 3. 1991 (§24 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích). |
| 5 As 319/2016 - 15 | 26. 1. 2017 | B | Osvobození od soudního poplatku dle §11 odst. 1 písm. d) [řízení ve věcech zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče] zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se nevztahuje na řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu ani na řízení o kasační stížnosti v téže věci, byť by předmětem této žaloby byl zásah správního orgánu do tělesné integrity žalobce. |
| 4 Afs 182/2016 - 18 | 25. 1. 2017 | B | Pochybností ve smyslu §89 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, se rozumí i případy, kdy správce daně má v rukou silné důkazy, na základě nichž lze s vysokou pravděpodobností, ne-li dokonce s praktickou jistotou, očekávat závěr o nesprávnosti tvrzení daňového subjektu. I pro takovou situaci poskytuje postup k odstranění pochybností procesní rámec, v němž může daňový subjekt na takové podklady reagovat a buď uznat své pochybení, nebo naopak poskytnout informace a důkazy, které mohou na případ vrhnout jiné světlo, eventuálně i vyvrátit do té chvíle zdánlivě přesvědčivá zjištění správce daně. |
| 6 As 131/2016 - 25 | 25. 1. 2017 | B | V případě, že k porušení §88 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, došlo jednáním osoby, která provedla ořez stromů za přítomnosti, podle pokynů a v zájmu podnikající fyzické osoby, u které byl ořez stromů objednán, a které byl následně také zaplacen, odpovědnosti za správní delikt podnikající fyzické osoby nebrání, pokud nelze zjistit totožnost této jednající osoby. |
| 7 As 302/2016 - 28 | 19. 1. 2017 | B | Není v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege vyjádřenou v článku 39 Listiny základních práv a svobod, že limitní hodnoty pro množství návykové látky v krevním vzorku, při jejichž dosažení se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, jsou stanoveny toliko v nařízení vlády č. 41/2014 Sb., a nikoli přímo v §5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který na toto nařízení odkazuje. |
| 9 As 93/2016 - 27 | 19. 1. 2017 | B | Odpovědnosti za nekalou obchodní praktiku spočívající v uvedení nepravdivého údaje o tom, že skutečný počet ujetých kilometrů souhlasí se stavem tachometru [§4 odst. 3 ve spojení s §5 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/2011 Sb., o ochraně spotřebitelů] se nemůže prodávající zprostit (§24b odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) tím, že před nabízením a prodejem provedl kontrolu vozidla v databázi soukromé společnosti, která sama uvádí, že údaje v ní obsažené mohou být nepřesné či neúplné. |
| 6 As 242/2015 - 33 | 18. 1. 2017 | B | I. Přestože všechny informace týkající se plnění úkolů zpravodajských služeb nemusí podléhat utajení v režimu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, existuje důvod odmítnout jejich poskytnutí. Domáhá-li se žadatel o informace poskytnutí zprávy zpravodajských služeb, na kterou se nevztahuje omezení práva na informace z důvodu ochrany utajovaných informací ve smyslu §7 zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, neboť tato zpráva již není označena jako utajovaná, může se uplatnit omezení dle §11 odst. 4 písm. c) téhož zákona. II. Pod pojem „plnění úkolů zpravodajských služeb“ dle §11 odst. 4 písm. c) zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, je nutno zahrnout i další výstupy z činnosti zpravodajských služeb a nelze jej „zužovat“ pouze na úkoly zadané oprávněnými osobami dle §5 a §8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, na které odkazuje poznámka pod čarou k citovanému ustanovení zákona ... |
| 5 Afs 99/2016 - 28 | 17. 1. 2017 | B | Smyslem a účelem institutu prominutí daně (§55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, resp. §260 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) není náprava nezákonného rozhodnutí správce daně o stanovení daně, nýbrž snaha reagovat na nesoulad v daňových zákonech. |
| 6 As 129/2016 - 35 | 17. 1. 2017 | B | Souhlas vodoprávního úřadu dle §17 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, má význam pouze pro stavby v záplavovém území mimo jeho aktivní zónu (příp. pro taxativně stanovený výčet staveb, které je možné v aktivní zóně provádět). Stavbu provedenou ve stanovené aktivní zóně záplavového území v rozporu s §67 odst. 1 citovaného zákona nelze dodatečně povolit. |
| 5 As 159/2016 - 32 | 17. 1. 2017 | B | Stanovení zákonné podmínky získaní 1,5 % platných hlasů z celkového počtu platných hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny stanovené v §85 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu Česku republiky, nepředstavuje narušení volné soutěže politických stran zaručené čl. 5 a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. |
| 2 As 207/2016 - 46 | 13. 1. 2017 | B | I. Co je veřejným zájmem, lze v praxi vysledovat zejména z politických a zákonodárných aktů legitimních orgánů, z politického diskursu či veřejného diskursu k nejrůznějším odborným otázkám. Ochrana životního prostředí je z tohoto pohledu v obecné rovině nepochybně veřejným zájmem. II. V rámci ochrany životního prostředí je za současného stavu politického a odborného diskursu považováno za žádoucí, jakkoli to může být z řady odborných (zejména ekonomických a ekologických) hledisek považováno za mimořádně sporné, podporovat výrobu elektrické energie z tzv. obnovitelných zdrojů. V současné době tedy existuje rámcová většinová politická shoda vyjádřená nejrůznějšími politickými i legislativními akty na světové, evropské i národní úrovni, že výroba energie z obnovitelných zdrojů směřuje k vyšší míře ochrany životního prostředí, a že je proto v zájmu celé společnosti, aby byly za přiměřených podmínek uskutečňovány záměry, které k ní přispívají. III. Stavbu větrných elektráren nelze a p ... |
| 5 Azs 229/2016 - 44 | 12. 1. 2017 | B | I. Závěry správního orgánu o tom, zda přemístění žadatele o mezinárodní ochranu do státu primárně určeného jako stát příslušný pro posouzení jeho žádosti nebrání systémové nedostatky, pokud jde o azylové řízení nebo podmínky přijetí žadatelů v daném státě ve smyslu čl. 3 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, jež s sebou nesou pro žadatele o mezinárodní ochranu riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie, musí mít oporu ve zprávách o fungování azylového systému v tomto státě, případně v dalších podkladech, které budou obsaženy ve správním spise; v opačném případě se správní orgán dopustí vady řízení dle §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. II. Před vydáním rozhodnutí o přemístění ve smyslu čl. 26 a čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, tedy rozhodnutí o tom, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná dle §10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 ... |
| 7 As 216/2016 - 30 | 12. 1. 2017 | B | Plochu zapojených porostů dřevin ve smyslu §3 písm. b) vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, je třeba určit na základě průmětu plochy korun dřevin tvořících patro na rovinu povrchu, nikoli pouze na základě spojnic mezi jejich kmeny. |
| 7 As 318/2016 - 59 | 12. 1. 2017 | B | Proti usnesení o zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) vůči specifikovaným navrhovatelům je oprávněn brojit kasační stížností jen navrhovatel, vůči němuž soud řízení z uvedeného důvodu zastavil. Kasační stížnost navrhovatele, který poplatek uhradil, soud odmítne jako stížnost podanou osobou zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. |
| 2 Afs 166/2016 - 35 | 11. 1. 2017 | B | K dvojímu zdanění ani k jiné újmě, které se snaží smlouvy o zamezení dvojího zdanění předejít, nedochází, pokud je daňový rezident České republiky (§17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) ve státě zdroje povinen zdanit příjem, který je v České republice od daně osvobozen (§19 odst. 1 téhož zákona). Účelem mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění totiž není harmonizovat příslušnou daňovou úpravu, ale pouze určit, který stát je příslušný ke zdanění daného příjmu, a v případě dvojího zdanění stanovit způsob zamezení takovému zdanění. |
| 12 Ksz 6/2016 - 28 | 10. 1. 2017 | B | Státní zástupce se dopouští kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jestliže v rozporu s §72a odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního řádu před uplynutím celkové doby trvání vazby obviněného připadající na přípravné řízení opomene nařídit propuštění obviněného z vazby, v důsledku čehož obviněný pobýval ve vazbě nezákonně po dobu 27 dnů. |
| 2 Ads 140/2016 - 23 | 6. 1. 2017 | B | V rámci řízení o určení právního vztahu dle §142 správního řádu nelze rozhodovat o určení, zda a kdy došlo k doručení jiného rozhodnutí téhož správního orgánu účastníku řízení (žadateli), případně zda a kdy nastala právní moc a vykonatelnost takového rozhodnutí. |
| 2 Azs 222/2016 - 24 | 5. 1. 2017 | B | I. Čl. 17. odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (právo atrahovat si posuzování žádosti o mezinárodní ochranu nepříslušným členským státem) neznamená právo tohoto státu k libovůli, nýbrž jeho povinnost hledat a nacházet racionální řešení přiměřená konkrétním okolnostem. Pokud z okolností případu plyne, že je hodný zvláštního zřetele, je na místě úvahu o aplikaci uvedeného ustanovení učinit. II. Případy hodné zvláštního zřetele nelze žádným vyčerpávajícím způsobem obecně popsat, přesto však v rámci nich jsou patrné dvě významnější skupiny, které lze typově charakterizovat: V první řadě případy, kdy má žadatel o mezinárodní ochranu zvláštní vztah k České republice, resp. tato má zvláštní zájem na jeho ochraně (např. za prokázané služby našemu státu či pro jiný specifický vztah k němu). Další skupinou jsou případy, kdy by aplikace určené příslušnosti jiného členského státu mohla mít nežádoucí důsledky jiné než takové, s nimiž samotné nařízení Evropského parlame ... |
| Nad 239/2016 - 51 | 5. 1. 2017 | B | Má-li procesní postavení žalobce (navrhovatele) ve věci insolvenční správce, který podal žalobu (návrh) vlastním jménem, není pro určení místně příslušného krajského soudu podle §12a zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, podstatné, komu byla napadeným správním rozhodnutím uložena hmotněprávní povinnost (tj. není podstatná osoba dlužníka a jeho bydliště nebo sídlo). |
| 9 Azs 288/2016 - 30 | 4. 1. 2017 | B | Ustanovení §174a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, stanoví pouze to, jakými okolnostmi se má správní orgán zabývat v případech, kdy je povinen zkoumat přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona. Na základě daného ustanovení však nelze určit, u kterých rozhodnutí má správní orgán povinnost přiměřenost dopadů zkoumat. To je nutno zhodnotit na základě jiných částí právního řádu než §174a zákona o pobytu cizinců na území České republiky. |
| 9 As 200/2016 - 45 | 4. 1. 2017 | B | Advokát, který pověřil svého zaměstnance, advokáta vyškrtnutého ze seznamu advokátů pro spáchání úmyslného trestného činu, zastupováním jeho bývalých klientů před soudy, porušil obecná pravidla profesionální etiky týkající se důstojnosti a vážnosti stavu (§17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), neboť daným jednáním fakticky umožnil skrytý výkon advokacie, který již však vyškrtnutý advokát nesmí samostatně vykonávat. |