Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
6 Ads 209/2019 - 62 10. 11. 2020 B Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle §9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), obecně neporušuje zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.
8 As 120/2020 - 41 10. 11. 2020 B Vyšší soudní úředník, a tedy i asistent soudce, je v soudním řízení správním v řízení u krajského soudu oprávněn rozhodnout podle §35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, o návrhu na ustanovení zástupce.
5 Azs 65/2020 - 31 9. 11. 2020 B V rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. i) zákona o azylu se správní orgán nezabývá věcnými důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nýbrž konkrétním důvodem nepřípustnosti této žádosti. V případě nepřípustnosti žádosti dle §10a odst. 1 písm. c) zákona o azylu správní orgán provede pohovor s žadatelem, kterému umožní vyjádřit se nejen k udělení mezinárodní ochrany jiným členským státem Evropské unie, ale i k dalším skutečnostem, které charakterizují jeho pobyt a životní podmínky v tomto státě; neuvede-li žadatel nic konkrétního, není správní orgán povinen – s ohledem na zásadu vzájemné důvěry – zabývat se v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení tím, jaké jsou v daném členském státě podmínky osob požívajících mezinárodní ochranu, ledaže by o nich existovaly důvodné pochybnosti, které s sebou nesou riziko porušení zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení.
2 As 116/2017 - 94 9. 11. 2020 B I. Rejstřík trestů je při vydávání výpisu z Rejstříku trestů správním orgánem a výsledek jeho činnosti, jakož i nečinnost, podléhají přezkumu správními soudy. II. Výpis z Rejstříku trestů je osvědčením o obsahu evidence, pokud jde o nezahlazená odsouzení a za ně uložené sankce či opatření týkající se konkrétní osoby. Při jeho vydání Rejstřík trestů aplikuje §105 odst. 7 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, podle něhož nedojde k zahlazení odsouzení (případně se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen), bylo-li uloženo ochranné léčení, které dosud nebylo vykonáno nebo jinak ukončeno. III. Namítá-li žadatel o vydání výpisu z Rejstříku trestů, jehož ochranné léčení dosud nebylo ukončeno, že §105 odst. 7 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který Rejstříku trestů brání ve vydání „čistého“ výpisu, je protiústavní, může se podle §82 s. ř. s. domáhat určení, že uvedení jeho odsouzení ve výpisu, který byl jinak vydán v souladu se zákonem, je nezákonným zásahem.
4 Ads 184/2020 - 59 9. 11. 2020 B Po žadateli o dávku pomoci v hmotné nouzi lze spravedlivě požadovat, aby poskytl správním orgánům vyřizujícím jeho žádost o dávku potřebnou součinnost při ověřování jeho sociálních a majetkových poměrů, a to včetně umožnění provedení sociálního šetření v obydlí žadatele dle §63 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
7 Afs 23/2020 - 22 5. 11. 2020 B I. Důkazní břemeno stran prokázání vynaložení veškerého úsilí ve smyslu §30 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném do 30. 6. 2017, nevázne na správním orgánu, ale na subjektu evidence tržeb (zde podnikající fyzická osoba). II. Za vynaložení veškerého úsilí ve smyslu uvedeného ustanovení nelze považovat pouhou žádost podnikající fyzické osoby o zaslání cenové nabídky na zařízení umožňující jí plnit povinnosti uvedené v §18 a násl. zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.
13 Kss 2/2020 - 146 5. 11. 2020 B I. Pouhé držení živnostenského listu soudcem není kárným proviněním (§87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). II. Správou vlastního majetku může soudce dosahovat zisku. III. Při posouzení, zda jiná výdělečná činnost soudce (§85 zákona o soudech a soudcích) spočívající ve správě vlastního majetku nenarušuje důstojnost soudce či důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví, je třeba vážit, zda:- soudce spravuje vlastní majetek, jehož nabytí není spojeno s žádnými pochybnostmi - majetek svým charakterem neznevažuje postavení soudce- způsob využití tohoto majetku neznevažuje postavení soudce- způsob vlastního zapojení do správy majetku neznevažuje postavení soudce- soudce při správě majetku nevyužívá ani nezneužívá svého postavení- správa majetku nezasahuje do plnění pracovních povinností soudce. IV. Nahlíží-li soudce do elektronického systému do spisů jemu nepřidělených, jde o kárné provinění, jen pokud je prokázáno, že tak činil z jiných než pracovních nebo studijních d ...
2 Ads 125/2019 - 75 4. 11. 2020 B Tvrdí-li žadatel o invalidní důchod (§38 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), jehož zdravotní stav má být posouzen posudkovou komisí, že se na komisí určené místo vyšetření nemůže dostavit kvůli svému zdravotnímu stavu, je v případě, že jeho tvrzení je důvodné, třeba vyšetření provést v místě, kam se s ohledem na svůj zdravotní stav může dostavit.
2 As 192/2019 - 55 3. 11. 2020 B I. Nepředložení dohody uzavřené mezi vlastníky souvisejících kanalizací podle §8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, po novele provedené zákonem č. 275/2013 Sb., je překážkou povolení k provozování kanalizace. II. Odmítnutí uzavření dohody je jednak správním deliktem, jednak se žadatel o povolení může domáhat uzavření dohody cestou občanskoprávního sporu. III. Prodlení spojené s vedením soudního sporu mající negativní vliv na odvádění odpadních vod je řešitelné uložením povinnosti veřejné služby.
4 Azs 189/2020 - 26 3. 11. 2020 B Marné uplynutí měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, s výjimkou případu, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti na základě včasné žádosti stěžovatele.
4 Azs 164/2020 - 41 30. 10. 2020 B Jestliže cizinec poté, co s ním zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr, oznámí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (§69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), a podá v zákonem stanovené lhůtě žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru podle §72 téhož zákona, je účinně zpochybněno, že pracovní poměr cizince zanikl (§63 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů). V takovém případě je zpravidla třeba, aby správní orgány posuzující otázku oprávněnosti pobytu cizince na území ve shodě s §57 odst. 2 správního řádu vyčkaly na rozhodnutí soudu ve věci žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
3 As 90/2019 - 37 30. 10. 2020 B Podmínka, podle které může o poskytnutí přímé platby zemědělcům požádat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství [viz §2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb.], je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Relevantní článek 9 odst. 3 tohoto nařízení má za cíl eliminovat z podpory ty osoby, které zemědělskou činnost vykonávají okrajově, bez ohledu na to, zda podnikají či nikoli.
4 As 155/2020 - 42 30. 10. 2020 B Pokud krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace nezohlední, že působnost k rozhodování v těchto věcech dle §20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb., přešla po 1. 1. 2020 na Úřad pro ochranu osobních údajů, a řízení po tomto datu vede s původním žalovaným, poruší §69 s. ř. s. a zatíží řízení vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
9 As 173/2020 - 32 29. 10. 2020 A Závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v centrálním registru oznámení v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.
4 Afs 107/2018 - 46 29. 10. 2020 B Při posuzování otázky, zda rozhodnout o propadnutí či naopak o uvolnění zajištěného dopravního prostředku, nedává §42 odst. 2 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, celním orgánům žádnou jinou alternativní možnost než porovnat hodnotu zajištěného dopravního prostředku s výší daně připadající na zajištěné vybrané prostředky. Existuje-li mezi hodnotou dopravního prostředku a výší daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny zjevný nepoměr, je povinností celních orgánů zajištěný dopravní prostředek uvolnit. (zákon ve znění do 31. 12. 2015)
9 As 139/2020 - 125 29. 10. 2020 B Pořízení závodu a akcií spadá pod předmět veřejné zakázky na dodávky podle §14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
8 Azs 158/2020 - 22 27. 10. 2020 B Nelze-li se u soudu domoci vyslovení nezákonnosti rozhodnutí o zajištění cizince policií dle §125 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky z důvodu, že oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizince („rozhodnutí o přezajištění“) se dosavadní (původní) rozhodnutí o zajištění ruší, je taková vnitrostátní úprava neaplikovatelná pro rozpor s právem Evropské unie, a to s čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (návratová směrnice) a s čl. 6 a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie. Oznámením rozhodnutí o přezajištění cizince tak není původní rozhodnutí o zajištění cizince ze zákona zrušeno, a proto neodpadne předmět řízení a není důvod pro odmítnutí žaloby dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
8 As 86/2020 - 46 27. 10. 2020 B Důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž soud zpravidla nepřizná úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení dle §60 odst. 7 s. ř. s., jsou dány, jestliže procesní postup žalobce (jeho zmocněnce) ve správním řízení ve spojení s následným postupem v řízení před správními soudy byl obstrukční a zjevně cílil na prodlužování řízení za účelem dosažení zániku odpovědnosti za přestupek, a to zejména za situace, kdy tato obstrukční taktika žalobce (jeho zmocněnce) je systémová.
10 As 253/2020 - 31 27. 10. 2020 B I. Sankce za použití nekalých obchodních praktik [§24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění do 30. 6. 2017] je adresována každému podnikateli, který jedná se spotřebiteli a zajišťuje jim dodání zboží či služeb. II. Delikt dle §24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění do 30. 6. 2017, mohla spáchat nejen cestovní kancelář, ale též cestovní agentura, která sama zájezdy neorganizuje a smlouvu o zájezdu uzavírá jako zástupce cestovní kanceláře.
5 As 426/2019 - 26 23. 10. 2020 B Neobsahuje-li řidičský průkaz vydaný smluvním státem Úmluvy o silničním provozu (č. 83/2013 Sb. m. s.) beze zbytku náležitosti uvedené v příloze č. 6 této úmluvy (např. číslování jednotlivých údajů), nelze jej podle §116 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, uznat a vyměnit za český řidičský průkaz.
6 As 9/2020 - 28 22. 10. 2020 B Oprava chyby v katastrálním operátu (§36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí) nezakládá překážku věci rozhodnuté. I při opravě chyby v katastrálním operátu totiž může dojít ke zřejmému omylu ve smyslu §36 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
8 As 32/2020 - 38 22. 10. 2020 B I. Pokud je soudní přezkum usnesení o námitce podjatosti vyloučen podle §70 písm. c) s. ř. s., je z přezkumu vyloučeno také rozhodnutí, kterým správní orgán zamítl odvolání proti tomuto usnesení pro opožděnost. II. Ruší-li Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému soudu a již v řízení před krajským soudem byl dán důvod pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné, rozhodne Nejvyšší správní soud současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby dle §110 odst. 1 s. ř. s.
10 Afs 203/2020 - 49 21. 10. 2020 B Zastavení daňové exekuce podle §181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu závisí v konkrétní věci na způsobu, kterým je daňová exekuce prováděna. Daňovou exekuci prováděnou přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle §190 daňového řádu nelze zastavit z důvodu dle §181 odst. 2 písm. f) daňového řádu, pokud není vyloučeno, že během šestiměsíčního období dle §190 odst. 2 daňového řádu dojdou na účet dlužníka peněžní prostředky ve výši dostatečné k pokrytí nákladů daňové exekuce. Doměření vysoké daně daňovému subjektu není důvodem k zastavení daňové exekuce prováděné tímto způsobem z důvodu dle §181 odst. 2 písm. g) daňového řádu.
9 As 207/2020 - 32 21. 10. 2020 B V řízení o dodatečném povolení stavby je možné vydat nové rozhodnutí podle §101 písm. b) správního řádu. Takové nové rozhodnutí může při dodržení podmínek §100 odst. 1 písm. b) správního řádu sloužit jako důvod pro obnovu řízení o odstranění stavby podle §129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Vol 4/2020 - 17 21. 10. 2020 B Volební místnost musí být po celou dobu hlasování přístupná.
1 Afs 428/2019 - 42 20. 10. 2020 B Podání daňového přiznání prostřednictvím datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem zaslané na e-mailovou adresu zveřejněnou správcem daně je kvalifikovaným podáním ve smyslu §71 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění do 18. 9. 2016.
5 Azs 73/2019 - 61 16. 10. 2020 B Primární důvody pro udělení mezinárodní ochrany ve smyslu §12 a §14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, musí být vždy posuzovány na základě podmínek panujících v té části země původu, odkud žadatel pochází a kde má stálé bydliště. Naopak podmínky panující v jiné oblasti země původu, kde se žadatel pokusil před odchodem ze země původu nalézt vnitrostátní ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, jejichž hrozbě čelil v místě svého stálého bydliště, jsou relevantní pouze pro případné následné posouzení ve smyslu §2 odst. 7 zákona o azylu, zda se žadatel může právě v této jiné části země původu usadit a nalézt zde účinnou ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.
9 As 13/2019 - 49 15. 10. 2020 B Rozhodným obdobím pro splnění informační povinnosti podle §14 odst. 3 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 8. 2013 do 30. 6. 2017 bylo pro insolvenční správce, kteří se stali insolvenčními správci před nabytím účinnosti novely tohoto zákona (1. 8. 2013), období jednoho roku od nabytí účinnosti této novely, tj. končící dnem 1. 8. 2014.
9 Afs 4/2018 - 65 15. 10. 2020 B I. Odvod za porušení rozpočtové kázně je peněžitým plněním obdobným dani ve smyslu §168 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a pokud vznikl po rozhodnutí o úpadku, má povahu pohledávky za majetkovou podstatou. II. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je „mimosmluvní sankcí postihující majetek dlužníka“ ve smyslu §170 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ovšem zároveň má povahu penále za nezaplacení peněžitého plnění obdobného dani ve smyslu téhož ustanovení. V insolvenčním řízení se uspokojuje za předpokladu, že povinnost zaplatit je vznikla před rozhodnutím o úpadku. III. Pohledávka na penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně vznikne před rozhodnutím o úpadku ve smyslu §170 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jen pokud se jedná o penále vázané k odvodu, jenž je právním následkem takového porušení rozpočtové kázně, k němuž došlo před rozhodnutím ...
3 Azs 15/2020 - 84 15. 10. 2020 B Negativní postoj žadatele o mezinárodní ochranu, byť není veřejně vyjádřený, k užívání násilí a k jiným nedemokratickým praktikám politické strany může v určitých případech zakládat odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání určitých politických názorů [§12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], respektive může být důvodem pronásledování pro existenci přesvědčení ohledně postupu původců pronásledování ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/95/EU (kvalifikační směrnice).
4 Ads 392/2018 - 39 13. 10. 2020 B Postavení pečující osoby ve smyslu §3 odst. 1 písm. a) bodu 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, má osoba, která je ohlášena jako osoba poskytující pomoc pro účely příspěvku na péči (formální podmínka) a která zároveň o závislou osobu skutečně osobně pečuje (materiální podmínka).
10 As 241/2020 - 32 13. 10. 2020 B Umístění laviček na místní komunikaci není zvláštním užíváním ve smyslu §25 odst. 6 písm. c) bodu 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích [umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.)]. Nepovolené umístění laviček na místní komunikaci tedy nenaplní skutkovou podstatu přestupku podle §42b odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích.
8 As 196/2018 - 47 13. 10. 2020 B Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení dle §60 odst. 7 s. ř. s. jsou zpravidla dány i tehdy, pokud jediným důvodem pro zrušení napadených rozhodnutí je zánik odpovědnosti žalobce za přestupek (správní delikt) z důvodu přijetí pozdější příznivější právní úpravy, která nabyla účinnosti až po právní moci rozhodnutí správního orgánu.
10 As 130/2019 - 38 13. 10. 2020 B Pokud držitel cizozemského řidičského průkazu, který má v ČR trvalý pobyt, nepožádá o výměnu řidičského průkazu podle §116 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve tříměsíční lhůtě ode dne, kdy získal povolení k pobytu, neznamená to, že mu zanikne řidičské oprávnění. Pouze přijde o možnost prokazovat jeho existenci platným řidičským průkazem.Pro účely přestupkové odpovědnosti se na takového řidiče hledí jako na držitele neplatného řidičského průkazu, který může být potrestán podle zbytkové skutkové podstaty upravené v §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Nelze jej však považovat za osobu řídící motorové vozidlo bez potřebného řidičského oprávnění [§3 odst. 3 písm. a) téhož zákona] a trestat jej podle nejpřísnější sazby, kterou zákon o silničním provozu nabízí ve svém §125c odst. 1 písm. e) bodu 1.
4 As 258/2020 - 60 13. 10. 2020 B Mimořádná opatření vydávaná podle §85 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou opatřeními obecné povahy.
4 As 57/2020 - 49 9. 10. 2020 A I. Skutečnost, že v lékárně byl dvakrát vydán léčivý přípravek na lékařský předpis po uplynutí doby jeho platnosti, nepředstavuje svou četností a významem závažné porušení povinnosti odborného zástupce řádně odborně řídit poskytování zdravotních služeb v lékárně (§14 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování). Takové pochybení proto nezakládá disciplinární odpovědnost odborného zástupce podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, a podle stavovských předpisů České lékárnické komory. II. Ustanovení §6 Licenčního řádu České lékárnické komory, které zavazuje vedoucího lékárníka k osobní účasti na řízení a provozu lékárny ve výši minimálně 75 % zákonem stanovené týdenní pracovní doby, a to v období, kdy je lékárna otevřena pro veřejnost, vybočuje z mezí stanovených v §2 odst. 2 písm. c) a písm. d) a dalších ustanovení zákona č. 220/1991 Sb. i z předmětu úpravy uvedeného stavovského pře ...
5 As 259/2020 - 22 9. 10. 2020 B Platbu provedenou na účet krajského (městského) soudu před vznikem poplatkové povinnosti dle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nelze považovat za soudní poplatek (uhrazený předem za správní žalobu podanou v budoucnu).
6 As 171/2020 - 66 8. 10. 2020 B I. Ředitelství silnic a dálnic jako příspěvková organizace podle §54 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích může ve vyvlastňovacím řízení vystupovat v pozici vyvlastnitele ve smyslu §2 písm. c) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. II. Územní rozhodnutí je pouze jedním ze zákonných předpokladů vyvlastnění (§3 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě); jeho existence sama o sobě neznamená, že je naplněna podmínka subsidiarity ve smyslu §4 odst. 1 téhož zákona. Vyvlastňovací úřad je povinen se při posouzení nezbytnosti vyvlastnění vypořádat mimo jiné s tím, zda nelze místo vyvlastnění využít jiné variantní řešení, které by při srovnatelném naplnění veřejného zájmu způsobilo menší dopad do práv dotčených subjektů.
1 As 218/2019 - 28 8. 10. 2020 B Při posuzování závažnosti procesních pochybení správního orgánu (§36 odst. 3, §49 a §50 a násl. správního řádu) a jejich vlivu na dotčení právní sféry účastníka řízení je nutno přihlížet i k jejich kumulativnímu účinku. I zde platí, že „stokrát nic umořilo osla“.
7 As 54/2019 - 88 7. 10. 2020 B I. Ukládání odpadu na skládku nelze považovat za využití odpadu dle §4 odst. 1 písm. q) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2015, jestliže hlavním účelem uložení daného odpadu na skládku je jeho odstranění ve smyslu §4 odst. 1 písm. u) téhož zákona. Jen proto, že takový odpad disponuje vhodnými vlastnostmi pro zajištění požadavků vyplývajících z §3 odst. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a získává tak při svém umístění na skládku ještě dodatečnou roli, nezískává rovněž status využitého odpadu. II. Skutečnost, že určitý odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v §3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená, že tento odpad přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely. Splnění podmínek stanovených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť.
10 As 113/2019 - 37 5. 10. 2020 B Parkoviště kamionů v průmyslové zóně není stavbou pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou. Při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu, která byla při výstavbě parkoviště odňata ze zemědělského půdního fondu, se proto použije ekologická váha vlivu [část D bod 2 písm. a) sazebníku odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, který je přílohou zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění do 27. 6. 2016]. Nemá přitom význam, že důvodová zpráva obsahuje v části týkající se zvýhodněného výpočtu odvodu i formulaci, podle níž je potřeba umožnit přijatelné podmínky pro využití „průmyslových zón“ (jako celku).
9 As 107/2020 - 85 30. 9. 2020 B Zastává-li správní orgán určitý výklad právního předpisu, který se může zprostředkovaně dotknout konkrétního subjektu, nejde o nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s. Ochranu podle tohoto ustanovení lze poskytnout až proti výsledku konkrétní aplikace práva vůči tomuto subjektu.
4 Afs 112/2020 - 45 30. 9. 2020 B Pokud §13 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná, znamená to, že příjmy a výdaje lze mezi osobu hlavní a spolupracující rozdělit pouze tak, že velikost podílu spolupracující osoby na celkových příjmech musí být stejná jako její podíl na celkových výdajích. To platí i pro spolupracujícího manžela dle §13 odst. 3 citovaného zákona.
10 As 100/2020 - 35 30. 9. 2020 B I. Bylo by nadbytečné, aby žurnalista ve snaze dodržet zákonný požadavek objektivity informací (zde konkrétně požadavek transparentnosti) uváděl přesné zdroje svých informací i tam, kde jde o informace pro běžného diváka snadno dohledatelné (§31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). II. Otázku, zda provozovatel vysílání porušil povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace (§31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), nelze komplexně posoudit, pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zcela ignoruje (provozovatelem tvrzenou) pravdivost sporných informací. Rada musí vzít do úvahy pravdivost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, tím spíše pak v situaci, kdy sám provozovatel vysílání ve správním řízení usiluje o prokázání jejich pravdivosti.
13 Kss 5/2020 - 59 30. 9. 2020 B Skutečnost, že řízení o návrhu na zahájení kárného řízení bylo přerušeno dle §15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, nebrání tomu, aby kárný senát rozhodl o námitkách proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce dle §100 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), dle §13a zákona č. 7/2002 Sb.
4 As 91/2020 - 45 29. 9. 2020 A Žadatel, který zamýšlí použít údaje o platech a odměnách zaměstnanců poslaneckých klubů vyplácených z veřejných prostředků pro účely sepsání diplomové práce na vysoké škole, splňuje všechny podmínky vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, pro poskytnutí takové informace vyžádané na základě §8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
2 Ads 83/2019 - 26 29. 9. 2020 B Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, má v těch částech, v nichž upravuje zaměstnávání cizinců [§92 odst. 1 písm. b)], za účel stabilizovat rovnováhu na trhu práce v České republice na pokud možno co nejvyšší úrovni vyplácených odměn za práci a v určité míře izolovat český trh práce od pracovního trhu globálního. Zaměstnávání cizinců má sloužit k „dokrytí“ potřeb pracovních sil tam, kde to vyžaduje zájem českého hospodářství jako celku (ne nezbytně však zájem jednotlivých zaměstnavatelů).
6 As 151/2019 - 53 25. 9. 2020 A Je-li v územním plánu určitá plocha označena jako stabilizovaná [zachycující neměněný současný stav a způsob využití dané plochy ve smyslu §2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.] a vlastník pozemku nepodal proti návrhu územního plánu námitky, soudní přezkum územního plánu v části týkající se jeho pozemku se v takovém případě omezí na kontrolu toho, zda se pořizovatel územního plánu neodchýlil od územně analytických podkladů, případně dalších závazných podkladů (§25 a 47 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a zda určení stabilizované plochy v územním plánu není ve zcela zjevném a příkrém rozporu s realitou (se skutkovým stavem, neboť i při územně plánovací činnosti se uplatní zásada materiální pravdy ve smyslu §3 správního řádu). K tomu musí snést důkazy navrhovatel, chce-li závěr o stávajícím užívání sporného pozemku před soudem vyvrátit.
10 Afs 72/2020 - 76 25. 9. 2020 A Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
1 As 297/2019 - 49 24. 9. 2020 B I. Stanovuje-li územně plánovací dokumentace zvláštní podmínky využití území pro vnitrobloky, aniž tento pojem vymezí, je nutno za vnitroblok v souladu s odbornou doktrínou i praxí považovat prostor vymezený vnitřní hranou blokové zástavby. II. Na splnění podmínky odstupových vzdáleností umisťované stavby od hranice pozemku (§25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) nemá vliv, je-li v souvislosti s touto stavbou provedena nepodstatná úprava terénu dotčeného pozemku, byť zasahuje do prostoru minimální odstupové vzdálenosti.

Za rok 2020 bylo zveřejněno 316 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou, zobrazena strana 2 z celkem 7 stran,
v čase 0,000098 sekundy z toho 0,000031 sekundy NoSQL databáze.