| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 6 As 235/2018 - 32 | 20. 2. 2019 | B | Kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním orgánem pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky podle §14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. srpna 2017, a nebyla tudíž oprávněna poskytnout oznámení o činnostech, majetku, příjmech a darech (§9–11 zákona o střetu zájmů), které jí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky předal, jako informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
| 10 As 144/2018 - 65 | 20. 2. 2019 | B | Pojem staveniště ve smyslu §3 odst. 2 písm. n) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nelze zaměňovat s vymezením staveniště dle projektové dokumentace stavby. |
| 12 Ksz 11/2018 - 35 | 20. 2. 2019 | B | I. I při posuzování kárné odpovědnosti je třeba zohlednit, že pokud určité zákonné ustanovení blíže provádí Listinou základních práv a svobod připuštěné omezení základního práva, musí být právní názor zaujatý při jeho výkladu takový, který nepopírá základní smysl Listinou základních práv a svobod založených omezení, aby byl ve smyslu kárné judikatury hajitelný. II. Za nezměněných okolností rozhodných pro vazbu buď nelze danou osobu zadržet podle §75 a §76 trestního řádu znovu vůbec, a pokud ano, pak maximálně na dobu zbývající do doby 48 hodin. Pokud se okolnosti rozhodné pro posuzování důvodů vazby změní, opakované zadržení na novou dobu 48 hodin možné je. |
| 9 As 394/2017 - 39 | 19. 2. 2019 | B | Při rozhodování o návrhu na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti (§14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) hodnotí správní orgán osobu pachatele z pohledu možnosti její nápravy. V rámci takové úvahy se může zabývat vlivem dříve projednaných přestupků a uložených sankcí na osobu pachatele, recidiva obecně však sama o sobě není bez dalšího dostatečným důvodem pro nevyhovění návrhu. |
| 1 Afs 271/2016 - 53 | 19. 2. 2019 | B | I. Námitka podaná dle §159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu §5 a §68 písm. a) s. ř. s., který by bylo nutno před podáním žaloby ve správním soudnictví vyčerpat. II. Rozhodnutím podle §65 odst. 1 s. ř. s. je jak exekuční příkaz vydaný podle §178 daňového řádu, tak rozhodnutí o námitce podle §159 daňového řádu podané proti tomuto exekučnímu příkazu. |
| 12 Ksz 5/2018 - 98 | 19. 2. 2019 | B | Za kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, nelze považovat pasivitu státního zástupce při učinění jednotlivého úkonu, která od obdržení příslušného podání přesáhla zákonem stanovenou lhůtu nebo tříměsíční lhůtu u věcí zapsaných v rejstříku ZT či dvouměsíční lhůtu u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM, a to za situace, kdy tato nečinnost neměla žádný vliv na průběh a rychlost trestního řízení nebo danou trestní věc negativně ovlivnila pouze nepatrně. |
| 10 As 281/2018 - 29 | 13. 2. 2019 | B | Předběžné zajištění věci a její vydání příslušné osobě podle §34a odst. 1, 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jsou úkony, které činí Policie ČR jako orgán činný v trestním řízení, resp. orgán vykonávající mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. V takovém případě není dána pasivní legitimace Policie ČR v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu §82, §83 ve spojení s §4 odst. 1 písm. a), c) s. ř. s. |
| 8 Azs 76/2018 - 59 | 13. 2. 2019 | B | Pokud správní orgán v řízení o zajištění cizince užije závazné stanovisko Ministerstva vnitra získané v rámci řízení o správním vyhoštění, má v řízení o zajištění toto stanovisko obdobné účinky, jako kdyby se jednalo o závazné stanovisko, i když se formálně jedná o prostý podklad rozhodnutí dle §50 odst. 4 správního řádu. |
| Konf 1/2018 - 6 | 12. 2. 2019 | B | Provádí-li věznice na základě příkazu soudního exekutora výplaty finančních částek ze zvláštního účtu odsouzeného vedeného dle §25 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, nejde o výkon jejího vrchnostenského oprávnění. Tímto postupem tak nemůže dojít k zásahu do veřejných subjektivních práv odsouzeného a je vyloučeno, aby se domáhal ochrany ve správním soudnictví. |
| 6 As 405/2017 - 33 | 6. 2. 2019 | B | Byla-li žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele. |
| 9 As 429/2018 - 35 | 6. 2. 2019 | B | Zveřejnění vyhlášeného rozsudku na internetových stránkách soudu, v němž není anonymizována osoba, která systematicky vystupuje ve správních řízeních jako zmocněnec a čerpá z této činnosti prospěch, není nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s. |
| 9 Afs 3/2018 - 52 | 6. 2. 2019 | B | Skutečnost, že na komoditní burze byl po dobu 12 měsíců předcházejících zahájení správního řízení uzavřen pouze jeden burzovní obchod, není důvodem pro odejmutí státního povolení k provozování komoditní burzy podle §35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. |
| 12 Ksz 8/2018 - 146 | 6. 2. 2019 | B | I. Státní zástupce musí počítat s určitým objemem práce přesčas s ohledem na stanovení platu s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejde-li o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu (§6 odst. 1 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů). II. Státní zástupce je povinen průběžně vyřizovat všechny věci, které mu jsou přiděleny k vyřízení, a nemůže vyřizovat jen ty, kterým dává prioritu. III. Státní zástupce musí volit takovou kvalitu své práce, která je ještě dostačující pro dodržení zákonnosti a odbornosti jeho postupu a zároveň umožňuje věci vyřídit v přiměřeném čase (§2 odst. 2 a §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, §2 odst. 4 trestního řádu). IV. Konkrétní okolnosti vedoucí navrhovatele k podání kárného návrhu jsou pro p ... |
| 10 Azs 178/2018 - 37 | 31. 1. 2019 | B | Pojem „společná domácnost“ ve smyslu §15a odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17. 12. 2015, nelze směšovat s pojmem „domácnost“ podle §115 občanského zákoníku z roku 1964. Rodinným příslušníkem občana Evropské unie mladšího 21 let byl tedy i před 18. 12. 2015 rovněž rozvedený rodič, pokud o občana Evropské unie mladšího 21 let skutečně pečoval [§15a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17. 12. 2015]. |
| 9 As 380/2017 - 46 | 31. 1. 2019 | B | I. Ve výroku rozhodnutí o přestupku či o správním deliktu na úseku ochrany osobních údajů, který se týká velkého množství subjektů údajů a osobních údajů, postačí uvést jejich druhové vymezení a rozumný odhad celkového počtu. II. Správní delikt podle §45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je trvajícím správním deliktem. |
| 6 As 324/2018 - 36 | 30. 1. 2019 | B | I. Účastníkem řízení o žádosti o vydání povolení k provozování vodovodů nebo kanalizací (§6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) je i stávající provozovatel dotčených vodovodů a kanalizací. II. Řízení, ve kterém vystupuje osoba zúčastněná na řízení, jejíž zájmy se neshodují se zájmy žalobce, nelze zastavit podle §62 s. ř. s. o uspokojení navrhovatele. |
| 13 Kss 3/2018 - 176 | 30. 1. 2019 | B | V souladu s §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu je soudce oprávněn požádat předsedu soudu o prodloužení zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, pokud ze závažných a objektivních důvodů nelze vyhlášený rozsudek vyhotovit v původní zákonem stanovené lhůtě. Musí se však vždy jednat o prodloužení, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož ani výsledek trestního řízení či zasáhnout nepřiměřeným způsobem do práv rozhodnutím dotčených osob.Za přiměřené není možné považovat prodlužování zákonné lhůty v takovém rozsahu, že rozsudek nakonec zůstane nevyhotoven po řadu měsíců či dokonce let. Takový případ zneužití daného institutu může s ohledem na konkrétní okolnosti věci představovat kárné provinění soudce ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to bez ohledu na případnou kárnou odpovědnost soudního funkcionáře, který lhůtu takto excesivně prodlužoval. |
| 9 As 423/2018 - 29 | 29. 1. 2019 | B | Oběť trestného činu, které byla způsobena v důsledku trestného činu těžká újma na zdraví a pravomocným trestním rozsudkem jí byla přiznána náhrada nemajetkové újmy, nemusí prokazovat, že újma spočívala ve ztrátě na výdělku a nákladech spojených s léčením, a má nárok na peněžitou pomoc v této pravomocně přiznané výši nemajetkové újmy až do částky 200 000 Kč, jak plyne z §28 odst. 1 písm. b) ve vazbě na odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. |
| 5 As 257/2016 - 49 | 24. 1. 2019 | B | I. Jednotlivé fáze procesu územního plánování je třeba důsledně dodržovat. Dotčení vlastníci pozemků mohou uplatnit své námitky teprve v závěrečné fázi přípravy návrhu územního plánu, tj. až proti „upravenému a posouzenému návrhu územního plánu“, který je doručen veřejnou vyhláškou ve smyslu §52 odst. 1 stavebního zákona. II. Pokud dotčení vlastníci pozemků nevyužili „upraveného a posouzeného návrhu územního plánu“ k uplatnění plnohodnotné námitky (§52 odst. 2 a 3 stavebního zákona) o nepřiměřenosti zásahu do svého vlastnického práva, potažmo práva na podnikání, nemohou se úspěšně domáhat toho, aby soud tento zásah přezkoumal tzv. v první linii. |
| 16 Kss 4/2018 - 179 | 24. 1. 2019 | B | Rozhodování soudců je zpravidla kompromisem mezi kvalitou a kvantitou. Kvalitní rozhodování vyžaduje za jinak stejných podmínek vyšší intelektuální úsilí a spotřebuje zpravidla i větší množství pracovního času než rozhodování po odborné stránce průměrné či dokonce slabší. I tento faktor je třeba brát v úvahu při hodnocení osobnosti soudce v rámci posuzování kárného proviněn dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích – soudce s nadprůměrnou kvalitou rozhodovací činnosti (případně soudce odborně profilovaný i mimo úzké řečiště rozhodovací činnosti, např. publikačně, pedagogicky, podílem na vzdělávání soudců, justičních čekatelů apod.) bude obvykle za jinak stejných okolností pomalejší než soudce po odborné stránce průměrný a soustředěný jen a pouze na svou rozhodovací činnost v úzkém slova smyslu. |
| 7 Afs 288/2018 - 71 | 23. 1. 2019 | B | Rozhodnutí o odnětí bankovní licence na základě správního uvážení podle §34 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, není rozhodnutím ve věci správního trestání. |
| 1 As 226/2018 - 35 | 23. 1. 2019 | B | Stanoví-li studijní a zkušební řád univerzity, že se komisionální zkouška koná před zkušební komisí, která musí být nejméně tříčlenná, pak je nutno trvat na soustavné přítomnosti těchto tří členů zkušební komise po dobu trvání komisionální zkoušky. |
| 7 As 155/2015 - 223 | 22. 1. 2019 | B | Pokud Ústavní soud zruší rozhodnutí rozšířeného senátu a rozhodne přitom o klíčové sporné právní otázce, která byla původně předložena rozšířenému senátu, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci, zanikne příslušnost rozšířeného senátu k rozhodování podle §17 odst. 1 soudního řádu správního. V takové situaci rozšířený senát věc bez dalšího vrátí tříčlennému senátu k projednání a rozhodnutí. |
| 11 Kss 7/2018 - 207 | 21. 1. 2019 | B | I. Pokud se místopředseda soudu k určitému okamžiku prokazatelně seznámí s indiciemi svědčícími o spáchání kárného provinění, lze mít za to, že se tyto indicie ve stejnou dobu dostaly do sféry předsedy soudu jakožto kárného navrhovatele. Od toho se pak odvozuje běh subjektivní lhůty k podání návrhu (§9 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). II. Absence pohybu ve spisu sama o sobě neznamená, že soudce je ve věci zcela nečinný, neboť studium a příprava věci k rozhodnutí se nijak formálně ve spisu neprojevuje. Průtahy v řízení, jež by mohly naplnit skutkovou podstatu kárného provinění (§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů), tedy lze konstatovat až v případě, že uplyne doba, již ještě lze považovat za přiměřenou, tzv. referenční doba. Přesáhne-li ovšem období absence relevantního pohybu ve spisu referenční dobu, pak lze za průtahy v řízení označit cel ... |
| 10 Ads 284/2017 - 42 | 17. 1. 2019 | B | Pracovní smlouvy uzavřené za zaměstnavatele (obchodní společnost) i zaměstnance stejnou osobou (statutárním orgánem) v době mezi 1. 1. 2012 a 31. 12. 2013 nejsou automaticky neplatné z důvodu střetu zájmů ve smyslu §22 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964. Správní orgán musí v každém jednotlivém případě zkoumat, zda při právním úkonu nedochází ke střetu zájmů mezi obchodní společností jako zaměstnavatelem na straně jedné a jejím statutárním orgánem jako zaměstnancem na straně druhé. |
| 10 Afs 34/2018 - 49 | 17. 1. 2019 | B | Výjimka z povinnosti zálohovat daň (§174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) se vztahuje pouze na to zdaňovací období, pro které byla povolena. Pokud před uplynutím původní lhůty splatnosti zálohy na daň nastane rozhodný den fúze, a v důsledku toho začne běžet nové zdaňovací období [§17a písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění do 31. 12. 2013], vzniká nástupnické společnosti opět povinnost platit zálohy na daň z příjmů právnických osob podle §38a odst. 1 zákona o daních z příjmů. |
| 7 As 397/2018 - 35 | 17. 1. 2019 | B | Výzva k odstranění reklamního zařízení dle §31 odst. 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, musí jasně stanovit, komu je ukládána povinnost konat, v čem přesně tato povinnost spočívá, dokdy má být splněna a jaké mohou být následky jejího případného nesplnění. Právní úprava naopak nevyžaduje, aby jejím obsahem bylo rovněž uvedení úvah, na jejichž základě silniční správní orgán dospěl k závěru, že je splněna zákonem stanovená podmínka umístění reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu. |
| Konf 11/2018 - 16 | 15. 1. 2019 | B | I. Komplexnost úpravy odpovědnosti bezpečnostního sboru za újmu způsobenou jeho příslušníkovi porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, neumožňuje posoudit odpovědnost za tytéž újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. II. Pravomoc rozhodnout o nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené příslušníku bezpečnostního sboru rozhodnutím, jehož nezákonnost představuje porušení právních povinností ozbrojeným sborem, má správní orgán. |
| Konf 45/2017 - 14 | 15. 1. 2019 | B | Pravomoc Energetického regulačního úřadu rozhodovat spory, jejichž předmětem je splnění peněžité povinnosti uložené zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, nebo sjednané na základě tohoto zákona (§52 odst. 2 citovaného zákona) není omezena jen na případy, kdy jedna ze smluvních stran splnění této povinnosti odmítá, ale dopadá na všechny spory, kde je rozporována povinnost k peněžitému plnění z titulu smluvního ustanovení sjednaného na základě zákona č. 165/2012 Sb. |
| 10 Afs 43/2018 - 45 | 10. 1. 2019 | B | Doba prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně končí až dnem, kdy byla poskytovateli dotace vrácena dlužná částka (§22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). To platí i v případě, že správní orgán nepostupoval v řízení o odvolání proti platebnímu výměru, kterým byla uložena povinnost zaplatit odvod, bez zbytečných průtahů, a penále tak během odvolacího řízení dosáhlo své maximální zákonné výše. Penále lze v takové situaci nanejvýš prominout (§22 odst. 14 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), ale ve vyměřovacím řízení jej nelze snížit – už vůbec ne proto, že příjemce dotace nedbal předběžné vykonatelnosti platebního výměru (§109 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) a s platbou odvodu vyčkával až na pravomocné skončení odvolacího řízení. |
| 5 Azs 154/2018 - 29 | 10. 1. 2019 | B | Prokazuje-li žadatelka o prodloužení dlouhodobého pobytu svůj příjem způsobem možným, který je zákonem o pobytu cizinců, byť na jiném místě (pro případ žádosti u udělení trvalého pobytu - viz §71 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), v souvislosti s prokazováním příjmů aprobován, a to daňovým přiznáním, nelze tento doklad, který není výslovně v §46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců zapovězen, zcela ignorovat, a bez dalšího jej vyloučit z dokazování. Na tom nic nemění ani fakt, že §46 odst. 7 písm. f) citovaného zákona opravňuje správní orgán vyžádat si platební výměr stvrzující vyměření daně. |
| 1 Azs 430/2018 - 38 | 10. 1. 2019 | B | Ustanovení §77 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců je nutno vykládat v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/109/ES tak, že platnost povolení k trvalému pobytu může být cizinci zrušena tehdy, pokud mu byl trvalý pobyt povolen na základě náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, přičemž tento stav byl způsoben podvodným jednáním cizince. |
| Nao 265/2018 - 28 | 10. 1. 2019 | B | Soud v rozhodnutí o námitce podjatosti (§8 odst. 5 s. ř. s.) přísedícího kárného senátu nemůže předjímat, do jaké míry kárný senát při posuzování jednání kárně obviněného podle kárného návrhu zohlední vliv skutkových okolností, pro které je namítána podjatost přísedícího kárného senátu, ani k jakým skutkovým zjištěním v tomto směru případně dojde. Aby tak ale kárný senát mohl nestranně učinit, musí soud při rozhodování o námitce podjatosti vyjít z předpokladu, že i tyto okolnosti mohou být pro rozhodnutí kárného senátu významné. |
| 2 Azs 210/2017 - 57 | 9. 1. 2019 | B | Pobyt na území ČR není samozřejmostí, na kterou má bez dalšího kdokoli právo (čl. 42 odst. 2 Listiny základních práv a svobod); o to více je třeba, aby si cizinec takové možnosti vážil a žil v souladu s pravidly, která v ČR platí. |
| 16 Kss 8/2017 - 249 | 9. 1. 2019 | B | I. Pojem nepříznivého zdravotního stavu ve smyslu §91 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, je nutno vykládat ve vztahu k zákonným požadavkům na výkon funkce soudce. Je jím takový zdravotní stav, který v podstatné míře snižuje schopnost soudce vykonávat jeho funkci. Nepříznivý zdravotní stav musí soudci bránit v plnění jeho běžných povinností soudce (duševně pracovat se spisy a právními texty, vést jednání patřičným způsobem a snášet s tím spojenou zátěž, a to vše v přiměřené intenzitě a s dostatečnou intelektuální kvalitou). Musí jít o takovou zdravotní překážku, jež se na výkonu soudcovské funkce projevuje jeho citelným snížením oproti obvyklému standardu. Zároveň musí jít o stav dlouhodobý, posuzováno v časových dimenzích obvyklého trvání funkce soudce v podmínkách českého právního řádu (tu vykonávají čeští soudci zpravidla desítky let). II. Soudce nesmí být z důvodu podle 91 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, zbaven své funkce kvůli zdravotním ob ... |
| 2 Ads 180/2017 - 27 | 3. 1. 2019 | B | Smyslem a účelem té části ustanovení §5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která obsahuje slova „by měly plynout“ (míněno příjmy z toho, co toto ustanovení odkazem na §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prohlašuje za příjmy ze zaměstnání), je zajistit, aby i osoby, které fakticky vykonávaly činnosti, jež pro účely výběru daní z příjmů zahrnuje §6 zákona o daních z příjmů pod „závislou činnost“, mj. tedy i činnosti jednatelů spočívající v práci pro společnost, byly po dobu výkonu této činnosti zahrnuty do českého systému veřejného zdravotního pojištění. |