Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2019

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
9 As 423/2018 - 29 29. 1. 2019 B Oběť trestného činu, které byla způsobena v důsledku trestného činu těžká újma na zdraví a pravomocným trestním rozsudkem jí byla přiznána náhrada nemajetkové újmy, nemusí prokazovat, že újma spočívala ve ztrátě na výdělku a nákladech spojených s léčením, a má nárok na peněžitou pomoc v této pravomocně přiznané výši nemajetkové újmy až do částky 200 000 Kč, jak plyne z §28 odst. 1 písm. b) ve vazbě na odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů.
5 As 257/2016 - 49 24. 1. 2019 B I. Jednotlivé fáze procesu územního plánování je třeba důsledně dodržovat. Dotčení vlastníci pozemků mohou uplatnit své námitky teprve v závěrečné fázi přípravy návrhu územního plánu, tj. až proti „upravenému a posouzenému návrhu územního plánu“, který je doručen veřejnou vyhláškou ve smyslu §52 odst. 1 stavebního zákona. II. Pokud dotčení vlastníci pozemků nevyužili „upraveného a posouzeného návrhu územního plánu“ k uplatnění plnohodnotné námitky (§52 odst. 2 a 3 stavebního zákona) o nepřiměřenosti zásahu do svého vlastnického práva, potažmo práva na podnikání, nemohou se úspěšně domáhat toho, aby soud tento zásah přezkoumal tzv. v první linii.
7 Afs 288/2018 - 71 23. 1. 2019 B Rozhodnutí o odnětí bankovní licence na základě správního uvážení podle §34 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, není rozhodnutím ve věci správního trestání.
7 As 155/2015 - 223 22. 1. 2019 B Pokud Ústavní soud zruší rozhodnutí rozšířeného senátu a rozhodne přitom o klíčové sporné právní otázce, která byla původně předložena rozšířenému senátu, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí věci, zanikne příslušnost rozšířeného senátu k rozhodování podle §17 odst. 1 soudního řádu správního. V takové situaci rozšířený senát věc bez dalšího vrátí tříčlennému senátu k projednání a rozhodnutí.
7 As 397/2018 - 35 17. 1. 2019 B Výzva k odstranění reklamního zařízení dle §31 odst. 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, musí jasně stanovit, komu je ukládána povinnost konat, v čem přesně tato povinnost spočívá, dokdy má být splněna a jaké mohou být následky jejího případného nesplnění. Právní úprava naopak nevyžaduje, aby jejím obsahem bylo rovněž uvedení úvah, na jejichž základě silniční správní orgán dospěl k závěru, že je splněna zákonem stanovená podmínka umístění reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu.
10 Ads 284/2017 - 42 17. 1. 2019 B Pracovní smlouvy uzavřené za zaměstnavatele (obchodní společnost) i zaměstnance stejnou osobou (statutárním orgánem) v době mezi 1. 1. 2012 a 31. 12. 2013 nejsou automaticky neplatné z důvodu střetu zájmů ve smyslu §22 odst. 2 občanského zákoníku z roku 1964. Správní orgán musí v každém jednotlivém případě zkoumat, zda při právním úkonu nedochází ke střetu zájmů mezi obchodní společností jako zaměstnavatelem na straně jedné a jejím statutárním orgánem jako zaměstnancem na straně druhé.
10 Afs 34/2018 - 49 17. 1. 2019 B Výjimka z povinnosti zálohovat daň (§174 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) se vztahuje pouze na to zdaňovací období, pro které byla povolena. Pokud před uplynutím původní lhůty splatnosti zálohy na daň nastane rozhodný den fúze, a v důsledku toho začne běžet nové zdaňovací období [§17a písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění do 31. 12. 2013], vzniká nástupnické společnosti opět povinnost platit zálohy na daň z příjmů právnických osob podle §38a odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Konf 45/2017 - 14 15. 1. 2019 B Pravomoc Energetického regulačního úřadu rozhodovat spory, jejichž předmětem je splnění peněžité povinnosti uložené zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, nebo sjednané na základě tohoto zákona (§52 odst. 2 citovaného zákona) není omezena jen na případy, kdy jedna ze smluvních stran splnění této povinnosti odmítá, ale dopadá na všechny spory, kde je rozporována povinnost k peněžitému plnění z titulu smluvního ustanovení sjednaného na základě zákona č. 165/2012 Sb.
10 Afs 43/2018 - 45 10. 1. 2019 B Doba prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně končí až dnem, kdy byla poskytovateli dotace vrácena dlužná částka (§22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). To platí i v případě, že správní orgán nepostupoval v řízení o odvolání proti platebnímu výměru, kterým byla uložena povinnost zaplatit odvod, bez zbytečných průtahů, a penále tak během odvolacího řízení dosáhlo své maximální zákonné výše. Penále lze v takové situaci nanejvýš prominout (§22 odst. 14 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), ale ve vyměřovacím řízení jej nelze snížit – už vůbec ne proto, že příjemce dotace nedbal předběžné vykonatelnosti platebního výměru (§109 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) a s platbou odvodu vyčkával až na pravomocné skončení odvolacího řízení.
5 Azs 154/2018 - 29 10. 1. 2019 B Prokazuje-li žadatelka o prodloužení dlouhodobého pobytu svůj příjem způsobem možným, který je zákonem o pobytu cizinců, byť na jiném místě (pro případ žádosti u udělení trvalého pobytu - viz §71 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), v souvislosti s prokazováním příjmů aprobován, a to daňovým přiznáním, nelze tento doklad, který není výslovně v §46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců zapovězen, zcela ignorovat, a bez dalšího jej vyloučit z dokazování. Na tom nic nemění ani fakt, že §46 odst. 7 písm. f) citovaného zákona opravňuje správní orgán vyžádat si platební výměr stvrzující vyměření daně.
2 Azs 210/2017 - 57 9. 1. 2019 B Pobyt na území ČR není samozřejmostí, na kterou má bez dalšího kdokoli právo (čl. 42 odst. 2 Listiny základních práv a svobod); o to více je třeba, aby si cizinec takové možnosti vážil a žil v souladu s pravidly, která v ČR platí.
2 Ads 180/2017 - 27 3. 1. 2019 B Smyslem a účelem té části ustanovení §5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která obsahuje slova „by měly plynout“ (míněno příjmy z toho, co toto ustanovení odkazem na §6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, prohlašuje za příjmy ze zaměstnání), je zajistit, aby i osoby, které fakticky vykonávaly činnosti, jež pro účely výběru daní z příjmů zahrnuje §6 zákona o daních z příjmů pod „závislou činnost“, mj. tedy i činnosti jednatelů spočívající v práci pro společnost, byly po dobu výkonu této činnosti zahrnuty do českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Za rok 2019 bylo zveřejněno 12 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 1 stran v čase 0,050 ms (z toho 0,013 ms NoSQL).