Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2019

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
5 Ads 281/2018 - 35 1. 8. 2019 B Pokud byl stěžovatelův zdravotní stav, s nímž byl srozuměn, takového charakteru, že vyžaduje opakovanou lékařskou péči, jejíž potřeba nastala i během pobytu v zahraničí obdobně, jako by nastala i v případě, pokud by nevycestoval mimo Českou republiku (svůj stát pojištění), nelze poskytnutí takové péče v zahraničí považovat za péči neodkladnou ve smyslu §14 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
9 As 155/2018 - 48 25. 7. 2019 B Advokátní koncipient nemůže vlastním jménem a na vlastní účet poskytovat právní služby ve smyslu §1 odst. 2 věty první zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, a to ani se souhlasem advokáta. Takovou činnost nelze považovat za jinou výdělečnou činnost podle čl. 15 odst. 4 usnesení představenstva České advokátní komory č. 1/1997 ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, ve znění účinném od 11. 9. 2010 do 29. 6. 2018.
10 Afs 45/2019 - 55 25. 7. 2019 B Při rozhodování o žádosti o povolení evidovat tržby ve zjednodušeném režimu podle §11 zákona č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb musí správce daně vždy přihlédnout k účelu zákona, kterým je narovnat podnikatelské prostředí bez ohledu na velikost daňového subjektu.
6 Azs 373/2018 - 30 24. 7. 2019 B Při posuzování otázky, zda cizinec plní účel povoleného pobytu, je správní orgán rozhodující ve věcech pobytu cizinců oprávněn sám hodnotit charakter vykonávané výdělečné činnosti cizince (podnikání x závislá práce) a činit si o této otázce vlastní úsudek bez nutnosti obracet se dle §57 odst. 1 písm. a) správního řádu s podnětem k zahájení řízení na příslušný správní orgán rozhodující ve věcech zaměstnanosti.
1 As 318/2018 - 41 23. 7. 2019 B Pojem provozovatele vozidla je v §2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a §2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, vymezen na základě evidenčního principu. Postavení provozovatele vozidla a jeho odpovědnost za správní delikt podle §125f odst. 1 zákona o silničním provozu jsou spojeny se zápisem vlastníka nebo jiné osoby v registru silničních vozidel jako provozovatele vozidla, nikoli s pouhým vlastnictvím vozidla jako takovým. Je tedy nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva, podstatné je, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel.
8 As 257/2018 - 44 18. 7. 2019 B Přiměřená doba na jídlo a odpočinek ve smyslu §60 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, musí být zajištěna příslušníkovi vykonávajícímu nepřetržitou službu i tehdy, pokud jeho zastoupení pro případ naplánované přestávky na jídlo a odpočinek není předem předvídatelně a dostatečně konkrétním způsobem organizačně zabezpečeno.
2 Afs 249/2017 - 66 18. 7. 2019 B Ustanovení §124a daňového řádu se vztahuje jen na případy, kdy v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví došlo ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu.
9 As 123/2019 - 23 11. 7. 2019 B Prodejce může na čokoládových výrobcích prodávaných v České republice použít pro označení směsné složky vymezené v příloze I směrnice 2000/36/ES, o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě, jak označení „čokoláda v prášku“, které je výslovně uvedeno v české verzi této směrnice, tak spojení „čokoládový prášek“, které je českým překladem termínů použitých v jiných jazykových verzích směrnice, neboť všechny jazykové verze směrnice mají stejnou závaznost.
2 Ads 340/2018 - 23 11. 7. 2019 B Nesplnění podmínky bezdlužnosti pro přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném místě podle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění do 31. 12. 2017, lze prominout jen v mezích zákonem předpokládaných úlev; míru výše nedoplatku a nepřiznaného příspěvku nelze zohlednit.
9 As 138/2019 - 35 11. 7. 2019 B Nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s. není bez dalšího jakékoliv nezákonné jednání správního orgánu. Skutečnost, že správní orgán nevrátil žalobci opožděně zaplacenou pokutu ve výši 500 Kč bezodkladně, jak požaduje §125h odst. 7 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, proto nemusí s ohledem na okolnosti případu bez dalšího představovat nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s.
10 Azs 150/2019 - 41 11. 7. 2019 B Ustanovení §75 odst. 1 s. ř. s. nebrání správnímu soudu přihlédnout k dopadu určitých procesních návrhů, které byly učiněny ještě během správního řízení, ovšem příslušný orgán veřejné moci o nich rozhodl až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu. Soud proto při posuzování trvalosti partnerského vztahu ve smyslu §15a odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, přihlédne též k tomu, zda v době probíhajícího správního řízení podaný návrh na rozvod vedl po rozhodnutí správního orgánu skutečně k rozvodu manželství, anebo naopak po rozhodnutí žalovaného byl (účelově podaný) návrh na rozvod vzat zpět.
2 Afs 192/2018 - 74 10. 7. 2019 B Zadavatel je s ohledem na individuální okolnosti veřejné zakázky oprávněn v zadávacích podmínkách předem transparentně specifikovat nediskriminační pravidla, za nichž potenciálním dodavatelům poskytne příslušnou součinnost k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky spočívající v předvedení vzorku zboží určeného k dodání (§56 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách).
4 As 98/2019 - 30 4. 7. 2019 B Aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy (územního plánu) dle §101a odst. 1 s. ř. s. může být založena i tvrzením navrhovatele o zkrácení jeho práva na vymezení dobývacího prostoru založeného platným rozhodnutím o předchozím souhlasu s vymezením dobývacího prostoru dle §24 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon.
9 As 70/2019 - 34 4. 7. 2019 B I. Pojem systémové podjatosti není důvodu vztahovat na jakoukoliv situaci, v níž účastník řízení namítá podjatost všech úředních osob zařazených do správního orgánu, který vede předmětné řízení, pokud je zcela zjevné, že obsahem této námitky není systémové riziko podjatosti, tj. tvrzení, že důvodem podjatosti všech úředních osob je jejich zaměstnanecký, služební či obdobný poměr k subjektu, do něhož je organizačně zasazen příslušný správní orgán a jehož zájmy mohou být v daném řízení dotčeny. II. Nikoliv každá námitka podjatosti je bez dalšího způsobilá zpochybnit nepodjatost rozhodujících úředních osob a ve zcela výjimečných případech nikoliv každá námitka je dokonce způsobilá vyvolat postup podle §14 odst. 3 správního řádu. Pokud však oprávněná úřední osoba vyhodnotí podanou námitku jako na první pohled nedůvodnou a nepředloží ji k rozhodnutí svému představenému, nese riziko, že podjatost bude nakonec shledána v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí ve věci samé, včetně říze ...
5 Afs 242/2018 - 36 2. 7. 2019 B Výhrada vlastnického práva dle §2134 občanského zákoníku působí vůči věřitelům kupujícího (tedy i ve vztahu ke správci daně daňového dlužníka) jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran byly úředně ověřeny (tehdy až ode dne úředního ověření podpisů).
10 Ads 90/2019 - 31 27. 6. 2019 B Dlouhodobější porucha ve státem provozovaném doručovacím systému je výjimečnou okolností, kterou soudy musí zohlednit při posouzení včasnosti doručení elektronického podání (§40 odst. 4 s. ř. s.). Účastník řízení nemůže být procesně odpovědný za to, že při doručení elektronického podání nastala neočekávaná prodleva v řádu několika hodin či dnů způsobená technickou závadou na straně státu.
5 Afs 61/2017 - 37 27. 6. 2019 B Možnost alternativního splnění povinnosti uvedením minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely stanovenou v §3a odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění účinném od 22. 7. 2011 do 31. 8. 2012 měla pouze povinná osoba dle odstavce 1 téhož ustanovení. Tuto povinnost nemohl ani způsobem uvedeným v odstavci 2 za povinnou osobu splnit její dodavatel.
1 Afs 135/2018 - 71 27. 6. 2019 B Na řízení před správními soudy se nepoužije §11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 293/2013 Sb., který od placení soudního poplatku osvobozuje insolvenčního správce nebo dlužníka s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.
8 Azs 14/2019 - 22 26. 6. 2019 B Obecné vyjádření zadrženého cizince neoprávněně pobývajícího na území České republiky, že uvažuje o podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nepředstavuje překážku realizovatelnosti správního vyhoštění a není bez dalšího důvodem vylučujícím jeho zajištění za účelem správního vyhoštění podle §124 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
1 As 454/2017 - 94 25. 6. 2019 B Vydává-li opatření obecné povahy orgán obce nebo kraje v přenesené působnosti, je v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí odpůrcem ve smyslu §101a odst. 3 s. ř. s. tento orgán obce či kraje, nikoli samotná obec či samotný kraj.
2 Azs 101/2019 - 74 21. 6. 2019 B I. Při rozhodování podle §11a odst. 4 zákona o azylu postupuje Ministerstvo vnitra podobně jako v případě §14 tohoto zákona, jelikož i v §11a odst. 4 je užito kombinace neurčitého právního pojmu („důvodů hodných zvláštního zřetele“) a správního uvážení („ministerstvo může“). II. Není nezbytné v rozhodnutí ministerstva výslovně uvést, že neshledalo důvody k uplatnění §11a odst. 4 zákona o azylu, pokud všechny okolnosti, které vedle toho, že musely být zkoumány (a byly zkoumány) jako údajné nové důvody tvrzené žadatelem o azyl, by mohly být rozumně představitelné jako důvody zvláštního zřetele hodné, byly v rámci řízení o opakované žádosti vzaty v úvahu ve své skutkové dimenzi (ministerstvo zkoumalo, zda jsou stejné, anebo nové oproti důvodům v žádosti předešlé) i v dimenzi právní, tedy z hlediska dopadů na životní poměry žadatele. Pokud ministerstvo dospělo k závěru, že není důvodu měnit něco na hodnocení těchto okolností oproti jejich předešlému posouzení, implicitně shledalo, že př ...
1 As 171/2019 - 48 20. 6. 2019 B I. Navrhovatel musí v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tvrdit, jaká újma (§107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.) mu hrozí v důsledku právních účinků napadeného rozhodnutí krajského soudu a potažmo rozhodnutí správního orgánu. Jinými slovy tvrzená újma musí vyplývat z právních účinků rozhodnutí přezkoumávaného v dané věci, nikoliv z rozhodnutí či jiných skutečností, k nimž došlo až následně, neboť odkladný účinek působí vždy ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu, případně též ve vztahu ke správnímu rozhodnutí, k jehož přezkumu řízení před krajským soudem vedlo. Odkladný účinek kasační stížnosti podané proti rozsudku krajského soudu, jehož předmětem je přezkum rozhodnutí o vydaném stavebním povolení, tak nemůže pozastavit (sistovat) účinky později vydaného kolaudačního souhlasu. II. Z dočasné (zatímní) povahy institutu odkladného účinku kasační stížnosti rovněž vyplývá, že skutečnosti, z nichž je hrozící újma dovozována, se musí týkat zejména be ...
7 Afs 373/2018 - 39 19. 6. 2019 B Nastal-li den rozhodný pro přiznání nároku na úrok z nadměrného odpočtu náležející za dobu prověřování (jímž se ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2014, čj. 7 Aps 3/2013-47, rozumí den následující po uplynutí tříměsíční lhůty počínající běžet dnem následujícím po posledním dni příslušného zdaňovacího období) před 1. 1. 2015, kdy nabyl účinností zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a další související zákony, a současně byl před účinností uvedeného zákona ukončen i postup k odstranění pochybností, neuplatní se ustanovení §254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a plátci v takovém případě náleží za období od počátku čtvrtého měsíce od skončení zdaňovacího období, za něž nárok uplatnil, do dne uhrazení nadměrného odpočtu úrok z oprávněně uplatněné částky ve výši stanovené podle §155 odst. 5 daňového řádu.
8 As 302/2018 - 55 18. 6. 2019 B Správní orgán nevede o tom, zda osoba je, či není účastníkem, samostatné řízení; usnesení o tom, zda někdo je, či není účastníkem (§28 odst. 1 spr. ř.) není „rozhodnutím ve věci“ dle §100 odst. 1 spr. ř. Obnova „řízení o účastenství“ proto není přípustná.
Vol 18/2019 - 13 18. 6. 2019 B Z ústavního pořádku, mezinárodního ani unijního práva nelze dovodit povinnost státu zajistit občanům České republiky možnost hlasování ve volbách do Evropského parlamentu ze zahraničí. Stávající právní úprava obsažená v §2, 3 a 30 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, proto není v rozporu s ústavním pořádkem ani s žádnými mezinárodními závazky České republiky.
Ars 8/2018 - 41 13. 6. 2019 B Ačkoli je žádoucí, aby kandidující politické strany uváděly ve své předvolební propagaci přímo pojmy „zadavatel“ a „zpracovatel“ [§16 odst. 6 a §16h odst. 1 písm. c) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky], nedopustila se politická strana přestupku, jestliže v situaci, kdy ještě Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran ani soudy jednoznačně nevyložily požadavky citovaných ustanovení, opatřila své předvolební letáky (pouze) svou zkratkou a údaji o svém sídle, webových stránkách a e-mailové adrese.
1 As 159/2019 - 29 13. 6. 2019 B I. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, neobsahuje samostatnou úpravu podmínek a provedení práva na informace, která by dostatečným způsobem zaručovala ústavní právo na informace a upravovala komplexně jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací ve smyslu §2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. II. Ustanovení §23a odst. 13 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění účinném do 31. 8. 2013 (nyní §23a odst. 14 zákona č. 555/1992 Sb.), představuje zvláštní normu, která omezuje obecný postup podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tím, že stanoví zvláštní důvod pro odmítnutí žádosti o poskytnutí údajů vedených pro účely evidence osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody. Takovými údaji jsou informace, kter ...
9 Afs 64/2019 - 52 13. 6. 2019 B Výzvou k prokázání příjmů dle §38x zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je zahájen postup vedoucí ke zjišťování skutečností rozhodných pro stanovení daně, který se dotýká práv daňového subjektu již tím, že je správcem daně prováděn, a nemusí vyústit ve vydání rozhodnutí. Prostředkem ochrany před nezákonnou výzvou k prokázání příjmů, případně před nezákonným postupem na tuto výzvu navazujícím, je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem dle §82 a násl. soudního řádu správního.
6 Afs 60/2019 - 43 12. 6. 2019 B Poskytne-li pachatel správci cla nesprávný údaj nebo doklad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie [§47 odst. 3 písm. b) zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon] a bude-li mít nesprávnost vliv na výši stanoveného cla, zaniká podle §49 odst. 1 celního zákona odpovědnost pachatele za přestupek pouze tehdy, pokud pachatel nesprávnost v podaném prohlášení či oznámení oznámí správci cla do šedesáti dnů po právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení, a zároveň mu poskytne veškerou součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení. Pokud pachatel uvedeného přestupku lhůtu pro oznámení nesprávnosti zmešká, jeho odpovědnost za přestupek nezaniká, dochází však k podstatnému snížení horní hranice pokuty, kterou lze za přestupek uložit (§49 odst. 2 celního zákona).
11 Kss 1/2019 - 87 10. 6. 2019 B Překročení 24 hodinové lhůty pro rozhodnutí o vazbě, stanovené v čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v §77 odst. 2 trestního řádu, o nejméně 5 minut shledává kárný senát s ohledem na ústavní garanci osobní svobody již za hranicí toho, co by z hlediska naplnění materiálního znaku kárného provinění (tj. společenské škodlivosti) bylo možné ještě tolerovat (§87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).
11 Kss 2/2019 - 51 10. 6. 2019 B V kárném řízení lze dohodu o vině a kárném opatření schválit i tehdy, když nemá kárně obviněný obhájce. Ustanovení §36 odst. 1 písm. d) trestního řádu o nutné obhajobě se v kárném řízení nepoužije.
1 As 320/2018 - 39 6. 6. 2019 B Ustanovení §18 odst. 4 a 5 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, upravující opravný prostředek proti rozhodnutí čestné rady komory, o němž rozhoduje soud, je ve světle §129 odst. 1 s. ř. s. obsoletní. Správní žalobu proti tomuto rozhodnutí podle §65 s. ř. s. nelze považovat za součást dvoustupňového řízení před správním orgánem, tedy disciplinárního řízení před Českou lékárnickou komorou. Dvoustupňové správní (disciplinární) řízení je zachováno tehdy, rozhoduje-li čestná rada okresního sdružení a je-li proti jejímu rozhodnutí podán opravný prostředek k čestné radě komory podle §13 odst. 4 a 5 zákona č. 220/1991 Sb.
2 As 199/2018 - 37 30. 5. 2019 B I. Pokud je zákonem stanoveno, že v určité věci správní orgán zahájí správní řízení z úřední povinnosti (případně jiný postup podobné povahy), jsou-li splněny zákonné podmínky, může být za určitých okolností nezahájení takového řízení nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.). Bude tomu tak tehdy, má-li být v řízení, jež má být takto zahájeno, rozhodováno o subjektivních právech nebo povinnostech jednotlivce. Jednotlivec má subjektivní veřejné právo, aby řízení, v němž má být rozhodnuto o jeho subjektivních právech nebo povinnostech (veřejných, ale i soukromých), byla zahájena tehdy, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené podmínky. Pokud má správní orgán prostor pro správní uvážení, zda i za splnění „vstupních“ (nutných) zákonných podmínek správní řízení zahájit, anebo nikoli, může být správním soudem kontrolováno pouze to, zda správní orgán při úvaze o zahájení, anebo nezahájení řízení dodržel limity správního uvážení. II. V podmínkách České republiky je pojetí právního pohlaví jako biná ...
8 As 254/2018 - 59 30. 5. 2019 B Jestliže silniční správní úřad v řízení o žádosti na určení existence veřejně přístupné účelové komunikace dle §7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dospěje k závěru, že nejsou splněny podmínky pro určení existence takové komunikace, je oprávněn přímo výrokem rozhodnutí deklarovat její neexistenci a nikoliv toliko žádost zamítnout.
2 As 187/2017 - 264 29. 5. 2019 B I. Aktivní věcná legitimace navrhovatele v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je dána, pokud soud dospěje ke skutkovému a právnímu závěru o skutečném vztahu úpravy obsažené v napadené části opatření obecné povahy a právní sféry navrhovatele a zároveň o podstatné nezákonnosti napadené regulace obsažené v opatření obecné povahy posuzované z hlediska kompetenčních, procesních i hmotněprávních předpisů (§101a odst. 1 věta první a §101d odst. 2 věta první s. ř. s.). II. V případě, že úprava obsažená v napadeném opatření obecné povahy skutečně negativně zasahuje do právní sféry navrhovatele, může se navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle§101a odst. 1 s. ř. s. úspěšně dovolat i porušení právních předpisů, jejichž primárním účelem je ochrana veřejného zájmu. Výjimkou jsou případy, kdy je na první pohled zřejmé, že navrhovatelem namítané porušení veřejného zájmu se zcela míjí s právní sférou navrhovatele.
16 Kss 5/2017 - 173 29. 5. 2019 B V řízení o kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a soudních exekutorů není dána pravomoc rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve smyslu §17 odst. 1 s. ř. s.
10 As 2/2018 - 31 29. 5. 2019 B I. Rozšířený senát podle §17 s. ř. s. není povolán řešit judikaturní rozpory v situaci, kdy je zřejmé a objektivně doložitelné, že odchylný právní názor vyjádřený v předchozím rozhodnutí soudu již nemá žádné obecné normativní účinky. II. V případě pochybností o faktickém překonání předchozího právního názoru je povinností senátu Nejvyššího správního soudu věc do rozšířeného senátu předložit. Je to totiž rozšířený senát, kdo je a má být finálním arbitrem své pravomoci (§17 odst. 1 s. ř. s.).
12 Ksz 7/2018 - 160 27. 5. 2019 B I. Udělení pokynu dozorového státního zástupce policejnímu orgánu k vyloučení věci jedné osoby k samostatnému řízení za situace, kdy nebyly splněny podmínky zakotvené v §20 odst. 1 a §23 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, pro použití výjimky ze zásady vedení společného trestního řízení o související trestné činnosti dvou obviněných, z nichž jeden je pachatelem a druhý organizátorem identické trestné činnosti, a pochybení dozorového státního zástupce spočívající v nepodání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce v obydlí jednoho z obviněných s poukazem na nesplnění pokynu k vyloučení jeho věci k samostatnému projednání, ačkoliv ohledně druhého obviněného byl takový návrh podán, nedosahuje intenzity kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, s ohledem na toliko obecnou formulaci příslušných právních norem a princip subsidiarity kárného postihu, z něhož bylo možné vycházet, neboť v příslušné trestní věci uvedená pochybení státního zástupce ...
5 Ads 34/2017 - 28 23. 5. 2019 B Právní úprava dle §5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/2008 Sb. a zákona č. 470/2011 Sb., podle níž se základ daně z příjmů ze samostatné činnosti pro účely stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných nesnižuje o daňovou ztrátu, je v souladu s ústavním pořádkem.
5 Afs 182/2018 - 37 23. 5. 2019 B I. Oprava základu daně a daně je samostatným zdanitelným plněním (§42 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Přestože se váže vždy k již v minulosti uskutečněnému zdanitelnému plnění, uplatňuje ji daňový subjekt vždy samostatně v řádném (nikoli dodatečném) daňovém přiznání, a to nezávisle na původním zdanitelném plnění. K podání daňového přiznání, v němž je oprava uplatněna, je daňový subjekt omezen pouze lhůtou stanovenou v §148 odst. 1 daňového řádu. Tato lhůta náleží i správci daně k vyměření daně (zde: uplatní se standardní časové pravidlo pro uplatnění nároku na odpočet daně dle §73 zákona o dani z přidané hodnoty). II. Povinnost podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v §42 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 3. 2019 ze zákona nelze dovodit.
10 Afs 332/2018 - 29 22. 5. 2019 B Pokud krajský soud postoupil věc jinému krajskému soudu jako soudu místně příslušnému podle §7 odst. 6 s. ř. s., tento krajský soud s postoupením věci souhlasil, a žádný z účastníků nepodal proti usnesení o postoupení věci kasační stížnost, nelze v řízení o kasační stížnosti proti konečnému rozhodnutí krajského soudu zpochybnit místní příslušnost krajského soudu (§7 odst. 2 a 3 s. ř. s.).
2 As 77/2017 - 70 22. 5. 2019 B I. Z ustanovení §8 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve spojení s obecnými požadavky na činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále „koordinátor“) plynoucími z jeho zákonného postavení [§10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“)] plynul i před novelizací tohoto nařízení provedenou nařízením č. 136/2016 Sb. požadavek, aby koordinátor byl v oboru své činnosti aktivní a iniciativní a „myslel dopředu“. Pokud prováděl svou činnost i během realizace stavby, byl povinen, aniž by jej k tomu kdokoli vyzýval, původně zpracovaný plán (§15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb.) přizpůsobovat případným nově se objevivším okolnostem ...
4 Afs 70/2019 - 24 21. 5. 2019 B Při odstraňování údaje o nespolehlivosti stěžovatelky coby plátkyně daně z přidané hodnoty z registru plátců této daně je nezbytné, aby orgány finanční správy postupovaly s nejvyšším urychlením, aby naplnily požadavek §7 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a jednaly „bez zbytečných průtahů“, přičemž celková doba odstraňování údaje musí být vždy přiměřená okolnostem případu.
10 As 228/2018 - 23 16. 5. 2019 B I. Procedura přijímání obecného právního předpisu nemůže představovat nezákonný zásah (§82 násl. soudního řádu správního). II. Ustanovení §4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, které dává vládě kompetenci k prohlášení věci za národní kulturní památku nařízením vlády, není protiústavní.
9 As 56/2019 - 28 16. 5. 2019 B I. V rozhodnutí o uložení správní sankce musí být zohledněna všechna kritéria, jejichž aplikaci zákon s výší sankce spojuje (zde §125e zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017), přičemž nepostačuje toliko prosté vyjmenování těchto zákonných kritérií, aniž by odůvodnění obsahovalo alespoň stručné zdůvodnění, proč a jak tato kritéria dopadají na individuální případ obviněného. II. Obstrukční jednání obviněného v průběhu správního řízení nemůže být správním orgánem použito jako přitěžující okolnost při stanovení sankce za přestupek (§12 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích). Uložená sankce se musí vázat toliko na posouzení protiprávního jednání, za které je obviněný trestán, a okolnosti jeho spáchání, nikoliv na procesní strategii užitou v průběhu řízení ze strany obviněného. Krajský soud při přezkumu sankce, při jejímž uložení správní orgán nezákonně aplikoval přitěžující okolnost (procesní obstrukce v řízení), nemůže nezáko ...
9 As 61/2019 - 33 16. 5. 2019 B Schválení a ověření měřicího zařízení (radaru) podle neplatných technických norem, na něž však odkazuje platné opatření obecné povahy vydané za účelem ověřování Českým metrologickým institutem, samo o sobě neznamená, že výsledek měření rychlosti vozidla není způsobilým podkladem pro rozhodnutí o přestupku (§125c odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích).
1 As 69/2019 - 24 16. 5. 2019 B Podmínky pro rozhodnutí o věci samé bez nařízení ústního jednání podle §51 odst. 1 s. ř. s. nejsou splněny v situaci, kdy žalobce podá návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, jehož obsahem je rovněž žádost, aby došlo k neprodlenému nařízení jednání nebo k vydání rozhodnutí, kterým se napadené rozhodnutí žalované ruší. Ačkoliv Nejvyšší správní soud návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu nevyhoví, nic to nemění na skutečnosti, že žalobce v řízení před krajským soudem požadoval nařízení jednání ve věci, byť svoji vůli v tomto směru vyjádřil alternativně ve vztahu k vydání vyhovujícího rozsudku ve věci.
9 As 329/2017 - 50 16. 5. 2019 B V řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým byla uložena donucovací pokuta dle §129 odst. 1 správního řádu z roku 2004, je možné přezkoumávat pouze to, zda dané rozhodnutí má náležitý podklad, tj. zda exekuce byla nařízena, zda orgánu, který ukládá donucovací pokutu, taková pravomoc náleží, zda jsou splněny podmínky §129 správního řádu z roku 2004 a zda při ukládání donucovací pokuty byla dodržena pravidla řízení. Nelze zejména vznášet námitky věcně zpochybňující samotné podkladové rozhodnutí (exekuční titul).
6 Afs 323/2018 - 38 9. 5. 2019 B V případě, že správce daně v průběhu odvolacího řízení změní způsob doměření daně dle pomůcek podle §145 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a doměří daň na základě dokazování, není předtím povinen vždy (bez dalšího) zahájit daňovou kontrolu.
7 As 308/2018 - 31 2. 5. 2019 B Při vydávání opakovaného povolení k provozování nadlimitního zdroje hluku podle §31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je třeba zohlednit i plnění opatření uložených v předchozím povolení.

Za rok 2019 bylo zveřejněno 134 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 3 stran v čase 0,103 ms (z toho 0,034 ms NoSQL).