| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 6 Afs 323/2018 - 38 | 9. 5. 2019 | B | V případě, že správce daně v průběhu odvolacího řízení změní způsob doměření daně dle pomůcek podle §145 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a doměří daň na základě dokazování, není předtím povinen vždy (bez dalšího) zahájit daňovou kontrolu. |
| 7 As 308/2018 - 31 | 2. 5. 2019 | B | Při vydávání opakovaného povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku podle §31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je třeba zohlednit i plnění opatření uložených v předchozím povolení. |
| 1 As 425/2018 - 26 | 25. 4. 2019 | B | I když je rozhodnutí ředitele věznice o přeřazení do prostupné skupiny vnitřní diferenciace podle §39 odst. 7 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, jeho příjemci oznamováno vyhlášením podle §76 odst. 2 a 3 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, musí být příjemce prokazatelně seznámen vedle výroku rozhodnutí také s jeho důvody. |
| 2 As 258/2017 - 48 | 25. 4. 2019 | B | Pokud správní orgán neprovede důkaz listinou v souladu s §53 odst. 6 správního řádu, jedná se zpravidla o vadu řízení. Tato vada nicméně nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé za situace, že listina byla součástí správního spisu, s jehož kompletním obsahem se mohl účastník řízení seznámit a vyjádřit se k němu před vydáním rozhodnutí. |
| 2 Afs 103/2018 - 46 | 25. 4. 2019 | B | I. Určujícími kritérii pro posouzení závislosti zástupce ve smyslu čl. 5 odst. 5 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) jsou právní a ekonomická závislost zástupce na zastoupeném subjektu, míra kontroly činnosti zástupce ze strany zastoupeného, míra sdílení podnikatelského rizika zastoupeného subjektem zastupujícím, spolehnutí zastoupeného na zvláštní dovednosti nebo znalosti zástupce, výkon zastoupení zástupcem pro vícero odlišných subjektů, apod. II. Znaky závislosti zástupce ve smyslu čl. 5 odst. 5 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) nevykazuje zastoupení spočívající veskrze v pasivních činnostech, jako je přijímání objednávek, evidence objednávek ve zbožovém informačním systému zastoupeného, přebírání poštovních zásilek pro zastou ... |
| 5 Azs 207/2017 - 36 | 25. 4. 2019 | B | Rozhodnutí správní orgánu o tom, že se žadateli neuděluje mezinárodní ochrana dle §12 až §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemůže obstát, pokud správní orgán rezignuje na své základní povinnosti v řízení ve věci mezinárodní ochrany, tedy neprovede řádně pohovor s žadatelem tak, aby položené otázky důsledně směřovaly ke zjištění veškerých rozhodných skutečností a k prověření hodnověrnosti žadatelova azylového příběhu, neobstará si relevantní informace o zemi původu, které by byly specificky zaměřeny na azylový příběh žadatele a z něj vyplývající rozhodné skutkové otázky, a ani informace, které si obstará, řádně a objektivně nezhodnotí a s rozhodnými skutečnostmi k posouzení, zda žadatel naplňuje definici uprchlíka dle §12 písm. b) zákona o azylu, či má nárok na udělení doplňkové ochrany dle §14a zákona o azylu, se řádně nevypořádá. |
| 1 Azs 2/2019 - 54 | 25. 4. 2019 | B | I. Jedním z projevů svrchovanosti státu může být i regulace migrace na jeho vlastní území. Tu je možné provádět při respektování principů demokratického právního státu a dělby moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). II. Hodlá-li vláda (na základě svého politického rozhodnutí) zavést určitý typ regulace, která má fakticky povahu normativního právního aktu vztahujícího se na neurčitý počet adresátů a majícího obecnou povahu, nemůže tak činit prostřednictvím aktu interní povahy. To platí tím spíše, jedná-li se o opatření, které v důsledku omezuje právo jednotlivce na přístup ke správnímu orgánu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod za situace, kdy je tento přístup upraven na úrovni zákona. III. Usnesením vlády České republiky ze dne 18. 7. 2018 č. 474 k Imigraci do České republiky z Vietnamu – shrnutí situace a bezpečnostních rizik nemohla vláda pozastavit příjem žádostí o zaměstnanecké karty (§42g zákona č. 326/1999 Sb., o ... |
| 4 Azs 49/2019 - 30 | 25. 4. 2019 | B | Ustanovení §42g odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 14. 8. 2017 je vůči §42 odst. 2 téhož zákona ve vztahu speciality. Proto podání žádosti o vydání zaměstnaneckou kartu v případě žalobce, který na území České republiky pobýval na základě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění, nebylo možné ze strany správních orgánů podmiňovat nepřetržitým tříletým pobytem na území České republiky. |
| 6 Afs 203/2018 - 20 | 24. 4. 2019 | B | Jestliže žadatel o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží [podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie] celnímu orgánu tvrdí, že podle jeho informací jeho obchodní konkurenti obdobné zboží proclívají pod jinou podpoložkou kombinované nomenklatury, než kterou určil celní orgán, je na místě, aby celní orgán provedl rešerši závazných informací o sazebním zařazení zboží vedených ve veřejně přístupné databázi Evropské unie, do níž jménem České republiky celní orgán sám přispívá, a vypořádal se s tam uvedenými závěry. |
| 6 Azs 36/2019 - 19 | 24. 4. 2019 | B | Zákonný zástupce cizince narozeného na území České republiky, který zde pobývá pouze na základě odkladného účinku přiznaného žalobě proti rozhodnutí o neprodloužení povolení k dlouhodobému pobytu, není oprávněn podat za narozeného cizince žádost o vydání k povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle §88 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. |
| Ars 6/2018 - 28 | 23. 4. 2019 | B | I. Má-li krajský soud v řízení o ochraně ve věcech místního referenda za to, že námitka podjatosti není důvodná, nepostupuje ji k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, ale posoudí ji sám (§8 odst. 6 s. ř. s.). II. Poměr soudce k věci zakládající pochybnosti o jeho nepodjatosti ve věcech ochrany ve věci místního referenda nezakládá jeho obecný a nijak nediferencovaný vztah k otázkám řešeným v místním referendu, který mají všichni obyvatelé obce, ve které se místní referendum koná a ve které soudce bydlí či pracuje. III. Jednání zastupitelstva obce, na kterém má být projednán návrh přípravného výboru na konání místního referenda, je takové, které následuje po posouzení návrhu obecním úřadem nebo po marném uplynutí lhůty 15 dnů pro posouzení tohoto návrhu, pokud byl návrh na konání místního referenda bezvadný (§12 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu). To platí i tehdy, kdy je obecním úřadem posuzováno odstranění vad ze strany přípravného výboru v návaznosti na výzvu obecního ... |
| 4 As 26/2019 - 41 | 23. 4. 2019 | B | Rozhodnutí o námitkách proti návrhu zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma podle §40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 9 As 19/2019 - 67 | 18. 4. 2019 | B | Test hospodářské vyváženosti podle §34d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 319/2016 Sb., bylo možno použít až v souvislosti s přidělováním kapacity v kalendářním roce 2018. |
| 1 Ads 462/2018 - 33 | 18. 4. 2019 | B | V řízení o poskytnutí kompenzace za nevyplacené odstupné podle §44b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, má zaměstnavatel, který nevyplatil zaměstnanci odstupné, postavení účastníka řízení ve smyslu §27 odst. 2 správního řádu. |
| 1 As 26/2019 - 26 | 18. 4. 2019 | B | I. Skutečnost, že správní orgán nejprve posoudí trvající delikt provozovatele vozidla (§125h zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) jako tři samostatné skutky a vydá tři výzvy k úhradě určené částky, nebrání následnému překvalifikování deliktu na trvající (za podmínky zachování totožnosti skutku) a vedení správního řízení pouze o jednom (trvajícím) skutku. II. Správní orgán musí s upřesněním předmětu řízení (přehodnocením právního posouzení skutku) účastníky řízení o přestupku dle §125h zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, seznámit a dát jim možnost se k této otázce vyjádřit. |
| 9 Azs 415/2018 - 64 | 18. 4. 2019 | B | Pokud poživatel doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pobývá nad rámec nutných cest převážně v jiné zemi, než kde pobývá jeho rodina, jsou zásadně splněny podmínky pro odnětí této doplňkové ochrany podle §17a téhož zákona. |
| 7 Afs 479/2018 - 33 | 17. 4. 2019 | B | Orgány celní správy nejsou oprávněny vyzvat ručitele ke splnění jeho ručitelské povinnosti podle §21 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, na základě záručních listin, ke kterým nevydaly povolení podle §21a uvedeného zákona. |
| 4 As 175/2018 - 59 | 17. 4. 2019 | B | Bylo-li vydáno nové rozhodnutí podle §100 nebo §101 písm. a) správního řádu, původní rozhodnutí se ve smyslu §102 odst. 9 správního řádu ruší teprve okamžikem právní moci tohoto nového rozhodnutí. |
| 11 Kss 8/2018 - 199 | 15. 4. 2019 | B | I. Jelikož průtahy v řízení pojímá kárný senát jako jeden skutek vymezený obdobím, v němž se soudce nečinnosti dopouštěl, tak platí, že pokud kárný navrhovatel u tohoto kárného provinění vezme svůj návrh částečně zpět, je třeba kárné řízení zastavit pouze v tom rozsahu, v jakém období vymezené v původním návrhu přesahuje nově vymezené období, v němž mělo k průtahům docházet [§14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů]. Jestliže dojde ke zpětvzetí návrhu pouze ve vztahu k některým dříve zahrnutým „průtahovým“ spisům, ale celkové období průtahů se nezmění, odrazí se takové zúžení kárného návrhu pouze v odůvodnění kárného rozhodnutí. II. Aby kárný soud mohl schválit dohodu o vině a trestu mezi navrhovatelem a kárně obviněným (§314r odst. 2 trestního řádu), musí skutkové předpoklady, z nichž dohoda vychází, odpovídat obsahu spisu, nesmí docházet k dvojímu postihu téhož jednání (např. za skutky, které byly předmětem předchozích vý ... |
| 9 As 46/2019 - 25 | 10. 4. 2019 | B | Pokud se příslušník bezpečnostního sboru rozhodne stát členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, a zároveň nenastane výjimka, která je v něm výslovně předpokládána (vyslání bezpečnostním sborem), je potřeba příslušníka propustit ze služebního poměru podle §42 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve vazbě na jeho §48 odst. 1. Znění uvedených ustanovení neponechává prostor pro posuzování materiální stránky, tedy rozsahu a intenzity, v jaké právnická osoba provozovala podnikatelskou činnost. |
| 9 Afs 364/2018 - 76 | 10. 4. 2019 | B | Jestliže správce daně nevyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení podle §145 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nezpůsobuje to samo o sobě nezákonnost doměření daně. |
| 9 Azs 392/2018 - 48 | 10. 4. 2019 | B | I. Zrušit platnost povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, je možno pouze tehdy, pokud je přítomen také aspekt podvodného jednání, jak plyne z výkladu konformního s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2003/109/ES, o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Zde obsažený požadavek, aby právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta bylo získáno „podvodným jednáním“, nutně neznamená, že při jeho získání byl spáchán trestný čin „podvodu“ splňující všechny znaky skutkové podstaty obsažené v §209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. II. Takovým podvodným jednáním je i předložení Osvědčení o znalosti českého jazyka (§12 nařízení vlády č. 31/2016 Sb.) pro účely získání povolení k trvalému pobytu, které prokazuje úspěšné složení zkoušky, přestože zkouška byla složena neúspěšně a cizinec si musel být vědom, že při zkoušce neuspěl. |
| 6 As 313/2018 - 25 | 10. 4. 2019 | B | Osoby ve věku od 18 do 21 let jsou v případě řidičského oprávnění pro vozidla skupiny C omezeny jen na řízení některých vybraných vozidel vyjmenovaných v §83 odst. 5 písm. a) až g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Toto omezení je dáno přímo ze zákona (ex lege) a v rámci řízení o udělení, resp. rozšíření, daného řidičského oprávnění k němu není nutno cokoli dokládat. |
| 2 As 151/2018 - 63 | 3. 4. 2019 | B | Posuzovat tzv. „systémovou podjatost“ (§14 odst. 1 správního řádu) úředníků územně samosprávného celku (ve smyslu usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012, čj. 1 As 89/2010-119, č. 2802/2013 Sb. NSS) nepřichází v úvahu ve věci, v níž úřad tohoto celku rozhoduje v jeho samostatné působnosti. |
| 2 As 225/2018 - 17 | 3. 4. 2019 | B | Stát není aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí shledajícímu vojáka zdravotně nezpůsobilým k výkonu předpokládaného služebního zařazení dle §4 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, přestože tím vojákovi v důsledku zániku jeho služebního poměru vzniká nárok na výsluhový příspěvek dle §132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. |
| 2 Afs 392/2017 - 48 | 28. 3. 2019 | B | I. Při volbě procesních nástrojů k vynucení povinnosti stanovené zajišťovacím příkazem musí správce daně respektovat princip proporcionality a zohlednit specifickou povahu a účel zajišťovacích příkazů. II. V souladu s předstižným a dočasným charakterem institutu zajišťovacího příkazu (§167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) bude pouze takový postup, kdy správce daně zodpovědně zváží možnost dosažení účelu tohoto opatření prostřednictvím zřízení zástavního práva (dle §168 odst. 6 daňového řádu), jež je oproti okamžitému uspokojení pohledávky daňovou exekucí méně invazivní a nenese s sebou zvýšené riziko ekonomické likvidace daňového subjektu. III. Daňovou exekuci bezprostředně navazující na vydání okamžitě vykonatelného zajišťovacího příkazu (podle §175 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) je nutno vnímat jako nejzazší prostředek k vynucení povinnosti stanovené zajišťovacím příkazem, jehož užití musí odůvodňovat konkrétní okolnosti případu. |
| 1 As 61/2019 - 24 | 27. 3. 2019 | B | Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) je při posuzování otázky, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy ve smyslu §123b odst. 1 a 2 téhož zákona), oprávněn zkoumat vyznačení doložky právní moci správního rozhodnutí, jestliže v řízení o námitkách byla zpochybněna její správnost. |
| 1 As 370/2018 - 38 | 27. 3. 2019 | B | I. Oprávněná úřední osoba může uskutečnit vstup na cizí pozemek nebo do cizí stavby podle §172 odst. 2 stavebního zákona, jestliže bezprostředně před vstupem má k dispozici takové informace o stavu stavby, na základě nichž lze důvodně předpokládat, že by po bližším ohledání stavby mohlo být vydáno rozhodnutí o nařízení neodkladného odstranění stavby, provedení nutných zabezpečovacích prací nebo vyklizení stavby ve veřejném zájmu. II. Pojem bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat ve smyslu §172 odst. 2 stavebního zákona neznamená, že ke škodlivému následku může dojít během několika málo hodin. Je to stav, kdy škodlivý následek může nastat prakticky kdykoliv při kumulaci „vhodných“ faktorů (např. klimatických a konstrukčně zátěžových). III. Pro určení, zda se jedná o situaci podle §172 odst. 2 stavebního zákona, je určující soubor poznatků, které měla oprávněná úřední osoba k dispozici v okamžiku realizace vstupu na cizí pozemek a do cizí stavby, a předpoklad plyno ... |
| 1 Afs 293/2018 - 28 | 21. 3. 2019 | B | Pokud ze strany poskytovatele dotace není splněna povinnost vydat výzvu (§14f odst. 1 - 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) předcházející případnému stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně včetně penále, musí se o nápravu tohoto pochybení postarat správce daně v rámci probíhajícího daňového řízení ve věci porušení rozpočtové kázně. Ten proto zpravidla bude muset zajistit dodržení postupu stanoveného v §14f zákona o rozpočtových pravidlech a teprve poté rozhodnout o případném stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Takový postup vyplývá z principu dobré správy, který zakládá obecnou povinnost správních orgánů vzájemně spolupracovat a koordinovat svou činnost. |
| 5 Afs 307/2017 - 33 | 21. 3. 2019 | B | Kabelové svody, zabezpečení a stojany, jejichž pomocí je technologie fotovoltaické elektrárny umístěna na střeše budovy, nelze odepisovat podle §30b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. |
| 10 Azs 316/2018 - 60 | 21. 3. 2019 | B | Při rozhodování o zajištění cizinců mladších osmnácti let nebo rodin s dětmi musí vzít správní orgán do úvahy zejména věk dětí, délku zajištění a vhodnost či naopak nevhodnost zařízení pro pobyt dětí (§124 odst. 1 a §125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů). Správní orgán musí vzít vždy do úvahy i nejlepší zájem dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte). |
| 4 Afs 397/2018 - 32 | 20. 3. 2019 | B | V odvolacím řízení není daňový subjekt oprávněn změnit volbu způsobu určení srovnávací daňové hodnoty podle §14 odst. 3 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. |
| 2 As 257/2018 - 87 | 20. 3. 2019 | B | I. Užití klíčových slov při nahlížení do elektronických obchodních záznamů soutěžitele je racionálním způsobem vyhledávání informací v rámci šetření [§21f odst. 2 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže]. Je-li šetřená zakázka spojena s podezřením na bid riggingové jednání, je opodstatněné zaměřit okruh vyhledávání šířeji než jen na spornou zakázku. Přitom se nejedná o neomezený výlov informací a takto nalezený dokument k jiné zakázce má povahu "dokumentu na očích". II. Neuvedení všech klíčových slov užitých při vyhledávání do protokolu o místním šetření je vadou protokolace. Pokud to však není spojeno s možnou újmou soutěžitele, nejedná se o nezákonný zásah dle §82 s. ř. s. |
| Komp 2/2018 - 49 | 20. 3. 2019 | B | Soudní exekutor není povinným subjektem podle §2 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
| Konf 45/2018 - 12 | 20. 3. 2019 | B | Projednání žaloby o peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci jako adresátu vzniknout v důsledku vadného poskytování sjednané služby dosílky (ve smyslu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách), je v pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.). |
| 1 Azs 367/2018 - 34 | 14. 3. 2019 | B | I. Obecná povinnost správních orgánů opatřovat podklady pro rozhodnutí a postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§3 správního řádu), je doplňována povinností účastníků řízení poskytnout potřebnou součinnost (§50 odst. 2 správního řádu), případně označit důkazy na podporu jejich tvrzení (§52 správního řádu). II. Za situace, kdy při řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu dle §87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, správní orgány z jim dostupných podkladů bezpečně zjistily osobní a rodinnou situaci cizince a cizinec ohledně těchto zjištění ve správním řízení nic nenamítal, není v zásadě povinností správních orgánů vyzývat k dalším, konkrétnějším sdělením. |
| 8 Azs 245/2018 - 56 | 14. 3. 2019 | B | Doručí-li žalobce k výzvě krajského soudu podání obsahující odstranění vad žaloby (doplnění žalobních bodů) jinému (místně nepříslušnému) soudu, bude včasnost takového podání zachována pouze tehdy, pokud nepříslušný krajský soud podání předá anebo zašle prostřednictvím držitele poštovní licence soudu příslušnému nejpozději před koncem lhůty pro doplnění žaloby [§71 odst. 1 písm. d) ve spojení s §71 odst. 2 větou třetí s. ř. s.]. |
| 9 Azs 148/2018 - 26 | 13. 3. 2019 | B | Jestliže správní orgán rozhodne o náhradě nákladů správního řízení o vyhoštění samostatným rozhodnutím, v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí je třeba použít stejná pravidla jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí o vyhoštění. Rozhoduje tedy specializovaný samosoudce (§31 odst. 2 zákona s. ř. s.) a žalobce je ze zákona osvobozen od soudních poplatků [§11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. |
| 4 Azs 365/2018 - 74 | 12. 3. 2019 | B | Ministerstvo vnitra je v řízení o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti povinno vydat žadateli identifikační průkaz žadatele o přiznání statusu osoby bez státní příslušnosti (§57 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). |
| 1 Azs 459/2018 - 26 | 7. 3. 2019 | B | I. V případě soudního přezkumu rozhodnutí vydaného v řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, krajský soud nemá (např. na rozdíl od právní úpravy v oblasti svobodného přístupu k informacím) postavení orgánu nalézajícího hmotné právo (nemůže správnímu orgánu nařídit, aby žalobci vydal povolení k trvalému pobytu). II. Podá-li žalobce žalobu proti rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra jako správní orgán prvního stupně zamítlo jeho žádost o povolení k trvalému pobytu, aniž vyčkal výsledku řízení o podaném odvolání proti tomuto rozhodnutí, krajský soud takovou žalobu odmítne pro nevyčerpání řádných opravných prostředků podle §46 odst. 1 písm. d), §5 a §68 písm. a) s. ř. s. |
| 4 Afs 351/2018 - 60 | 7. 3. 2019 | B | Zvýšení daně dle §68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a pokuta za opožděné tvrzení daně dle §250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, představují trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. |
| 2 As 153/2018 - 31 | 6. 3. 2019 | B | Zablokování určité IP adresy prostřednictvím jejího zařazení na tzv. black-list poskytovatelem služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem ochrany elektronické podatelny správního orgánu (§4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů) není nezákonným zásahem do práv podatele, pakliže k jeho blokování nedošlo ze strany správního orgánu účelově. |
| 2 Azs 263/2018 - 17 | 6. 3. 2019 | B | Doba šesti týdnů pro přemístění zajištěné osoby do příslušného členského státu podle čl. 28 odst. 3 třetího pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 nemůže být počítána od zamítavé odpovědi dožádaného členského státu dle čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003. Zmíněná doba totiž slouží k faktické realizaci přemístění zajištěné osoby, a proto nemůže být v rámci řízení týkajícího se žádosti o přijetí zpět (dle čl. 24 odst. 4 nařízení č. 604/2013) vůbec brána v potaz, dokud nebyl určen příslušný členský stát. |
| 8 Azs 241/2018 - 76 | 6. 3. 2019 | B | Skutečnost, že byl žadatel o mezinárodní ochranu původem z Ukrajiny donucen pod pohrůžkou trestního stíhání podepsat „dobrovolný“ souhlas s působením v armádě v oblasti antiteroristické operace (tzv. zóna ATO), sama o sobě nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle §12, §14 a §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. I v takovém případě je nutno posuzovat, zdali proti takovému postupu žadatel využil, případně mohl účinně využít, možnosti domáhat se ochrany v zemi původu. |
| 2 As 157/2018 - 46 | 27. 2. 2019 | B | Zaměstnanecké pojišťovny zřízené dle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, jsou jakožto veřejné instituce povinnými subjekty dle §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
| 9 As 402/2017 - 51 | 27. 2. 2019 | B | I. Pokud účastník řízení v řízení o správním deliktu podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 30. 6. 2017 předloží tvrzení o tom, že vynaložil úsilí k tomu, aby zamezil nepříznivému následku, a z obsahu jeho argumentace je zřejmé, že uplatňuje liberační důvody dle §125l odst. 1 zákona o vodách, musí se správní orgány s touto otázkou v odůvodnění rozhodnutí vypořádat, jinak je jejich rozhodnutí nepřezkoumatelné. II. Ustanovení §59 odst. 1 písm. a) a §59 odst. 1 písm. f) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, nejsou ve vzájemném poměru obecnosti a speciality. Jednočinný souběh správních deliktů podle §125d odst. 4 písm. a) a písm. d) zákona o vodách (ve znění účinném do 30. 6. 2017) není vyloučen. |
| 4 As 336/2018 - 45 | 22. 2. 2019 | B | Základní způsobilost dle §74 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, splňuje i dodavatel, jemuž správce daně povolil dle §156 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, posečkání úhrady daně. |
| Ars 7/2018 - 29 | 21. 2. 2019 | B | V případě, že přípravný výbor ve smyslu §12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, reaguje na výzvu, která směřuje k odstranění nedostatků návrhu na konání referenda, tím, že tyto nedostatky fakticky odstraňuje, počíná běžet nová lhůta od doručení podání, jímž jsou nedostatky fakticky odstraňovány. V ní přísluší posouzení bezvadnosti doplněného návrhu na konání místního referenda výhradně obecnímu úřadu nebo magistrátu, nikoli krajskému soudu, pokud by se na něj přípravný výbor souběžně obrátil s návrhem podle §57 odst. 1 písm. a) téhož zákona. |
| 2 Afs 304/2018 - 411 | 21. 2. 2019 | B | I. Oprávnění České národní banky odejmout povolení působit jako družstevní záložna [§28 odst. 1 písm. f) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.] mohlo být podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku v činnosti družstevní záložny prvním ve věci přijatým opatřením tohoto dohledového orgánu, a nemuselo mu tedy nezbytně předcházet mírnější opatření dle výčtu obsaženého v §28 odst. 1 tohoto zákona. II. Rozhodnutí České národní banky o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna není rozhodnutím ve věci správního deliktu družstevní záložny ve smyslu §27b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, a proto se neuplatní ustanovení §27d odst. 3 tohoto zákona o zániku odpovědnosti za správní delikt. |
| 6 As 282/2018 - 46 | 20. 2. 2019 | B | I. Při posuzování toho, zda určitý subjekt je veřejnou institucí podle §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je nutné vycházet z převahy znaků, které instituci charakterizují jako veřejnou či soukromou. Převahu těchto znaků však nelze pojímat ryze aritmeticky, tj. jako výsledek prostého součtu znaků svědčících o veřejném nebo naopak soukromém charakteru instituce. II. Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představuje původně státem zřízené a posléze zákonem uznané výlučné fórum pro alternativní řešení sporů, stát si vyhradil výlučnou pravomoc zřizovat tento typ rozhodčích soudů zákonem a jako stálá institucionální alternativa k soudnímu rozhodování sporů plní veřejný účel. |