Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2019

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
10 Azs 301/2019 - 40 23. 12. 2019 B Povinnost opustit území České republiky [§50a odst. 3 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky] uložená cizinci, který je rodičem nezletilého občana České republiky, o kterého výlučně pečuje, je v rozporu s čl. 14 odst. 4 větou druhou Listiny základních práv a svobod, podle níž občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.
9 Afs 87/2018 - 38 19. 12. 2019 A Zrušením odvolacího rozhodnutí soudem nedochází k zahájení nového odvolacího řízení, ale k pokračování odvolacího řízení původního. Žalovaný odvolací orgán je proto povinen v novém rozhodnutí o odvolání v souladu s §111 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vypořádat veškeré námitky odvolatele, které mu byly doručeny do doby, než vydá nové rozhodnutí o odvolání.
10 Azs 263/2019 - 30 19. 12. 2019 B Správní orgán se musí při rozhodování o zrušení povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zabývat tím, zda rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu nebude mít nepřiměřený dopad na soukromý a rodinný život účastníka řízení (podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských a základních svobod, sdělení č. 209/1992 Sb.), pokud to účastník z konkrétních rodinných důvodů výslovně namítne.
2 Afs 4/2019 - 35 19. 12. 2019 B Jestliže je s ohledem na §38 odst. 1 větu druhou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nutné za účelem uplatnění daňově uznatelného výdaje převést v cizí měně vyjádřenou cenu, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl (ve smyslu §10 odst. 5 téhož zákona), na české koruny a tento poplatník, který nevede účetnictví, zvolí k přepočtu jednotný kurs, použije se jednotný kurz pro to zdaňovací období, v němž poplatník věc prokazatelně nabyl.
9 As 263/2018 - 33 19. 12. 2019 B Stavebník nemůže mařit kontrolní prohlídku rozestavěné stavby [§133 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] toliko s vysvětlením, že na stavbě fakticky bydlí a že by tato prohlídka zasahovala do ochrany jeho obydlí. To platí i přesto, že samo o sobě není vyloučeno, aby rozestavěná stavba fakticky byla „obydlím“ ve smyslu Listiny základních práv a svobod a relevantní judikatury.
8 As 261/2018 - 58 19. 12. 2019 B Při aktualizaci evidence půdy (§3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a posouzení trvání nájemního vztahu správní orgán nemůže setrvat na doslovném výkladu textu smlouvy, ale přihlíží mimo dalších okolností zejména k významu smlouvy, který chtěly smluvní strany stanovit, a to s respektem k jejich dovoditelné vůli. Smluvní ujednání o „přiznání vlastnického práva oprávněné osobě“ je proto třeba vztáhnout i na přechod vlastnického práva na obec dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
1 Afs 458/2018 - 42 18. 12. 2019 A Úkon správce daně spočívající v zamítnutí žádosti daňového subjektu o odročení termínu výslechu svědka je procesním úkonem, kterým se upravuje vedení řízení. Tento postup správce daně nemůže představovat zásah ve smyslu §82 s. ř. s., proti němuž by bylo možné se bránit zásahovou žalobou.
6 As 167/2019 - 36 18. 12. 2019 B Provozovatel vozidla (poplatník) je aktivně legitimován k podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v bezodkladném nevrácení částky uhrazené provozovatelem vozidla na výzvu podle §125h zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, po lhůtě splatnosti, i v případě, že za něj byla určená částka uhrazena jinou osobou (plátce).
1 As 299/2019 - 42 18. 12. 2019 B Výskyt stromů rostoucích v tzv. dopadové vzdálenosti od dráhy sám o sobě nepředstavuje nebezpečí pro dráhu ve smyslu §10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Správní orgány jsou podle tohoto ustanovení oprávněny přijmout opatření k zabránění pádu stromů jejich pokácením pouze po zjištění konkrétních okolností (např. stáří či zdraví stromu, stav kořenového systému, morfologie terénu, stav podloží), ze kterých vyplývá hrozící reálné nebezpečí jejich pádu.
1 Afs 168/2019 - 48 18. 12. 2019 B V případě, že daňový subjekt učinil podání podle §21 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (požádal o doručování na jím zvolenou adresu) u jednoho konkrétního správce daně, nemohl důvodně předpokládat, že tento úkon bude účinný vůči všem správcům daně na území České republiky ve všech daňových řízeních, a to i pro případy daňových řízení zahajovaných v budoucnu, ačkoli vůči nim žádný takový úkon neučinil.
12 Ksz 6/2019 - 110 18. 12. 2019 B Osoba, která byla pověřena v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce, není navrhovatelem, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce podle §8 odst. 5 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.
1 As 393/2019 - 37 17. 12. 2019 A Ustanovení §7 odst. 2 ve spojení s §30 odst. 2 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, vyžaduje, aby veškeré (i dílčí) úkony v rámci testování a posuzování mléčné užitkovosti hospodářských zvířat v chovech nebo v testačních zařízeních vykonávaly pouze odborně způsobilé osoby. Tato povinnost se týká i odebírání testovaných vzorků a jejich odesílání do testačního zařízení.
1 As 213/2019 - 36 16. 12. 2019 B Pravomocné usnesení o zrušení vysokoškolských diplomů dle §156 odst. 2 správního řádu představuje svými účinky „rozhodnutí ve věci“, které může být předmětem obnovy řízení podle §100 správního řádu i žaloby podle §65 s. ř. s.; opožděné podání žaloby proti uvedenému usnesení přitom nijak nevylučuje naplnění důvodů pro podání žádosti o obnovu řízení ze strany absolventa, o jehož diplomy se jedná.
9 As 280/2019 - 39 16. 12. 2019 B Povinnost uveřejnění informace o zřízení stálého automatického technického systému k pořizování zvukových, obrazových nebo jiných záznamů z míst veřejně přístupných podle §24b odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je naplněna i uveřejněním informace v lokálním periodiku dostupném způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3 As 322/2017 - 70 16. 12. 2019 B I. Uložení povinností dle §86 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nemá sankční charakter. Jeho cílem je uvedení poškozených, zničených nebo změněných částí přírody do stavu, v jakém se nacházely před nedovoleným zásahem, a není-li to možné, kompenzace vzniklé ekologické újmy provedením vhodných opatření. II. Povinnost k odstranění nebo nápravě škodlivých následků vzniklých neoprávněným zásahem do části přírody a krajiny podle §86 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, musí vycházet z porovnání stavu dotčené části životního prostředí před zásahem a po něm. III. §68 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ukládá reparační povinnost nikoli vlastníku nemovitosti, na níž se nachází chráněná část přírody či krajiny, ale tomu, kdo jí zničil, poškodil či nedovoleně změnil.
5 As 203/2017 - 28 13. 12. 2019 A Při zjištění přestupku dle §125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, spočívajícího v tom, že řidič motorového vozidla drží telefonní přístroj při jízdě, nebude zasahující policista zpravidla oprávněn vyzvat dle §34 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, tohoto řidiče k vydání předmětného mobilního telefonu jakožto věci důležité pro řízení o přestupku ani řidiči takovou věc následně dle §34 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, za tímto účelem odejmout.
10 Ads 162/2019 - 34 12. 12. 2019 B Částky vynaložené zaměstnavatelem na pojištění profesní odpovědnosti daňového poradce a na členské příspěvky Komoře daňových poradců ČR lze považovat za příjem zaměstnaných daňových poradců, který se zahrnuje do vyměřovacích základů zaměstnanců pro odvod pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dle §5 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2006).
9 Ads 214/2018 - 63 12. 12. 2019 B Správní akt vydaný podle §16 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kterým zdravotní pojišťovna rozhoduje o úhradě zdravotních služeb jinak zdravotní pojišťovnou nehrazených, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s.
9 As 236/2018 - 19 12. 12. 2019 B Dle §117 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2012, vydání certifikátu autorizovaného inspektora musí předcházet v širším slova smyslu „konsensus" stavebníka a všech osob, které by jinak byly účastníky stavebního řízení (§109 stavebního zákona). Tento „konsensus“ může být dán na počátku řízení (dotčené osoby výslovně vyjádří souhlas se stavbou či ve svém vyjádření ke stavbě nepředloží žádné námitky) nebo jej může být dosaženo později v rámci jednání autorizovaného inspektora s dotčenými osobami, které námitky předložily. V posledním případě inspektor přiloží k certifikátu i způsob vypořádání námitek. Nečinnost či „mlčení“ dotčené osoby však nelze vykládat jako implicitní „souhlas“ či – slovy zákona – jako její „vyjádření“, které je dostačující k tomu, aby mohl být vydán certifikát dle §117 odst. 1 stavebního zákona.
1 As 327/2019 - 109 10. 12. 2019 A I. Zjistí-li služební funkcionář v průběhu řízení o propuštění příslušníka ze služebního poměru (ve smyslu §42 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), že jsou pravděpodobně naplněny dva zákonné důvody propuštění ze služebního poměru, které vedou ke stejnému výsledku (tj. propuštění příslušníka), avšak jsou spojeny s různými důsledky, pokud jde o intenzitu dotčení práv příslušníka, je povinen zkoumat naplnění obou důvodů, zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a příslušníka případně propustit z obou důvodů. Takto nebude postupovat pouze tehdy, pokud konkrétní okolnosti takový postup vylučují. Tyto okolnosti musí služební funkcionář v rozhodnutí srozumitelně vyložit a svůj postup řádně odůvodnit. II. Důsledky rozhodnutí o propuštění příslušníka dle §42 odst. 1 písm. h) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti a dle §42 odst. 1 písm. j) téhož zákona z důvodu p ...
1 Afs 429/2018 - 41 10. 12. 2019 B I. Náhrada mzdy za dovolenou patří mezi osobní náklady, a je tudíž odčitatelnou položkou na podporu výzkumu a vývoje upraveném v §34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. II. Odpočet opravňuje daňový subjekt při splnění zákonných podmínek definovaných v §34a až §34e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, uplatnit tyto náklady nejen jako daňově uznatelné výdaje ve smyslu §24 odst. 1 téhož zákona, ale umožňuje je odečíst od základu daně také ve formě odpočtu, tedy dvakrát, ve druhém případě ovšem jen v části odpovídající prokázanému a odděleně evidovanému poměru běžných pracovních činností a činností prováděných při realizaci projektu výzkumu a vývoje.
4 Ads 226/2019 - 47 10. 12. 2019 B I. Není důvodu omezit účast na kolektivním vyjednávání podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, výlučně na organizace zaměstnavatelů vzniklé do 31. 12. 2013 na tzv. evidenčním principu podle §9a odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, resp. po 1. 1. 2014 podle §3025 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. II. Odlišná právní forma právnické osoby (například zájmové sdružení právnických osob nebo spolek), která jinak nevylučuje účast na kolektivním vyjednávání, nemůže být důvodem neumožnit této právnické osobě kolektivně vyjednávat. Relevantním kritériem pro posouzení způsobilosti účastnit se kolektivního vyjednávání je účel, pro který byla právnická osoba svými členy založena a k jehož naplnění vyvíjí dosavadní činnost. V něm se odráží vůle zaměstnavatelů sdružených do této právnické osoby zapojit se do kolektivního vyjednávání s cílem uzavřít kolektivní smlouvu vyššího stupně.
9 As 185/2018 - 48 10. 12. 2019 B Držitelem poštovní licence podrobněji rozlišené služby poskytované v rámci jednotlivých skupin základních služeb vymezených v §3 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, nejsou z pohledu tohoto zákona veličinou, která by měla samostatně (odděleně od komplexu poskytovaných základních služeb) vykazovat dodržování nákladově orientovaných cen, a neupíná se k nim proto jako k samostatné kategorii ani dohled Českého telekomunikačního úřadu nad dodržováním nákladově orientovaných cen ve smyslu §37 odst. 1 zákona o poštovních službách.Český telekomunikační úřad není v rámci dohledu nad dodržováním zásady nákladově orientovaných cen poštovních služeb poskytovaných v rámci základních služeb povinen shromažďovat údaje o nákladech na skupiny poštovních služeb spadajících do základních služeb v jiném rozlišení, než jak jsou tyto skupiny definovány v zákoně o poštovních službách.
2 Azs 300/2018 - 51 6. 12. 2019 B Nejvyšší správní soud podal návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení §80 odst. 1 a 2 s. ř. s.
6 Ads 178/2019 - 28 5. 12. 2019 A Postup podle čl. 95 odst. 2 Ústavy nelze procesním úkonem stěžovatele vynutit, neboť posouzení ústavnosti aplikované právní normy, a případné předložení věci Ústavnímu soudu, je v diskreci Nejvyššího správního soudu. Námitku neústavnosti aplikované právní normy lze podřadit pod kasační důvod ve smyslu §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
9 As 164/2018 - 36 5. 12. 2019 A Pokud správní orgán v rozporu s §125g odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017, nevedl společné řízení, a uložil proto dvěma samostatnými rozhodnutími pokuty, jejichž celková výše je v rozporu se zásadou absorpce (§125g odst. 3 téhož zákona), jde o vadu řízení, která má vliv na zákonnost pouze později vydaného správního rozhodnutí o některém ze sbíhajících se správních deliktů. V pořadí první vydané správní rozhodnutí žádným způsobem veřejná subjektivní práva nezkracuje.
6 Ads 118/2019 - 40 4. 12. 2019 B Žalobou na nečinnost se nelze domáhat rozhodnutí o žádosti, jíž se účastník v průběhu správního řízení domáhal nahlédnutí do spisu podle §38 správního řádu, jelikož nejde o „rozhodnutí ve věci samé“ ve smyslu §79 odst. 1 s. ř. s.
10 As 241/2019 - 36 4. 12. 2019 B I. Provozovatel vozidla nebyl osobou dotčenou jednáním osoby podezřelé ze spáchání přestupku, proto nebylo třeba provozovatele vozidla vyrozumět o odložení věci ve smyslu §66 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném od 1. 10. 2016. II. Pokud výrok rozhodnutí o správním deliktu provozovatele vozidla (§125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017) obsahuje též zmínku, že provozovatel spáchal delikt "z nedbalosti", aniž to správní orgán v odůvodnění jakkoliv rozvede, je takové rozhodnutí nezákonné.
2 Azs 113/2019 - 24 28. 11. 2019 B Prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu cizince za účelem studia nelze podmiňovat doložením dokladu o zajištění ubytování, neboť je to v rozporu s přímo účinným čl. 12 směrnice Rady 2004/114/ES.
1 Azs 225/2019 - 17 28. 11. 2019 B Jedním z případů, kdy zvláštní zákon podle §72 odst. 1 s. ř. s. stanoví k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu jinou lhůtu, je ustanovení §172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, které v případě žaloby proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění zkracuje lhůtu k podání žaloby na 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.
6 Azs 155/2019 - 18 28. 11. 2019 B Zajištění za účelem správního vyhoštění dle §124 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, lze aplikovat nezávisle na existenci lhůty k vycestování stanovené soudem v rámci uložení trestu vyhoštění. Běh lhůty k vycestování stanovené v návaznosti na trest vyhoštění má však význam pro posouzení, zda zajištění v režimu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, v době, kdy tato lhůta ještě neskončila, bylo skutečně nezbytným a přiměřeným opatřením.
Konf 10/2019 - 14 28. 11. 2019 B Princip ochrany legitimních očekávání se nevztahuje na očekávání účastníků ohledně místa (fóra) pro řešení jejich sporu (tedy před soudem či před správním orgánem). Jádrem ochrany legitimních očekávání je především princip předvídatelnosti postupu a konečného rozhodnutí orgánu veřejné moci.
1 Afs 54/2019 - 25 27. 11. 2019 B I. „Stanovená daň“ dle §250 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, je pravomocně stanovenou daní dle §147 téhož zákona. Pokuta za opožděné tvrzení daně dle §250 daňového řádu je příslušenstvím daně a sleduje její osud. Dojde-li ke změně výše „stanovené daně“, změní se i výše uložené pokuty. II. Při výpočtu pokuty za opožděné dodatečné daňové tvrzení na daň vyšší než poslední známou daň musí správce daně od konečné výše daně odečíst včasně tvrzenou (a vyměřenou) daň; ta není předmětem deliktu a nemůže se projevit ve výši uložené pokuty. Teprve z takto zjištěného rozdílu lze odvodit výši pokuty dle pravidel stanovených v §250 daňového řádu.
4 As 292/2019 - 30 27. 11. 2019 B Právo na peněžitou náhradu za výstrojní náležitosti za dobu trvání služebního poměru, které vojákovi z povolání nemohly být poskytnuty, dle §91 odst. 2 věty druhé zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nezaniká v případě zániku služebního poměru vojáka z povolání.
4 As 276/2019 - 47 27. 11. 2019 B I. Dodavatel předkládal zadavateli k prokázání splnění kvalifikace dle §57 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (prosté) kopie dokladů. Listinou splňující tento požadavek byl i výtisk datového souboru opatřeného uznávaným elektronickým podpisem bez provedení autorizované konverze dle §22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. II. Liberační důvod dle §121 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, mohl být naplněn i tehdy, pokud se zadavatel v dobré víře řídil metodickým stanoviskem uveřejněným Ministerstvem pro místní rozvoj vydaným v rámci jeho věcné působnosti, aniž by zadavateli muselo být zjevné (např. z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo z judikatury správních soudů), že tento výklad není správný.
9 As 291/2019 - 33 27. 11. 2019 B Absolventům vysoké školy, jejichž nynější vysokoškolské studium nepřesáhlo standardní dobu studia, je na základě pravidla uvedeného v §58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění novely provedené s účinností od 1. 9. 2016 zákonem č. 137/2016 Sb., možné započíst do doby studia pouze dřívější řádně neukončená studia po účinnosti této novely a poplatek za delší studium jim vyměřit pouze v případě studií zahájených až po tomto datu.
1 Ads 24/2018 - 61 26. 11. 2019 A Samotné snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod na 55 let nemá na aplikaci §76a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádný vliv. Uvedené ustanovení se proto při výpočtu výše procentní výměry důchodu použije jen tehdy, pokud pojištěnec splní podmínku výkonu zaměstnání aspoň po dobu 15 let v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (popřípadě 10 let, jde-li o takové zaměstnání v uranových dolech), které bylo podle předpisů účinných před 1. 1. 1993 zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, aniž by přitom bylo podstatné, zda byl jeho důchodový věk takto stanoven s ohledem na uvedenou skutečnost, či z důvodů jiných.
1 As 210/2019 - 29 26. 11. 2019 A Rektor vysoké školy musí v rozhodnutí o odvolání děkana z vlastního podnětu (§28 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) uvést konkrétní důvody, pro které má za to, že děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. Pokud své rozhodnutí odůvodní pouze v obecné rovině a odkáže na skutečnosti uvedené v zápisech ze zasedání akademických senátů (jak tomu bylo v posuzované věci), je nutno jeho rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné.
9 As 153/2018 - 45 22. 11. 2019 B Řízení o pozemkových úpravách není čistě procesním postupem směřujícím k vydání rozhodnutí, nýbrž komplexním postupem s bezprostředními dopady do věcných práv účastníků řízení.Pokud tedy přechodné ustanovení uvedené v §22 odst. 8 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, jímž byl s účinností od 1. 1. 2013 změněn zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, hovoří o řízení o pozemkových úpravách, pak o něm hovoří jako o komplexním procesu s dopady v rovině procesněprávní i hmotněprávní.
8 Afs 361/2018 - 49 21. 11. 2019 A Dojde-li v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ke změně žalobou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení postupem podle §123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, odpadne předmět řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o takové žalobě [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
1 Ads 272/2019 - 43 21. 11. 2019 B I. Nelze ztotožňovat pojem "rozvržení pracovní doby" (ve smyslu §84 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a pracovní dobu coby časový úsek, po který zaměstnanci skutečně byli povinni práci vykonávat, nebo byli připraveni na pracovišti k jejímu výkonu [podle §78 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce]. II. Pojmy „pracovní doba“ a „doba odpočinku“ se vzájemně vylučují (zaměstnanec buď pracuje, nebo odpočívá). K prokázání odpovědnosti za správní delikt podle §28 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, je třeba dostatečně objasnit, jaký časový úsek představoval (skutečnou) pracovní dobu, a jaká tedy byla doba nepřetržitého odpočinku v týdnu.
1 As 43/2019 - 25 20. 11. 2019 B K prekluzi odpovědnosti za přestupek nemůže dojít v důsledku tvrzené nepřiměřené délky řízení před krajským soudem, neboť ve věcech přestupků lhůta pro zánik odpovědnosti po dobu řízení před soudem podle §41 s. ř. s. neběží
8 As 317/2018 - 37 20. 11. 2019 B Provádění měření zraku refraktometrem představuje zdravotní službu ve smyslu §2 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, k jejímuž výkonu jsou oprávněni oftalmologové a optometristé (§11 odst. 2 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních). Provádí-li takové měření osoba nesplňující kvalifikační předpoklady pro výkon povolání optometristy či oftalmologa, dopouští se poskytování zdravotnických služeb bez patřičného oprávnění [§115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění účinném do 30. 6. 2017], a to i tehdy, pokud je držitelem živnostenského oprávnění pro provozování vázané živnosti očního optika (příloha č. 2 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností).
8 As 368/2018 - 40 20. 11. 2019 B I. Podmínka pro udělení státního občanství stanovená v §14 odst. 7 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, se týká prokázání výše a zdroje příjmů žadatele. Není tedy v případě pochybností o naplnění této podmínky povinností správního orgánu vyzývat žadatele k doložení skutečností pojících se k jeho majetkové situaci (např. výdaje a životní náklady). II. Podmínka prokázání výše a zdroje příjmů za období posledních 3 let (§14 odst. 7 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky), není u žadatele o státní občanství splněna tehdy, jestliže jsou jeho veškeré tvrzené a řádně prokázané příjmy mimořádně nízké (nedosahují ani výše minimální mzdy či životního minima rodiny).
12 Ksz 5/2019 - 87 20. 11. 2019 B I. Přiměřené použití trestního řádu podle §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, nebrání tomu, aby kárný soud provedl dokazování za účelem zjištění splnění podmínek schválení dohody o vině a kárném opatření, ačkoliv podle §314q odst. 5 trestního řádu soud při projednání návrhu na schválení dohody o vině a trestu neprovádí dokazování. II. Důvodem pro neschválení dohody o vině a kárném opatření podle §314r odst. 2 trestního řádu, pokud jde o sjednané kárné opatření, je pouze situace, pokud je kárné opatření zcela zjevně nepřiměřené závažnosti spáchaného kárného provinění.
4 Azs 235/2017 - 39 19. 11. 2019 A Požádá-li cizinec během doby k opuštění území o stanovení nové doby k opuštění území podle §50a odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném od 18. 12. 2015, z důvodů podle §174a odst. 2 téhož zákona, vydá policie v novém řízení nové rozhodnutí podle §101 písm. c) správního řádu, ve kterém stanoví cizinci novou dobu k opuštění území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů, a to i opakovaně, vždy nejdéle na 180 dnů.
1 Afs 148/2019 - 59 19. 11. 2019 B I. Nevymezí-li správce daně při zahájení daňové kontroly (§87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) výslovně její rozsah, má se za to, že daňová kontrola je zahájena v nejširším možném rozsahu, tedy že se týká všech okolností souvisejících s předmětem kontroly. II. Skutečnost, že na základě vyjádření daňového subjektu došlo k částečné změně výsledku kontrolního zjištění, neznamená, že by se daňový subjekt mohl opakovaně vyjadřovat i k těm částem výsledku kontrolního zjištění, které zůstaly nezměněny (§82 odst. 2 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád).
8 As 244/2018 - 82 14. 11. 2019 A I. Je-li povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, Nejvyšší soud, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti podle tohoto zákona (ve znění účinném do 23. 4. 2019) předseda Nejvyššího soudu (§20 odst. 5 citovaného zákona). II. Neumožňuje-li vnitřní informační systém povinného subjektu vyhledat na základě konkrétního kritéria požadované informace (rozhodnutí), u nichž není nezbytně nutně dána potřeba samostatné a dále podrobněji strukturované evidence (zde rozhodnutí Nejvyššího soudu o ustanovení zástupce), je vyhledávání takových informací (rozhodnutí) v jednotlivých spisech povinného subjektu mimořádně rozsáhlým ve smyslu §17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. III. Upustit na základě majetkových poměrů žadatele od úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací dle §17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či ji snížit, lze bez dalšího pouze tehdy, pokud povinný subjek ...
6 As 126/2019 - 21 14. 11. 2019 A Podání je ve smyslu §37 odst. 5 správního řádu platně učiněno, jen pokud správnímu orgánu skutečně dojde; z §40 odst. 1 písm. d) správního řádu, který pouze upravuje počítání lhůt, nikterak nevyplývá, že by se podání mělo v rozporu s textem §37 odst. 5 správního řádu považovat za učiněné i v případě, že držitel poštovní licence adresátovi zásilku nedoručí, a podání se tak do dispozice správního orgánu vůbec nedostane.
8 Afs 238/2019 - 30 14. 11. 2019 B Jestliže jednání správního orgánu, v němž žalobce spatřuje nezákonný zásah, bylo ze své povahy trvající, a nikoliv jednorázové, běh subjektivní lhůty pro podání žaloby na určení, že zásah byl nezákonný, nelze odvíjet od zahájení takového jednání (§84 odst. 1 s. ř. s.).

Za rok 2019 bylo zveřejněno 287 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 6 stran v čase 0,121 ms (z toho 0,037 ms NoSQL).