Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2018

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 As 330/2018 - 57 21. 12. 2018 B I. Jména členů tříčlenného senátu kárné komise České advokátní komory, který rozhodl v konkrétní kárné věci, představují údaje o veřejně činné osobě týkající se její veřejné činnosti, které lze na základě žádosti o informace poskytnout [§8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a §5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů]. II. Aplikuje-li krajský soud §16 odst. 4 větu druhou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o uložení povinnosti poskytnout požadovanou informaci, rozhoduje podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu; §75 odst. 1 s. ř. s. se uplatní pouze na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného. Dospěje-li soud k závěru, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace bylo v době jeho vydání nezákonné, avšak podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu již požadovanou informaci nelze poskytnout, rozhodnutí žalovaného pouze zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení, aniž by nařídil poskytnutí info ...
4 As 302/2018 - 55 21. 12. 2018 B Ochranné pásmo dálnice dle §30 odst. 2 písm. a), resp. §30 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tvoří souvislý prostor do výšky 50 m ohraničený na každé straně dálnice svislými plochami ve vzdálenosti 100 m (respektive 250 m) od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, a to včetně prostoru nad vnitřní stranou jízdního pásu a nad středovým dělícím pásem.
4 Azs 193/2017 - 75 21. 12. 2018 B Ustanovení §124 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neumožňují zajistit cizince, který byl již „přezajištěn“ podle §46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, přičemž doba zajištění stanovená v rozhodnutí Ministerstva vnitra uplynula a cizinec má stále status žadatele o mezinárodní ochranu podle §2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu.
6 As 168/2018 - 25 20. 12. 2018 B I. Jméno a příjmení poškozeného a svědků v kopii trestního rozsudku jsou s ohledem na jejich spojení s dalšími údaji uváděnými v odůvodnění rozsudku, které blíže charakterizují identitu těchto osob, osobními údaji ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Anonymizace osobních údajů poškozeného a svědků ve zveřejněném textu trestního rozsudku má proto oporu v ustanovení §8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Poskytnutí kopie trestního rozsudku podle tohoto zákona včetně jmen a příjmení fyzických osob vystupujících v postavení poškozeného či svědka v trestním řízení lze připustit pouze tehdy, pokud zveřejnění těchto údajů sleduje legitimní veřejný zájem, který převáží nad ochranou osobních údajů.
6 Afs 283/2018 - 39 20. 12. 2018 B Jestliže může Nejvyšší správní soud sám shledat opožděnost žaloby a na základě toho ji jako celek odmítnout [§110 odst. 1 ve spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], pak není důvod, aby vracel věc krajskému soudu k doplnění odůvodnění v případě, kdy se jedná o jednotlivý opožděně uplatněný žalobní bod (§71 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud může v takovém případě doplnit odůvodnění rozhodnutí krajského soudu a sám vysvětlit, proč byl podle jeho názoru žalobní bod uplatněn opožděně a nebylo třeba jej věcně vypořádat.
6 As 199/2018 - 71 20. 12. 2018 B Uchazečům o funkci státního zástupce svědčí veřejné subjektivní právo na přístup k veřejné funkci za rovných podmínek (čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) a ochranu jim poskytují soudy rozhodující ve správním soudnictví.
6 As 102/2018 - 39 20. 12. 2018 B Sdělení ministerstva o tom, že neumožní vyššímu soudnímu úředníkovi vykonat justiční zkoušku dle §117 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, pro nesplnění některé z podmínek podle §60 odst. 1 až 4 téhož zákona, není rozhodnutím dle §65 s. ř. s. Prostředkem ochrany proti postupu ministerstva je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle §82 a násl. s. ř. s.
6 Afs 398/2017 - 33 20. 12. 2018 B Exekuční příkaz k vymožení úroku z prodlení podle §252 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nelze vydat, dokud nebyla pravomocně stanovena původní daňová povinnost.
8 Azs 290/2018 - 27 19. 12. 2018 B Správní orgány jsou povinny, i po novele provedené zákonem č. 222/2017 Sb., při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území [§50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] se zabývat přiměřeností dopadů takového rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince (§174a téhož zákona).
7 Afs 8/2018 - 56 18. 12. 2018 B Právní úprava ručení příjemce zdanitelného plnění obsažená v §109 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, není speciální právní úpravou vůči odepření nároku na odpočet daně z důvodu zapojení do podvodného řetězce na dani z přidané hodnoty.
4 As 113/2018 - 39 18. 12. 2018 B I. Podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§37 odst. 2 správního řádu). II. Chyběl-li podpis na odporu podle §87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci. III. Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle §37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.
6 Azs 311/2018 - 37 13. 12. 2018 B Ustanovení §46a odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, které bylo zrušeno nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 41/17 pro rozpor s ústavním pořádkem, soud neaplikuje, aniž by musel vyčkávat na oficiální publikaci nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů.
5 Ads 202/2016 - 29 13. 12. 2018 B I. Výsledné podřazení zdravotního postižení žadatele o invalidní důchod pod určitý stupeň závažnosti v rámci konkrétní položky podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (zde: položka 12, kapitoly VI) musí být založeno na důkladném a přesvědčivě odůvodněném posouzení všech podstatných parametrů shrnutých v tzv. posudkovém hledisku, které je uvedeno u každé jednotlivé položky. II. Závěry posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí nemohou být arbitrární; musí respektovat nejen všechny aspekty tzv. posudkového hlediska pro konkrétní druh zdravotního postižení, ale současně musí obstát i z hlediska možného navýšení horní hranice příslušné procentní míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu §3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. V opačném případě si soud vyžádá doplnění posudku, který by měl být zpracován – pokud možno – stejně obsazenou posudkovou komisí, vč. pozice odborného lékaře.
6 As 120/2018 - 36 13. 12. 2018 B Jednání advokáta – bývalého soudce, který zastupuje v souvisejících věcech mezi týmiž účastníky některou ze stran sporu, v němž dříve rozhodoval coby soudce, je způsobilé narušit důvěru v důstojnost a vážnost advokátního stavu, jakož i důvěru v celý justiční systém. Takové jednání je proto v rozporu s ustanovením §17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve spojení s čl. 4 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
7 Afs 348/2018 - 32 13. 12. 2018 B V řízení o vyloučení majetku z daňové exekuce podle §179 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je na navrhovateli, aby věrohodnými a vzájemně si neodporujícími důkazy prokázal, že mu svědčí vlastnické právo k majetku, jehož vyloučení z daňové exekuce se domáhá. Hrozí-li, že navrhovatel neunese povinnost tvrzení a důkazní břemeno, má správce daně povinnost jej o této skutečnosti poučit a poskytnout mu příležitost svá tvrzení a důkazy doplnit (per analogiam §118a a §267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s §177 odst. 1 daňového řádu). Pokud však správce daně na základě volného hodnocení důkazů dospěje k závěru, že si předložené důkazy odporují či jsou jinak nedůvěryhodné, je namístě, aby návrh zamítl, nikoli aby navrhovateli předestřel své pochybnosti a dal mu další příležitost, aby tyto pochybnosti vyvrátil.
Nao 164/2018 - 83 13. 12. 2018 B Ačkoliv Nejvyššímu správnímu soudu při rozhodování o námitce podjatosti nepřísluší věcně přezkoumávat procesní postup soudce v řízení, forma jednání a způsob vystupování soudce, ani celkový průběh ústního jednání, jsou tyto skutečnosti pro posouzení námitky podjatosti důležité. Na jejich základě si totiž soud může učinit náhled na vnější stránku nestrannosti, tj. posoudit, zda v projednávané věci existují objektivní okolnosti, které by mohly vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má určitý, nikoliv nezaujatý vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
6 As 286/2018 - 34 10. 12. 2018 B Zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacím orgánem zpět na první stupeň [§90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád] je až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí prvního stupně zjištěné v odvolacím řízení. Pokud je možné napadené rozhodnutí změnit [§90 odst. 1 písm. c) správního řádu], je odvolací orgán povinen tak v zájmu ekonomie řízení učinit (§6 odst. 2 správního řádu). Za tímto účelem je oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy a doplnit další nezbytné podklady, musí s nimi ovšem seznámit účastníky řízení a umožnit jim se k nim vyjádřit. Stejně tak je odvolací orgán oprávněn zaujmout jiný právní názor a posoudit zjištěný skutkový stav po právní stránce odlišně než správní orgán prvního stupně. I zde ovšem musí účastníky řízení na možný odlišný právní náhled na věc předem upozornit a dát jim možnost se k němu vyjádřit, pokud by pro ně nové právní posouzení mohlo být s ohledem na dosavadní průběh řízení překvapivé.
6 As 134/2018 - 29 10. 12. 2018 B Samotnou délku času uvedení vozidla do klidu při jeho zastavení, ve smyslu §2 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze vnímat samu o sobě, nýbrž vždy musí být současně splněny podmínky zjevnosti uvedení vozidla od klidu na nezbytně nutnou dobu k neprodlenému nastoupení, vystoupení osob nebo k neprodlenému naložení či složení nákladu
1 Azs 195/2018 - 48 5. 12. 2018 B Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu podle §169d odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je přípustný řádný opravný prostředek (rozklad), o kterém rozhoduje ministr zahraničních věcí.
9 As 257/2017 - 46 28. 11. 2018 B I. Pokud povinný subjekt disponuje nebo má povinnost disponovat nejen dílčími informacemi, ale i informací souhrnnou, nelze po žadateli požadovat úhradu za vytvoření souhrnné informace podle §17 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, byť pro její vytvoření bude třeba mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací. II. Je-li zřejmé, že žadatel o informaci požaduje určitou informaci, kterou povinný subjekt nemá k dispozici, ale má informaci obdobnou té, kterou žadatel požaduje, a která by zjevně mohla sloužit ke splnění cíle podané žádosti, má povinnost mu to sdělit, aby žadatel případně mohl svou žádost modifikovat.
6 Afs 395/2017 - 52 28. 11. 2018 B Nikdy nelze ve smyslu §180 odst. 6 daňového řádu považovat za „uspokojování základních životních potřeb“ (ani za „správu majetku včetně jeho běžné údržby“ nebo za „běžnou obchodní činnost“), převádí-li daňový dlužník na třetí osobu darovací smlouvou jakékoliv movité věci (tedy bez ohledu na jejich povahu), jejichž zpeněžení v exekuci přichází v úvahu.
4 As 294/2018 - 31 28. 11. 2018 B Podmínka stanovená v §100 odst. 3 správního řádu, že rozhodnutí o nařízení obnovy řízení z moci úřední musí být vydáno do tří let ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, se vztahuje pouze na první rozhodnutí o nařízení obnovy řízení vydané správním orgánem I. stupně.
1 As 309/2017 - 29 28. 11. 2018 B Smyslem a účelem oznámení podle §33 odst. 8 písm. a) a §33 odst. 9 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, je především seznámit Český telekomunikační úřad s novými cenami základních služeb tak, aby mohl posoudit cenovou dostupnost základních služeb podle §3 odst. 2 písm. c) a §34a téhož zákona ještě před zamýšleným zvýšením cen.
8 As 274/2018 - 23 28. 11. 2018 B Na jednosměrné pozemní komunikaci smí řidič zastavit a stát vpravo i vlevo, vždy však pouze ve směru jízdy. Zákaz protisměrného zastavení a stání se vztahuje i na jednosměrné pozemní komunikace [§25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích].
7 Afs 351/2018 - 32 21. 11. 2018 B Poplatníkem daně z nemovitých věcí podle §3 odst. 1 a §8 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, je skutečný vlastník nemovité věci, nikoliv pouze osoba evidovaná v katastru nemovitostí, a to i tehdy, je-li existence vlastnického práva deklarována zpětně, s účinky ex tunc. Lhůta pro přiznání a placení daně však poplatníkovi začne běžet teprve od okamžiku, kdy je najisto postaveno, že byl v daném zdaňovacím období vlastníkem nemovité věci, tedy zpravidla od právní moci rozhodnutí, kterým je tato skutečnost deklarována.
6 Azs 289/2018 - 21 21. 11. 2018 B Pro soudní přezkum rozhodnutí o nepřijatelnosti žádosti o udělení víza či povolení k pobytu podle §169h zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, postačí, jsou-li v něm vymezeny zákonné důvody, pro něž příslušný správní orgán vyhodnotil žádost jako nepřijatelnou.
5 As 18/2017 - 40 20. 11. 2018 B Potvrzení postupu povinného subjektu dle §16a odst. 6 písm. a) zákona č. 109/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydané na základě stížnosti dle §16a odst. 1 písm. b) téhož zákona není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace; žadatel o informaci se může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle §79 odst. 1 s. ř. s.
7 Ads 327/2018 - 27 15. 11. 2018 B Osobě samostatně výdělečně činné definované v §5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou podle §3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zahrnovány do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění také příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, jak plyne z §7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
5 Afs 342/2017 - 40 15. 11. 2018 B I. Jakkoli je vykonatelný výkaz nedoplatků ve smyslu judikatury chápán jakožto pouhý interní podklad, je především zákonem stanoveným exekučním titulem [§176 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu]. Představuje stejně jako např. vykonatelný platební výměr zákonný podklad pro nařízení exekuce, tedy zásah státu do majetkové sféry daňového dlužníka. Fakt, že je aktem „interní“ povahy, nikterak nesnižuje požadavek na jeho přezkoumatelnost. Musí být proto zjistitelné, jak správce daně k výši vymáhané dlužné daně dospěl. II. Požadavek na přezkoumatelnost nesplňuje bez dalšího samotná sestava vytvořená automatizovaným daňovým systémem, není-li z ní jednoznačně zřejmé či dohledatelné, kdy a na jaké neuhrazené daňové povinnosti byly přijaté platby dle §152 (popř. §154) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu použity. III. Krajský soud je v rámci rozhodování o žalobě proti exekučnímu příkazu povinen věcně přezkoumat výkaz nedoplatků, který je zákonným podkladem pro vydání exe ...
7 Ads 419/2018 - 24 15. 11. 2018 B Pro účely přiznání příplatku k sirotčímu důchodu žalobkyni dle §25 odst. 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nelze za dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu §25 odst. 7 téhož zákona považovat dobu, po kterou byl otec žalobkyně násilně vystěhován z domova.
7 Afs 37/2018 - 51 15. 11. 2018 B Ustanovení §153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, neukládá správci daně (na rozdíl od právní úpravy obsažené v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) povinnost vyrozumět vždy daňový subjekt před zahájením exekuce o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením.
6 As 268/2018 - 19 8. 11. 2018 B Oprávněný v exekučním řízení nemůže podat námitky proti usnesení o přerušení exekuce podle §117 odst. 1 správního řádu.
6 Ads 247/2018 - 27 8. 11. 2018 B Trvání dočasné pracovní neschopnosti podmiňuje nárok pojištěnce na nemocenské, který je „občanským právem“ ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z důvodu aplikační přednosti tohoto ustanovení před zákonem, podle článku 10 Ústavy, nelze administrativní rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti vyloučit ze soudního přezkumu podle §158 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
9 As 242/2017 - 50 8. 11. 2018 B Pouze ten, kdo se cítí být dotčen nesprávným měřením, může požádat uživatele o zajištění přezkoušení stanoveného měřidla (§11a odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii). Žádost proto nepodává správní orgán, který vede řízení o přestupku, ani soud, který přezkoumává rozhodnutí správního orgánu.
7 As 424/2018 - 21 8. 11. 2018 B Procesní úkon [zde zpětvzetí žaloby dle §47 a) s. ř. s.] je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího byl skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na tento procesní úkon a jeho účinnost vliv.
4 As 272/2018 - 34 7. 11. 2018 B Stavební úřad je dle §141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, oprávněn uložit ve veřejném zájmu vlastníkům sousedních nemovitostí, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků či staveb. Toto oprávnění nelze rozšiřovat tak, že by zahrnovalo i uložení povinnosti strpět omezení vlastnických práv za účelem řádného užívání sousední stavby v průběhu stavebních prací.
Vol 77/2018 - 21 7. 11. 2018 B Skutečnost, že voliči bydlící v zahraničí mohou při senátních volbách volit v jakémkoli volebním obvodu, nezakládá nepřípustnou nerovnost mezi nimi a voliči, kteří mohou volit jen v rámci obvodu svého trvalého pobytu, přestože se právě v době voleb nacházejí „v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení“, jak předpokládá §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.
Vol 76/2018 - 105 6. 11. 2018 B I. Institut osob zúčastněných na řízení (§34 s. ř. s.) se přiměřeně uplatní i v řízeních o neplatnosti voleb a hlasování podle §90 s. ř. s. Osoba zúčastněná na řízení v takovém případě nemá s ohledem na §93 odst. 4 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, ani pokud by plnila povinnost uloženou jí soudem (§60 odst. 5 s. ř. s.). II. V případě souběhu voleb musí být obálky pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu barevně odlišeny od úředních obálek pro jiné volby (§17 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky). Vzhled úředních obálek pro volby do Parlamentu, včetně jejich barevného provedení, určuje Ministerstvo vnitra (§9 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky). Případné nerespektování tohoto pokynu okrskovou volební komisí představuje nezákonnost, která je způsobilá ovlivnit výsledek voleb. III. Volební schránka musí být po celou dobu konání voleb zapečetěna (§17 odst. 1 a §40 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlam ...
3 Afs 173/2017 - 37 31. 10. 2018 B Rozhodnutí o změně exekučního titulu vydané podle §169 daňového řádu není vyloučeno ze soudního přezkumu.
2 As 188/2018 - 19 31. 10. 2018 B I. Řízení o povolení či nařízení obnovy řízení podle §117 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je, na rozdíl od řízení o prohlášení nicotnosti podle §105 daňového řádu, řízením, které nemá úzkou souvislost s původním řízením. Jeho „předmětem“ není přezkoumávané rozhodnutí v úzkém slova smyslu, jak je tomu u zkoumání, zda takové rozhodnutí je, či není nicotné, nýbrž to, zda jsou dány důvody k opětovnému „otevření“ řešení věci původním rozhodnutím již vyřešené. II. Místně příslušným k projednání žaloby podle §65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí ve věci nařízení či povolení obnovy podle §117 a násl. daňového řádu je krajský soud, v jehož obvodu je sídlo správce daně, který v této věci rozhodl v prvním stupni, nikoli soud, v jehož obvodu je sídlo správce daně, který vydal rozhodnutí, jehož se řízení ve věci nařízení či povolení obnovy řízení týká.
4 Afs 265/2018 - 50 31. 10. 2018 B Ustanovení §172 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, brání vzniku samostatného úroku z prodlení ručiteli, který byl vyzván k úhradě nedoplatku daňového subjektu podle §171 odst. 1 daňového řádu. Nevylučuje však další výzvu ručiteli k úhradě úroku z prodlení, který vznikl daňovému subjektu od vydání původní výzvy ručiteli do úhrady nedoplatku ručitelem, vztahuje-li se ručení i na příslušenství daně.
10 As 356/2017 - 67 31. 10. 2018 B Důvodem hodným zvláštního zřetele ve smyslu §84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není vždy jakékoliv porušení postupu stanoveného zákonem bez ohledu na ostatní skutkové okolnosti případu. Ke zrušení zadávacího řízení nemůže bez dalšího vést pouze snaha zadavatele vyhnout se případné sankci za své vlastní pochybení, např. za nedostatečnou opatrnost při formulaci zadávací dokumentace.
5 As 122/2016 - 36 30. 10. 2018 B Žádost o vydání nového rozhodnutí dle §101 písm. b) správního řádu ve věci pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na vklad do katastru nemovitostí – a to s právními účinky zpětně ke dni doručení (původního) návrhu – není žádostí zjevně právně nepřípustnou ve smyslu §66 odst. 1 písm. b) správního řádu.
1 Afs 291/2017 - 33 30. 10. 2018 B I. Každé porušení dotačních podmínek, které nejsou v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezeny jako méně závažné, zakládá porušení rozpočtové kázně [§3 písm. e) ve spojení s §44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do 29. 12. 2011]. II. Při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (§44a odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění do 29. 12. 2011) a své rozhodnutí náležitě odůvodnit. III. Týká-li se porušení povinnosti oddělitelné části poskytnuté dotace, odvod bude stanoven pouze částkou odpovídající této části dotace. I zde však mohou vyvstat okolnosti, které mohou s ohledem na malou ...
14 Kse 1/2018 - 114 30. 10. 2018 B I. Kárnou žalobu na soudního exekutora je oprávněn podat předseda exekučního soudu proti exekutorovi, který tuto exekuci vede [§117 odst. 1 písm. písm. e) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti] jen ve vztahu ke skutečnostem, které se přímo týkají této exekuce. Pravomoc předsedy exekučního soudu podat kárnou žalobu ve vztahu ke skutečnostem jiným, s touto exekucí přímo nesouvisejícím, není založena ani tehdy, pokud osoby, které by pravomoc podat žalobu měly, s podáním žaloby předsedou exekučního soudu souhlasí nebo jej dokonce k podání žaloby vyzvou. II. Je kárným deliktem exekutora, pokud si soudní exekutor přiznával náklady exekuce, jakkoliv věděl, že povinný byl předtím osvobozen od placení pohledávek (včetně těchto nákladů exekuce) podle §414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.
4 As 132/2018 - 59 25. 10. 2018 B Dotace poskytované v rámci jednotlivých dotačních programů na konkrétní projekty nepředstavují zpravidla plnění poskytované na základě běžných obchodních podmínek za konkrétní protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, a proto mohou zakládat splnění podmínky převážného financování veřejným zadavatelem pro určení příjemce těchto veřejných financí jako veřejného zadavatele dle §2 odst. 2 písm. d) bod 2. první alternativy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
2 Afs 161/2018 - 40 25. 10. 2018 B Proti rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno žádosti o poskytnutí dotace, lze podat řádný opravný prostředek [a contrario §14 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 12. 2017].
10 Afs 160/2018 - 45 25. 10. 2018 B Osoba, která činí návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce dle §179 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, má v řízení o tomto návrhu procesní práva srovnatelná s procesními právy daňového subjektu při správě jeho daní. Má tedy v tomto řízení též právo být vyrozuměn o výslechu svědka, být tomuto výslechu přítomen a také právo klást svědkovi otázky v rámci dokazovaní (§96 odst. 5 daňového řádu).
10 As 190/2018 - 61 25. 10. 2018 B Státní ústav pro kontrolu léčiv je povinen v řízení o stanovení maximální ceny léčiv podle §39a odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, shromáždit údaje prokazující přítomnost (obchodovatelnost) léčivého přípravku na trhu referenčních zemí. Této povinnosti se nelze zbavit shromážděním cenových referencí léčivých přípravků zveřejněných v databázi referenčních zemí. Cenové reference nelze považovat za údaje o přítomnosti léčivých přípravků, na které se vztahuje vyvratitelná domněnka správnosti zakotvená v §39g odst. 8 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
7 As 192/2017 - 35 24. 10. 2018 B Žadatel o informace může ve věcech svobodného přístupu k informacím podat žalobu přímo proti rozhodnutí povinného subjektu, kterým povinný subjekt po předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu znovu odmítl požadovanou informaci poskytnout (§16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).

Za rok 2018 bylo zveřejněno 271 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 6 stran v čase 0,093 ms (z toho 0,030 ms NoSQL).