| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 6 Azs 71/2020 - 21 | 30. 7. 2020 | B | Soud nemůže zastavit řízení podle §33 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud žadatel opustil Českou republiku v důsledku vydání donucovacího aktu správního orgánu, a to ani pokud s předáním do jiné země souhlasil, neboť byl předán bez ohledu na jím projevenou vůli. |
| Konf 2/2020 - 8 | 27. 7. 2020 | B | K vydání rozhodnutí o náhradě za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb podle §11 odst. 1 písm. h) č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, není příslušný Energetický regulační úřad. K vydání rozhodnutí jsou výlučně příslušné soudy v občanském soudním řízení. |
| 8 Afs 4/2020 - 38 | 23. 7. 2020 | B | Daňovému subjektu, který je v likvidaci a nezvolí si zmocněnce, se doručuje v souladu s §45 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, na adresu jeho sídla a nikoli jeho likvidátorovi. Likvidátor totiž není zástupcem daňového subjektu (§25 ve spojení s §41 odst. 1 daňového řádu), nýbrž osobou oprávněnou za něj jednat ve smyslu §24 odst. 2 daného zákona. |
| 8 As 214/2018 - 61 | 23. 7. 2020 | B | Kritérium existence základní školy s prvním a druhým stupněm v obci podle §14 odst. 2 vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, je třeba vyložit jako školu, ve které skutečně probíhá výuka na obou stupních této školy v dané obci. Tím je zajištěno, aby držitel poštovní licence plnil poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti ve smyslu §33 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. |
| 8 As 164/2018 - 50 | 23. 7. 2020 | B | Nezákonné zrušení zadávacího řízení podle §84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nemusí vždy podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a vést tak nutně ke zrušení tohoto úkonu zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle §118 odst. 1 téhož zákona. |
| 3 As 385/2019 - 27 | 23. 7. 2020 | B | Spáchání trestného činu pohlavního zneužití je zvlášť zavrženíhodným jednáním směřujícím k popření individuálních základních lidských práv (viz §4 odst. 4 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu), které je překážkou pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. |
| 2 Azs 144/2020 - 33 | 23. 7. 2020 | B | V důsledku přímého účinku čl. 9 odst. 3 směrnice Rady 2003/109/ES, o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, je správní orgán v řízení dle §77 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění zákona č. 314/2015 Sb., povinen i nad rámec zákonné úpravy individuálně posoudit, zda cizinec vzhledem k závažnosti protiprávního jednání, kterého se dopustil, skutečně ohrožuje veřejný pořádek, a výsledek tohoto posouzení včetně skutkových zjištění a jejich posouzení náležitě prezentovat v odůvodnění případného rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu. Závěr, že cizinec ohrožuje vzhledem k závažnosti protiprávního jednání, kterého se dopustil, veřejný pořádek, nevyplývá bez dalšího ze skutečnosti, že byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky. |
| 1 Azs 200/2020 - 31 | 22. 7. 2020 | A | Přerušením řízení nedochází ke stavění lhůty, ve které je nadřízený správní orgán povinen rozhodnout o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle §80 odst. 3 správního řádu. Pokud v den podání žaloby na ochranu proti nečinnosti tato lhůta již uplynula a nadřízený správní orgán o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dosud nerozhodl, je bezvýsledně vyčerpán prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu §79 odst. 1 věty první s. ř. s., a to bez ohledu na to, zda je řízení, ve kterém má k nečinnosti docházet, přerušeno. |
| 1 Afs 445/2019 - 47 | 16. 7. 2020 | A | I. Pro vznik nároku na úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu daně (§254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) není podstatné, zda je prodlení s vyplacením odpočtu důsledkem postupu k odstranění pochybností, nebo daňové kontroly před vyměřením daně. II. Právní úprava §254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 je co do stanovení úročeného období i výše úroku v rozporu s čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Pro nárok na úrok z odpočtu, na který by se jinak tohoto ustanovení užilo, platí nadále pravidla vymezená v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, čj. 7 Aps 3/2013-34 (rozsudek Kordárna). Daňovému subjektu proto náleží úrok z vratitelného přeplatku podle §155 odst. 5 daňového řádu za dobu od uplynutí tříměsíční lhůty ode dne následujícího po posledním dni příslušného zdaňovacího období (prodloužené případně o dobu od uplynutí lhůty k podání daňového přiznání do dne jeho podá ... |
| 3 Afs 206/2018 - 62 | 16. 7. 2020 | B | Správce daně rozhodující o delegaci místní příslušnosti správce daně z důvodu účelnosti (§18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) může vzít za rozhodující kritérium pro určení místně příslušného správce daně i místo pobytu jediného jednatele a jediného společníka daňového subjektu (obchodní společnosti), jestliže podnikání daňového subjektu není vázáno na konkrétní místo či provozovnu. |
| 2 As 223/2018 - 55 | 16. 7. 2020 | B | Stanovení unifikovaných technických parametrů tranzitních železničních koridorů (např. provozní rychlost, počet paralelně vedených kolejí, zda má jít o konvenční železnici, či třeba o systém elektromagneticky nadnášeného vlaku aj.) je v podstatné míře politickou otázkou celostátního, případně evropského významu, i když takové rozhodnutí má významné technické aspekty. Obec se zásadně nemůže domáhat, aby z nich jen kvůli jejímu právu na samosprávu (čl. 101 Ústavy) bylo „sleveno“. Při zachování těchto parametrů a v mezích pravidel nadřazených obecní úrovni územně plánovacích nástrojů musí však být územně plánovací autonomie obce zachována (tj. i železničním koridorem dotčené zájmy v obci chráněny) tak, jak jen to je rozumně možné. |
| 8 Azs 323/2019 - 76 | 16. 7. 2020 | B | Předchozí udělení azylu cizinci je výraznou indicií, že zajišťovaného cizince nemusí být možné vyhostit, protože mu v zemi původu hrozí pronásledování nebo nebezpečí jiné vážné újmy. Pokud má v takové situaci orgán cizinecké policie v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění možnost zjistit důvody, pro které byl azyl udělen, musí je posoudit a zjistit, zda jsou stále platné a zda nemohou být překážkou výkonu správního vyhoštění. |
| 3 Afs 80/2019 - 126 | 15. 7. 2020 | B | Žádost daňového subjektu dle §36 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, o prodloužení lhůty dle §115 odst. 2 téhož zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2020), tj. lhůty pro vyjádření se ke zjištěným skutečnostem a důkazům, které je prokazují, a pro případné navržení provedení dalších důkazních prostředků, není podáním zjevně právně nepřípustným ve smyslu §106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Takové žádosti lze vyhovět za podmínek §36 daňového řádu, neboť nejde o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva ve smyslu §36 odst. 5 daňového řádu. |
| 10 As 139/2020 - 33 | 14. 7. 2020 | B | Tvrdí-li žalovaný správní orgán v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.), že není nečinný, neboť žalobcův procesní úkon ve správním řízení byl zneužitím práva, může žalovaný snést argumenty o zneužití práva až ve vyjádření k podané žalobě. Tyto důvody však musí tvrdit konkrétně, nikoliv jen paušálně a obecně. |
| 10 As 200/2020 - 32 | 14. 7. 2020 | B | Z §63 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), zakládajícího vyvratitelnou právní domněnku trvalosti stavby, nelze dovozovat důsledky pro otázky dočasnosti či trvalosti stavby ve smyslu stavebněprávním. |
| 13 Kss 6/2019 - 367 | 14. 7. 2020 | B | I. Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ani zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, nebrání vedení řízení o návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti soudců pro stejné skutky, pro které již bylo dříve zahájeno řízení o návrhu podaném proti témuž kárně obviněnému jiným oprávněným navrhovatelem (litispendence). II. Pokud předseda senátu v trestním řízení provádí obsahové opravy protokolu z hlavního líčení vyhotoveného protokolujícím úředníkem (§55b odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním) s velkým časovým odstupem a neověří správnost oprav se zvukovým záznamem z hlavního líčení, takže obsah jím opraveného protokolu podstatně zkresluje obsah výpovědí, dopouští se tím kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů. III. Vyhotovení protokolu z hlavního líčení nepodléhá lhůtě stanovené v §129 odst. 3 zákon ... |
| 8 Afs 282/2018 - 44 | 13. 7. 2020 | B | K přerušení běhu promlčecí lhůty nepostačuje, pokud celní úřad těsně před koncem této lhůty dlužníkovi zašle opakovanou písemnou upomínku, v níž ho pouze upozorní na existenci dluhu (§282 odst. 2 a 6 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon). Aby měla taková upomínka účinky úkonu směřujícího k vybrání nebo vymožení nedoplatku, nemůže být toliko úkonem formálním. Z postupu celního úřadu v rámci běhu promlčecí lhůty musí být zřejmé i jiné průběžně a logicky návazně činěné úkony směřující k vymožení nedoplatku. |
| 9 Afs 81/2020 - 40 | 2. 7. 2020 | A | Prekluzivní lhůta pro stanovení daně z příjmů právnických osob za rok, v němž byla vyměřena daňová ztráta, začne běžet podle §148 odst. 1 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení za toto období, a skončí podle §38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňovou povinnost lze však vyměřit nejdéle ve lhůtě deseti let podle §148 odst. 5 daňového řádu, a to i při aplikaci §148 odst. 2 až 4 daňového řádu. |
| 10 Azs 437/2019 - 83 | 2. 7. 2020 | B | Ministerstvo vnitra posuzuje zdravotní stav žadatele o doplňkovou ochranu z humanitárních důvodů [§14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] na základě lékařských zpráv, které mu předložil žadatel, s cílem zjistit, zda jde o výjimečný případ, v němž žadateli hrozí při návratu do země původu vážná újma kvůli možnému zhoršení jeho již špatného zdravotního stavu. Při této úvaze zejména srovnává žadatelův případ s jinými případy tohoto typu řešenými judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, případně i Nejvyššího správního soudu. Zpravidla není zapotřebí, aby ministerstvo nechávalo za účelem posouzení závažnosti žadatelova zdravotního stavu vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví. |
| 10 As 181/2019 - 63 | 30. 6. 2020 | A | Kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle §103 s. ř. s. a soud ji jako nepřípustnou odmítne (§104 odst. 4 s. ř. s.). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady (§109 odst. 1 s. ř. s.) není v takové situaci namístě. |
| 2 As 388/2018 - 39 | 30. 6. 2020 | B | Pokud pro účely jmenování fyzických osob do funkcí státních zástupců ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce (§18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) dospěje Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že ohledně určité fyzické osoby takový návrh nebude podán, odvíjí se lhůta podle §84 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby o ochraně před nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.), jíž proti tomu daná fyzická osoba brojí, od dovršení aktu, kterým byl tento závěr učiněn. |
| 9 Afs 316/2019 - 44 | 30. 6. 2020 | B | Tvrdí-li žalobce, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správce daně vydaném v řízení, v němž mu nepříslušelo postavení účastníka řízení, a proto se proti takovému rozhodnutí nemohl bránit řádnými opravnými prostředky (§108 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je oprávněn brojit žalobou toliko proti rozhodnutí správce daně prvního stupně (§65 a násl. s. ř. s.). Jeho žalobní legitimaci totiž nelze odvíjet od procesní aktivity účastníků řízení a tedy toho, zda ve věci vůbec bude vydáno druhostupňové rozhodnutí. |
| 9 Azs 63/2020 - 96 | 25. 6. 2020 | A | Umístění (či přemístění) nezletilého cizince bez doprovodu do zařízení pro zajištění cizinců nesplňujícího podmínky zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a mezinárodních smluv o ochraně lidských práv může představovat nezákonný zásah a být jako takové samostatně přezkoumáno v řízení podle §82 a násl. s. ř. s. |
| 5 Azs 107/2020 - 46 | 25. 6. 2020 | A | I. Zajištění nezletilých cizinců bez doprovodu, u nichž jsou důvodné pochybnosti o jejich věku, je třeba vnímat jako předběžné rozhodnutí s cílem zatímně upravit poměry – a to do doby, než tyto pochybnosti budou potvrzeny, anebo vyvráceny; tomu musí odpovídat doba zajištění za účelem správního vyhoštění stanovená v souladu s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, která by se měla pohybovat v řádu jednotek dnů, nikoli týdnů či měsíců. II. V žalobě proti rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění podle §124 odst. 1 ve spojení s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze napadat existenci důvodných pochybností, že jde o nezletilého cizince, důvod a dobu zajištění, vč. jeho alternativ a vůbec potenciality správního vyhoštění, nikoli však samotné umístění (či přemístění) do konkrétního zařízení pro zajištění cizinců, resp. porušení některého z režimových opatření v tomto ... |
| 7 Afs 447/2018 - 55 | 25. 6. 2020 | B | Základním předpokladem pro úspěšné uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj dle §34 odst. 4 věty první zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 je v případě experimentálního vývoje ve smyslu §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, doložení vývojové činnosti. Daňový poplatník musí doložit, že dosáhl závěrů (výsledků, poznatků, znalostí), které jsou oproti stávající úrovni poznatků a dovedností v daném oboru pro něj nové a dosud nevyužívané. Bez náležité dokumentace nese daňový subjekt riziko, že se při budoucím dokazování v daňovém řízení octne v důkazní nouzi ohledně skutečné novosti svého řešení. |
| 1 Afs 438/2017 - 52 | 24. 6. 2020 | A | Z §115 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vyplývá, že provádí-li odvolací orgán v odvolacím řízení dokazování dle §115 odst. 1 téhož zákona, je povinen daňový subjekt seznámit nejen s výčtem a obsahem provedených důkazů, ale i se závěry, které z nich pro zjištěný skutkový stav dovozuje, resp. s úvahami, jimiž se při hodnocení důkazů řídil. |
| 4 Afs 89/2020 - 44 | 24. 6. 2020 | A | Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle §7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019, je třeba aplikovat per analogiam též na první úplatné nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě. |
| 10 As 6/2019 - 54 | 24. 6. 2020 | B | V části, v níž se pravidla stanovená provozním řádem areálu Generální inspekce bezpečnostních sborů dotýkají návštěvníků areálu, kteří nejsou k inspekci ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nepůsobí provozní řád již výlučně „dovnitř“ struktury inspekce, a v důsledku toho nenaplňuje obsahovou stránku vnitřního předpisu. Tuto část proto není možné vyloučit z práva na informace podle §11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
| 1 As 80/2020 - 36 | 17. 6. 2020 | B | I. Účelem §37, resp. §38 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je mimo jiné dát správním orgánům demonstrativní kritéria k potřebné individualizaci ukládané sankce tak, aby nebyla arbitrární a pouze obecně odůvodněná. Trestání za běžné přestupky typu překročení nejvyšší dovolené rychlosti má být v zásadě rutinní, časově nenáročnou záležitostí, která předpokládá rychlé a efektivní vyřešení celé věci. Toho není možno dosáhnout nepřiměřeným zvyšováním požadavků kladených na správní orgány při odůvodňování výše uložené sankce, např. požadavkem na zohlednění technického stavu vozidla či pozemní komunikace. II. Byl-li návod k obsluze silničního laserového rychloměru veřejně dostupný na internetu, nemohlo být neposkytnutím jeho kopie ve správním řízení porušeno právo účastníka řízení na obhajobu, resp. právo vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí (§36 odst. 3 s. ř. ve spojení s §38 odst. 4 s. ř.). |
| Nad 43/2020 - 75 | 17. 6. 2020 | B | Za cizince, který nemusí hlásit pobyt ve smyslu §172 odst. 7 věty za středníkem zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba považovat cizince, na kterého nedopadá povinnost hlásit změnu pobytu podle §98 téhož zákona, například při vydání výjezdního příkazu. Místně příslušný k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v takovém případě krajský soud, v jehož obvodu se cizinec převážně zdržuje. |
| 12 Ksz 7/2019 - 196 | 17. 6. 2020 | B | I. Popis skutku v návrhu na zahájení kárného řízení (§9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů) musí kárně obviněnému umožnit vést řádnou obhajobu, vymezit rozsah přezkumu ze strany kárného soudu, včetně posouzení překážky věci rozhodnuté. Na jeho vymezení v návrhu lze klást o něco mírnější nároky, než je tomu v případě rozhodnutí kárného soudu, kterým se kárně obviněný shledává vinným. II. Podání návrhu na zahájení kárného řízení nebrání, že nebyla skončena trestní věc, ve které se svým postupem měl státní zástupce dopustit kárného provinění. Tato skutečnost proto nemá vliv na běh lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ani pro běh lhůty zániku odpovědnosti státního zástupce za kárné provinění podle §29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. III. Pochybení státního zástupce v přípravném řízení, nebo při p ... |
| 2 Afs 47/2018 - 52 | 16. 6. 2020 | A | Změní-li se v průběhu řízení před správním orgánem či krajským soudem právní úprava, která by pro posouzení věci mohla být relevantní, musí předkládající senát před předložením věci rozšířenému senátu podle §17 odst. 1 s. ř. s. učinit úvahu o tom, zda právní názor, od něhož se chce odchýlit, je, či není novou úpravou dotčen. Bez takové úvahy nebude zřejmé, zda postupující senát pro své rozhodnutí potřebuje vyřešit danou otázku; rozšířený senát přitom takovou úvahu nemůže učinit namísto něj, pokud existuje více možností řešení. |
| 8 Azs 339/2019 - 38 | 16. 6. 2020 | A | I. Odkladný účinek je možno přiznat v řízení o kasační stížnosti ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu i v těch situacích, kdy o odkladném účinku krajský soud vůbec nerozhodoval nebo návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl (§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.). II. Obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.). |
| 1 Azs 422/2019 - 41 | 16. 6. 2020 | B | I. Aktivní účast na demonstraci organizované určitou profesní skupinou (řidiči taxislužby), která protestuje proti omezujícím opatřením vlády v zemi původu, je třeba posuzovat jako uplatňování politických práv a svobod podle §12 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, i zastávání určitých politických názorů podle §12 písm. b) téhož zákona, a to zvláště za situace, kdy je žadatel o mezinárodní ochranu současně členem opoziční politické strany a již v minulosti se v zemi původu aktivně účastnil jiných protivládních demonstrací. II. Správní orgán posuzující žádost o udělení mezinárodní ochrany nemůže shledat neodůvodněným strach žadatele o mezinárodní ochranu z pronásledování z azylově relevantních důvodů pouze na základě odkazu na obecné zpravodajské články (např. zprávy ČTK), ze kterých vyplývá, že v zemi původu žadatele (zde v Etiopii) se po podání žádosti o mezinárodní ochranu změnila politická situace, proběhly reformy a veřejně známí představitelé opozice byli propuštěni z věze ... |
| 5 As 219/2019 - 49 | 12. 6. 2020 | A | Obecný zákaz uvádět léčebná tvrzení – tedy informace, které připisují potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit – podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dopadá i na tvrzení uvedená na tzv. on hold seznamu, jenž obsahuje výčet tvrzení, která smí být uváděna jako zdravotní dle čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. |
| 5 As 190/2017 - 29 | 12. 6. 2020 | B | Podnikatelskou činnost spočívající v pronájmu, byť i krátkodobém, místnosti k porážce prasat, která jsou v době porážky ve vlastnictví nájemce provádějícího porážku, nelze považovat za nakládání s živočišnými produkty ve smyslu §22 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Na základě této činnosti tak pronajímateli nevzniká povinnost registrace dle §22 odst. 1 písm. a) zákona o veterinární péči, a tedy neprovedením této registrace pronajímatel nemohl spáchat správní delikt (nyní přestupek) dle §72 odst. 1 písm. f) téhož zákona. |
| 5 Afs 114/2019 - 28 | 12. 6. 2020 | B | I. Z hlediska naplnění podmínek dle §20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, není rozhodné, zda z daru mají ekonomický prospěch i dárci (či jejich děti), kteří jsou členy spolku; je třeba rozlišovat mezi stránkou ekonomickou a právní. Ekonomický prospěch pro samotné dárce není závadný, nebyl-li hlavním (zcela převažujícím) účelem transakce. II. Zneužití práva nelze jako výkladovou zásadu aplikovat, pokud provozovaná činnost může mít i jiný účel než jen pouhé dosažení daňového zvýhodnění. |
| 1 Afs 375/2019 - 37 | 11. 6. 2020 | B | Za příjem dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze bez dalšího považovat nárok na tento příjem, který je svou povahou toliko očekávaným příjmem, dokud se neprojeví reálným zvýšením majetku daňového subjektu (v projednávané věci výplatou dávky peněžní pomoci v mateřství). Sousloví „za zdaňovací období“ dle §35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů vymezuje délku časového úseku, ve kterém daňový subjekt reálné příjmy obdržel. Předložka „za“ neurčuje, co je to příjem (nerozlišuje mezi nárokem a reálným příjmem), ale toliko jej časově konkretizuje do zdaňovacího období (v projednávané věci do kalendářního roku), resp. za něj (srov. §136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu). |
| 9 Afs 308/2019 - 38 | 11. 6. 2020 | B | Nárok na vrácení daně z minerálních olejů dle §56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je daňový subjekt povinen prokázat dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě minerálních olejů, tj. způsobilým podkladem obsahujícím údaje o typu a množství nakoupených minerálních olejů za cenu včetně daně a o skutečné spotřebě těchto olejů pro výrobu tepla. |
| 2 As 291/2019 - 32 | 10. 6. 2020 | B | Zveřejní-li Státní zemědělská a potravinářská inspekce na základě §3 odst. 3 písm. i) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, informaci o výsledku své kontrolní činnosti a toto zveřejnění kontrolovaný subjekt napadne žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, vypořádá soud také uplatněnou námitku věcné nesprávnosti zveřejněného kontrolního zjištění. Není přitom podstatné, zda předmětné kontrolní zjištění bylo kromě svého zveřejnění také podkladem pro vydání správního rozhodnutí, které bylo současně napadeno žalobou dle §65 s. ř. s. |
| 8 As 127/2018 - 50 | 10. 6. 2020 | B | V případě, že správní orgán nepovažuje odůvodněnou námitku podjatosti za zjevně nesrozumitelnou či nesmyslnou, je povinen postupovat dle §14 odst. 2 správního řádu, a vyčkat na rozhodnutí představeného o ní. Pokud tímto vymezeným způsobem nejedná (např. pokud námitku podjatosti předá k rozhodnutí představenému, avšak nevyčká na jeho rozhodnutí), je to vada řízení. Tato vada však může mít vliv na zákonnost rozhodnutí pouze tehdy, pokud daná námitka měla skutečně vyvolat postup dle §14 odst. 2 správního řádu (tedy byla formulována jako námitka podjatosti úředních osob, byla alespoň rámcově odůvodněná a její důvody nebyly zjevně nesrozumitelné či nesmyslné) bez ohledu na to, jak o ní uvažoval správní orgán. Závěr o důvodnosti, srozumitelnosti či smysluplnosti je oprávněn učinit i soud při přezkumu konečného správního rozhodnutí. |
| 14 Kse 2/2019 - 103 | 10. 6. 2020 | B | Pokud soudní exekutor při exekuci postižením nemovitostí i přes upozornění dohledového orgánu opakovaně stanovuje svou odměnu za použití koeficientu neodpovídajícího platné sazbě daně z přidané hodnoty, dopustí se kárného provinění. |
| 1 Afs 22/2020 - 34 | 9. 6. 2020 | A | Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty (tj. vydat „částečný“ platební výměr), může se daňový subjekt bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti podle §79 a násl. s. ř. s. Rozhodne-li správce daně posléze v průběhu soudního řízení před krajským soudem o celém nadměrném odpočtu (tedy jeho sporné i nesporné části), a ukončí tak svou nečinnost, soud k návrhu žalobce připustí za splnění podmínek §95 o. s. ř., užitého přiměřeně dle §64 s. ř. s., změnu žaloby na ochranu proti nečinnosti na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle §82 a násl. s. ř. s., domáhá-li se žalobce určení, že k zásahu do jeho práv došlo zadržováním nesporné části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, resp. nevydáním částečného platebního výměru, a tato tvrzení obsahovala již původní žaloba. Připuštění změny žaloby je v této situaci jediným možným prostředkem soudní ochrany (§85 s. ř. s.). |
| 4 As 432/2019 - 58 | 5. 6. 2020 | A | Osobní předložení občanského průkazu dle §10 odst. 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, při oznamování změny místa trvalého pobytu nelze nahradit ověřením totožnosti prostřednictvím elektronického podpisu na podání zaslaném datovou schránkou. |
| 4 As 450/2019 - 36 | 5. 6. 2020 | B | Jestliže provozovatel vozidla v reakci na výzvu dle §125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, označí jako řidiče osobu žijící v zahraničí, která nepřebírá zásilky zasílané správním orgánem, stačí zpravidla ke splnění požadavku v §125f odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích zaslat této osobě jedinou výzvu. |
| 6 As 88/2020 - 44 | 4. 6. 2020 | A | Je-li jedno opatření obecné povahy nahrazeno obsahově obdobným opatřením obecné povahy v časovém intervalu, který reálně znemožňuje soudní přezkum prvního opatření, jsou splněny podmínky pro postup podle §95 odst. 2 o. s. ř. použitého přiměřeně podle §64 s. ř. s. Nepřipuštění změny původního návrhu na zrušení opatření obecné povahy a jeho odmítnutí pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v neexistenci napadeného prvního opatření obecné povahy představuje za této situace porušení práva na spravedlivý proces a práva na účinnou soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny. |
| 10 Afs 366/2019 - 35 | 3. 6. 2020 | A | Jen proto, že se stavba stala po roce 2014 součástí pozemku, na němž je zřízena (§506 odst. 1 ve spojení s §3058 odst. 1 občanského zákoníku), nelze podrobit zdanění příjem do té doby daňově osvobozený [§4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů]. |
| 10 Afs 438/2019 - 31 | 3. 6. 2020 | B | Účinky předvídané v §243 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, mohou nastat teprve s ukončením přezkumného jednání, při kterém byla sporná daňová pohledávka přezkoumána. |
| 9 As 299/2019 - 43 | 1. 6. 2020 | B | Při ukládání úhrnné sankce postupuje správní orgán v souladu se zásadou absorpce (nikoli kumulace) podle §41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, proto v odůvodnění svého rozhodnutí nevyčísluje podíl jednotlivých sbíhajících se správních deliktů (přestupků) na celkové výši uložené pokuty. |
| 11 Kss 2/2020 - 88 | 1. 6. 2020 | B | Z povahy věci bývá výsledkem dohody o vině a kárném opatření pro kárně obviněného příznivější kárné opatření, než jaké by zpravidla přicházelo v úvahu při ukládání kárného opatření kárným soudem po provedeném dokazování. Sama okolnost uzavření dohody totiž představuje intenzivní polehčující okolnost, jež se projeví v tom, že kárný soud dohodu podle §314r odst. 2 trestního řádu neschválí, pouze pokud je dohodnuté kárné opatření zjevně (výrazně) nepřiměřené, nikoli jen nepřiměřené. |