| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 10 As 272/2018 - 188 | 23. 9. 2020 | B | Opatrovník, který byl obchodní společnosti jmenován kvůli střetu zájmů všech členů statutárního orgánu se zájmy společnosti (§165 odst. 2 občanského zákoníku), může zastupovat společnost jen do doby, než bude střet zájmů odstraněn, případně než si společníci zvolí jiného jednatele, střetem zájmů nezatíženého. Tímto okamžikem jeho funkce zanikne faktickou cestou. Soud, jemuž bude doloženo zvolení nových jednatelů, bude nadále jednat jen s nimi. |
| 10 Ads 124/2019 - 69 | 23. 9. 2020 | B | Zaměstnanec, který sice nesplňuje předpoklad vzdělání stanovený pro místo, na němž pracuje (nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců), ale mohl přejít z pracovního do služebního poměru, neboť se při výkonu práce dlouhodobě osvědčil, je po vstupu do služebního poměru považován za státního zaměstnance, který stanovené vzdělání splňuje (§201 odst. 1 a 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě). Fikce stanovená v §201 odst. 2 dopadá i na dosud získanou praxi: nadále tedy nelze postupovat podle §4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a odečítat státnímu zaměstnanci praxi, které nabyl před vstupem do služebního poměru. |
| 2 Afs 229/2018 - 54 | 23. 9. 2020 | B | I. Povaha obchodní činnosti daňového subjektu a její specifika musí najít odraz v tom, jaké rozhodné skutečnosti je tento subjekt povinen tvrdit a prokazovat v souvislosti s vynaložením daňově uznatelných výdajů (nákladů) podle §24 odst. 1 věty první zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. II. Správce daně má při prověřování daňově relevantních tvrzení obchodníka s pohledávkami (i daňových subjektů zabývajících se jiným typem obchodní činnosti podobného charakteru a rozložení obchodních rizik) v první řadě ověřit, zda subjektem deklarované transakce jsou skutečné a zda vskutku spočívají v tom, co je deklarováno. Více než detaily reálnosti jednotlivých pohledávek obchodovaných v určitém souboru je třeba zkoumat celkovou obchodní smysluplnost transakce a to, zda se daňový subjekt v okamžiku, kdy ji uzavíral, mohl domnívat, že mu může s rozumnou pravděpodobností v budoucnu generovat příjem. |
| 2 As 263/2020 - 22 | 22. 9. 2020 | B | U jednání veřejné správy spočívajícího v přemístění vězně ve výkonu trestu odnětí svobody z jedné cely do jiné je pro účely posouzení včasnosti zásahové žaloby (§84 odst. 1 s. ř. s.) nutno rozlišovat mezi samotnou procedurou přemístění (zatěžující vězně nutností sbalit si věci v původní cele a nově si uspořádat životní poměry v cele nové) a výsledkem tohoto přemístění (vedoucím k povinnosti nově setrvávat v cele, jež nemusí umožňovat lidsky důstojné pobývání vězně). Zatímco k ukončení zásahu spočívajícího v proceduře přemístění dojde zahájením pobytu v nové cele, zásah spočívající ve výsledku přemístění (umístění do nové cely) trvá, dokud vězeň v nové cele pobývá. |
| 8 As 318/2019 - 69 | 21. 9. 2020 | B | I. Přizvání osoby k účasti na kontrole dle §6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), nebrání bez dalšího, že taková osoba působí u jiného než kontrolního orgánu, a pro činnost tohoto jiného správního orgánu mohou být kontrolní zjištění též relevantní. Takový postup není ani obcházením speciální úpravy spolupráce mezi kontrolními orgány (§25 kontrolního řádu). II. Zákonnost přizvání určité osoby ke kontrole [§6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)] je na místě posoudit zásadně až v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu založeném na výsledcích dané kontroly. Takové přizvání může představovat nezákonný zásah pouze tehdy, pokud žalobce přímo zkracuje na jeho právech (ve smyslu tzv. „kvalifikované vady“, typicky excesivní postup kontrolního orgánu). |
| 8 Ads 305/2019 - 83 | 21. 9. 2020 | B | Pro stanovení základní úhrady referenční skupiny léčivého přípravku dle §39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je určující stav cen v rozhodném období 21 dnů ode dne zahájení řízení (§12 odst. 1 vyhlášky č. 376/2011 Sb.). Z takto určeného rozhodného období je třeba vyjít i tehdy, zvýší-li správní orgán základní úhradu ve veřejném zájmu (§16 odst. 2 dané vyhlášky). |
| 5 As 237/2020 - 10 | 18. 9. 2020 | B | Požádá-li budoucí navrhovatel krajský soud dle §35 odst. 10 s. ř. s. o ustanovení zástupce z řad advokátů ještě před podáním budoucího návrhu ve věci samé, nelze od něj bezpodmínečně vyžadovat, aby v návrhu na ustanovení zástupce přesně označil žalobní typ či žalovaný správní orgán nebo přesně zformuloval žalobní petit, neboť právě za účelem konkrétní volby vhodného procesního postupu a konkrétní formulace žaloby či jiného návrhu ve správním soudnictví navrhovatel žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů. Na straně druhé lze po takové osobě, byť je právním laikem, požadovat, aby dostatečně vylíčila rozhodující skutkové okolnosti své věci tak, aby mohl krajský soud posoudit, zda má ve věci navrhovatele skutečně smysl vynakládat veřejné prostředky na jeho právní zastoupení, zda je tedy jeho ochrana ve správním soudnictví v dané situaci a v daném čase vůbec možná a zda se takový postup nejeví ve smyslu §36 odst. 3 ve spojení s §35 odst. 10 s. ř. s. jako zjevně neúspěšný (z hlediska pravo ... |
| 1 As 193/2020 - 32 | 17. 9. 2020 | A | Právo člena zastupitelstva městské části hlavního města Prahy předkládat zastupitelstvu městské části návrhy na projednání [§51 odst. 2 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] není veřejným subjektivním právem fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana ve správním soudnictví. Člen zastupitelstva se proto nemůže bránit proti postupu rady městské části hlavního města Prahy, která nezařadila jím navrhované body na program jednání zastupitelstva, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu §82 a násl. s. ř. s. Nezařazení bodu do návrhu programu zasedání zastupitelstva totiž nepředstavuje vrchnostenský akt namířený vůči členu zastupitelstva coby podřízenému subjektu, nýbrž se jedná o vztah mezi jednotlivými orgány téže samosprávy městské části, tj. radou, zastupitelstvem a jeho členem, při sestavování a schvalování programu jednání zastupitelstva. |
| 1 Azs 3/2020 - 70 | 17. 9. 2020 | B | Pokud žadatel o mezinárodní ochranu tvrdí a dokládá, že je v zemi původu trestně stíhán pro urážku vrcholného představitele státní moci (tzv. lese-majesté, urážka majestátu), nelze k jeho azylovému příběhu přistupovat tak, jako by byl stíhán pro obecný trestný čin.Správní orgán je povinen zabývat se zejména povahou skutku, z něhož byl žadatel obviněn, a zhodnotit, zda tento skutek nepředstavuje legitimní vyjádření politického názoru. To platí tím spíše, pokud je země původu dle shromážděných informací autoritářským státem, který omezuje občanská práva, včetně práva svobodně vyjadřovat názory na politická témata. Při úvahách, zda žadateli hrozí při návratu do země původu pronásledování ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, musí správní orgán zkoumat obsah vnitrostátních norem trestního práva, hrozící postih a to, zda a jak je právní úprava trestní odpovědnosti za daný skutek běžně uplatňována ve stejných nebo podobných případech. V důkazní nouzi je přitom třeba postupovat ve pr ... |
| 1 As 210/2020 - 37 | 17. 9. 2020 | B | Ověření totožnosti žadatele o dotaci, včetně jednatelských oprávnění osob zastupujících právnickou osobu, která o dotaci žádá, je jedním z prvotních předpokladů pro poskytnutí dotace (např. §3 zákona č. 252/2007 Sb., o zemědělství). Při přerozdělování veřejných financí musí být postaveno najisto, komu a na jaký účel jsou peněžní prostředky poskytovány. Jen za takové situace je možné náležitě ověřit, zda má právě dotčený žadatel na dotaci nárok a zda lze očekávat, že budou veřejné prostředky použity k zamýšleným účelům. |
| 12 Ksz 2/2020 - 73 | 16. 9. 2020 | B | Rozhodnutí státního zástupce podle §73b odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, o pominutí některého důvodu vazby není jiným rozhodnutím o vazbě podle §72 odst. 1 tohoto zákona, které by mělo za následek plynutí nové lhůty 3 měsíců k rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby. |
| 4 Ads 423/2019 - 70 | 15. 9. 2020 | A | Při přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu schválených podle §17 a §19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako závazných podkladů pro vydání rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného podle §60 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě a rozhodnutí o převedení státního zaměstnance na jiné služební místo podle §61 odst. 1 písm. c) téhož zákona, jsou správní soudy oprávněny posoudit, zda tyto podklady byly schváleny zákonným způsobem, zda sledovaly legitimní cíl a zda existovaly konkrétní okolnosti svědčící o účelovosti zvoleného postupu či o šikanózním nebo diskriminačním jednání služebního orgánu. |
| 4 As 240/2020 - 17 | 11. 9. 2020 | B | Stavebněprávní definice stavby je širší než definice občanskoprávní. Smysl a účel zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, vyžadují, aby jednotlivé části stavby mohly být samostatným předmětem přezkumu ve správním řízení. Skutečnost, že soubor několika svébytných staveb ze stavebněprávního hlediska je v katastru nemovitostí zanesen jako jedna stavba, je pro stavební řízení irelevantní. |
| 4 As 8/2018 - 40 | 10. 9. 2020 | B | Uvedení číselného označení alergenů v těsné blízkosti nebalené potraviny za současného zveřejnění seznamu vysvětlujícího jednotlivá čísla těchto alergenů v blízkosti nabízené potraviny je v souladu s §8 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, i čl. 21 odst. 1 a čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, za předpokladu, že existuje seznam složek, který je spotřebiteli zpřístupněn na vyžádání. |
| 8 Afs 303/2018 - 52 | 10. 9. 2020 | B | Jestliže podvod na DPH spočívající v uplatnění (neoprávněného) nároku na odpočet (§72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) nastal při transakci, které se účastnily pouze dva subjekty, musí být u obou z nich dán záměr se na podvodu podílet s cílem získat neoprávněné daňové zvýhodnění. Závěr o existenci podvodu na DPH v případě takové transakce však může obstát i přesto, že není prokázáno aktivní zapojení obou subjektů na daňovém podvodu, jestliže ze zjištěných objektivních okolností vyplývá příčinná souvislost mezi neodvedením daně jedním z těchto subjektů a uplatněním nároku na odpočet subjektem druhým. Zapojení do daňového podvodu může spočívat i v tom, že jeden ze subjektů svými nestandardními kroky vznik podvodu umožní, i když není jednoznačně prokázáno, že sám byl v důsledku takového postupu zvýhodněn. |
| 6 Afs 176/2019 - 31 | 9. 9. 2020 | B | Ustanovení §75 odst. 1 s. ř. s. stále platí: při přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení ve věci povolení k provozování daňového skladu vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. |
| 1 Afs 313/2019 - 83 | 3. 9. 2020 | B | Opravu výše daně podle §43 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, provádí daňový subjekt dle výslovného znění tohoto ustanovení v dodatečném daňovém přiznání. Pro dodržení lhůty stanovené v §43 odst. 4 téhož zákona je proto rozhodný okamžik podání dodatečného daňového přiznání.Proti platebnímu výměru vydanému poté, kdy v návaznosti na podání dodatečného daňového přiznání zahájil správce daně u daňového subjektu postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu, je přípustné odvolání i tehdy, pokud se doměřená daň neodchyluje od daně dodatečně tvrzené v tomto daňovém přiznání. |
| 6 As 196/2020 - 32 | 2. 9. 2020 | B | Nadměrné nápisy umístěné na budově, v níž se nachází provozovna kasina, viditelné z velké vzdálenosti a směřující do rušné páteřní komunikace ve městě, mají za cíl podporu podnikatelské činnosti a plní funkci prezentační a propagační (reklamní). Porušují tedy zákaz stanovený v §66 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. |
| 6 As 141/2019 - 64 | 28. 8. 2020 | B | Subjektivní práva navrhovatele – vlastníka dotčeného pozemku – nejsou dotčena (§2 s. ř. s.), jestliže navrhuje zrušit změnu platného územního plánu ve formě opatření obecné povahy v situaci, kdy odpůrce napadenou regulaci přebral z původního územního plánu, jenž je změnou upravován a navrhovatel před správními soudy tento původní územní plán nenapadl. V takovém případě by se totiž zrušením změny územního plánu na navrhovatelově právním postavení nic nezměnilo. |
| 5 Afs 266/2019 - 26 | 28. 8. 2020 | B | Bývalý člen skupiny podle §5a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odpovídá v souladu s §5b odst. 2 téhož zákona společně a nerozdílně za daňové povinnosti, které skupině vznikly, a to i za účinnosti §5c odst. 3 tohoto zákona, který upravoval přechod práv a povinností při zrušení skupiny v závislosti na přijatých a uskutečněných plněních, popř. na dohodě členů. |
| 6 As 148/2020 - 28 | 27. 8. 2020 | B | Rozhodnutí o (dopravním) přestupku vydané v příkazním řízení na místě (§91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) může být zrušeno v přezkumném řízení (§94 a násl. správního řádu) pro nesoulad s právními předpisy spočívající například v porušení §3 ve spojení s §50 odst. 3 a 4 správního řádu, tedy pokud správní orgán při vydání příkazu na místě nezjistil dostatečně skutkový stav, nezjistil všechny rozhodné okolnosti nebo pečlivě nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení dosud najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (i toho, co uvedl poškozený jako účastník dopravní nehody, byť formálně vzato není účastníkem přestupkového řízení), jinak řečeno pokud o tehdy zjištěném skutkovém stavu byly, resp. mohly být, důvodné pochybnosti. |
| 8 As 194/2018 - 58 | 27. 8. 2020 | B | Omluvu z ústního projednání přestupku může obviněný učinit i jinou formou, než která je vyhrazena pro podání správnímu orgánu podle §37 odst. 4 s. ř. (např. telefonicky, či prostřednictvím e-mailu bez doplnění). Pokud takto učiněná omluva splňuje další požadavky náležité omluvy dle §74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jedná se o omluvu dostatečnou. |
| 1 Azs 471/2019 - 31 | 27. 8. 2020 | B | Pokud žadatel o pobytové oprávnění odmítne v řízení o této žádosti vypovídat, aniž by výslovně uvedl, že tak činí proto, že by výpovědí mohl způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro přestupek (§55 odst. 4 správního řádu), není povinností správního orgánu dále aktivně zjišťovat důvod odepření této výpovědi a domýšlet, zda by žadatel odpovědí na otázku položenou správním orgánem během výslechu skutečně mohl způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání. |
| 1 Azs 495/2019 - 43 | 26. 8. 2020 | A | Pokud má správní orgán v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění k dispozici konkrétní výpověď cizince o tom, že již v zemi původu čelil zacházení rozpornému s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), a tato výpověď se ve všech podstatných rysech shoduje s obsahem obecného dokumentu o zemi původu poskytnutého správnímu orgánu Ministerstvem vnitra, jde o situaci, v níž je zřejmé, že by mohly být dány důvody znemožňující vycestování cizince podle §179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a správní orgán je povinen si před rozhodnutím o zajištění opatřit závazné stanovisko Ministerstva vnitra k tomu, zda je vycestování cizince možné. Této povinnosti jej nezbavují ani případné procesní nesnáze a časová tíseň. |
| 3 Azs 426/2019 - 34 | 26. 8. 2020 | B | Pokud se nekoná jednání, krajský soud musí zvolit takovou formu vyhlášení rozsudku, která v co nejvyšší míře respektuje ochranu osobních údajů, které se v rozsudku objevují, či ochranu oprávněných zájmů účastníků řízení a dalších fyzických osob v rozsudku identifikovaných. Za určitých okolností postačuje, pokud je rozsudek vyhlášen v plném znění pouze prostřednictvím úřední desky nacházející se v budově soudu a není zpřístupněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude tomu tak například ve věcech azylových (§19 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), ale též v jiných cizineckých věcech, neboť budou zpravidla obsahovat osobní údaje zvláštní kategorie podle čl. 9 nařízení EU 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod anglickou zkratkou GDPR). |
| 3 Afs 163/2018 - 29 | 26. 8. 2020 | B | I. Řízením ve smyslu čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/278 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky se rozumí postup orgánů Unie při prošetřování okolností rozhodných pro uvalení antidumpingového cla na zboží dovážené na trh Unie ze států, které nejsou jejími členy, uplatňování ochranných opatření a přezkum těchto opatření před pozbytím jejich platnosti (tzv. antidumpingové řízení). II. Zastavení řízení podle čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/278 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky se nedotýká jednotlivých celních řízení, která jsou vedena před příslušnými orgány členských států Unie ve věci uložení antidumpingového cla na dovoz tohoto zboží, a nemá vliv ani na trvání celního dluhu vzniklého před zastavením antidumpingového řízení dle u ... |
| 2 As 17/2019 - 49 | 25. 8. 2020 | B | Podmínku zákona vyjádřenou slovy „nemůže se domoci poskytnutí právních služeb“ (§18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do 30. 6. 2018) splní zpravidla jen ten žadatel, který marně oslovil alespoň dva, lépe více advokátů, než se obrátil na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta. To platí i pro žadatele, který se na Českou advokátní komoru se žádostí o určení advokáta obrací opakovaně a může být považován v určitých ohledech za klienta, jemuž se právní pomoc poskytuje jen velmi obtížně. |
| 6 As 270/2019 - 38 | 21. 8. 2020 | B | Jestliže navrhovatel nepodá proti napadenému opatření obecné povahy včas námitky ani připomínky (§172 odst. 4 a 5 správního řádu, resp. §52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), může před správními soudy úspěšně namítat jen nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrce k vydání opatření obecné povahy nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. Může jít jak o normy procesní (typicky porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky), tak i hmotněprávní (typicky porušení ustanovení chránících zájem na ochraně životního prostředí). Námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se správní soud při posuzování důvodnosti návrhu dle §101d s. ř. s. nebude věcně zabývat, neboť nemůže poměřovat důležité ... |
| 2 As 425/2018 - 31 | 20. 8. 2020 | B | Přestupek podle §62 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), může spáchat výlučně právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba, tedy osoba, jež má pro rozhodnou činnost, v souvislosti s níž se má dopustit přestupku, živnostenské oprávnění. Pokud by fyzická osoba provozovala činnost, která je živností volnou, aniž by k tomu měla živnostenské oprávnění a „při té příležitosti“ naplnila některou ze skutkových podstat podle §62 odst. 1 živnostenského zákona, je naplnění těchto skutkových podstat fakticky konzumováno tím, že se dopustila přestupku spočívajícího v neoprávněném podnikání [v daném případě by v úvahu připadal zejména přestupek podle §61 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona]. |
| 2 As 235/2019 - 56 | 20. 8. 2020 | B | I profesionálové, u nichž je agenda zastupování jiných osob před správními úřady a soudy součástí jejich profesního, a nikoliv soukromého života, mají právo na to, aby o nich byly správními úřady postupem podle §5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zveřejňovány osobní údaje pouze minimalisticky, tedy tak, aby bylo zjevné, že táž osoba podává obdobné žádosti o informace u různých městských úřadů, ale zároveň aby ji nebylo možno jasně ztotožnit mezi všemi osobami téhož jména. |
| 6 Azs 192/2020 - 21 | 20. 8. 2020 | B | Právo účastníka správního řízení na odvolání (§170b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) zůstalo nedotčeno zákonem č. 176/2019 Sb.Proti rozhodnutím Ministerstva vnitra vydaným z důvodů taxativně vymezených v §168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, ve znění zákona č. 176/2019 Sb., lze nadále podat odvolání, přestože v těchto případech směřují proti pravomocným správním rozhodnutím. |
| 9 Afs 386/2018 - 25 | 19. 8. 2020 | A | Solidární zvýšení daně dle §16a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze uplatnit pouze za předpokladu, že poplatník dosáhne nejen nadlimitních příjmů, ale tyto příjmy musí také podléhat zdanění základní sazbou daně. |
| 9 Afs 138/2020 - 32 | 19. 8. 2020 | B | Je-li do kapitálové společnosti vložen obchodní závod nebo jeho část, je nabývací hodnotou pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí cena nemovitosti zjištěná podle §23 písm. a) bodu 4 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016, nikoli zvláštní cena podle jeho §18 odst. 1 písm. c), která se použije při samostatném vkladu nemovitosti do kapitálové společnosti. |
| 5 As 138/2019 - 21 | 19. 8. 2020 | B | Existuje-li zákonné ustanovení, pod které lze konkrétní vytýkané jednání subsumovat [zde §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích], není možno takové jednání podřadit pod jinou (sběrnou) skutkovou podstatu [zde §125c odst. 1 písm. k) v návaznosti na §6 odst. 7 citovaného zákona]. Takový postup je v rozporu s principem legality. |
| 10 As 115/2020 - 44 | 18. 8. 2020 | B | Ustanovení §11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle něhož povinné subjekty neposkytnou s výjimkou rozsudků informace o rozhodovací činnosti soudů, chrání nezávislost rozhodovací činnosti soudů. Nedopadá na rozhodovací činnost správních orgánů, včetně rozhodovací činnosti finančního arbitra. |
| 3 As 140/2018 - 64 | 14. 8. 2020 | B | Má-li krajský soud ve věci správního trestání použít zásadu, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod), je nutné, aby nová právní úprava byla změněna ve prospěch pachatele jednoznačným způsobem. Nepostačuje, pokud příznivost nové právní úpravy závisí na výkladu neurčitého právního pojmu. |
| 1 As 387/2019 - 56 | 13. 8. 2020 | B | I. Registrační značka silničního vozidla, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická osoba, je osobním údajem ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Poskytnutí osobních údajů žadateli při vyřízení jeho žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může být nezákonným zásahem podle §82 zákona s. ř. s., pouze tehdy, pokud je zásah dostatečně individualizován, tj. je-li subjekt údajů pro žadatele bez dostatečných překážek ztotožnitelný. V případě registrační značky vozidla je takovou překážkou povinnost žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel prokázat právní zájem na jejich získání, což předpokládá existenci užšího vztahu (např. odpovědnostního) mezi danými osobami, nikoliv pouze znalost registrační značky vozidla. |
| 5 Ads 414/2019 - 30 | 13. 8. 2020 | B | Řízení, ve kterém je podrobeno přezkumu rozhodnutí zdravotní pojišťovny o uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti podle §44 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, na které se vztahuje věcné osvobození od soudního poplatku podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. |
| 6 Afs 125/2020 - 38 | 13. 8. 2020 | B | V odůvodnění zajišťovacího příkazu (§167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), který byl vydán až po rozhodnutí o stanovení daně, není třeba dovozovat přiměřenou pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu v určité výši stanovena, a to ani tehdy, pokud rozhodnutí o stanovení daně dosud nenabylo právní moci. |
| 10 Afs 25/2019 - 27 | 12. 8. 2020 | B | Při posuzování žádosti právnické osoby o prominutí daně nebo příslušenství daně (§259c odst. 2 ve spojení s §259c odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) správce daně zkoumá, zda se závažného porušení daňových nebo účetních předpisů v posledních třech letech dopustili a) samotný žádající daňový subjekt, b) současní členové jeho statutárního orgánu či c) právnické osoby, jejichž statutárním orgánem (či členem statutárního orgánu) je (či byl v předcházejících třech letech) žádající daňový subjekt nebo jeho současný statutární orgán nebo současný člen jeho statutárního orgánu. Tato podmínka tzv. spolehlivosti se naopak nezjišťuje u osob, které ve statutárním orgánu žádajícího subjektu sice během posledních tří let působily, ale v okamžiku posuzování žádosti zde již nefigurují. |
| 1 As 144/2019 - 48 | 12. 8. 2020 | B | Činnost žalovaného coby kolizního opatrovníka, která se projevuje v procesních úkonech vůči soudu, tj. účast (ale i neúčast) na jednání soudu a různá procesní podání a vyjádření, včetně závěrečného návrhu, není činností v oblasti vrchnostenské veřejné správy, žalovaný tedy při jejím výkonu nevystupuje coby správní orgán, a tudíž tato činnost není přezkoumatelná ve správním soudnictví [srov. §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. |
| Ars 2/2020 - 21 | 12. 8. 2020 | B | Politická strana je povinna oznámit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, podle §17b odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích, pouze tehdy, pokud má povinnost si tento účet zřídit (§17a odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích), tedy pouze v situaci, kdy disponuje příjmy z příspěvků ze státního rozpočtu či z darů a jiných bezúplatných plnění [§17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích]. |
| Ars 6/2019 - 33 | 12. 8. 2020 | B | Pokud třetí osoba bez předchozí registrace podle §16e zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje způsobem, který by jinak bylo možno pokládat za volební kampaň, sdělení v neprospěch osoby, která ještě není formálně kandidátem, tedy není uvedena na již registrované kandidátní listině či přihlášce k registraci; nedopouští se tím přestupku podle §16g odst. 1 písm. a) a §16h odst. 1 písm. a) téhož zákona. |
| 1 Ads 114/2019 - 41 | 11. 8. 2020 | B | I. Za prokázanou výši mzdového nároku ve smyslu §9 odst. 1 věty první zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně při platební neschopnosti zaměstnavatele, je třeba považovat jak výši plynoucí z částečné shody (překryvu) tvrzení zaměstnance a údajů poskytnutých zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, tak i takovou výši, kterou úřad práce zjistí z dokladů předložených zaměstnancem podle §6 věty třetí zákona č. 118/2000 Sb. II. Zákonný nárok zaměstnance na minimální mzdu (podle §111 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce) nepředstavuje prokázanou výši mzdového nároku podle §9 odst. 1 věty první zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně při platební neschopnosti zaměstnavatele. Minimální mzda – ve výši platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu – se stane základem pro stanovení mzdového nároku za splnění zákonných podmínek na základě věty druhé téhož ustanovení. III. Je-li mzdovým nárokem uplatňovaným zaměstnancem podle zá ... |
| 6 As 80/2020 - 24 | 5. 8. 2020 | B | Ustanovení §55 věty první zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které stanoví prekluzivní lhůtu pro postih kázeňského přestupku v délce 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání orgán s kázeňskou pravomocí dověděl, má přednost a uplatní se před ustanovením čl. 197 věty první základního řádu ozbrojených sil České republiky (Zákl-1), podle něhož je uvedená prekluzivní lhůta pouze třicetidenní. |
| 2 As 357/2018 - 60 | 31. 7. 2020 | B | I. I v případě, kdy je za správní delikt ukládána pokuta „toliko“ v řádu jednotek tisíc korun je třeba alespoň rámcově odůvodnit konkrétní výši této pokuty [např. pokuta provozovateli vozidla podle §125f odst. 3 zákona a §125c odst. 1 písm. f) bodu 4. ve spojení s odst. 5 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích]. II. Součástí práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je i zásada konstruktivní součinnosti a vlídnosti soudu k účastníkům, a to i k těm, kteří svých procesních práv využívají způsobem, jenž může být v určitém ohledu vnímán jako agresivní a obstrukční. Nedosáhne-li intenzity zneužití práva, je věcí soudu i tak dbát, aby účastník nebyl na svých právech zkrácen jen proto, že se dopustil běžného lidského opomenutí či pochybení, jež lze jednoduše vyjasnit a odstranit. Je-li jednání účastníka zneužitím práva, má být procesní reakce soudu důsledná a nekompromisní, ale vždy zdrženlivá a přezkoumatelná v tom smyslu, ... |
| 2 Azs 344/2018 - 32 | 30. 7. 2020 | A | Pro účely rozhodnutí o žádosti cizince o zaměstnaneckou kartu podle §42g odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba řádně zjistit, jakým způsobem má být pracovní síla cizince využita. Práce v zemědělství mohou být zajišťovány různými právními a faktickými způsoby, přičemž je zásadně na vůli jednotlivých zainteresovaných subjektů, jaký způsob zvolí. Jedna a tatáž faktická činnost (např. sběr plodin z pole) může být vykonávána nejrůznějšími formami soukromoprávních vztahů (typicky zaměstnaneckým vztahem k majiteli či nájemci pole, agenturním zaměstnancem či zaměstnanci jiného podnikatele), a není na tom nic protizákonného ani nežádoucího. |
| 9 Ads 30/2019 - 30 | 30. 7. 2020 | B | Pod pojmem „nejmladší dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek“ dle §30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je třeba v případě, kdy rodič z objektivních důvodů nemůže osobně celodenně a řádně pečovat o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině (např. z důvodu jeho pobytu v nemocnici), rozumět to dítě do 4 let věku, o které skutečně pečuje. |
| 6 As 276/2019 - 48 | 30. 7. 2020 | B | Pro posouzení souladu změny stavby s územně plánovací dokumentací [§126 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] je rozhodující přípustné funkční využití plochy stanovené v územně plánovací dokumentaci, nikoli faktický stav v území. |
| 10 Afs 173/2017 - 58 | 30. 7. 2020 | B | Odvolací orgán je povinen dle §115 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, seznámit odvolatele s odlišným hodnocením skutkového a právního stavu zjištěného v řízení před správcem daně prvního stupně. Rozhodnutí, kterým žalovaný zamítá odvolání a potvrzuje rozhodnutí správce daně v prvním stupni, je třeba ve smyslu §115 odst. 2 věty druhé daňového řádu považovat za rozhodnutí v neprospěch odvolatele. |