Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2019

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
1 Afs 293/2018 - 28 21. 3. 2019 B Pokud ze strany poskytovatele dotace není splněna povinnost vydat výzvu (§14f odst. 1 - 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) předcházející případnému stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně včetně penále, musí se o nápravu tohoto pochybení postarat správce daně v rámci probíhajícího daňového řízení ve věci porušení rozpočtové kázně. Ten proto zpravidla bude muset zajistit dodržení postupu stanoveného v §14f zákona o rozpočtových pravidlech a teprve poté rozhodnout o případném stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Takový postup vyplývá z principu dobré správy, který zakládá obecnou povinnost správních orgánů vzájemně spolupracovat a koordinovat svou činnost.
5 Afs 307/2017 - 33 21. 3. 2019 B Kabelové svody, zabezpečení a stojany, jejichž pomocí je technologie fotovoltaické elektrárny umístěna na střeše budovy, nelze odepisovat podle §30b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
10 Azs 316/2018 - 60 21. 3. 2019 B Při rozhodování o zajištění cizinců mladších osmnácti let nebo rodin s dětmi musí vzít správní orgán do úvahy zejména věk dětí, délku zajištění a vhodnost či naopak nevhodnost zařízení pro pobyt dětí (§124 odst. 1 a §125 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů). Správní orgán musí vzít vždy do úvahy i nejlepší zájem dítěte (čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte).
4 Afs 397/2018 - 32 20. 3. 2019 B V odvolacím řízení není daňový subjekt oprávněn změnit volbu způsobu určení srovnávací daňové hodnoty podle §14 odst. 3 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
2 As 257/2018 - 87 20. 3. 2019 B I. Užití klíčových slov při nahlížení do elektronických obchodních záznamů soutěžitele je racionálním způsobem vyhledávání informací v rámci šetření [§21f odst. 2 písm. c) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže]. Je-li šetřená zakázka spojena s podezřením na bid riggingové jednání, je opodstatněné zaměřit okruh vyhledávání šířeji než jen na spornou zakázku. Přitom se nejedná o neomezený výlov informací a takto nalezený dokument k jiné zakázce má povahu "dokumentu na očích". II. Neuvedení všech klíčových slov užitých při vyhledávání do protokolu o místním šetření je vadou protokolace. Pokud to však není spojeno s možnou újmou soutěžitele, nejedná se o nezákonný zásah dle §82 s. ř. s.
Konf 45/2018 - 12 20. 3. 2019 B Projednání žaloby o peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla žalobci jako adresátu vzniknout v důsledku vadného poskytování sjednané služby dosílky (ve smyslu zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách), je v pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení (§7 odst. 1 o. s. ř.).
1 Azs 367/2018 - 34 14. 3. 2019 B I. Obecná povinnost správních orgánů opatřovat podklady pro rozhodnutí a postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§3 správního řádu), je doplňována povinností účastníků řízení poskytnout potřebnou součinnost (§50 odst. 2 správního řádu), případně označit důkazy na podporu jejich tvrzení (§52 správního řádu). II. Za situace, kdy při řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu dle §87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, správní orgány z jim dostupných podkladů bezpečně zjistily osobní a rodinnou situaci cizince a cizinec ohledně těchto zjištění ve správním řízení nic nenamítal, není v zásadě povinností správních orgánů vyzývat k dalším, konkrétnějším sdělením.
8 Azs 245/2018 - 56 14. 3. 2019 B Doručí-li žalobce k výzvě krajského soudu podání obsahující odstranění vad žaloby (doplnění žalobních bodů) jinému (místně nepříslušnému) soudu, bude včasnost takového podání zachována pouze tehdy, pokud nepříslušný krajský soud podání předá anebo zašle prostřednictvím držitele poštovní licence soudu příslušnému nejpozději před koncem lhůty pro doplnění žaloby [§71 odst. 1 písm. d) ve spojení s §71 odst. 2 větou třetí s. ř. s.].
9 Azs 148/2018 - 26 13. 3. 2019 B Jestliže správní orgán rozhodne o náhradě nákladů správního řízení o vyhoštění samostatným rozhodnutím, v řízení o žalobě proti takovému rozhodnutí je třeba použít stejná pravidla jako v řízení o žalobě proti rozhodnutí o vyhoštění. Rozhoduje tedy specializovaný samosoudce (§31 odst. 2 zákona s. ř. s.) a žalobce je ze zákona osvobozen od soudních poplatků [§11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
1 Azs 459/2018 - 26 7. 3. 2019 B I. V případě soudního přezkumu rozhodnutí vydaného v řízení o žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, krajský soud nemá (např. na rozdíl od právní úpravy v oblasti svobodného přístupu k informacím) postavení orgánu nalézajícího hmotné právo (nemůže správnímu orgánu nařídit, aby žalobci vydal povolení k trvalému pobytu). II. Podá-li žalobce žalobu proti rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra jako správní orgán prvního stupně zamítlo jeho žádost o povolení k trvalému pobytu, aniž vyčkal výsledku řízení o podaném odvolání proti tomuto rozhodnutí, krajský soud takovou žalobu odmítne pro nevyčerpání řádných opravných prostředků podle §46 odst. 1 písm. d), §5 a §68 písm. a) s. ř. s.
4 Afs 351/2018 - 60 7. 3. 2019 B Zvýšení daně dle §68 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a pokuta za opožděné tvrzení daně dle §250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, představují trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod.
2 As 153/2018 - 31 6. 3. 2019 B Zablokování určité IP adresy prostřednictvím jejího zařazení na tzv. black-list poskytovatelem služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem ochrany elektronické podatelny správního orgánu (§4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů) není nezákonným zásahem do práv podatele, pakliže k jeho blokování nedošlo ze strany správního orgánu účelově.
2 Azs 263/2018 - 17 6. 3. 2019 B Doba šesti týdnů pro přemístění zajištěné osoby do příslušného členského státu podle čl. 28 odst. 3 třetího pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 nemůže být počítána od zamítavé odpovědi dožádaného členského státu dle čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003. Zmíněná doba totiž slouží k faktické realizaci přemístění zajištěné osoby, a proto nemůže být v rámci řízení týkajícího se žádosti o přijetí zpět (dle čl. 24 odst. 4 nařízení č. 604/2013) vůbec brána v potaz, dokud nebyl určen příslušný členský stát.
8 Azs 241/2018 - 76 6. 3. 2019 B Skutečnost, že byl žadatel o mezinárodní ochranu původem z Ukrajiny donucen pod pohrůžkou trestního stíhání podepsat „dobrovolný“ souhlas s působením v armádě v oblasti antiteroristické operace (tzv. zóna ATO), sama o sobě nezakládá důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle §12, §14 a §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. I v takovém případě je nutno posuzovat, zdali proti takovému postupu žadatel využil, případně mohl účinně využít, možnosti domáhat se ochrany v zemi původu.
2 As 157/2018 - 46 27. 2. 2019 B Zaměstnanecké pojišťovny zřízené dle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, jsou jakožto veřejné instituce povinnými subjekty dle §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
9 As 402/2017 - 51 27. 2. 2019 B I. Pokud účastník řízení v řízení o správním deliktu podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění účinném do 30. 6. 2017 předloží tvrzení o tom, že vynaložil úsilí k tomu, aby zamezil nepříznivému následku, a z obsahu jeho argumentace je zřejmé, že uplatňuje liberační důvody dle §125l odst. 1 zákona o vodách, musí se správní orgány s touto otázkou v odůvodnění rozhodnutí vypořádat, jinak je jejich rozhodnutí nepřezkoumatelné. II. Ustanovení §59 odst. 1 písm. a) a §59 odst. 1 písm. f) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, nejsou ve vzájemném poměru obecnosti a speciality. Jednočinný souběh správních deliktů podle §125d odst. 4 písm. a) a písm. d) zákona o vodách (ve znění účinném do 30. 6. 2017) není vyloučen.
4 As 336/2018 - 45 22. 2. 2019 B Základní způsobilost dle §74 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, splňuje i dodavatel, jemuž správce daně povolil dle §156 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, posečkání úhrady daně.
Ars 7/2018 - 29 21. 2. 2019 B V případě, že přípravný výbor ve smyslu §12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, reaguje na výzvu, která směřuje k odstranění nedostatků návrhu na konání referenda, tím, že tyto nedostatky fakticky odstraňuje, počíná běžet nová lhůta od doručení podání, jímž jsou nedostatky fakticky odstraňovány. V ní přísluší posouzení bezvadnosti doplněného návrhu na konání místního referenda výhradně obecnímu úřadu nebo magistrátu, nikoli krajskému soudu, pokud by se na něj přípravný výbor souběžně obrátil s návrhem podle §57 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
2 Afs 304/2018 - 411 21. 2. 2019 B I. Oprávnění České národní banky odejmout povolení působit jako družstevní záložna [§28 odst. 1 písm. f) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění zákona č. 303/2013 Sb.] mohlo být podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku v činnosti družstevní záložny prvním ve věci přijatým opatřením tohoto dohledového orgánu, a nemuselo mu tedy nezbytně předcházet mírnější opatření dle výčtu obsaženého v §28 odst. 1 tohoto zákona. II. Rozhodnutí České národní banky o odejmutí povolení působit jako družstevní záložna není rozhodnutím ve věci správního deliktu družstevní záložny ve smyslu §27b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, a proto se neuplatní ustanovení §27d odst. 3 tohoto zákona o zániku odpovědnosti za správní delikt.
6 As 282/2018 - 46 20. 2. 2019 B I. Při posuzování toho, zda určitý subjekt je veřejnou institucí podle §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je nutné vycházet z převahy znaků, které instituci charakterizují jako veřejnou či soukromou. Převahu těchto znaků však nelze pojímat ryze aritmeticky, tj. jako výsledek prostého součtu znaků svědčících o veřejném nebo naopak soukromém charakteru instituce. II. Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí ve smyslu §2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představuje původně státem zřízené a posléze zákonem uznané výlučné fórum pro alternativní řešení sporů, stát si vyhradil výlučnou pravomoc zřizovat tento typ rozhodčích soudů zákonem a jako stálá institucionální alternativa k soudnímu rozhodování sporů plní veřejný účel.
6 As 235/2018 - 32 20. 2. 2019 B Kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním orgánem pro vedoucího Kanceláře prezidenta republiky podle §14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. srpna 2017, a nebyla tudíž oprávněna poskytnout oznámení o činnostech, majetku, příjmech a darech (§9–11 zákona o střetu zájmů), které jí vedoucí Kanceláře prezidenta republiky předal, jako informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
10 As 144/2018 - 65 20. 2. 2019 B Pojem staveniště ve smyslu §3 odst. 2 písm. n) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nelze zaměňovat s vymezením staveniště dle projektové dokumentace stavby.
12 Ksz 11/2018 - 35 20. 2. 2019 B I. I při posuzování kárné odpovědnosti je třeba zohlednit, že pokud určité zákonné ustanovení blíže provádí Listinou základních práv a svobod připuštěné omezení základního práva, musí být právní názor zaujatý při jeho výkladu takový, který nepopírá základní smysl Listinou základních práv a svobod založených omezení, aby byl ve smyslu kárné judikatury hajitelný. II. Za nezměněných okolností rozhodných pro vazbu buď nelze danou osobu zadržet podle §75 a §76 trestního řádu znovu vůbec, a pokud ano, pak maximálně na dobu zbývající do doby 48 hodin. Pokud se okolnosti rozhodné pro posuzování důvodů vazby změní, opakované zadržení na novou dobu 48 hodin možné je.
9 As 394/2017 - 39 19. 2. 2019 B Při rozhodování o návrhu na upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti (§14 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) hodnotí správní orgán osobu pachatele z pohledu možnosti její nápravy. V rámci takové úvahy se může zabývat vlivem dříve projednaných přestupků a uložených sankcí na osobu pachatele, recidiva obecně však sama o sobě není bez dalšího dostatečným důvodem pro nevyhovění návrhu.
1 Afs 271/2016 - 53 19. 2. 2019 B I. Námitka podaná dle §159 daňového řádu není řádným opravným prostředkem ve smyslu §5 a §68 písm. a) s. ř. s., který by bylo nutno před podáním žaloby ve správním soudnictví vyčerpat. II. Rozhodnutím podle §65 odst. 1 s. ř. s. je jak exekuční příkaz vydaný podle §178 daňového řádu, tak rozhodnutí o námitce podle §159 daňového řádu podané proti tomuto exekučnímu příkazu.
12 Ksz 5/2018 - 98 19. 2. 2019 B Za kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, nelze považovat pasivitu státního zástupce při učinění jednotlivého úkonu, která od obdržení příslušného podání přesáhla zákonem stanovenou lhůtu nebo tříměsíční lhůtu u věcí zapsaných v rejstříku ZT či dvouměsíční lhůtu u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM, a to za situace, kdy tato nečinnost neměla žádný vliv na průběh a rychlost trestního řízení nebo danou trestní věc negativně ovlivnila pouze nepatrně.
8 Azs 76/2018 - 59 13. 2. 2019 B Pokud správní orgán v řízení o zajištění cizince užije závazné stanovisko Ministerstva vnitra získané v rámci řízení o správním vyhoštění, má v řízení o zajištění toto stanovisko obdobné účinky, jako kdyby se jednalo o závazné stanovisko, i když se formálně jedná o prostý podklad rozhodnutí dle §50 odst. 4 správního řádu.
10 As 281/2018 - 29 13. 2. 2019 B Předběžné zajištění věci a její vydání příslušné osobě podle §34a odst. 1, 6 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jsou úkony, které činí Policie ČR jako orgán činný v trestním řízení, resp. orgán vykonávající mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. V takovém případě není dána pasivní legitimace Policie ČR v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu §82, §83 ve spojení s §4 odst. 1 písm. a), c) s. ř. s.
6 As 405/2017 - 33 6. 2. 2019 B Byla-li žaloba podána zmocněncem jménem zmocnitele (procesní úkon byl zjevně činěn za jiného), je zákonnou povinností zmocněnce doložit soudu oprávnění zmocnitele zastupovat. Pokud tuto zákonnou povinnost zmocněnec přes výzvu soudu nesplní, je soud oprávněn žalobu odmítnout pro nedostatek podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., aniž by byl povinen vyzývat ke splnění této povinnosti vedle zmocněnce i samotného zmocnitele.
9 As 429/2018 - 35 6. 2. 2019 B Zveřejnění vyhlášeného rozsudku na internetových stránkách soudu, v němž není anonymizována osoba, která systematicky vystupuje ve správních řízeních jako zmocněnec a čerpá z této činnosti prospěch, není nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s.
9 Afs 3/2018 - 52 6. 2. 2019 B Skutečnost, že na komoditní burze byl po dobu 12 měsíců předcházejících zahájení správního řízení uzavřen pouze jeden burzovní obchod, není důvodem pro odejmutí státního povolení k provozování komoditní burzy podle §35 odst. 3 písm. f) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách.
12 Ksz 8/2018 - 146 6. 2. 2019 B I. Státní zástupce musí počítat s určitým objemem práce přesčas s ohledem na stanovení platu s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejde-li o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu (§6 odst. 1 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů). II. Státní zástupce je povinen průběžně vyřizovat všechny věci, které mu jsou přiděleny k vyřízení, a nemůže vyřizovat jen ty, kterým dává prioritu. III. Státní zástupce musí volit takovou kvalitu své práce, která je ještě dostačující pro dodržení zákonnosti a odbornosti jeho postupu a zároveň umožňuje věci vyřídit v přiměřeném čase (§2 odst. 2 a §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, §2 odst. 4 trestního řádu). IV. Konkrétní okolnosti vedoucí navrhovatele k podání kárného návrhu jsou pro p ...
9 As 380/2017 - 46 31. 1. 2019 B I. Ve výroku rozhodnutí o přestupku či o správním deliktu na úseku ochrany osobních údajů, který se týká velkého množství subjektů údajů a osobních údajů, postačí uvést jejich druhové vymezení a rozumný odhad celkového počtu. II. Správní delikt podle §45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je trvajícím správním deliktem.
10 Azs 178/2018 - 37 31. 1. 2019 B Pojem „společná domácnost“ ve smyslu §15a odst. 1 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17. 12. 2015, nelze směšovat s pojmem „domácnost“ podle §115 občanského zákoníku z roku 1964. Rodinným příslušníkem občana Evropské unie mladšího 21 let byl tedy i před 18. 12. 2015 rovněž rozvedený rodič, pokud o občana Evropské unie mladšího 21 let skutečně pečoval [§15a odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 17. 12. 2015].
6 As 324/2018 - 36 30. 1. 2019 B I. Účastníkem řízení o žádosti o vydání povolení k provozování vodovodů nebo kanalizací (§6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) je i stávající provozovatel dotčených vodovodů a kanalizací. II. Řízení, ve kterém vystupuje osoba zúčastněná na řízení, jejíž zájmy se neshodují se zájmy žalobce, nelze zastavit podle §62 s. ř. s. o uspokojení navrhovatele.
13 Kss 3/2018 - 176 30. 1. 2019 B V souladu s §129 odst. 3 písm. b) trestního řádu je soudce oprávněn požádat předsedu soudu o prodloužení zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, pokud ze závažných a objektivních důvodů nelze vyhlášený rozsudek vyhotovit v původní zákonem stanovené lhůtě. Musí se však vždy jednat o prodloužení, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož ani výsledek trestního řízení či zasáhnout nepřiměřeným způsobem do práv rozhodnutím dotčených osob.Za přiměřené není možné považovat prodlužování zákonné lhůty v takovém rozsahu, že rozsudek nakonec zůstane nevyhotoven po řadu měsíců či dokonce let. Takový případ zneužití daného institutu může s ohledem na konkrétní okolnosti věci představovat kárné provinění soudce ve smyslu §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to bez ohledu na případnou kárnou odpovědnost soudního funkcionáře, který lhůtu takto excesivně prodlužoval.
9 As 423/2018 - 29 29. 1. 2019 B Oběť trestného činu, které byla způsobena v důsledku trestného činu těžká újma na zdraví a pravomocným trestním rozsudkem jí byla přiznána náhrada nemajetkové újmy, nemusí prokazovat, že újma spočívala ve ztrátě na výdělku a nákladech spojených s léčením, a má nárok na peněžitou pomoc v této pravomocně přiznané výši nemajetkové újmy až do částky 200 000 Kč, jak plyne z §28 odst. 1 písm. b) ve vazbě na odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů.
5 As 257/2016 - 49 24. 1. 2019 B I. Jednotlivé fáze procesu územního plánování je třeba důsledně dodržovat. Dotčení vlastníci pozemků mohou uplatnit své námitky teprve v závěrečné fázi přípravy návrhu územního plánu, tj. až proti „upravenému a posouzenému návrhu územního plánu“, který je doručen veřejnou vyhláškou ve smyslu §52 odst. 1 stavebního zákona. II. Pokud dotčení vlastníci pozemků nevyužili „upraveného a posouzeného návrhu územního plánu“ k uplatnění plnohodnotné námitky (§52 odst. 2 a 3 stavebního zákona) o nepřiměřenosti zásahu do svého vlastnického práva, potažmo práva na podnikání, nemohou se úspěšně domáhat toho, aby soud tento zásah přezkoumal tzv. v první linii.
16 Kss 4/2018 - 179 24. 1. 2019 B Rozhodování soudců je zpravidla kompromisem mezi kvalitou a kvantitou. Kvalitní rozhodování vyžaduje za jinak stejných podmínek vyšší intelektuální úsilí a spotřebuje zpravidla i větší množství pracovního času než rozhodování po odborné stránce průměrné či dokonce slabší. I tento faktor je třeba brát v úvahu při hodnocení osobnosti soudce v rámci posuzování kárného proviněn dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích – soudce s nadprůměrnou kvalitou rozhodovací činnosti (případně soudce odborně profilovaný i mimo úzké řečiště rozhodovací činnosti, např. publikačně, pedagogicky, podílem na vzdělávání soudců, justičních čekatelů apod.) bude obvykle za jinak stejných okolností pomalejší než soudce po odborné stránce průměrný a soustředěný jen a pouze na svou rozhodovací činnost v úzkém slova smyslu.
7 Afs 288/2018 - 71 23. 1. 2019 B Rozhodnutí o odnětí bankovní licence na základě správního uvážení podle §34 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, není rozhodnutím ve věci správního trestání.
1 As 226/2018 - 35 23. 1. 2019 B Stanoví-li studijní a zkušební řád univerzity, že se komisionální zkouška koná před zkušební komisí, která musí být nejméně tříčlenná, pak je nutno trvat na soustavné přítomnosti těchto tří členů zkušební komise po dobu trvání komisionální zkoušky.
7 As 155/2015 - 223 22. 1. 2019 B Pokud Ústavní soud zruší rozhodnutí rozšířeného senátu a rozhodne přitom o klíčové sporné právní otázce, která byla původně předložena rozšířenému senátu, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci, zanikne příslušnost rozšířeného senátu k rozhodování podle §17 odst. 1 soudního řádu správního. V takové situaci rozšířený senát věc bez dalšího vrátí tříčlennému senátu k projednání a rozhodnutí.
11 Kss 7/2018 - 207 21. 1. 2019 B I. Pokud se místopředseda soudu k určitému okamžiku prokazatelně seznámí s indiciemi svědčícími o spáchání kárného provinění, lze mít za to, že se tyto indicie ve stejnou dobu dostaly do sféry předsedy soudu jakožto kárného navrhovatele. Od toho se pak odvozuje běh subjektivní lhůty k podání návrhu (§9 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů). II. Absence pohybu ve spisu sama o sobě neznamená, že soudce je ve věci zcela nečinný, neboť studium a příprava věci k rozhodnutí se nijak formálně ve spisu neprojevuje. Průtahy v řízení, jež by mohly naplnit skutkovou podstatu kárného provinění (§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů), tedy lze konstatovat až v případě, že uplyne doba, již ještě lze považovat za přiměřenou, tzv. referenční doba. Přesáhne-li ovšem období absence relevantního pohybu ve spisu referenční dobu, pak lze za průtahy v řízení označit cel ...
7 As 397/2018 - 35 17. 1. 2019 B Výzva k odstranění reklamního zařízení dle §31 odst. 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, musí jasně stanovit, komu je ukládána povinnost konat, v čem přesně tato povinnost spočívá, dokdy má být splněna a jaké mohou být následky jejího případného nesplnění. Právní úprava naopak nevyžaduje, aby jejím obsahem bylo rovněž uvedení úvah, na jejichž základě silniční správní orgán dospěl k závěru, že je splněna zákonem stanovená podmínka umístění reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu.
10 Ads 284/2017 - 42 17. 1. 2019 B Pracovní smlouvy uzavřené za zaměstnavatele (obchodní společnost) i zaměstnance stejnou osobou (statutárním orgánem) v době mezi 1. 1. 2012 a 31. 12. 2013 nejsou automaticky neplatné z důvodu střetu zájmů ve smyslu §22 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964. Správní orgán musí v každém jednotlivém případě zkoumat, zda při právním úkonu nedochází ke střetu zájmů mezi obchodní společností jako zaměstnavatelem na straně jedné a jejím statutárním orgánem jako zaměstnancem na straně druhé.
10 Afs 34/2018 - 49 17. 1. 2019 B Výjimka z povinnosti zálohovat daň (§174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) se vztahuje pouze na to zdaňovací období, pro které byla povolena. Pokud před uplynutím původní lhůty splatnosti zálohy na daň nastane rozhodný den fúze, a v důsledku toho začne běžet nové zdaňovací období [§17a písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění do 31. 12. 2013], vzniká nástupnické společnosti opět povinnost platit zálohy na daň z příjmů právnických osob podle §38a odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Konf 45/2017 - 14 15. 1. 2019 B Pravomoc Energetického regulačního úřadu rozhodovat spory, jejichž předmětem je splnění peněžité povinnosti uložené zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, nebo sjednané na základě tohoto zákona (§52 odst. 2 citovaného zákona) není omezena jen na případy, kdy jedna ze smluvních stran splnění této povinnosti odmítá, ale dopadá na všechny spory, kde je rozporována povinnost k peněžitému plnění z titulu smluvního ustanovení sjednaného na základě zákona č. 165/2012 Sb.
Konf 11/2018 - 16 15. 1. 2019 B I. Komplexnost úpravy odpovědnosti bezpečnostního sboru za újmu způsobenou jeho příslušníkovi porušením právní povinnosti při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby v zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, neumožňuje posoudit odpovědnost za tytéž újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. II. Pravomoc rozhodnout o nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené příslušníku bezpečnostního sboru rozhodnutím, jehož nezákonnost představuje porušení právních povinností ozbrojeným sborem, má správní orgán.
1 Azs 430/2018 - 38 10. 1. 2019 B Ustanovení §77 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců je nutno vykládat v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/109/ES tak, že platnost povolení k trvalému pobytu může být cizinci zrušena tehdy, pokud mu byl trvalý pobyt povolen na základě náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, přičemž tento stav byl způsoben podvodným jednáním cizince.
10 Afs 43/2018 - 45 10. 1. 2019 B Doba prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně končí až dnem, kdy byla poskytovateli dotace vrácena dlužná částka (§22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). To platí i v případě, že správní orgán nepostupoval v řízení o odvolání proti platebnímu výměru, kterým byla uložena povinnost zaplatit odvod, bez zbytečných průtahů, a penále tak během odvolacího řízení dosáhlo své maximální zákonné výše. Penále lze v takové situaci nanejvýš prominout (§22 odst. 14 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), ale ve vyměřovacím řízení jej nelze snížit – už vůbec ne proto, že příjemce dotace nedbal předběžné vykonatelnosti platebního výměru (§109 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) a s platbou odvodu vyčkával až na pravomocné skončení odvolacího řízení.

Za rok 2019 bylo zveřejněno 55 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 2 stran v čase 0,085 ms (z toho 0,030 ms NoSQL).