| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 5 Azs 220/2019 - 33 | 29. 5. 2020 | A | I. Z hlediska přiměřenosti dopadů rozhodnutí o správním vyhoštění je v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) nezbytné zvažovat, jak se toto rozhodnutí dotkne nezletilých dětí cizince. II. Kritérium nejlepšího zájmu dítěte má v řízení o správním vyhoštění zásadní význam a je třeba ho brát za středobod úvah o přiměřenosti dopadů daného rozhodnutí dle §119a odst. 2 ve spojení s §174a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky; to ovšem neznamená, že by po důsledném posouzení individuálních okolností věci jiný konkurující zájem (například zájem státu na správním vyhoštění cizince) nemohl převážit. |
| 2 Ads 335/2018 - 32 | 29. 5. 2020 | A | Srovnatelnost mzdových podmínek ve smyslu §309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, mezi tzv. agenturními a tzv. kmenovými zaměstnanci neznamená, že na obdobných pracovních pozicích musí být odměňováni obdobně; znamená, že pokud jsou na obdobných pozicích odměňováni rozdílně, musí k tomu existovat ekonomicky racionální a obecně pochopitelné důvody, spočívající v rozdílech v přínosu té či oné kategorie pracovníků pro jejich zaměstnavatele (resp. pro uživatele v případě zaměstnanců agenturních). |
| 2 Azs 29/2019 - 33 | 29. 5. 2020 | B | I. Samo uplynutí zkušební doby podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nemusí představovat jasný mezník v intenzitě nebezpečnosti cizince pro účely posouzení podle §87e odst. 1 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zda by cizinec mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Obvykle však bude významným faktorem pro takové posouzení. II. Informace o trestní historii cizince je správní orgán povinen si v dostatečné míře podrobnosti opatřit a patřičně je reflektovat, nicméně musí na ně hledět s ohledem na odlišné účely trestního a cizineckého práva. |
| 8 As 149/2017 - 45 | 29. 5. 2020 | B | Je-li kraj jako územní samosprávný celek jediným společníkem jím založené akciové společnosti (§11 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích), vykonává jeho působnost v postavení nejvyššího orgánu společnosti rada kraje podle §59 odst. 1 písm. j) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Rada kraje proto rozhoduje o změně stanov spočívající ve změně počtu členů představenstva této akciové společnosti. |
| 2 As 293/2018 - 25 | 29. 5. 2020 | B | Pokud autopůjčovna jako provozovatelka vozidla sdělí správnímu orgánu, která konkrétní osoba, byť by se jednalo o cizince, měla v době spáchání údajného přestupku od ní vozidlo půjčeno, je to zpravidla dostatečný důvod pro zahájení řízení přestupku proti této osobě. Poskytne-li autopůjčovna jako provozovatelka vozidla tímto způsobem součinnost, zpravidla nepřipadá v úvahu její odpovědnost za správní delikt provozovatele vozidla podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017. |
| 1 Afs 368/2019 - 27 | 28. 5. 2020 | A | Nezávislost a oddělenost řízení o zajištěných vybraných výrobcích od řízení o stanovení daně znamená, že po dobu soudního přezkumu rozhodnutí o zabrání či propadnutí vybraných výrobků se nestaví běh prekluzivní lhůty pro stanovení daně dle §148 odst. 4 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (či §41 s. ř. s.). |
| 1 As 32/2020 - 29 | 28. 5. 2020 | B | Podání, kterým zmocněnkyně obviněného z přestupku (jež je správním orgánům i správním soudům známa z jiných přestupkových řízení, ve kterých zmocněnci obviněných a další osoby spojené s podnikáním v oblasti tzv. pojištění proti pokutám uplatňovali různé obstrukční a účelové praktiky) oznámí správnímu orgánu obecnou výpověď všech udělených plných mocí bez identifikace konkrétní věci, které se oznámení týká, a zároveň na doručení rozhodnutí ve věci přestupku zmocnitele reaguje až s odstupem několika měsíců, lze posoudit jako zneužití práva a nepřiznat mu právní účinky. |
| 9 As 346/2019 - 28 | 28. 5. 2020 | B | K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel podle §8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je nutné doložit také protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelenou kartu vydanou podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu [§8 odst. 4 písm. a) body 2. a 3. zákona č. 56/2001 Sb.]. |
| Nao 68/2020 - 55 | 28. 5. 2020 | B | Žalobcem namítané nesprávné přidělení věci specializovanému senátu, a nikoli samosoudci příslušného krajského soudu, samo o sobě nelze považovat za legitimní důvod dle §8 odst. 1 s. ř. s., na základě kterého by bylo možné dovozovat objektivní pochybnosti o nepodjatosti všech tří soudců, z nichž je daný senát složen. |
| 2 As 88/2019 - 29 | 27. 5. 2020 | A | I. Při posuzování veřejného zájmu na poskytnutí informace o příjemci veřejných prostředků dle §8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí povinný subjekt rozlišovat jím po žadateli o informace požadovanou míru osvědčení takového veřejného zájmu na základě postavení dotčené osoby. Pro zjevnost jeho existence je totiž klíčové, jaké postavení ve struktuře veřejné správy (a s tím související řídící a organizační kompetence, odpovědnost a finanční ohodnocení) dotčená osoba má. II. Avizovaný záměr žadatele o informace zveřejnit poskytnuté informace na veřejně přístupném úložišti dat, který umožní široké veřejnosti o těchto informacích vést diskusi, je dostatečný pro splnění podmínky přispět těmito informacemi k diskusi o věcech veřejného zájmu; postačuje totiž pouze racionální potenciál vzniku či rozvoje veřejné diskuse. Zároveň nelze trvat na tom, aby žadatel takto získané informace sám přímo explicitně hodnotil či analyzoval; jejich zveřejnění je samo o sobě pro ... |
| 4 Ads 105/2019 - 21 | 27. 5. 2020 | B | Pokud Úřad práce České republiky vydá právnické či fyzické osobě povolení ke zprostředkování zaměstnání podle §14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, které před účinností zákona č. 206/2017 Sb. nenabylo právní moci, není povinen takového žadatele dále vyzvat ke složení kauce podle §60b zákona o zaměstnanosti. Pokud žadatel kauci nesloží ve lhůtě 3 měsíců ode dne účinnosti zákona č. 206/2017 Sb., vydané povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká (čl. II bod 4 zákona č. 206/2017 Sb.). |
| 5 As 138/2020 - 80 | 21. 5. 2020 | A | I. Rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu (vydané podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) ani krizové opatření vlády, jímž byl [s odkazem na §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení] stanoven zákaz vstupu na území ČR a zákaz vycestování z území ČR, nelze považovat za opatření obecné povahy ve smyslu §4 odst. 2 písm. c) a §101a s. ř. s. II. Vydání opatření obecné povahy nelze ani poté, kdy je zrušeno správním orgánem, který ho vydal, považovat za nezákonný zásah správního orgánu, proti němuž by bylo možné se domáhat ochrany zásahovou žalobou dle §82 a násl. s. ř. s. |
| 1 As 149/2019 - 42 | 21. 5. 2020 | B | Při posuzování, zda byly naplněny znaky skutkové podstaty správního deliktu zakázané reklamy mimo provozovnu [§8a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění účinném do 16. 8. 2015 ve spojení s §2 odst. 1 písm. f) téhož zákona], nelze z hlediska účelu této právní úpravy hodnotit reklamní polep výlohy směřovaný pohledově vně provozovny rozdílně podle toho, zda je instalován z vnitřní, či vnější strany skleněné výlohy. |
| 9 As 296/2019 - 29 | 21. 5. 2020 | B | Lhůta ke sdělení odkazu na zveřejněnou informaci podle §6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je propadná. Pokud povinný subjekt odkáže žadatele o informaci na zveřejněnou informaci po jejím uplynutí, nemá tento úkon účinky vyřízení žádosti. |
| 8 As 125/2018 - 34 | 19. 5. 2020 | B | I. Žaloba Ministerstva vnitra ve věcech samosprávy podle §67 písm. a) s. ř. s. proti usnesení, rozhodnutí nebo jinému opatření orgánu obce podle §124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je žalobou k ochraně veřejného zájmu podle §66 s. ř. s. II. Žalobu může Ministerstvo vnitra podat ve lhůtě tří let podle §72 odst. 2 s. ř. s. Lhůta počíná běžet přijetím usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce. III. Lhůta 30 dnů podle §124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je lhůtou, v níž musí být žaloba podle §67 písm. a) s. ř. s. podána, aby byly zachovány účinky pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce do doby právní moci rozhodnutí soudu o podané žalobě. Její nedodržení nemůže vést k odmítnutí žaloby pro opožděnost podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. |
| 3 Afs 110/2018 - 38 | 15. 5. 2020 | B | Vlastní spotřebu elektřiny výrobce, jenž ji vyrábí v zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je třeba považovat za elektřinu, která byla „spotřebována přímo“ ve smyslu §8 odst. 1 písm. c) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Pokud takový výrobce splňuje další podmínky citovaného ustanovení zákona, je takto vyrobená a spotřebovaná elektřina osvobozena od daně z elektřiny. |
| 9 As 142/2018 - 52 | 15. 5. 2020 | B | Uplyne-li lhůta před účinností nové právní úpravy, která délku takové lhůty mění, nelze do uplynulé lhůty zpětně zasahovat. Aplikace „nové“ pro pachatele příznivější lhůty na okamžik, kdy počala běžet lhůta původní, daleko překračuje zásadu užití příznivější právní úpravy (čl. 40 odst. 6, věta druhá Listiny základních práv a svobod). Rozhodnutí o správním deliktu (přestupku) vydané v zákonné prekluzivní lhůtě nemůže být po uplynutí této lhůty zpětně hodnoceno jako nezákonné s ohledem na pozdější příznivější právní úpravu lhůt pro projednání deliktu. |
| 6 Ads 58/2020 - 47 | 14. 5. 2020 | B | Pokud zdravotní pojišťovna v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o úhradu podle §16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, poučí účastníka o možnosti podání opravného prostředku, opravný prostředek je podán a rozhodne o něm zdravotní pojišťovna, je takové rozhodnutí přezkoumatelné soudem a nejedná se o rozhodnutí nicotné. |
| 8 Afs 58/2019 - 48 | 13. 5. 2020 | A | I. V případě vzniku daňové ztráty je pro běh lhůty pro stanovení daně rozhodné zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, a poslední zdaňovací období, za které bylo možné tuto daňovou ztrátu uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně (§34 ve spojení §38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Vznikne-li daňovému subjektu v průběhu zdaňovacích období, během nichž lze daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně uplatnit, další daňová ztráta, nedochází k tzv. řetězení ztrát a tato skutečnost nemá za následek prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, v němž vznikla daňová ztráta poprvé. II. Pro běh lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, ve kterém daňová ztráta vznikla, není rozhodné, zda daňový subjekt daňovou ztrátu zcela nebo zčásti v některém z následujících zdaňovacích období skutečně uplatnil jako položku odčitatelnou od základu daně, nýbrž to, že tak mohl učinit (§38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). ... |
| 6 As 268/2019 - 34 | 13. 5. 2020 | B | Šiřitelem reklamy ve smyslu §1 odst. 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je pouze osoba, která reklamu šíří vědomě. Není jím naopak poskytovatel služby, která spočívá v ukládání informací poskytovaných uživatelem (§5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti). |
| 1 Ads 201/2019 - 37 | 13. 5. 2020 | B | Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo při rozhodování o prominutí podmínky výše součtu splatných nedoplatků podle §78 odst. 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 31. 12. 2017 oprávněno posuzovat splnění podmínky včasnosti splacení těchto nedoplatků, a to ani v rámci neurčitého právního pojmu „výjimečný případ hodný zvláštního zřetele“. |
| 2 As 288/2018 - 45 | 13. 5. 2020 | B | Zákazem umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území podle §26 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se rozumí i zákaz jakékoliv faktické činnosti, jíž se umisťuje nová stavba či mění využití území, bez ohledu na to, zda a jak o této činnosti rozhodne příslušný stavební úřad v mezích stavebního zákona. |
| 9 Afs 147/2018 - 59 | 12. 5. 2020 | B | I. Podstatou provozování hazardních her je nabízení šance na výhru sázejícímu za přijetí rizika povinnosti vyplatit výhru. Pouze subjekt, který je vůči sázejícímu v tomto postavení, provozuje loterie a jiné podobné hry ve smyslu §60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a pouze jím poskytovaná plnění mohou být osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně podle §51 odst. 1 písm. k) téhož zákona. Poskytování souvisejících služeb pro provozovatele jinými subjekty osvobozeno není (např. zajištění prodeje losů či obsluhy sázkových zařízení pro provozovatele). II. Osvobození od daně není závislé na tom, zda subjekt, který provozuje loterie a jiné podobné hry ve smyslu §60 č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, disponuje povolením k jejich provozování podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. |
| 3 Ads 107/2018 - 25 | 12. 5. 2020 | B | Výrok rozhodnutí, jímž je právnická osoba shledána vinou ze spáchání správního deliktu podle §26 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, tedy, že neposkytla svému zaměstnanci plat ve stanovené výši, je dostatečně určitý, i když v něm není uvedena konkrétní platová třída, do které měl být zaměstnanec správně zařazen. Pro vymezení skutku postačuje, pokud je ve výroku rozhodnutí uvedeno, do jaké platové třídy měl být zaměstnanec přinejmenším zařazen. |
| 6 Afs 129/2019 - 55 | 7. 5. 2020 | A | I. Rozhodnutí Finančního analytického úřadu (dříve Ministerstva financí, finančního analytického útvaru) o odložení splnění příkazu klienta podle §20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. i §67 správního řádu. II. Podmínkou pro vydání rozhodnutí o odložení splnění příkazu klienta podle §20 odst. 3 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, není oznámení podezřelého obchodu podle §18 odst. 1 tohoto zákona. III. Podezřelý obchod ve smyslu §6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nezahrnuje pouze obchody ve smyslu §4 odst. 1 tohoto zákona, ale i jiné skutečnosti, které mohou nasvědčovat podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že užité prostředky jsou určeny ... |
| 1 Afs 27/2019 - 61 | 6. 5. 2020 | B | Stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně (§44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech) jako procentní sazby z celkové dotace vhodně odráží závažnost porušení rozpočtové kázně ve vztahu k výši poskytnuté dotace a umožňuje hodnotit individuální okolnosti případu. |
| 10 Afs 363/2019 - 50 | 5. 5. 2020 | B | Pokud daňový subjekt jako pronajímatel určité věci uplatní nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z titulu nákupu technického zhodnocení této věci od nájemce, je třeba, aby vedle obecných hmotněprávních podmínek prokázal i to, že k deklarovanému technickému zhodnocení věci došlo v průběhu nájemního vztahu (§72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). |
| 7 As 556/2018 - 23 | 30. 4. 2020 | A | Není v rozporu s principy předvídatelnosti či právní jistoty, pokud je studentu veřejné vysoké školy stanoven poplatek za delší studium podle §58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, nikoli ve výši účinné v době jeho přijetí ke studiu, ale v aktuální výši zveřejněné včas v souladu s §58 odst. 5 tohoto zákona. |
| 6 As 171/2019 - 37 | 30. 4. 2020 | B | I. Za předběžnou otázku (§57 správního řádu), kvůli které by bylo možné přerušit spojené územní a stavební řízení (§94j a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), nelze považovat fakt, že probíhá změna územního plánu, jež by měla beze všech pochyb vyloučit přípustnost projednávaného záměru v dané ploše. II. Námitky budoucích imisí (zápach, hluk a obtěžování hmyzem) a snížení ceny okolních pozemků mají sice převážně soukromoprávní povahu, přesto se s nimi musí stavební úřad vypořádat (§89 odst. 6 věta druhá a §114 odst. 3 věta druhá zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Občanskoprávní námitku, na jejímž řešení se účastníci nedokázali dohodnout, nejprve stavební úřad posoudí z hlediska veřejného práva (tj. na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem), a pokud neshledá rozpor s veřejným právem, který by bránil umístění stavby do území nebo jejímu povole ... |
| 3 Ads 91/2018 - 32 | 29. 4. 2020 | B | Pokud navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, kterým byla vyhlášena tzv. oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů podle §33 a §33d zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s bydlištěm v této oblasti, předloží „myslitelné“ tvrzení o tom, že toto opatření zasáhlo do jeho veřejných subjektivních práv, která ve svém návrhu konkrétně označí, není krajský soud oprávněn návrh odmítnout z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace [respektive proto, že jej podala osoba k tomu zjevně neoprávněná, §46 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního] jen proto, že navrhovatel má místo trvalého pobytu mimo vymezenou oblast. |
| 3 Ads 95/2018 - 58 | 24. 4. 2020 | B | Správní orgán nemůže zastavit řízení o žádosti, kterou má za zjevně právně nepřípustnou [§66 odst. 1 písm. b) správního řádu], poté, kdy de facto provede její věcné posouzení a dojde k závěru o neoprávněnosti této žádosti podle příslušné úpravy hmotného práva. |
| 5 Azs 189/2015 - 127 | 23. 4. 2020 | A | I. Osobu, které správní orgán odňal azyl podle §17 odst. 1 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a která je uprchlíkem ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (kvalifikační směrnice), nelze navrátit do země původu, ve které by mohla být vystavena trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Této osobě musí být na území České republiky zachována práva uvedená v čl. 14 odst. 6 kvalifikační směrnice a práva stanovená Úmluvou o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.), k jejichž požívání se nevyžaduje zákonný pobyt – taková osoba má postavení tzv. light uprchlíka. II. Při posouzení, zda azylant spáchal zvlášť závažný zločin ve smyslu §17 odst. 1 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je nutné vzít v úvahu, nejen to, zda by jeho čin bylo možno jako takový kvalifikovat podle §14 odst. 3 za středníkem zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, nýbrž i povahu a závažnost konkrétního trestného činu, způsoben ... |
| 1 As 311/2019 - 68 | 23. 4. 2020 | A | Povinnost dopravce zajistit, aby ve vozidle byl při provozu záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle §3 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do 30. 4. 2013 je splněna pouze předložením dokladů předepsaných přímo použitelným nařízením Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě. Jiná podnikatelská činnost dopravce či vypracování jiných evidenčních dokladů jeho zaměstnanci ho této povinnosti nezbavuje. Pozdější předkládání předepsaných dokladů nebo předkládání jiných dokladů uvedených v §1b vyhlášky č. 478/2000 Sb. nemá vliv na vznik odpovědnosti dopravce za delikt podle §35 odst. 2 písm. h) zákona o silniční dopravě. |
| 1 Azs 43/2020 - 24 | 23. 4. 2020 | A | Řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany nelze podle §25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zastavit pro nepřípustnost žádosti podle §10a odst. 1 písm. a) téhož zákona v případě, kdy je žadatel občanem Evropské unie a současně státním příslušníkem třetí země, vůči které tvrdí důvody pro udělení mezinárodní ochrany, přičemž se nachází v situaci fakticky znemožňující poskytnutí ochrany členským státem EU, jehož je občanem, například z důvodu držení ve vazbě v extradičním řízení. Správní orgán je povinen důvody udělení mezinárodní ochrany ve vztahu k této třetí zemi meritorně posoudit dle příslušných ustanovení zákona o azylu. |
| 9 Afs 280/2018 - 50 | 23. 4. 2020 | B | Provozování skládky odpadu je specifickou a vysoce regulovanou činností. Proto je možné oprávněně očekávat, že profesionální provozovatel zařízení (skládky odpadu) vede odpovídající evidenci cizích osob přítomných v zařízení. Přesná identifikace externího pracovníka vykonávajícího činnost na skládce je pak „údajem charakteristickým pro provoz zařízení“, kterým musí být denně zapisován do provozního deníku [viz bod 10 písm. a) přílohy č. 1 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady]. |
| 7 Afs 437/2018 - 47 | 23. 4. 2020 | B | Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle §7 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016, dopadá výhradně na pozemek, jehož součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu, nikoliv na společně převáděný pozemek druhově vymezený jako orná půda, z něhož byl zastavěný pozemek vydělen a který s ním tvoří jeden funkční celek (dům se zahradou). |
| 2 Ads 258/2018 - 70 | 20. 4. 2020 | A | Absence bydliště a tulácký způsob života nemohou být samy o sobě dostatečným důvodem pro nepřiznání příspěvku na živobytí podle §21 odst. 1 ve spojení s §2 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Takovým důvodem však je, je-li žadatel o příspěvek schopen si s ohledem na své poměry (věk, zdravotní stav apod.) prostředky k živobytí opatřit sám. |
| 2 As 280/2019 - 20 | 20. 4. 2020 | A | I. Poskytování stravy vězňům je faktickým jednáním věznice vůči odsouzenému při výkonu vrchnostenské veřejné správy nad odsouzenými. Neposkytnutí stravy, jakou předepisuje zákon, proto může být podle své povahy nezákonným zásahem ve smyslu §82 a násl. s. ř. s. II. Podle §16 odst. 1 věta druhá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, je zajištěno odsouzenému, v rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, právo na přihlížení k jeho kulturním a náboženským tradicím při poskytování stravy. Vězeňská služba má tedy učinit vše, co je v jejích rozumných možnostech, aby i v těchto podmínkách mohl jednotlivec žít v souladu se svým přesvědčením. Pokud věznice sama nemůže připravit vegetariánskou stravu, má nabídnout vězni alternativy, na základě nichž si může tuto stravu obstarat (např. jejím nákupem v kantýně, případně dovozem zvenčí). V těchto případech je třeba hledat a nalézt spravedlivou rovnováhu mezi zájmy věznice a ostatních odsouzených a zvláštními zájmy toho, kdo se c ... |
| 5 As 170/2019 - 30 | 17. 4. 2020 | A | I. Informace o tom, zda byl ředitel krajského ředitelství Policie České republiky členem či kandidátem Komunistické strany Československa (před 1. 1. 1990), je osobním údajem o veřejně činné osobě ve smyslu §8a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který povinný subjekt musí aktivně vyhledat (např. v osobním spisu či dalších dostupných dokumentech) a poskytnout žadateli o tuto informaci. Zjistí-li povinný subjekt, že se v jeho dispozici požadovaná informace nenachází, je povinen vyvinout patřičné úsilí k tomu, aby ji získal; teprve pokud se mu to nepodaří, rozhodne o odmítnutí žádosti o poskytnutí této informace podle §15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. II. Základním předpokladem pro tzv. informační příkaz soudu dle §16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je to, že napadené rozhodnutí žalovaného, resp. povinného subjektu, není zatíženo vadou řízení ve smyslu §76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. |
| 8 As 161/2019 - 50 | 17. 4. 2020 | B | Plnění podmínky tzv. bezdlužnosti podle §7 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, je nutné hodnotit i ve vztahu k právnické osobě, za niž je příslušná fyzická osoba oprávněna jednat, a tedy i povinna plnit požadavky zákona na úseku veřejného zdravotního pojištění. |
| 2 Afs 133/2018 - 38 | 16. 4. 2020 | A | Za osobu, na jejíž účet je zboží propuštěno [§108 odst. 1 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], má být považována ta, která je deklarantem ve smyslu čl. 5 odst. 15 celního kodexu unie (případně držitelem režimu ve smyslu čl. 5 odst. 35 celního kodexu Unie). Je to totiž právě tato osoba, která projevuje podáním celního prohlášení vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, a vědomě se zavazuje k plnění závazků vyplývajících z propuštění zboží do daného režimu (např. uhradit clo). Vlastnické právo k takto propuštěnému zboží je z hlediska určení osoby, na jejíž účet je dovezené zboží propuštěno, irelevantní. |
| 10 As 413/2019 - 49 | 16. 4. 2020 | A | Zákaz reklamy na elektronické cigarety dle §3a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, se nevztahuje na obchodní sdělení, kterými se rozumí především přiměřené označení specializované provozovny navenek, dále pak upozornění na výrobky ve výkladní skříni specializované provozovny a obchodní sdělení slovem, písmem či obrazem uvnitř této prodejny. |
| 10 As 440/2019 - 35 | 16. 4. 2020 | B | Pokud správní orgán odstranil ze svých webových stránek v průběhu řízení o ochraně před nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.) odkaz na dokument obsahující osobní údaje subjektu údajů , avšak ponechal tento dokument uložený na serveru, kde jej mohou webové vyhledávače indexovat a webovou stránku zobrazit, jedná se o pouhý následek prvotního nezákonného zásahu spočívajícího v nezákonném zveřejnění osobních údajů. Tato situace nezakládá nový nezákonný zásah, pokud správní orgán bezodkladně po upozornění tento dokument z webového serveru kompletně odstranil. |
| 10 Afs 432/2019 - 36 | 15. 4. 2020 | B | Povinnost uhradit odvod za porušení rozpočtové kázně ve smyslu §44a odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, vzniká již k okamžiku porušení rozpočtové kázně. To se pravidelně děje na základě výzvy k dobrovolné úhradě dané částky. Pustí-li se však daňový subjekt do sporu o oprávněnost odvodu či jeho výši, je úhrada odpovídající částky dobrovolná, byť racionální (předchází možnému stanovení penále). Nemá-li daňový subjekt jinou neuhrazenou daňovou povinnost (daňový nedoplatek ve smyslu §154 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), jde o vratitelný přeplatek ve smyslu §155 daňového řádu, a to až do okamžiku, kdy správce daně o odvodu autoritativně rozhodne. Správce daně musí tento přeplatek k žádosti vrátit postupem dle §155 daňového řádu. |
| 10 As 451/2019 - 37 | 15. 4. 2020 | B | Z hlediska povinnosti získat integrované povolení (§16 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování) je bez významu, jaký je skutečný provoz (aktuální výkon) zařízení. Podstatná je výrobní či projektovaná kapacita, tedy teoreticky dosažitelná výkonnost zařízení. Pokud jde o provozovnu tvořenou vícero linkami s totožnou funkcí, nutno výrobní či projektovanou kapacitu takovýchto linek pro účely povinnosti získat integrované povolení sčítat. |
| 10 As 219/2018 - 62 | 15. 4. 2020 | B | Provozovatel loterie nebo jiné podobné hry poruší povinnost stanovenou v §17 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, neumožní-li výplatu hráčem vložených finančních prostředků, které převyšují hodnotu vsazených částek za odehrané hry, ve formě peněz či obdobně likvidních finančních prostředků. K takové formě výplaty je provozovatel povinen i tehdy, uhradil-li hráč vklad do hry tzv. promotiketem nesměnitelným za peníze a použitelným pouze k dalšímu sázení. |
| 6 As 227/2019 - 48 | 8. 4. 2020 | B | Pro zahájení řízení o zkrácené revizi úhrad referenční skupiny léčivých přípravků (§39p odst. 5 věty čtvrté zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění), postačuje, pokud je rozhodnutí o první (hloubkové) revizi úhrad pravomocné, nemusí být též vykonatelné (vyvolávat právní účinky). |
| 2 As 196/2018 - 78 | 3. 4. 2020 | B | I. Není nutnou podmínkou pro povolení ke kácení dřevin podle §8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, aby šlo pouze o dřeviny ve špatném stavu. Při zvažování, které dřeviny pokácet a které nikoli, je třeba stav dřevin brát v úvahu, jde však jen o jedno hledisko pro rozhodování správního orgánu. Existence dřeviny může kolidovat s jiným důležitým zájmem (veřejným i soukromým) mimo oblast životního prostředí, jemuž musí podle konkrétních okolností ustoupit. II. Při úvaze o náhradní výsadbě (§9 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) nelze mechanicky srovnávat cenu vzrostlých dřevin s cenou nově vysazených mladých jedinců. Užitečnost dřeviny se z hlediska jejích různých funkcí v oblasti životního prostředí v čase mění, a proto je třeba zvažovat hodnotu dřeviny v delší časové perspektivě. |
| 2 As 164/2019 - 30 | 2. 4. 2020 | A | Nezbytnost dalšího zpracování osobních údajů v podobě odebraného biologického vzorku ve smyslu §79 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nelze posuzovat pouze na základě skutečnosti, že se subjekt údajů dopustil úmyslného trestného činu. V každém konkrétním případě je třeba individuálně vyhodnotit, do jaké míry u něj lze do budoucna počítat s potřebou využití odebraného biologického vzorku; posuzovat přitom lze nejen okolnosti týkající se konkrétního pachatele, ale též související se spáchaným trestným činem |
| 2 As 387/2019 - 29 | 2. 4. 2020 | B | Pro posouzení splnění poplatkové povinnosti je při platbě soudního poplatku bankovním převodem rozhodné pouze připsání příslušné částky na účet soudu, u něhož se řízení vede, ve lhůtě stanovené soudem dle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nikoliv jeho přiřazení ke konkrétní věci za pomoci variabilního symbolu. Poplatková povinnost je tedy splněna i za situace, kdy účastník řízení omylem uvede u platby nesprávný variabilní symbol, v důsledku čehož ji soud přiřadí k jinému spisu. |