Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
5 Azs 432/2019 - 29 21. 12. 2020 B Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince – státního příslušníka tzv. třetí země, který na území ČR pobývá neoprávněně, neboť přestal splňovat podmínky vstupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, a současně má povolení k pobytu v jiném členském státě EU, je až krajním řešením pro případ, že kvůli výhradě veřejného pořádku nelze rozhodnout o povinnosti opustit území (§50a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky).K naplnění této výhrady a vydání rozhodnutí o správním vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. a) bodu 2 téhož zákona samo o sobě nestačí, že byl cizinec odsouzen za trestný čin, ale je třeba zvážit všechny okolnosti související s odsouzením, jakož i další individuální okolnosti týkající se cizincova života, včetně pobytu a rodinných poměrů v jiném členském státě EU.
6 Afs 205/2020 - 32 16. 12. 2020 B Povinnost podat kontrolní hlášení v elementárním rozsahu plynoucím z §101c odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017 vyplývala ze zákona bez ohledu na skutečnost, že Ústavní soud v nálezu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 32/15 s účinností k 31. 12. 2017 zrušil §101d odst. 1 téhož zákona pro absenci podrobnější úpravy rozsahu údajů, jejichž poskytování je po daňových subjektech v kontrolních hlášeních požadováno.
4 As 116/2020 - 99 16. 12. 2020 B Obvodní báňský úřad vydává rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (§25 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství), které je zároveň územním rozhodnutím o změně využití území (§27 odst. 6 téhož zákona), v řízení, které je územním řízením podle §84 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přitom používá právní úpravu územního řízení obsaženou ve stavebním zákoně, pokud zvláštní úprava obsažená v §24 až 28 zákona o ochraně a využití nerostného bohatství nestanoví jinak.
8 Afs 378/2018 - 43 16. 12. 2020 B Zaměstnanec dodavatele nemůže být nositelem reference ve smyslu §56 odst. 1 písm. a) nebo §56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ani za situace, kdy referenční zakázku plnil původně jako samostatný dodavatel.
12 Ksz 4/2020 - 64 16. 12. 2020 B Zahlazení kárného postihu (§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), neznamená, že by se na skutek, který byl předmětem kárného řízení, po uplynutí dané doby mělo hledět, jako kdyby se nestal. Pouze se na danou osobu hledí, jako by nebyla pro kárné obvinění stíhána, tedy ani jako kdyby nebylo rozhodnuto o její vině kárným proviněním. Pokud není rozhodnutí o kárném provinění zahlazeno, má to zejména vliv na možnost zvýšení sazby kárného opatření snížení platu na dvojnásobek [§30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství] a lze to zpravidla považovat bez dalšího za přitěžující okolnost. Nicméně i zahlazené rozhodnutí o kárném opatření lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněného a to vždy při zvážení všech okolností, zejména doby, která od předchozího spáchání kárného provinění uběhla.
12 Ksz 5/2020 - 49 16. 12. 2020 B I pokud se ohledně dřívějšího kárného provinění na kárně obviněného hledí jako by nebyl pro kárné provinění stíhán (§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), skutek, který byl předmětem posuzování v zahlazeném rozhodnutí, lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněného, a to při zvážení všech okolností, zejména doby, která od jeho spáchání uběhla.
5 As 27/2020 - 22 11. 12. 2020 B Uplynutí doby, které by jinak vedlo k zániku odpovědnosti za přestupek, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto (tj. uplynutí promlčecí doby podle §30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), brání dalšímu vedení řízení o náhradě škody za přestupek jakožto řízení adhezního. Adhezní řízení proto musí být zastaveno.
1 As 255/2020 - 72 10. 12. 2020 B Podřazení určité soutěže pod pojem „loterie nebo jiné podobné hry“ ve smyslu §1 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, předpokládá mimo jiné prokázání, že účelem pořádání těchto soutěží bylo dosažení zisku z jejich provozování.
4 Afs 201/2020 - 23 8. 12. 2020 B Pokud marně uplynula lhůta stanovená Nejvyšším správním soudem pro zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a současně tento soud zamítne žádost o její prodloužení, pak již k úhradě poplatku po uplynutí lhůty nepřihlíží a řízení o kasační stížnosti zastaví.
5 Afs 468/2019 - 65 4. 12. 2020 B I. Volba postupu provedená příslušným úřadem podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) ohledně toho, zda k námitce daňového subjektu zjedná nápravu sám, zda námitku odmítne, nebo zda zahájí dohodovací řízení, podléhá soudnímu přezkumu v režimu řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§82 s. ř. s.). II. Pokud příslušný úřad při postupu podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) zahájí dohodovací řízení, přichází v úvahu soudní přezkum jeho postupu při dohodovacím řízení teprve po skončení tohoto řízení.
7 As 151/2020 - 23 3. 12. 2020 B Pro stanovení povinnosti odvodu výnosu z loterie nebo jiné podobné hry provozované bez povolení dle §48 odst. 7 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nelze stanovit prekluzivní lhůtu analogicky dle ustanovení §48 odst. 3 tohoto zákona upravující lhůtu pro uložení pokuty, ale je třeba postupovat dle §41h odst. 3 zákona.
8 As 319/2018 - 59 2. 12. 2020 B I. Služební poměr vojáků z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a nároky z něj vyplývající mají veřejnoprávní povahu, i pokud není některý z takových nároků v tomto zákoně výslovně uveden. Nárok na náhradu nemajetkové újmy má zpravidla povahu soukromoprávní, vyplývá-li však ze služebního poměru vojáka z povolání, jde o nárok ve věci služebního poměru i přesto, že se nejedná o nárok výslovně uvedený v §145 a §146 zákona o vojácích z povolání a nedopadají tak na něj ustanovení dotčeného zákona o řízení ve věcech služebního poměru. O těchto nárocích se vede správní řízení v souladu s §9 správního řádu a pravomoc rozhodovat o nich mají dle §2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání služební orgány. II. Chybějící právní úprava náhrady nemajetkové újmy pozůstalým při úmrtí vojáka z povolání jinak než v důsledku služebního úrazu či nemoci z povolání představuje nevědomou mezeru v zákoně, kterou je potřeba zaplnit za pomoci analogické aplikace §384 odst. 3 ve spojení s ...
8 As 349/2018 - 55 2. 12. 2020 B Použití nesprávného znění právního předpisu je důvodem zrušení přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu (krajského soudu), bylo-li namítáno, nebo jestliže je k němu soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Nesměřují-li však námitky proti tomuto pochybení a nejedná se o vadu, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, může tak soud učinit pouze tehdy, brání-li použití nesprávného znění právního předpisu přezkumu rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle §75 odst. 2 s. ř. s. nebo v mezích důvodů kasační stížnosti podle §109 odst. 4 s. ř. s.
2 Afs 335/2019 - 32 27. 11. 2020 B Daňový subjekt uplatňující náklady vynaložené na opravu majetku podle §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí prokázat jeho výchozí technický stav pouze v takovém rozsahu a detailech, které jsou nezbytné pro posouzení, zda se z funkčního hlediska jednalo o uvedení věci do původního stavu, nebo nové zvýšení její hodnoty.
1 As 52/2020 - 36 26. 11. 2020 B Při zahájení předběžného prošetření věci Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle §20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, nemusí být postaveno zcela najisto, že prošetřovaný subjekt naplňuje definici soutěžitele. Musí však být na první pohled zřejmé, že předmět a cíl předběžného prošetření odpovídá pravomoci Úřadu stanovené §20 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. K tomu postačí, pokud postavení prošetřovaného subjektu jako soutěžitele není na první pohled zcela vyloučené.
6 Afs 177/2019 - 30 26. 11. 2020 B I. Řízení o žalobě rozhodnutí podle §43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jímž správce daně uložil pokutu za to, že byl nucen na úhradu spotřební daně použít zajištění daně pro povolení k provozování daňového skladu, je řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Je proto třeba v tomto řízení za specifických okolností zohlednit pozdější zrušení zajišťovacího příkazu na spotřební daň, který byl bezprostřední a jedinou příčinou naplnění skutkové podstaty uvedeného deliktu, pokud obviněný uplatnil všechny prostředky k ochraně svého práva a pokud nelze účinnou soudní ochranu garantovanou čl. 6 odst. 1 Úmluvy poskytnout jinak než aplikačním upozaděním pravidla §75 odst. 1 s. ř. s. ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky. II. Ustanovení §243 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, se neuplatní, pokud by nabytí právní moci rozhodnutí týkajících se pohledávek, které nejsou pohledávky za majetkovou podstatou, v důsledku u ...
6 Afs 231/2020 - 44 26. 11. 2020 B Pro řádné doručení uložené písemnosti fikcí (§47 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), jehož podmínkou je poučení o právních následcích nevyzvednutí písemnosti (§46 odst. 2 daňového řádu), je rozhodující poučení a jeho znění obsažené na útržku obálky „Výzva a poučení“, které adresáta poučuje o nastoupení fikce doručení desátým dnem od uložení. Pozdější faktické převzetí doručované písemnosti (její vyzvednutí po uplynutí desetidenní lhůty) již nemá na právní účinky doručení fikcí žádný vliv.
10 Afs 228/2019 - 53 26. 11. 2020 B Žádost o mezinárodní spolupráci při správě daní (§9 odst. 1 a 2 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní) podaná ve věci, v níž správce daně zkoumá oprávněnost výdajů na reklamu, staví lhůtu pro stanovení daně jen tehdy, pokud může přinést odpověď na otázku, kdo reklamu zhotovil a umístil.
8 As 126/2020 - 38 26. 11. 2020 B Je-li účastník ve správním řízení zastoupen zmocněncem (§33 odst. 1 správního řádu) a správní orgán v průběhu řízení obdrží plnou moc pro nového zmocněnce, platí, že plná moc je dosavadnímu zmocněnci vypovězena teprve okamžikem, kdy je správnímu orgánu předložena plná moc pro nového zmocněnce (analogicky podle §28 odst. 2 a 3 o. s. ř.). Až od tohoto okamžiku může nový zmocněnec činit za účastníka procesní úkony v řízení.
4 Ads 196/2020 - 50 25. 11. 2020 B Při posuzování úplnosti a přesvědčivosti posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí k posouzení zdravotního stavu pojištěnce za účelem zjištění poklesu jeho pracovní schopnosti pro ověření nároku na invalidní důchod dle §39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, soud nepřihlíží k případnému zpochybnění přesvědčivosti posudku ohledně dílčí otázky, která nemůže mít vliv na rozhodnutí o žalobě.
2 As 184/2019 - 29 24. 11. 2020 B Žalobu k ochraně veřejného zájmu podle §66 odst. 2 nebo 3 s. ř. s. může nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv podat i proti rozhodnutí správního orgánu, proti němuž nebyly využity řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, i když je připouštěl zvláštní zákon.
2 As 312/2018 - 242 23. 11. 2020 B I. Zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, nestanovil dotčení autorských práv jako hmotněprávní důvod zápisné nezpůsobilosti ochranné známky. II. Ochrannou známku nelze prohlásit za neplatnou pro dotčení autorských práv podle §7 odst. 1 písm. i) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění do 31. 12. 2018, byla-li zapsána za účinnosti zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech. Tvrzení o dotčení autorských práv totiž nelze podřadit pod §2 odst. 2 písm. c) zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, podle něhož ochrannými známkami nemohou být značky, jichž používání by odporovalo obecnému zájmu anebo mezinárodní úmluvě nebo zvyklosti.
4 As 150/2019 - 54 23. 11. 2020 B Prodloužení povolení k vypouštění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší je změnou ve způsobu provozu zařízení. Taková změna zařízení bude změnou podstatnou ve smyslu §2 písm. i) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zpravidla tehdy, existují-li důvodné pochybnosti o zachování únosného zatížení území, v němž je zařízení umístěno, a to bez ohledu na to, že tato změna stanoví stále stejné emisní limity znečišťujících látek, jež mohou být z uvedeného zařízení vypouštěny.
10 As 214/2019 - 64 20. 11. 2020 B Doplňujícím rozsudkem (§166 o. s. ř.) lze vyslovit i to, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.
10 Afs 238/2020 - 62 19. 11. 2020 B Nesplnil-li plátce spotřební daně podmínku podle §14 odst. 2 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění od 1. 1. 2015, tedy před odesláním vybraných výrobků správci daně neoznámil, že uplatní nárok na vrácení daně, nárok na vrácení spotřební daně nevznikne.
9 Ads 214/2020 - 28 19. 11. 2020 B Je-li faktickým obsahem služby označené jako kulturně-výměnný program zprostředkování zaměstnání do zahraničí, není možné od fyzické osoby, jež se účastní tohoto programu, požadovat úhradu za zprostředkování zaměstnání podle §58 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
10 As 244/2020 - 40 19. 11. 2020 B Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl o odvolání či stížnosti proti rozhodnutí právnické či fyzické osoby ve věcech svobodného přístupu k informacím (§20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb.), vystupuje v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů taková právnická či fyzická osoba v postavení osoby zúčastněné na řízení (§34 s. ř. s.), není-li sama žalobkyní v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu.
8 As 34/2020 - 100 19. 11. 2020 B Pokud soud dospěje k názoru, že posouzení nároku, kterého se žalobce domáhá, se lze úspěšně domoci pouze prostřednictvím jiného žalobního (návrhového) typu, je třeba žalobce vyzvat k návrhu na připuštění změny návrhu postupem podle §36 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §95 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že nedodržení soudem stanoveného postupu (nesplnění výzvy) může mít za následek odmítnutí návrhu (nebo zastavení řízení), o čemž musí být účastník poučen, musí mít taková výzva formu usnesení. Postup soudu, který vyzve ke změně návrhu tak, že takto případně změněný návrh by nebylo možno věcně projednat, přičemž následně takovou změnu připustí, představuje vadu řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., jež by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle §49 odst. 1 s. ř. s. může soud k přípravě na jednání stanovit lhůtu kratší než 10 dnů v řízeních, v nichž je povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. Pokud však soud následně připustí změnu žaloby (návrhu), u kte ...
Nad 155/2020 - 143 19. 11. 2020 B Ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s., které určuje zvláštní místní příslušnost krajského soudu pro určité kategorie věcí (například věci důchodového pojištění), se vztahuje pouze na určení místní příslušnosti soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle §65 a násl. s. ř. s. Nelze jej tedy užít v jiných řízeních (například v řízeních o žalobě na ochranu proti nečinnosti podle §79 a násl. s. ř. s. a o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podle §82 a násl. s. ř. s.).
8 Ads 93/2019 - 45 18. 11. 2020 B Doba pobírání náhrady starobního důchodu v návaznosti na usnesení vlády č. 1248 ze dne 1. 11. 2006 k Postupu při dokončení přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu není vyloučenou dobou ve smyslu §16 odst. 4 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
8 As 103/2019 - 32 18. 11. 2020 B I pro zkušební provoz dle §124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je třeba v případě zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů získat povolení vydané za tímto účelem dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
4 Azs 246/2020 - 27 18. 11. 2020 B Písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá podle §30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky podle §5 ve spojení s §68 písm. a) s. ř. s.
12 Ksz 1/2020 - 139 18. 11. 2020 B I. Povinnost neohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce (§24 odst. 2 a §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) je porušena i tehdy, pokud se státní zástupce domnívá, že takové jednání bude před širší veřejností utajeno. Podstatné je, že jeho jednání nesmí ohrožovat důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce tehdy, pokud se o něm veřejnost dozví. II. Za zneužití funkce za účelem prosazování soukromého zájmu [§24 odst. 2 písm. c) zákona o státním zastupitelství] je třeba považovat i takové jednání státního zástupce vůči jinému státnímu zástupci, které objektivně nazíráno lze vysoce pravděpodobně vnímat jako snahu o ovlivnění jeho rozhodování, byť nebude takový požadavek vysloven přímo.
8 Ads 222/2020 - 46 12. 11. 2020 B Služební poměr státního zaměstnance zanikne ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin [§74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě] i v případě, že soud ve výroku o trestu odsuzujícího rozsudku upustil od potrestání podle §46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
1 As 375/2020 - 88 12. 11. 2020 B Vyhlášení výběrového řízení podle §21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, není opatřením obecné povahy. Jedná se o procesní úkon správního orgánu, který sám o sobě není způsobilý zasáhnout do veřejných subjektivních práv adresáta.
8 As 120/2020 - 41 10. 11. 2020 B Vyšší soudní úředník, a tedy i asistent soudce, je v soudním řízení správním v řízení u krajského soudu oprávněn rozhodnout podle §35 odst. 10 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, o návrhu na ustanovení zástupce.
6 Ads 209/2019 - 62 10. 11. 2020 B Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle §9 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), obecně neporušuje zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny.
2 As 116/2017 - 94 9. 11. 2020 B I. Rejstřík trestů je při vydávání výpisu z Rejstříku trestů správním orgánem a výsledek jeho činnosti, jakož i nečinnost, podléhají přezkumu správními soudy. II. Výpis z Rejstříku trestů je osvědčením o obsahu evidence, pokud jde o nezahlazená odsouzení a za ně uložené sankce či opatření týkající se konkrétní osoby. Při jeho vydání Rejstřík trestů aplikuje §105 odst. 7 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, podle něhož nedojde k zahlazení odsouzení (případně se na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen), bylo-li uloženo ochranné léčení, které dosud nebylo vykonáno nebo jinak ukončeno. III. Namítá-li žadatel o vydání výpisu z Rejstříku trestů, jehož ochranné léčení dosud nebylo ukončeno, že §105 odst. 7 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který Rejstříku trestů brání ve vydání „čistého“ výpisu, je protiústavní, může se podle §82 s. ř. s. domáhat určení, že uvedení jeho odsouzení ve výpisu, který byl jinak vydán v souladu se zákonem, je nezákonným zásahem.
4 Ads 184/2020 - 59 9. 11. 2020 B Po žadateli o dávku pomoci v hmotné nouzi lze spravedlivě požadovat, aby poskytl správním orgánům vyřizujícím jeho žádost o dávku potřebnou součinnost při ověřování jeho sociálních a majetkových poměrů, a to včetně umožnění provedení sociálního šetření v obydlí žadatele dle §63 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
5 Azs 65/2020 - 31 9. 11. 2020 B V rozhodnutí o zastavení řízení podle §25 písm. i) zákona o azylu se správní orgán nezabývá věcnými důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nýbrž konkrétním důvodem nepřípustnosti této žádosti. V případě nepřípustnosti žádosti dle §10a odst. 1 písm. c) zákona o azylu správní orgán provede pohovor s žadatelem, kterému umožní vyjádřit se nejen k udělení mezinárodní ochrany jiným členským státem Evropské unie, ale i k dalším skutečnostem, které charakterizují jeho pobyt a životní podmínky v tomto státě; neuvede-li žadatel nic konkrétního, není správní orgán povinen – s ohledem na zásadu vzájemné důvěry – zabývat se v odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení tím, jaké jsou v daném členském státě podmínky osob požívajících mezinárodní ochranu, ledaže by o nich existovaly důvodné pochybnosti, které s sebou nesou riziko porušení zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení.
7 Afs 23/2020 - 22 5. 11. 2020 B I. Důkazní břemeno stran prokázání vynaložení veškerého úsilí ve smyslu §30 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění účinném do 30. 6. 2017, nevázne na správním orgánu, ale na subjektu evidence tržeb (zde podnikající fyzická osoba). II. Za vynaložení veškerého úsilí ve smyslu uvedeného ustanovení nelze považovat pouhou žádost podnikající fyzické osoby o zaslání cenové nabídky na zařízení umožňující jí plnit povinnosti uvedené v §18 a násl. zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb.
13 Kss 2/2020 - 146 5. 11. 2020 B I. Pouhé držení živnostenského listu soudcem není kárným proviněním (§87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). II. Správou vlastního majetku může soudce dosahovat zisku. III. Při posouzení, zda jiná výdělečná činnost soudce (§85 zákona o soudech a soudcích) spočívající ve správě vlastního majetku nenarušuje důstojnost soudce či důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví, je třeba vážit, zda:- soudce spravuje vlastní majetek, jehož nabytí není spojeno s žádnými pochybnostmi - majetek svým charakterem neznevažuje postavení soudce- způsob využití tohoto majetku neznevažuje postavení soudce- způsob vlastního zapojení do správy majetku neznevažuje postavení soudce- soudce při správě majetku nevyužívá ani nezneužívá svého postavení- správa majetku nezasahuje do plnění pracovních povinností soudce. IV. Nahlíží-li soudce do elektronického systému do spisů jemu nepřidělených, jde o kárné provinění, jen pokud je prokázáno, že tak činil z jiných než pracovních nebo studijních d ...
2 Ads 125/2019 - 75 4. 11. 2020 B Tvrdí-li žadatel o invalidní důchod (§38 a násl. zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), jehož zdravotní stav má být posouzen posudkovou komisí, že se na komisí určené místo vyšetření nemůže dostavit kvůli svému zdravotnímu stavu, je v případě, že jeho tvrzení je důvodné, třeba vyšetření provést v místě, kam se s ohledem na svůj zdravotní stav může dostavit.
2 As 192/2019 - 55 3. 11. 2020 B I. Nepředložení dohody uzavřené mezi vlastníky souvisejících kanalizací podle §8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, po novele provedené zákonem č. 275/2013 Sb., je překážkou povolení k provozování kanalizace. II. Odmítnutí uzavření dohody je jednak správním deliktem, jednak se žadatel o povolení může domáhat uzavření dohody cestou občanskoprávního sporu. III. Prodlení spojené s vedením soudního sporu mající negativní vliv na odvádění odpadních vod je řešitelné uložením povinnosti veřejné služby.
4 Azs 189/2020 - 26 3. 11. 2020 B Marné uplynutí měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, s výjimkou případu, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti na základě včasné žádosti stěžovatele.
4 Azs 164/2020 - 41 30. 10. 2020 B Jestliže cizinec poté, co s ním zaměstnavatel okamžitě zruší pracovní poměr, oznámí zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával (§69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), a podá v zákonem stanovené lhůtě žalobu na neplatnost rozvázání pracovního poměru podle §72 téhož zákona, je účinně zpochybněno, že pracovní poměr cizince zanikl (§63 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů). V takovém případě je zpravidla třeba, aby správní orgány posuzující otázku oprávněnosti pobytu cizince na území ve shodě s §57 odst. 2 správního řádu vyčkaly na rozhodnutí soudu ve věci žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru.
3 As 90/2019 - 37 30. 10. 2020 B Podmínka, podle které může o poskytnutí přímé platby zemědělcům požádat pouze fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem ve smyslu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství [viz §2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 50/2015 Sb.], je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Relevantní článek 9 odst. 3 tohoto nařízení má za cíl eliminovat z podpory ty osoby, které zemědělskou činnost vykonávají okrajově, bez ohledu na to, zda podnikají či nikoli.
4 As 155/2020 - 42 30. 10. 2020 B Pokud krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace nezohlední, že působnost k rozhodování v těchto věcech dle §20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb., přešla po 1. 1. 2020 na Úřad pro ochranu osobních údajů, a řízení po tomto datu vede s původním žalovaným, poruší §69 s. ř. s. a zatíží řízení vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
9 As 173/2020 - 32 29. 10. 2020 B Závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v centrálním registru oznámení v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.
4 Afs 107/2018 - 46 29. 10. 2020 B Při posuzování otázky, zda rozhodnout o propadnutí či naopak o uvolnění zajištěného dopravního prostředku, nedává §42 odst. 2 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, celním orgánům žádnou jinou alternativní možnost než porovnat hodnotu zajištěného dopravního prostředku s výší daně připadající na zajištěné vybrané prostředky. Existuje-li mezi hodnotou dopravního prostředku a výší daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny zjevný nepoměr, je povinností celních orgánů zajištěný dopravní prostředek uvolnit. (zákon ve znění do 31. 12. 2015)

Za rok 2020 bylo zveřejněno 287 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 6 stran v čase 0,122 ms (z toho 0,050 ms NoSQL).