| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 10 Afs 304/2019 - 39 | 29. 1. 2020 | B | I. Pojetí správního soudu jako supervizora správního orgánu, průběžně monitorujícího sérií zásahových žalob (§82 s. ř. s.) postupy veřejné správy, je v rozporu se základními principy soudního řízení správního, především s principem subsidiarity (§5 s. ř. s.), jakož i s principem dělby moci. II. Nepřezkoumatelnost výsledku kontrolního zjištění (§88 odst. 2 daňového řádu) nemůže daňový subjekt samostatně nijak zkrátit na právech, proto nemůže být sama o sobě nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.). III. Nezákonnosti spojené se seznámením daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění (§88 odst. 2 daňového řádu) a s vyjádřením se k tomuto výsledku (§88 odst. 3 daňového řádu) nemohou být samy o sobě nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.). |
| 9 Afs 232/2018 - 63 | 29. 1. 2020 | B | Při úpravě základu daně podle §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze sjednanou cenu poměřit s cenou zjištěnou podle oceňovacího předpisu pouze tehdy, nelze-li určit cenu na relevantním trhu z důvodu neexistence alespoň v jádru srovnatelných nezávislých transakcí, které by bylo možné přiléhavě korigovat. |
| 3 As 124/2017 - 31 | 24. 1. 2020 | A | I. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, který má svůj původ v pracovním úrazu, je nárokem imanentně spojeným s výkonem závislé práce a nebude se tak řídit obecnou úpravou odškodňování újmy na zdraví (§444 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, §2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), existuje-li zvláštní úprava dopadající na tyto případy. II. Výši náhrady za ztížení společenského uplatnění u vojáka z povolání je třeba stanovit podle zásad, které platí pro pracovněprávní vztahy. |
| 2 As 1/2019 - 58 | 23. 1. 2020 | A | Při úspěchu obce jako strany sporného správního řízení je pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení spočívajících v advokátním zastoupení podle §141 odst. 11 správního řádu podstatné nejen to, zda se jedná o spor spojený s jejími veřejnoprávními povinnostmi, ale i to, zda se jedná o spor běžný, či naopak o spor neobvyklý a právně či skutkově obtížný. |
| 10 As 292/2019 - 29 | 22. 1. 2020 | B | Nesprávné doručování rozhodnutí o přestupku přestupci, v jehož důsledku odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím prekluzivní lhůty, nemůže z pohledu přestupce nikdy představovat nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s. |
| 10 Azs 256/2019 - 39 | 22. 1. 2020 | B | Při rozhodování o zrušení povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je ve výjimečných případech třeba čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) aplikovat přímo. Za výjimečný lze považovat případ, v němž cizinec jednak vznese konkrétní námitku nepřiměřenosti rozhodnutí, jednak jím tvrzená nepřiměřenost dopadů rozhodnutí do soukromého či rodinného života není již na prvý pohled nemyslitelná či jen zdánlivá. |
| 5 Ads 228/2019 - 81 | 21. 1. 2020 | B | I. Pro aplikaci §16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, musí být splněny kumulativně tři podmínky: (i) musí se jednat o zdravotní služby zdravotní pojišťovnou jinak nehrazené, (ii) musí být dána výjimečnost případu pojištěnce a (iii) musí se jednat o poskytnutí takové zdravotní služby, která je jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Podmínka „výjimečnosti případu“ [ad (ii)] nemusí mít vždy původ pouze ve zdravotním stavu pojištěnce, lze zohlednit i předchozí průběh léčby ovlivněný postupem příslušné zdravotní pojišťovny. II. S ohledem na právo na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod, které zahrnuje i právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění, je nutné podmínku „jediné možnosti léčby z hlediska zdravotního stavu“ [ad (iii)] považovat za splněnou i tehdy, pokud má pojištěnec k dispozici jiný hrazený léčebný přípravek, který je však prokazatelně podstatně méně účinný a ve výsledku pro něho ... |
| 10 As 274/2019 - 67 | 21. 1. 2020 | B | Český telekomunikační úřad mohl nastavit jako podmínku účasti ve výběrovém řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě též tzv. povinnost velkoobchodního přístupu, tedy povinnost infrastrukturního operátora jako „výherce“ aukce umožnit virtuálním operátorům přístup k radiovému spektru [§21 odst. 5 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (autorizační směrnice)]. |
| 5 As 231/2018 - 77 | 20. 1. 2020 | A | Informace o denních průměrných teplotách a srážkách je nutné podřadit pod rozsah zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Žádost o tyto informace je proto třeba posoudit dle citovaného zákona. |
| 9 Afs 274/2018 - 31 | 17. 1. 2020 | B | Pro posouzení naplnění podmínky „skladování“ neznačených tabákových výrobků uvedené ve skutkové podstatě správního deliktu podle §135zk odst. 1 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 6. 2017 není rozhodné, kdo je vlastníkem těchto výrobků. Za daný správní delikt odpovídá právnická nebo podnikající fyzická osoba i tehdy, má-li neznačené tabákové výrobky pouze v detenci, tedy fakticky je ovládá a zajišťuje před odcizením či znehodnocením. |
| 8 Afs 23/2018 - 37 | 16. 1. 2020 | B | I. Důkazní povinnost, kterou podle §92 odst. 3 daňového řádu nese daňový subjekt, nedosahuje povinnosti prokázání tvrzených skutečností s absolutní jistotou, ale postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti. Ta bude zpravidla naplněna, pokud bude možné z provedených důkazů učinit daný závěr bez vážných pochybností, přičemž je třeba zohlednit i čas uplynulý od doby, kdy prokazované skutečnosti nastaly. II. Nelze-li ověřit zápis provozovatele vozidla v technickém průkazu vozidla, lze pro účely určení poplatníka daně silniční podle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, vyjít z údajů o provozovateli vozidla uvedených v registru vozidel. |
| 16 Kss 3/2019 - 168 | 15. 1. 2020 | B | I. Soudce je ústavním činitelem, nikoli běžným zaměstnancem, a svou funkci vykonává neustále, i když je v pracovní neschopnosti. Formální pracovněprávní kategorie typu pracovní doba, pracovní neschopnost, čerpání dovolené apod. je na něho vždy třeba aplikovat přiměřeně, s ohledem na nezávislou povahu soudcovy ústavní funkce. II. Po soudci není možno spravedlivě požadovat, aby se i v době lékařsky zjištěné pracovní neschopnosti věnoval věcem mu svěřeným více než míře, v jaké to umožňuje povaha jeho zdravotní indispozice. Jde-li o indispozici, která spočívá především v klidném domácím režimu a není provázena intenzívními bolestmi či jinými podobnými obtížemi, jež by v podstatné míře omezovaly soudce v jeho myšlení, soustředění a jiných duševních schopnostech potřebných pro „udržovací“ práci se svěřenými věcmi, má v míře, která odpovídá jeho indispozici, spolupracovat se svým soudem „na dálku“, tedy za pomoci moderních komunikačních prostředků a tím, že v určité míře úkoluje své spolup ... |
| 16 Kss 4/2019 - 70 | 15. 1. 2020 | B | Podání návrhu na zahájení kárného řízení oprávněným navrhovatelem je nutno v první řadě považovat za podmínku kárného řízení v tom smyslu, že není-li osoba, jež návrh učiní, k tomu podle §8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, oprávněna, nemůže být takový návrh „věcně“ projednán, a tedy na základě takového návrhu ani nemůže být vysloveno, že se ten, kdo je v návrhu označen za kárně obviněného, dopustil kárného provinění, a nemůže mu být uloženo kárné opatření. I podmínky řízení, jakkoliv v pravém slova smyslu nejde o skutečnosti nebo důkazy rozhodné pro případné shledání odpovědnosti za kárné provinění (netýkají se věci samé, nýbrž toliko osoby oprávněné zahájit řízení, jež k posouzení věci samé má vést), mohou ovlivnit obsah rozhodnutí o kárném provinění ve smyslu §278 odst. 1 věty první trestního řádu použitého zde přiměřeně. V té míře, v jaké podmínky řízení mají skutkovou dimenzi, mohou být skutečnosti nebo důkazy, které s ... |
| 7 As 310/2018 - 47 | 13. 1. 2020 | B | Držitel registrace referenčního léčivého přípravku není účastníkem řízení o registraci generika tohoto přípravku podle §26 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. Je však oprávněn domáhat se přezkumu takového rozhodnutí ve správním soudnictví. Lhůta k podání žaloby zpravidla počne běžet zveřejněním kódu registrovaného přípravku v informačním prostředku správního orgánu. |
| 9 As 260/2018 - 21 | 13. 1. 2020 | B | Jestliže provozovatel vozidla označí za řidiče osobu, k níž sdělí dostatečné údaje, a věrohodně tvrdí, že dané vozidlo mohla tato osoba řídit, bude mít správní orgán zpravidla dostatek indicií k tomu, aby se pokusil nalézt pachatele přestupku. Není naplněním nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu §125f odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (ve znění účinném do 30. 6. 2017), pouze jediné doručení předvolání k podání vysvětlení, na něž označená osoba nereaguje, ale správní orgán musí učinit další smysluplný úkon směřující ke zjištění pachatele (např. předvedení dotčené osoby či ověření její aktuální adresy v příslušných registrech). |
| 1 As 325/2019 - 28 | 9. 1. 2020 | B | K bezvýslednému vyčerpání prostředku ochrany před nečinností povinného subjektu ve smyslu §79 s. ř. s. dochází již v situaci, kdy nadřízený orgán na základě včasné stížnosti podle §16a odst. 1 písm. b) či c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přikáže povinnému subjektu poskytnout informaci, avšak ten ve stanovené lhůtě opět nekoná. To platí i tehdy, pokud povinný subjekt vyřídí na základě předchozího rozhodnutí nadřízeného orgánu o stížnosti pouze část žádosti a zbývající část ponechá opět bez jakékoliv reakce. |