Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2018

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 Azs 193/2017 - 75 21. 12. 2018 B Ustanovení §124 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neumožňují zajistit cizince, který byl již „přezajištěn“ podle §46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, přičemž doba zajištění stanovená v rozhodnutí Ministerstva vnitra uplynula a cizinec má stále status žadatele o mezinárodní ochranu podle §2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu.
4 As 302/2018 - 55 21. 12. 2018 B Ochranné pásmo dálnice dle §30 odst. 2 písm. a), resp. §30 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tvoří souvislý prostor do výšky 50 m ohraničený na každé straně dálnice svislými plochami ve vzdálenosti 100 m (respektive 250 m) od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, a to včetně prostoru nad vnitřní stranou jízdního pásu a nad středovým dělícím pásem.
4 As 330/2018 - 57 21. 12. 2018 B I. Jména členů tříčlenného senátu kárné komise České advokátní komory, který rozhodl v konkrétní kárné věci, představují údaje o veřejně činné osobě týkající se její veřejné činnosti, které lze na základě žádosti o informace poskytnout [§8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a §5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů]. II. Aplikuje-li krajský soud §16 odst. 4 větu druhou zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o uložení povinnosti poskytnout požadovanou informaci, rozhoduje podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu; §75 odst. 1 s. ř. s. se uplatní pouze na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalovaného. Dospěje-li soud k závěru, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace bylo v době jeho vydání nezákonné, avšak podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu již požadovanou informaci nelze poskytnout, rozhodnutí žalovaného pouze zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení, aniž by nařídil poskytnutí info ...
6 Afs 398/2017 - 33 20. 12. 2018 B Exekuční příkaz k vymožení úroku z prodlení podle §252 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nelze vydat, dokud nebyla pravomocně stanovena původní daňová povinnost.
6 As 168/2018 - 25 20. 12. 2018 B I. Jméno a příjmení poškozeného a svědků v kopii trestního rozsudku jsou s ohledem na jejich spojení s dalšími údaji uváděnými v odůvodnění rozsudku, které blíže charakterizují identitu těchto osob, osobními údaji ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Anonymizace osobních údajů poškozeného a svědků ve zveřejněném textu trestního rozsudku má proto oporu v ustanovení §8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Poskytnutí kopie trestního rozsudku podle tohoto zákona včetně jmen a příjmení fyzických osob vystupujících v postavení poškozeného či svědka v trestním řízení lze připustit pouze tehdy, pokud zveřejnění těchto údajů sleduje legitimní veřejný zájem, který převáží nad ochranou osobních údajů.
6 Afs 283/2018 - 39 20. 12. 2018 B Jestliže může Nejvyšší správní soud sám shledat opožděnost žaloby a na základě toho ji jako celek odmítnout [§110 odst. 1 ve spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], pak není důvod, aby vracel věc krajskému soudu k doplnění odůvodnění v případě, kdy se jedná o jednotlivý opožděně uplatněný žalobní bod (§71 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud může v takovém případě doplnit odůvodnění rozhodnutí krajského soudu a sám vysvětlit, proč byl podle jeho názoru žalobní bod uplatněn opožděně a nebylo třeba jej věcně vypořádat.
6 As 199/2018 - 71 20. 12. 2018 B Uchazečům o funkci státního zástupce svědčí veřejné subjektivní právo na přístup k veřejné funkci za rovných podmínek (čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod) a ochranu jim poskytují soudy rozhodující ve správním soudnictví.
6 As 102/2018 - 39 20. 12. 2018 B Sdělení ministerstva o tom, že neumožní vyššímu soudnímu úředníkovi vykonat justiční zkoušku dle §117 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, pro nesplnění některé z podmínek podle §60 odst. 1 až 4 téhož zákona, není rozhodnutím dle §65 s. ř. s. Prostředkem ochrany proti postupu ministerstva je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle §82 a násl. s. ř. s.
8 Azs 290/2018 - 27 19. 12. 2018 B Správní orgány jsou povinny, i po novele provedené zákonem č. 222/2017 Sb., při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území [§50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] se zabývat přiměřeností dopadů takového rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince (§174a téhož zákona).
7 Afs 8/2018 - 56 18. 12. 2018 B Právní úprava ručení příjemce zdanitelného plnění obsažená v §109 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, není speciální právní úpravou vůči odepření nároku na odpočet daně z důvodu zapojení do podvodného řetězce na dani z přidané hodnoty.
4 As 113/2018 - 39 18. 12. 2018 B I. Podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§37 odst. 2 správního řádu). II. Chyběl-li podpis na odporu podle §87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a nebyla-li tato vada přes výzvu odstraněna, odpor nevyvolal žádné právní účinky a příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty nabyl právní moci. III. Podává-li stejná osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle §37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími. Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.
6 Azs 311/2018 - 37 13. 12. 2018 B Ustanovení §46a odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, které bylo zrušeno nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. Pl. ÚS 41/17 pro rozpor s ústavním pořádkem, soud neaplikuje, aniž by musel vyčkávat na oficiální publikaci nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů.
6 As 120/2018 - 36 13. 12. 2018 B Jednání advokáta – bývalého soudce, který zastupuje v souvisejících věcech mezi týmiž účastníky některou ze stran sporu, v němž dříve rozhodoval coby soudce, je způsobilé narušit důvěru v důstojnost a vážnost advokátního stavu, jakož i důvěru v celý justiční systém. Takové jednání je proto v rozporu s ustanovením §17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve spojení s čl. 4 odst. 1 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky.
7 Afs 348/2018 - 32 13. 12. 2018 B V řízení o vyloučení majetku z daňové exekuce podle §179 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je na navrhovateli, aby věrohodnými a vzájemně si neodporujícími důkazy prokázal, že mu svědčí vlastnické právo k majetku, jehož vyloučení z daňové exekuce se domáhá. Hrozí-li, že navrhovatel neunese povinnost tvrzení a důkazní břemeno, má správce daně povinnost jej o této skutečnosti poučit a poskytnout mu příležitost svá tvrzení a důkazy doplnit (per analogiam §118a a §267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s §177 odst. 1 daňového řádu). Pokud však správce daně na základě volného hodnocení důkazů dospěje k závěru, že si předložené důkazy odporují či jsou jinak nedůvěryhodné, je namístě, aby návrh zamítl, nikoli aby navrhovateli předestřel své pochybnosti a dal mu další příležitost, aby tyto pochybnosti vyvrátil.
5 Ads 202/2016 - 29 13. 12. 2018 B I. Výsledné podřazení zdravotního postižení žadatele o invalidní důchod pod určitý stupeň závažnosti v rámci konkrétní položky podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. (zde: položka 12, kapitoly VI) musí být založeno na důkladném a přesvědčivě odůvodněném posouzení všech podstatných parametrů shrnutých v tzv. posudkovém hledisku, které je uvedeno u každé jednotlivé položky. II. Závěry posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí nemohou být arbitrární; musí respektovat nejen všechny aspekty tzv. posudkového hlediska pro konkrétní druh zdravotního postižení, ale současně musí obstát i z hlediska možného navýšení horní hranice příslušné procentní míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu §3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. V opačném případě si soud vyžádá doplnění posudku, který by měl být zpracován – pokud možno – stejně obsazenou posudkovou komisí, vč. pozice odborného lékaře.
Nao 164/2018 - 83 13. 12. 2018 B Ačkoliv Nejvyššímu správnímu soudu při rozhodování o námitce podjatosti nepřísluší věcně přezkoumávat procesní postup soudce v řízení, forma jednání a způsob vystupování soudce, ani celkový průběh ústního jednání, jsou tyto skutečnosti pro posouzení námitky podjatosti důležité. Na jejich základě si totiž soud může učinit náhled na vnější stránku nestrannosti, tj. posoudit, zda v projednávané věci existují objektivní okolnosti, které by mohly vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má určitý, nikoliv nezaujatý vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
6 As 286/2018 - 34 10. 12. 2018 B Zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacím orgánem zpět na první stupeň [§90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád] je až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí prvního stupně zjištěné v odvolacím řízení. Pokud je možné napadené rozhodnutí změnit [§90 odst. 1 písm. c) správního řádu], je odvolací orgán povinen tak v zájmu ekonomie řízení učinit (§6 odst. 2 správního řádu). Za tímto účelem je oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy a doplnit další nezbytné podklady, musí s nimi ovšem seznámit účastníky řízení a umožnit jim se k nim vyjádřit. Stejně tak je odvolací orgán oprávněn zaujmout jiný právní názor a posoudit zjištěný skutkový stav po právní stránce odlišně než správní orgán prvního stupně. I zde ovšem musí účastníky řízení na možný odlišný právní náhled na věc předem upozornit a dát jim možnost se k němu vyjádřit, pokud by pro ně nové právní posouzení mohlo být s ohledem na dosavadní průběh řízení překvapivé.
6 As 134/2018 - 29 10. 12. 2018 B Samotnou délku času uvedení vozidla do klidu při jeho zastavení, ve smyslu §2 písm. o) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nelze vnímat samu o sobě, nýbrž vždy musí být současně splněny podmínky zjevnosti uvedení vozidla od klidu na nezbytně nutnou dobu k neprodlenému nastoupení, vystoupení osob nebo k neprodlenému naložení či složení nákladu
3 As 217/2017 - 40 6. 12. 2018 B Usnesení vydané podle §66 odst. 2 správního řádu není rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s., a je proto s ohledem na §70 písm. a) tohoto zákona ze soudního přezkumu vyloučeno.
9 As 387/2017 - 66 6. 12. 2018 B V řízení o umístění stavby příslušný stavební úřad posuzuje vliv stavby na významný krajinný prvek [§3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny] za situace, která v daném území v současnosti panuje. Nelze posuzovat vliv této stavby za hypotetické situace, která by nastala, pokud by se krajina revitalizovala.
1 Azs 195/2018 - 48 5. 12. 2018 B Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu podle §169d odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je přípustný řádný opravný prostředek (rozklad), o kterém rozhoduje ministr zahraničních věcí.
9 Azs 133/2018 - 93 28. 11. 2018 B Tvrzená příslušnost k novinářskému profesnímu stavu může z důvodu možného konfliktu s politickou mocí v určitém konkrétním státě představovat příslušnost k pronásledované sociální skupině ve smyslu §12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, popřípadě dosáhnout intenzity pronásledování pro uplatňování politických práv a svobod ve smyslu §12 písm. a) zákona o azylu (zejména svobody projevu).
10 As 118/2018 - 53 28. 11. 2018 B Zákaz nahlížet do správního spisu vedeného Českou národní bankou při výkonu dohledu (§45 odst. 1 věta druhá zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance) nelze obcházet tím, že žadatel formálně podřadí svou žádost režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím nemohou popírat výslovné zákonné výluky dle zvláštních zákonů, nemohou tedy ani obcházet či nahrazovat výluku z nahlížení do spisu.
9 Afs 365/2017 - 36 28. 11. 2018 B Organizační složka státu, která je součástí moci výkonné, nemůže být dotčena na svých veřejných subjektivních právech (§2 s. ř. s.) rozhodnutím o odvodu do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně podle §44 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Žaloba směřující proti takovému rozhodnutí proto musí být odmítnuta podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s §70 písm. a) s. ř. s. a §68 písm. e) s. ř. s.
9 As 257/2017 - 46 28. 11. 2018 B I. Pokud povinný subjekt disponuje nebo má povinnost disponovat nejen dílčími informacemi, ale i informací souhrnnou, nelze po žadateli požadovat úhradu za vytvoření souhrnné informace podle §17 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, byť pro její vytvoření bude třeba mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací. II. Je-li zřejmé, že žadatel o informaci požaduje určitou informaci, kterou povinný subjekt nemá k dispozici, ale má informaci obdobnou té, kterou žadatel požaduje, a která by zjevně mohla sloužit ke splnění cíle podané žádosti, má povinnost mu to sdělit, aby žadatel případně mohl svou žádost modifikovat.
6 Afs 395/2017 - 52 28. 11. 2018 B Nikdy nelze ve smyslu §180 odst. 6 daňového řádu považovat za „uspokojování základních životních potřeb“ (ani za „správu majetku včetně jeho běžné údržby“ nebo za „běžnou obchodní činnost“), převádí-li daňový dlužník na třetí osobu darovací smlouvou jakékoliv movité věci (tedy bez ohledu na jejich povahu), jejichž zpeněžení v exekuci přichází v úvahu.
4 As 294/2018 - 31 28. 11. 2018 B Podmínka stanovená v §100 odst. 3 správního řádu, že rozhodnutí o nařízení obnovy řízení z moci úřední musí být vydáno do tří let ode dne právní moci rozhodnutí ve věci, se vztahuje pouze na první rozhodnutí o nařízení obnovy řízení vydané správním orgánem I. stupně.
1 As 309/2017 - 29 28. 11. 2018 B Smyslem a účelem oznámení podle §33 odst. 8 písm. a) a §33 odst. 9 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, je především seznámit Český telekomunikační úřad s novými cenami základních služeb tak, aby mohl posoudit cenovou dostupnost základních služeb podle §3 odst. 2 písm. c) a §34a téhož zákona ještě před zamýšleným zvýšením cen.
8 As 274/2018 - 23 28. 11. 2018 B Na jednosměrné pozemní komunikaci smí řidič zastavit a stát vpravo i vlevo, vždy však pouze ve směru jízdy. Zákaz protisměrného zastavení a stání se vztahuje i na jednosměrné pozemní komunikace [§25 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích].
1 As 207/2018 - 32 22. 11. 2018 B Každý, kdo svým jednáním naplní znaky provozování či organizování loterie dle §4 odst. 3 zákona o loteriích (lhostejno, zda jde o vlastníka technických zařízení, osobu, která bude mít zařízení v nájmu, či jakoukoli třetí osobu), aniž by šlo o povolené loterie, dopustí se jednání naplňujícího skutkovou podstatu správního deliktu provozování či organizování nepovolené loterie, tomboly nebo jiné podobné hry podle §48 odst. 1 písm. c) zákona o loteriích. Z hlediska naplnění této skutkové podstaty není podstatné, kdo měl povinnost obstarat povolení k provozování loterie.
2 As 323/2018 - 13 22. 11. 2018 B O litispendenci ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze v případě dvou návrhů v téže právní věci mezi týmiž účastníky podaných u různých větví obecného soudnictví hovořit v pravém slova smyslu teprve tehdy, je-li vyjasněn právní osud toho z nich, jenž byl podán k té větvi soudnictví, jež nemá pravomoc k jeho projednání, a to tak, že se oba návrhy „sejdou“ ve správním soudnictví.
1 As 200/2018 - 26 22. 11. 2018 B I. Prostředky, které má odsouzený uložené ve věznici, může věznice použít k úhradě nákladů výkonu trestu, dle §35 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, až poté, co je rozhodnutí ředitele věznice o povinnosti uhradit náklady výkonu trestu odsouzenému oznámeno. II. Jestliže ředitel věznice v rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady výkonu trestu (§8 vyhlášky č. 10/2000 Sb.), stanovil odsouzenému ke splnění ukládané povinnosti lhůtu, může věznice uhradit náklady výkonu trestu z prostředků, které má odsouzený uložené ve věznici, až po marném uplynutí rozhodnutím uložené lhůty.
1 As 452/2017 - 50 22. 11. 2018 B Neskončené řízení o žádosti o prodloužení platnosti povolení dočasné stavby v režimu stavebního zákona nebrání silničnímu správnímu úřadu vyzvat k jejímu odstranění podle §25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 12. 2015 a při splnění podmínek tohoto zákona přistoupit k nápravnému opatření spočívajícímu v odstranění stavby z pozemní komunikace.
6 Azs 289/2018 - 21 21. 11. 2018 B Pro soudní přezkum rozhodnutí o nepřijatelnosti žádosti o udělení víza či povolení k pobytu podle §169h zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, postačí, jsou-li v něm vymezeny zákonné důvody, pro něž příslušný správní orgán vyhodnotil žádost jako nepřijatelnou.
2 As 81/2016 - 157 21. 11. 2018 B I. V procesu územního plánování dochází k vážení řady zájmů soukromých i veřejných a výsledkem pak musí být rozhodnutí o upřednostnění některých zájmů před jinými při zachování právem předvídané proporcionality a ochrany základních práv před svévolnými a excesivními zásahy. Obecné rozhodnutí o distribuci zátěže v rámci určitého území při zachování výše zmíněných zásad je politickou diskrecí konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy a vyjadřuje realizaci práva na samosprávu konkrétního územního celku. Nepřiměřené zásahy soudní moci do konkrétních odůvodněných a zákonných věcných rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad o dělbě moci. II. Existuje-li dostatečně podložená prognóza leteckého provozu na Letišti Praha – Ruzyně odhadující předpokládanou budoucí poptávku po létání z a do České republiky, je logické posoudit, zda stávající dráhový systém letiště bude schopen těmto požadavkům dostát, popř. stanovit jeho kapacitní limit, přičemž je zároveň nutné ...
7 Afs 351/2018 - 32 21. 11. 2018 B Poplatníkem daně z nemovitých věcí podle §3 odst. 1 a §8 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, je skutečný vlastník nemovité věci, nikoliv pouze osoba evidovaná v katastru nemovitostí, a to i tehdy, je-li existence vlastnického práva deklarována zpětně, s účinky ex tunc. Lhůta pro přiznání a placení daně však poplatníkovi začne běžet teprve od okamžiku, kdy je najisto postaveno, že byl v daném zdaňovacím období vlastníkem nemovité věci, tedy zpravidla od právní moci rozhodnutí, kterým je tato skutečnost deklarována.
Nad 99/2018 - 75 20. 11. 2018 B Krajský soud může podle §105 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. z vlastní iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.
5 As 18/2017 - 40 20. 11. 2018 B Potvrzení postupu povinného subjektu dle §16a odst. 6 písm. a) zákona č. 109/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vydané na základě stížnosti dle §16a odst. 1 písm. b) téhož zákona není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace; žadatel o informaci se může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle §79 odst. 1 s. ř. s.
1 As 134/2018 - 50 15. 11. 2018 B Jakákoli změna smlouvy, která pro účastníka znamená nutnost vydat vyšší finanční obnos, než bylo doposud nutno, je podstatnou změnou zhoršující postavení účastníka ve smyslu §63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ve znění účinném do 1. 9. 2017).
5 Afs 342/2017 - 40 15. 11. 2018 B I. Jakkoli je vykonatelný výkaz nedoplatků ve smyslu judikatury chápán jakožto pouhý interní podklad, je především zákonem stanoveným exekučním titulem [§176 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu]. Představuje stejně jako např. vykonatelný platební výměr zákonný podklad pro nařízení exekuce, tedy zásah státu do majetkové sféry daňového dlužníka. Fakt, že je aktem „interní“ povahy, nikterak nesnižuje požadavek na jeho přezkoumatelnost. Musí být proto zjistitelné, jak správce daně k výši vymáhané dlužné daně dospěl. II. Požadavek na přezkoumatelnost nesplňuje bez dalšího samotná sestava vytvořená automatizovaným daňovým systémem, není-li z ní jednoznačně zřejmé či dohledatelné, kdy a na jaké neuhrazené daňové povinnosti byly přijaté platby dle §152 (popř. §154) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu použity. III. Krajský soud je v rámci rozhodování o žalobě proti exekučnímu příkazu povinen věcně přezkoumat výkaz nedoplatků, který je zákonným podkladem pro vydání exe ...
7 Ads 419/2018 - 24 15. 11. 2018 B Pro účely přiznání příplatku k sirotčímu důchodu žalobkyni dle §25 odst. 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nelze za dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody ve smyslu §25 odst. 7 téhož zákona považovat dobu, po kterou byl otec žalobkyně násilně vystěhován z domova.
7 Afs 37/2018 - 51 15. 11. 2018 B Ustanovení §153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, neukládá správci daně (na rozdíl od právní úpravy obsažené v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) povinnost vyrozumět vždy daňový subjekt před zahájením exekuce o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením.
7 Ads 327/2018 - 27 15. 11. 2018 B Osobě samostatně výdělečně činné definované v §5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou podle §3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zahrnovány do vyměřovacího základu pro účely stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění také příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, jak plyne z §7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
6 As 268/2018 - 19 8. 11. 2018 B Oprávněný v exekučním řízení nemůže podat námitky proti usnesení o přerušení exekuce podle §117 odst. 1 správního řádu.
6 Ads 247/2018 - 27 8. 11. 2018 B Trvání dočasné pracovní neschopnosti podmiňuje nárok pojištěnce na nemocenské, který je „občanským právem“ ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z důvodu aplikační přednosti tohoto ustanovení před zákonem, podle článku 10 Ústavy, nelze administrativní rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti vyloučit ze soudního přezkumu podle §158 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
9 As 242/2017 - 50 8. 11. 2018 B Pouze ten, kdo se cítí být dotčen nesprávným měřením, může požádat uživatele o zajištění přezkoušení stanoveného měřidla (§11a odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii). Žádost proto nepodává správní orgán, který vede řízení o přestupku, ani soud, který přezkoumává rozhodnutí správního orgánu.
7 As 424/2018 - 21 8. 11. 2018 B Procesní úkon [zde zpětvzetí žaloby dle §47 a) s. ř. s.] je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího byl skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil a tím, co jím projevit chtěl, nemá na tento procesní úkon a jeho účinnost vliv.
4 As 272/2018 - 34 7. 11. 2018 B Stavební úřad je dle §141 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, oprávněn uložit ve veřejném zájmu vlastníkům sousedních nemovitostí, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků či staveb. Toto oprávnění nelze rozšiřovat tak, že by zahrnovalo i uložení povinnosti strpět omezení vlastnických práv za účelem řádného užívání sousední stavby v průběhu stavebních prací.
9 As 368/2017 - 48 7. 11. 2018 B Řízení o dodatečném povolení stavby a řízení o odstranění stavby jsou dvě samostatná správní řízení, v každém z nich proto stavební úřad zkoumá naplnění odlišných zákonných podmínek. Pro vydání rozhodnutí o odstranění stavby podle §129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je pak podstatné pouze to, zda uvedená stavba byla provedena bez rozhodnutí či opatření vyžadovaného stavebním úřadem a nebyla povolena ani dodatečně; naopak nejsou relevantní námitky, které měli žalobci směřovat do řízení o dodatečném povolení stavby (např. tvrzená dobrá víra při realizaci stavby nebo námitka, že stavba není v rozporu s veřejným zájmem).
Vol 77/2018 - 21 7. 11. 2018 B Skutečnost, že voliči bydlící v zahraničí mohou při senátních volbách volit v jakémkoli volebním obvodu, nezakládá nepřípustnou nerovnost mezi nimi a voliči, kteří mohou volit jen v rámci obvodu svého trvalého pobytu, přestože se právě v době voleb nacházejí „v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení“, jak předpokládá §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Za rok 2018 bylo zveřejněno 293 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 6 stran v čase 0,121 ms (z toho 0,041 ms NoSQL).