| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 1 Azs 7/2018 - 15 | 14. 2. 2018 | B | Je-li výrok o náhradě nákladů správního řízení (závislý výrok) předmětem samostatného rozhodnutí správního orgánu, musí soudní přezkum takového rozhodnutí probíhat na základě shodných procesních pravidel, jako kdyby tento výrok byl součástí jednoho rozhodnutí společně s výrokem ve věci samé (hlavní výrok). V případě soudního přezkumu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o správním vyhoštění tak rozhoduje specializovaný samosoudce (§31 odst. 2 s. ř. s.) a žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. |
| 10 As 258/2017 - 176 | 14. 2. 2018 | B | Smlouva o založení dobrovolného svazku obcí uzavřená dle §20a zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, jejímž předmětem činnosti bylo zabezpečení zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod, je smlouvou veřejnoprávní. O nárocích z takové smlouvy je oprávněn rozhodnout správní orgán dle §141 správního řádu. Mezi takové nároky patří i nároky vyplývající ze stanov svazku, jakož i založené valnou hromadou svazku. |
| 3 Afs 54/2017 - 25 | 13. 2. 2018 | B | Rozhodnutí o námitce podjatosti vydané podle §77 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, není soudně přezkoumatelným rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. Vztahuje se na něj proto kompetenční výluka podle §70 písm. c) s. ř. s. |
| 1 As 362/2017 - 30 | 8. 2. 2018 | B | Při rozhodování o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle §11 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném od 1. 4. 2015, vychází orgán ochrany zemědělského půdního fondu z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu ve smyslu §21 tohoto zákona (viz §11 odst. 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu). Výpočet odvodu tedy provede podle právní úpravy účinné ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. |
| 10 As 157/2017 - 38 | 8. 2. 2018 | B | Při uzavírání koncesní smlouvy obec zveřejní záměr nakládat s obecním majetkem způsobem stanoveným v §31 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, i v §39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Souběžná aplikace těchto dvou právních předpisů je možná. |
| 1 Azs 408/2017 - 24 | 8. 2. 2018 | B | Vydáním rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky (zaměstnanecká karta) se rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu [§169 odst. 10 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců]. Vydáním rozhodnutí o žádosti o takový dlouhodobý pobyt však nelze rozumět vydání předkládací zprávy ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu. |
| 2 Afs 239/2017 - 29 | 7. 2. 2018 | B | Zruší-li soud ve správním soudnictví takové rozhodnutí o odvolání, jehož oznámením předtím došlo k prodloužení lhůty pro stanovení daně ve smyslu §148 odst. 2 písm. d) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a vrátí-li soud věc odvolacímu orgánu k dalšímu řízení, zůstávají účinky oznámení zrušeného rozhodnutí o odvolání týkající se lhůty pro stanovení daně i nadále zachovány; to platí za předpokladu, že zrušené rozhodnutí o odvolání nebylo úkonem toliko formálním, z něhož by bylo možné důvodně dovozovat jeho účelové vydání čistě (nebo převážně) za účelem prodloužení lhůty pro stanovení daně. |
| 3 As 303/2016 - 97 | 7. 2. 2018 | B | Uloží-li správní orgán rozhodnutím povinnost entitě, která není osobou v právním slova smyslu, je takové rozhodnutí nicotné pro právní neuskutečnitelnost podle §77 odst. 1 správního řádu. |
| 6 As 312/2017 - 98 | 7. 2. 2018 | B | Řízení o odstranění stavby zahájené podle stavebního zákona ve znění před novelou provedenou zákonem č. 350/2012 Sb. musí stavební úřad dokončit podle dosavadních předpisů, a to nejen z procesního hlediska, ale musí podle ní posoudit i hmotněprávní otázky (zde otázku, zda stavebník disponuje potřebnými povoleními a jde tudíž z hlediska veřejného práva o stavbu legální). |
| 9 As 330/2016 - 192 | 7. 2. 2018 | B | I. Za účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, se věc stávala kulturní památkou ze zákona tím, že naplnila znaky kulturní památky vymezené v §2 odst. 1 tohoto zákona. Za účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se věc stává kulturní památkou právní mocí rozhodnutí o prohlášení věci kulturní památkou. Jde o konstitutivní rozhodnutí vydávané na základě §3 tohoto zákona. II. Skutečnost, že ve vztahu k určité věci existoval ke dni 1. 1. 1988 zápis ve státních seznamech kulturních památek, je relevantní z hlediska přechodného ustanovení v §42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro zachování statusu této věci jako kulturní památky. III. Řízení o určení právního vztahu (§142 správního řádu) nemůže sloužit jako procesní nástroj pro zpětný přezkum toho, zda zápis památky do státních seznamů kulturních památek byl proveden v souladu s tehdy účinnými předpisy, jde-li o zápis, který v těchto seznamech existoval ke dni 1. 1. 1988, který se ... |
| 12 Ksz 9/2017 - 120 | 6. 2. 2018 | B | I. Pokyny státního zástupce policejnímu orgánu lze až na stanovené případy udělovat také ústně s pořízením záznamu do dozorového spisu, jak vyplývá z §19 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli. II. V případě pochybností o rozhodném skutkovém stavu, který vyplývá z rozporu mezi výpovědí kárně obviněné státní zástupkyně a výpovědí policejní komisařky, slyšené v procesním postavení svědka, je nutné v kárném řízení uplatnit zásadu in dubio pro reo podle ustanovení §2 odst. 2 trestního řádu, přiměřeně použitého podle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, a to i když kárný senát neměl žádný důvod označit svědectví policejní komisařky za nevěrohodné či dokonce nepravdivé. |
| Nao 39/2018 - 12 | 2. 2. 2018 | B | Veřejný názorový střet, byť i o obecně vzato velmi důležité životní hodnoty či morální principy, nemůže být zásadně důvodem k diskvalifikaci soudce z rozhodování ve věci toho, s nímž se soudce názorově střetl. |
| 1 Afs 458/2017 - 19 | 1. 2. 2018 | B | Kasační stížnost směřující proti usnesení krajského o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu nepodléhá soudnímu poplatku, pokud není sporné, že stěžovatel uhradil soudní poplatek za žalobu řádně a včas a krajský soud tuto úhradu nepřiřadil k příslušné spisové značce nebo ji vůbec nezaznamenal pouze v důsledku zjevné technické či lidské chyby na své straně. |
| 2 Azs 288/2017 - 22 | 31. 1. 2018 | B | I. Příslušný orgán je ve všech případech, na něž dopadá §50 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, povinen z vlastní iniciativy vydat výjezdní příkaz. II. Výjezdní příkaz je časově a věcně (účelem) omezené oprávnění k pobytu cizince na území České republiky. Jeho smyslem a účelem je dát cizinci, který má opustit Českou republiku, krátký, avšak přiměřený časový prostor k uspořádání si svých záležitostí a k vycestování z území (§50 odst. 3 a 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky). |
| 2 Azs 289/2017 - 31 | 31. 1. 2018 | B | Výjimka z obecné povinnosti cizince mít k zaměstnání na území České republiky povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, zakotvená v §98 písm. k) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se vztahuje jak na dočasné vyslání pracovníků za účelem provedení zakázky jejich zaměstnavatele, tak i na vyslání pracovníků spočívající v poskytnutí pracovní síly. To však pouze za podmínky, že vyslaní pracovníci provozují svou hlavní činnost v členském státě, v němž má zaměstnavatel sídlo, a neusilují tak o začlenění na český pracovní trh. |
| 2 As 287/2017 - 32 | 31. 1. 2018 | B | Stát odpovídá vojákovi z povolání za úraz utrpěný při zahraniční misi pouze v případě, že se jedná o úraz utrpěný při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní (§115 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání), nikoliv za úraz utrpěný v době osobního volna při volnočasové aktivitě. |
| 2 Afs 45/2017 - 37 | 31. 1. 2018 | B | Obchodním majetkem se pro účely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, rozumí majetek, který je ve vlastnictví poplatníka s příjmy dle §7 tohoto zákona, slouží nebo je určen k podnikání poplatníka (nikoliv k jeho osobní potřebě) a je o něm účtováno nebo vedena daňová evidence. Příjmy plynoucí z obchodního majetku jsou příjmy dle §7 uvedeného zákona. |
| 4 As 234/2017 - 38 | 31. 1. 2018 | B | Možnost umísťovat v nezastavěném území záměry uvedené v §18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, bez jejich vymezení v územně plánovací dokumentaci je třeba chápat jako výjimku z jinak přísné ochrany nezastavěného území. Stavební úřad musí při rozhodování o umístění záměru mj. uvážit, zda konkrétní záměr nenaruší charakter území a zda zájem na jeho umístění v navržené podobě převáží nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území a přírodních a dalších hodnot uvedených v §18 odst. 4 stavebního zákona. |
| 6 Afs 217/2017 - 43 | 31. 1. 2018 | B | Ručení k zajištění celního dluhu se vztahuje nejen na clo, ale i na jeho příslušenství (úrok z prodlení). |
| 2 As 315/2015 - 113 | 30. 1. 2018 | B | Pokud adresát zprávy využívá pro příjem dokumentů prostřednictvím informačního systému datových schránek (ISDS) aplikaci třetí strany, která dodržuje pravidla uvedená v národním standardu pro elektronické systémy spisové služby (zveřejněn ve Věstníku Ministerstva vnitra České republiky v částce 101/2010) a jeho přílohách, přičemž jiný přístup do ISDS z tohoto důvodu nevyužívá, a technická chyba, jež nevznikla na straně adresáta, znemožní stažení dokumentu z ISDS za použití této aplikace, nelze takovou zprávu považovat za dodanou do datové schránky. |
| 5 Afs 60/2017 - 60 | 30. 1. 2018 | B | I. Požadavek evropské judikatury týkající se prověřování věrohodnosti obchodních partnerů v řetězci nelze extenzivně a bezmezně rozšiřovat. Taktéž nelze extenzivně dovozovat, že se má jednat o nekonečně dlouhý řetězec osob, kam až by měla povědomost osoby povinné k dani, která zdanitelné plnění uskutečnila a její „obezřetnost“ sahat. II. Znakem podvodu ve smyslu evropské judikatury je zjednodušeně řečeno skutečnost, že jeden z účastníků daň neodvede a další si ji odečte; tím v podstatě dochází k narušení daňové neutrality. Nelze však stricto sensu za „jednoho“ a „dalšího“ automaticky považovat „kteréhokoli“ z účastníků v řetězci obchodů, ale vždy je třeba hledat skutkové souvislosti a příčinnou souvislost mezi neodvedením daně a nárokováním odpočtu a prokázáním vědomosti o skutečnostech svědčících možnému podvodnému jednání za účelem vylákání odpočtu na dani mezi těmito subjekty. Opačným způsobem by byla zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová odpovědnost kteréhokoli subjektu ... |
| 9 As 290/2016 - 59 | 30. 1. 2018 | B | Rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu „lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká“ (§169 odst. 6 stavebního zákona z roku 2006), a to i v případě, že žádný zvláštní zákon výslovně nepředpokládá vydání závazného stanoviska či souhlasu určitého orgánu v řízení o povolení výjimky, ani výslovně nestanoví, že v takovém řízení má postavení dotčeného orgánu. Existuje-li orgán, který hájí zájmy dotčené záměrem, je nezbytné, aby k takové výjimce dal souhlas, přičemž postačuje i neformální vyjádření takového souhlasu. |
| 9 Afs 303/2017 - 43 | 30. 1. 2018 | B | Nejblíže nadřízený správce daně je oprávněn prohlásit nicotnost rozhodnutí podle §105 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, v jakýchkoliv řízeních, ve kterých je takové rozhodnutí přezkoumáváno, včetně řízení o odvolání. |
| 2 As 196/2016 - 133 | 25. 1. 2018 | B | I. Řešení střetů zájmů dle §33 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, představuje jakožto zvláštní institut horního práva ochranu věcných práv a jiných chráněných zájmů (zejména život a zdraví) fyzických a právnických osob ohrožených hornickou činností. Pojem „ohrožení“ je třeba odlišovat od pojmu „dotčení“, který slouží k určení okruhu účastníků správního řízení a vztahuje se k zásahu nižší intenzity. Hrozba újmy dle §33 zákona o ochraně a využití nerostného bohatství musí být vzhledem k podmínkám v místě reálná a její intenzita musí být srovnatelná se zničením, poškozením či podstatným snížením některého z užitných parametrů daného objektu. Okruh zájmů a osob ohrožených hornickou činností je oproti vymezení účastníků řízení třeba vykládat restriktivně, nikoliv však tak, že se zúží pouze na osoby, na jejichž pozemcích bude hornická činnost probíhat. II. Odpovědnost za řádné vymezení okruhu zájmů a osob ohrožených hornickou činností, které je třeba provést ... |
| 1 As 285/2017 - 69 | 25. 1. 2018 | B | Minimální podíl bydlení je regulativem funkčního uspořádání území, tj. limitem jeho využití (§18 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci), a má být proto zařazen do závazné části územního plánu (§29 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976). Při změnách hodnoty minimálního podílu bydlení (byť nesprávně zařazeného do směrné části územního plánu) je proto nutno postupovat dle §188 odst. 3 věty prvé stavebního zákona z roku 2006. |
| 10 As 168/2016 - 38 | 25. 1. 2018 | B | Ani za právní úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 5. 3. 2015, nebylo třeba v nabídkách v zadávacím řízení překládat vysokoškolské diplomy v latinském jazyce do českého jazyka (§148 odst. 6 věta druhá citovaného zákona). |
| 9 As 176/2016 - 121 | 25. 1. 2018 | B | Osobou povinnou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bod 3 písm. c) ve spojení s čl. 3 bodem 7 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (osoba poskytující jiným osobám služby spočívající v zakládání právnických osob), je také osoba, jejíž podnikatelská činnost spočívá v prodeji obchodních společností, které sama založila bez předchozí objednávky ze strany potenciálních klientů za účelem jejich prodeje těmto klientům, přičemž tento prodej realizuje převodem svého podílu v prodávané společnosti. |
| 4 Azs 187/2017 - 36 | 25. 1. 2018 | B | Žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou se žalobce domáhá, aby soud uložil nadřízenému správnímu orgánu přijmout opatření proti nečinnosti podle §80 odst. 4 správního řádu, je podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §79 odst. 1 s. ř. s. nepřípustná. |
| 3 As 86/2017 - 35 | 24. 1. 2018 | B | Povinnost vyplývající pro zadavatele veřejných zakázek z §147a zákona č. 137/2006 S., o veřejných zakázkách (uveřejňování smluv, výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů), dopadá i na případy, kdy zadávací řízení bylo ukončeno před 1. 4. 2012 (nabytí účinnosti novely citovaného zákona, jejíž součástí bylo i zařazení nového §147a), avšak k vlastnímu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku došlo až po tomto datu. |
| Vol 2/2018 - 7 | 23. 1. 2018 | B | Z ustanovení §90 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, plyne, že zákon (ve smyslu čl. 58 Ústavy České republiky) zavedl soudní přezkum celé (rozuměj ukončené) volby prezidenta republiky, nikoli již výsledku prvního kola volby, v němž prezident republiky ještě zvolen nebyl. Lhůta k podání návrhu se podle výslovného znění §66 odst. 1 zákona o volbě prezidenta republiky taktéž odvíjí od vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí ve Sbírce zákonů. |
| 10 As 219/2016 - 51 | 18. 1. 2018 | B | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je v řízení o návrhu na přezkum úkonů zadavatele povinen zajistit, aby o něm věcně rozhodl ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučeno. Této povinnosti lze dostát pouze tak, že vydá rozhodnutí dle §263 - 265 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dříve §118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) před uplynutím blokační lhůty, přičemž tato povinnost trvá až do právní moci tohoto rozhodnutí. Případnému uplynutí blokační lhůty je povinen předejít všemi zákonem stanovenými prostředky, zejména tedy zajištěním rychlého a plynulého rozhodování správního orgánu, případně vydáním předběžného opatření, a to i bez návrhu. |
| 9 Afs 85/2016 - 51 | 17. 1. 2018 | B | Odepření práva nahlížet do spisu dle §65 a §66 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, může představovat nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s. jen zcela výjimečně. Půjde o případy, ve kterých bude daňovému subjektu v rozporu se zákonem znemožněno nahlížet do podstatné části daňového spisu, event. o případy, kdy správce daně opakovaně a hrubě poruší pravidla pro zpřístupnění daňového spisu. |
| 2 As 141/2017 - 19 | 12. 1. 2018 | B | Rozhodnutí soudu o prominutí zmeškání lhůty podle §40 odst. 5 s. ř. s., je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení. Kasační stížnost proti němu není přípustná podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. |
| 1 As 272/2017 - 82 | 11. 1. 2018 | B | Pokud bylo pravomocné rozhodnutí vydáno v řízení zahájeném ex officio, není možno zahájit a vést nové řízení podle §101 písm. b) správního řádu, neboť není splněna podmínka existence dříve zamítnuté žádosti. |
| 6 As 84/2017 - 27 | 10. 1. 2018 | B | I. Problematika regulace politických stran a hnutí je ryze národní záležitostí, tudíž je nutné striktně vycházet z národního práva (zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), zejm. pak z ústavního pořádku. Unijní právo občanům Evropské unie právo na členství v národních politických stranách nezakládá. II. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích v §2 odst. 3 stanoví, že členem politické strany může být pouze občan. Za občana je pro tyto účely nutné v souladu s čl. 42 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (v návaznosti na čl. 1 odst. 2 ústavního zákona č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR) pokládat pouze českého státního občana. Pokud tedy zákonodárce členství v českých politických stranách a hnutích vztáhl pouze na české občany, postupoval v souladu s ústavním pořádkem. |
| 6 Afs 73/2017 - 27 | 10. 1. 2018 | B | Pokud daňový subjekt uplatní výdaje procentuálně určeným paušálem u jakékoli části příjmů spadajících pod §7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je třeba veškeré příjmy spadající pod toto ustanovení pokládat za „dílčí základ daně, u kterého byly výdaje tímto způsobem uplatněny“ ve smyslu §35ca zákona o daních z příjmů. |
| 7 As 64/2017 - 33 | 4. 1. 2018 | B | Za trvání manželství není změna společného příjmení pouze u jednoho z manželů možná, neboť kladné rozhodnutí o povolení změny společného příjmení se automaticky vztahuje na oba manžele (§73 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů). Nejde o porušení čl. 10 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud správní orgán nevyhoví žádosti o změnu příjmení do podoby, kterou se žadatel uzavřením nového sňatku svobodně rozhodl opustit. |
| 6 Azs 253/2016 - 49 | 4. 1. 2018 | B | Rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza za účelem studia je soudně přezkoumatelné. |
| 7 Afs 174/2017 - 22 | 4. 1. 2018 | B | Den dodání podle §2 odst. 2 písm. b) části čtyřicáté šesté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, je nutné v souladu s čl. 21 odst. 5 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, vykládat tak, že se jedná o okamžik, kdy může s pevnými palivy nabyvatel nakládat jako vlastník bez ohledu na to, kdy a kde budou pevná paliva skutečně spotřebována. |
| 2 As 229/2015 - 23 | 4. 1. 2018 | B | Pokud běžný zákonodárce umožnil senátorovi (poslanci) volbu mezi disciplinárním řízením před příslušnou parlamentní komorou a standardním přestupkovým řízením (tj. tímto způsobem využil opci plynoucí z čl. 27 odst. 3 in fine Ústavy), jedná se u tohoto disciplinárního řízení o svého druhu rozhodčí řízení, v němž pravomoc „rozhodce“ v podobě komory senátor (poslanec) akceptuje tím, že si tento způsob řešení údajného přestupku zvolí. Tím je i rozsah soudní ochrany před rozhodnutím takovéhoto „rozhodce“ omezen způsobem popsaným plénem Ústavního soudu v usnesení ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 17/14. |
| 3 Afs 250/2016 - 40 | 4. 1. 2018 | B | I. Od okamžiku faktického naplnění požadavků pro osvobození od daně, vymezených §38nb odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, počíná běžet dvouletá lhůta, během které a ve vztahu k níž může žadatel požádat o vydání rozhodnutí podle §38nb téhož zákona. Rozhodnutím lze osvobození přiznat i za dobu předcházející jeho vydání. II. K faktickému uplatnění osvobození úroků od daně může žadatel v souladu s §19 odst. 5 bodem 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, přistoupit až po vydání rozhodnutí podle §38nb citovaného zákona, které autoritativně potvrzuje naplnění skutečností vyžadovaných pro osvobození směrnicí Rady 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států. Rozhodnutí je závazné rovněž pro plátce daně, který na jeho základě přestává pro futuro na vymezenou dobu daň srážet. |
| 10 As 322/2016 - 58 | 4. 1. 2018 | B | Obec je povinna pořídit změnu územního plánu ve vztahu k pozemkům, které již dlouhodobě neplní svůj původní účel, dosud zanesený v územním plánu (§5 odst. 6 stavebního zákona z roku 2006). I pokud tak dosud neučinila, nevzniká tím vlastníku těchto pozemků automaticky veřejné subjektivní právo na změnu územního plánu, kterého by se mohl domáhat žalobou na ochranu před nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.) – tím spíše v situaci, kdy obec namísto dílčí změny územního plánu již začala pořizovat zcela nový územní plán. |
| 2 Afs 25/2015 - 38 | 3. 1. 2018 | B | Podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty učiněné v období do 31. 12. 2014 prostřednictvím datové zprávy, jejíž součástí byla elektronická forma tiskopisu vydaného Ministerstvem financí (v obecně široce užívaném datovém formátu „*.pdf“), bylo podle tehdy účinné právní úpravy podáním, které správce daně nemohl shledat neúčinným, na základě postupu dle §74 odst. 3 daňového řádu. |