Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 As 8/2018 - 40 10. 9. 2020 B Uvedení číselného označení alergenů v těsné blízkosti nebalené potraviny za současného zveřejnění seznamu vysvětlujícího jednotlivá čísla těchto alergenů v blízkosti nabízené potraviny je v souladu s §8 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, i čl. 21 odst. 1 a čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, za předpokladu, že existuje seznam složek, který je spotřebiteli zpřístupněn na vyžádání.
1 Afs 313/2019 - 83 3. 9. 2020 B Opravu výše daně podle §43 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, provádí daňový subjekt dle výslovného znění tohoto ustanovení v dodatečném daňovém přiznání. Pro dodržení lhůty stanovené v §43 odst. 4 téhož zákona je proto rozhodný okamžik podání dodatečného daňového přiznání.Proti platebnímu výměru vydanému poté, kdy v návaznosti na podání dodatečného daňového přiznání zahájil správce daně u daňového subjektu postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu, je přípustné odvolání i tehdy, pokud se doměřená daň neodchyluje od daně dodatečně tvrzené v tomto daňovém přiznání.
6 As 141/2019 - 64 28. 8. 2020 B Subjektivní práva navrhovatele – vlastníka dotčeného pozemku – nejsou dotčena (§2 s. ř. s.), jestliže navrhuje zrušit změnu platného územního plánu ve formě opatření obecné povahy v situaci, kdy odpůrce napadenou regulaci přebral z původního územního plánu, jenž je změnou upravován a navrhovatel před správními soudy tento původní územní plán nenapadl. V takovém případě by se totiž zrušením změny územního plánu na navrhovatelově právním postavení nic nezměnilo.
5 Afs 266/2019 - 26 28. 8. 2020 B Bývalý člen skupiny podle §5a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odpovídá v souladu s §5b odst. 2 téhož zákona společně a nerozdílně za daňové povinnosti, které skupině vznikly, a to i za účinnosti §5c odst. 3 tohoto zákona, který upravoval přechod práv a povinností při zrušení skupiny v závislosti na přijatých a uskutečněných plněních, popř. na dohodě členů.
8 As 194/2018 - 58 27. 8. 2020 B Omluvu z ústního projednání přestupku může obviněný učinit i jinou formou, než která je vyhrazena pro podání správnímu orgánu podle §37 odst. 4 s. ř. (např. telefonicky, či prostřednictvím e-mailu bez doplnění). Pokud takto učiněná omluva splňuje další požadavky náležité omluvy dle §74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jedná se o omluvu dostatečnou.
6 As 148/2020 - 28 27. 8. 2020 B Rozhodnutí o (dopravním) přestupku vydané v příkazním řízení na místě (§91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) může být zrušeno v přezkumném řízení (§94 a násl. správního řádu) pro nesoulad s právními předpisy spočívající například v porušení §3 ve spojení s §50 odst. 3 a 4 správního řádu, tedy pokud správní orgán při vydání příkazu na místě nezjistil dostatečně skutkový stav, nezjistil všechny rozhodné okolnosti nebo pečlivě nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení dosud najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (i toho, co uvedl poškozený jako účastník dopravní nehody, byť formálně vzato není účastníkem přestupkového řízení), jinak řečeno pokud o tehdy zjištěném skutkovém stavu byly, resp. mohly být, důvodné pochybnosti.
3 Azs 426/2019 - 34 26. 8. 2020 B Pokud se nekoná jednání, krajský soud musí zvolit takovou formu vyhlášení rozsudku, která v co nejvyšší míře respektuje ochranu osobních údajů, které se v rozsudku objevují, či ochranu oprávněných zájmů účastníků řízení a dalších fyzických osob v rozsudku identifikovaných. Za určitých okolností postačuje, pokud je rozsudek vyhlášen v plném znění pouze prostřednictvím úřední desky nacházející se v budově soudu a není zpřístupněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude tomu tak například ve věcech azylových (§19 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), ale též v jiných cizineckých věcech, neboť budou zpravidla obsahovat osobní údaje zvláštní kategorie podle čl. 9 nařízení EU 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod anglickou zkratkou GDPR).
1 Azs 495/2019 - 43 26. 8. 2020 B Pokud má správní orgán v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění k dispozici konkrétní výpověď cizince o tom, že již v zemi původu čelil zacházení rozpornému s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), a tato výpověď se ve všech podstatných rysech shoduje s obsahem obecného dokumentu o zemi původu poskytnutého správnímu orgánu Ministerstvem vnitra, jde o situaci, v níž je zřejmé, že by mohly být dány důvody znemožňující vycestování cizince podle §179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a správní orgán je povinen si před rozhodnutím o zajištění opatřit závazné stanovisko Ministerstva vnitra k tomu, zda je vycestování cizince možné. Této povinnosti jej nezbavují ani případné procesní nesnáze a časová tíseň.
6 As 270/2019 - 38 21. 8. 2020 B Jestliže navrhovatel nepodá proti napadenému opatření obecné povahy včas námitky ani připomínky (§172 odst. 4 a 5 správního řádu, resp. §52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), může před správními soudy úspěšně namítat jen nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrce k vydání opatření obecné povahy nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. Může jít jak o normy procesní (typicky porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky), tak i hmotněprávní (typicky porušení ustanovení chránících zájem na ochraně životního prostředí). Námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se správní soud při posuzování důvodnosti návrhu dle §101d s. ř. s. nebude věcně zabývat, neboť nemůže poměřovat důležité ...
2 As 425/2018 - 31 20. 8. 2020 B Přestupek podle §62 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), může spáchat výlučně právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba, tedy osoba, jež má pro rozhodnou činnost, v souvislosti s níž se má dopustit přestupku, živnostenské oprávnění. Pokud by fyzická osoba provozovala činnost, která je živností volnou, aniž by k tomu měla živnostenské oprávnění a „při té příležitosti“ naplnila některou ze skutkových podstat podle §62 odst. 1 živnostenského zákona, je naplnění těchto skutkových podstat fakticky konzumováno tím, že se dopustila přestupku spočívajícího v neoprávněném podnikání [v daném případě by v úvahu připadal zejména přestupek podle §61 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona].
6 Azs 192/2020 - 21 20. 8. 2020 B Právo účastníka správního řízení na odvolání (§170b odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky) zůstalo nedotčeno zákonem č. 176/2019 Sb.Proti rozhodnutím Ministerstva vnitra vydaným z důvodů taxativně vymezených v §168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, ve znění zákona č. 176/2019 Sb., lze nadále podat odvolání, přestože v těchto případech směřují proti pravomocným správním rozhodnutím.
9 Afs 138/2020 - 32 19. 8. 2020 B Je-li do kapitálové společnosti vložen obchodní závod nebo jeho část, je nabývací hodnotou pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí cena nemovitosti zjištěná podle §23 písm. a) bodu 4 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016, nikoli zvláštní cena podle jeho §18 odst. 1 písm. c), která se použije při samostatném vkladu nemovitosti do kapitálové společnosti.
5 As 138/2019 - 21 19. 8. 2020 B Existuje-li zákonné ustanovení, pod které lze konkrétní vytýkané jednání subsumovat [zde §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích], není možno takové jednání podřadit pod jinou (sběrnou) skutkovou podstatu [zde §125c odst. 1 písm. k) v návaznosti na §6 odst. 7 citovaného zákona]. Takový postup je v rozporu s principem legality.
10 As 115/2020 - 44 18. 8. 2020 B Ustanovení §11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podle něhož povinné subjekty neposkytnou s výjimkou rozsudků informace o rozhodovací činnosti soudů, chrání nezávislost rozhodovací činnosti soudů. Nedopadá na rozhodovací činnost správních orgánů, včetně rozhodovací činnosti finančního arbitra.
3 As 140/2018 - 64 14. 8. 2020 B Má-li krajský soud ve věci správního trestání použít zásadu, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod), je nutné, aby nová právní úprava byla změněna ve prospěch pachatele jednoznačným způsobem. Nepostačuje, pokud příznivost nové právní úpravy závisí na výkladu neurčitého právního pojmu.
1 As 387/2019 - 56 13. 8. 2020 B I. Registrační značka silničního vozidla, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická osoba, je osobním údajem ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Poskytnutí osobních údajů žadateli při vyřízení jeho žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může být nezákonným zásahem podle §82 zákona s. ř. s., pouze tehdy, pokud je zásah dostatečně individualizován, tj. je-li subjekt údajů pro žadatele bez dostatečných překážek ztotožnitelný. V případě registrační značky vozidla je takovou překážkou povinnost žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel prokázat právní zájem na jejich získání, což předpokládá existenci užšího vztahu (např. odpovědnostního) mezi danými osobami, nikoliv pouze znalost registrační značky vozidla.
5 Ads 414/2019 - 30 13. 8. 2020 B Řízení, ve kterém je podrobeno přezkumu rozhodnutí zdravotní pojišťovny o uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti podle §44 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, na které se vztahuje věcné osvobození od soudního poplatku podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
6 Afs 125/2020 - 38 13. 8. 2020 B V odůvodnění zajišťovacího příkazu (§167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), který byl vydán až po rozhodnutí o stanovení daně, není třeba dovozovat přiměřenou pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu v určité výši stanovena, a to ani tehdy, pokud rozhodnutí o stanovení daně dosud nenabylo právní moci.
10 Afs 25/2019 - 27 12. 8. 2020 B Při posuzování žádosti právnické osoby o prominutí daně nebo příslušenství daně (§259c odst. 2 ve spojení s §259c odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) správce daně zkoumá, zda se závažného porušení daňových nebo účetních předpisů v posledních třech letech dopustili a) samotný žádající daňový subjekt, b) současní členové jeho statutárního orgánu či c) právnické osoby, jejichž statutárním orgánem (či členem statutárního orgánu) je (či byl v předcházejících třech letech) žádající daňový subjekt nebo jeho současný statutární orgán nebo současný člen jeho statutárního orgánu. Tato podmínka tzv. spolehlivosti se naopak nezjišťuje u osob, které ve statutárním orgánu žádajícího subjektu sice během posledních tří let působily, ale v okamžiku posuzování žádosti zde již nefigurují.
Ars 2/2020 - 21 12. 8. 2020 B Politická strana je povinna oznámit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, podle §17b odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích, pouze tehdy, pokud má povinnost si tento účet zřídit (§17a odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích), tedy pouze v situaci, kdy disponuje příjmy z příspěvků ze státního rozpočtu či z darů a jiných bezúplatných plnění [§17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích].
Ars 6/2019 - 33 12. 8. 2020 B Pokud třetí osoba bez předchozí registrace podle §16e zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje způsobem, který by jinak bylo možno pokládat za volební kampaň, sdělení v neprospěch osoby, která ještě není formálně kandidátem, tedy není uvedena na již registrované kandidátní listině či přihlášce k registraci; nedopouští se tím přestupku podle §16g odst. 1 písm. a) a §16h odst. 1 písm. a) téhož zákona.
6 As 80/2020 - 24 5. 8. 2020 B Ustanovení §55 věty první zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, které stanoví prekluzivní lhůtu pro postih kázeňského přestupku v délce 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání orgán s kázeňskou pravomocí dověděl, má přednost a uplatní se před ustanovením čl. 197 věty první základního řádu ozbrojených sil České republiky (Zákl-1), podle něhož je uvedená prekluzivní lhůta pouze třicetidenní.
2 As 357/2018 - 60 31. 7. 2020 B I. I v případě, kdy je za správní delikt ukládána pokuta „toliko“ v řádu jednotek tisíc korun je třeba alespoň rámcově odůvodnit konkrétní výši této pokuty [např. pokuta provozovateli vozidla podle §125f odst. 3 zákona a §125c odst. 1 písm. f) bodu 4. ve spojení s odst. 5 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích]. II. Součástí práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) je i zásada konstruktivní součinnosti a vlídnosti soudu k účastníkům, a to i k těm, kteří svých procesních práv využívají způsobem, jenž může být v určitém ohledu vnímán jako agresivní a obstrukční. Nedosáhne-li intenzity zneužití práva, je věcí soudu i tak dbát, aby účastník nebyl na svých právech zkrácen jen proto, že se dopustil běžného lidského opomenutí či pochybení, jež lze jednoduše vyjasnit a odstranit. Je-li jednání účastníka zneužitím práva, má být procesní reakce soudu důsledná a nekompromisní, ale vždy zdrženlivá a přezkoumatelná v tom smyslu, ...
9 Ads 30/2019 - 30 30. 7. 2020 B Pod pojmem „nejmladší dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek“ dle §30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je třeba v případě, kdy rodič z objektivních důvodů nemůže osobně celodenně a řádně pečovat o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině (např. z důvodu jeho pobytu v nemocnici), rozumět to dítě do 4 let věku, o které skutečně pečuje.
6 As 276/2019 - 48 30. 7. 2020 B Pro posouzení souladu změny stavby s územně plánovací dokumentací [§126 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] je rozhodující přípustné funkční využití plochy stanovené v územně plánovací dokumentaci, nikoli faktický stav v území.
10 Afs 173/2017 - 58 30. 7. 2020 B Odvolací orgán je povinen dle §115 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, seznámit odvolatele s odlišným hodnocením skutkového a právního stavu zjištěného v řízení před správcem daně prvního stupně. Rozhodnutí, kterým žalovaný zamítá odvolání a potvrzuje rozhodnutí správce daně v prvním stupni, je třeba ve smyslu §115 odst. 2 věty druhé daňového řádu považovat za rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
2 Azs 344/2018 - 32 30. 7. 2020 B Pro účely rozhodnutí o žádosti cizince o zaměstnaneckou kartu podle §42g odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba řádně zjistit, jakým způsobem má být pracovní síla cizince využita. Práce v zemědělství mohou být zajišťovány různými právními a faktickými způsoby, přičemž je zásadně na vůli jednotlivých zainteresovaných subjektů, jaký způsob zvolí. Jedna a tatáž faktická činnost (např. sběr plodin z pole) může být vykonávána nejrůznějšími formami soukromoprávních vztahů (typicky zaměstnaneckým vztahem k majiteli či nájemci pole, agenturním zaměstnancem či zaměstnanci jiného podnikatele), a není na tom nic protizákonného ani nežádoucího.
6 Azs 71/2020 - 21 30. 7. 2020 B Soud nemůže zastavit řízení podle §33 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, pokud žadatel opustil Českou republiku v důsledku vydání donucovacího aktu správního orgánu, a to ani pokud s předáním do jiné země souhlasil, neboť byl předán bez ohledu na jím projevenou vůli.
Konf 2/2020 - 8 27. 7. 2020 B K vydání rozhodnutí o náhradě za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb podle §11 odst. 1 písm. h) č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, není příslušný Energetický regulační úřad. K vydání rozhodnutí jsou výlučně příslušné soudy v občanském soudním řízení.
3 As 385/2019 - 27 23. 7. 2020 B Spáchání trestného činu pohlavního zneužití je zvlášť zavrženíhodným jednáním směřujícím k popření individuálních základních lidských práv (viz §4 odst. 4 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu), které je překážkou pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.
2 Azs 144/2020 - 33 23. 7. 2020 B V důsledku přímého účinku čl. 9 odst. 3 směrnice Rady 2003/109/ES, o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, je správní orgán v řízení dle §77 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění zákona č. 314/2015 Sb., povinen i nad rámec zákonné úpravy individuálně posoudit, zda cizinec vzhledem k závažnosti protiprávního jednání, kterého se dopustil, skutečně ohrožuje veřejný pořádek, a výsledek tohoto posouzení včetně skutkových zjištění a jejich posouzení náležitě prezentovat v odůvodnění případného rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu. Závěr, že cizinec ohrožuje vzhledem k závažnosti protiprávního jednání, kterého se dopustil, veřejný pořádek, nevyplývá bez dalšího ze skutečnosti, že byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky.
8 Afs 4/2020 - 38 23. 7. 2020 B Daňovému subjektu, který je v likvidaci a nezvolí si zmocněnce, se doručuje v souladu s §45 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, na adresu jeho sídla a nikoli jeho likvidátorovi. Likvidátor totiž není zástupcem daňového subjektu (§25 ve spojení s §41 odst. 1 daňového řádu), nýbrž osobou oprávněnou za něj jednat ve smyslu §24 odst. 2 daného zákona.
8 As 214/2018 - 61 23. 7. 2020 B Kritérium existence základní školy s prvním a druhým stupněm v obci podle §14 odst. 2 vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, je třeba vyložit jako školu, ve které skutečně probíhá výuka na obou stupních této školy v dané obci. Tím je zajištěno, aby držitel poštovní licence plnil poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti ve smyslu §33 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách.
8 As 164/2018 - 50 23. 7. 2020 B Nezákonné zrušení zadávacího řízení podle §84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nemusí vždy podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a vést tak nutně ke zrušení tohoto úkonu zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle §118 odst. 1 téhož zákona.
1 Azs 200/2020 - 31 22. 7. 2020 B Přerušením řízení nedochází ke stavění lhůty, ve které je nadřízený správní orgán povinen rozhodnout o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle §80 odst. 3 správního řádu. Pokud v den podání žaloby na ochranu proti nečinnosti tato lhůta již uplynula a nadřízený správní orgán o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dosud nerozhodl, je bezvýsledně vyčerpán prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu §79 odst. 1 věty první s. ř. s., a to bez ohledu na to, zda je řízení, ve kterém má k nečinnosti docházet, přerušeno.
3 Afs 206/2018 - 62 16. 7. 2020 B Správce daně rozhodující o delegaci místní příslušnosti správce daně z důvodu účelnosti (§18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) může vzít za rozhodující kritérium pro určení místně příslušného správce daně i místo pobytu jediného jednatele a jediného společníka daňového subjektu (obchodní společnosti), jestliže podnikání daňového subjektu není vázáno na konkrétní místo či provozovnu.
1 Afs 445/2019 - 47 16. 7. 2020 B I. Pro vznik nároku na úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu daně (§254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) není podstatné, zda je prodlení s vyplacením odpočtu důsledkem postupu k odstranění pochybností, nebo daňové kontroly před vyměřením daně. II. Právní úprava §254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 je co do stanovení úročeného období i výše úroku v rozporu s čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Pro nárok na úrok z odpočtu, na který by se jinak tohoto ustanovení užilo, platí nadále pravidla vymezená v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, čj. 7 Aps 3/2013-34 (rozsudek Kordárna). Daňovému subjektu proto náleží úrok z vratitelného přeplatku podle §155 odst. 5 daňového řádu za dobu od uplynutí tříměsíční lhůty ode dne následujícího po posledním dni příslušného zdaňovacího období (prodloužené případně o dobu od uplynutí lhůty k podání daňového přiznání do dne jeho podá ...
2 As 223/2018 - 55 16. 7. 2020 B Stanovení unifikovaných technických parametrů tranzitních železničních koridorů (např. provozní rychlost, počet paralelně vedených kolejí, zda má jít o konvenční železnici, či třeba o systém elektromagneticky nadnášeného vlaku aj.) je v podstatné míře politickou otázkou celostátního, případně evropského významu, i když takové rozhodnutí má významné technické aspekty. Obec se zásadně nemůže domáhat, aby z nich jen kvůli jejímu právu na samosprávu (čl. 101 Ústavy) bylo „sleveno“. Při zachování těchto parametrů a v mezích pravidel nadřazených obecní úrovni územně plánovacích nástrojů musí však být územně plánovací autonomie obce zachována (tj. i železničním koridorem dotčené zájmy v obci chráněny) tak, jak jen to je rozumně možné.
8 Azs 323/2019 - 76 16. 7. 2020 B Předchozí udělení azylu cizinci je výraznou indicií, že zajišťovaného cizince nemusí být možné vyhostit, protože mu v zemi původu hrozí pronásledování nebo nebezpečí jiné vážné újmy. Pokud má v takové situaci orgán cizinecké policie v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění možnost zjistit důvody, pro které byl azyl udělen, musí je posoudit a zjistit, zda jsou stále platné a zda nemohou být překážkou výkonu správního vyhoštění.
3 Afs 80/2019 - 126 15. 7. 2020 B Žádost daňového subjektu dle §36 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, o prodloužení lhůty dle §115 odst. 2 téhož zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2020), tj. lhůty pro vyjádření se ke zjištěným skutečnostem a důkazům, které je prokazují, a pro případné navržení provedení dalších důkazních prostředků, není podáním zjevně právně nepřípustným ve smyslu §106 odst. 1 písm. b) daňového řádu. Takové žádosti lze vyhovět za podmínek §36 daňového řádu, neboť nejde o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva ve smyslu §36 odst. 5 daňového řádu.
10 As 139/2020 - 33 14. 7. 2020 B Tvrdí-li žalovaný správní orgán v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.), že není nečinný, neboť žalobcův procesní úkon ve správním řízení byl zneužitím práva, může žalovaný snést argumenty o zneužití práva až ve vyjádření k podané žalobě. Tyto důvody však musí tvrdit konkrétně, nikoliv jen paušálně a obecně.
10 As 200/2020 - 32 14. 7. 2020 B Z §63 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), zakládajícího vyvratitelnou právní domněnku trvalosti stavby, nelze dovozovat důsledky pro otázky dočasnosti či trvalosti stavby ve smyslu stavebněprávním.
8 Afs 282/2018 - 44 13. 7. 2020 B K přerušení běhu promlčecí lhůty nepostačuje, pokud celní úřad těsně před koncem této lhůty dlužníkovi zašle opakovanou písemnou upomínku, v níž ho pouze upozorní na existenci dluhu (§282 odst. 2 a 6 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon). Aby měla taková upomínka účinky úkonu směřujícího k vybrání nebo vymožení nedoplatku, nemůže být toliko úkonem formálním. Z postupu celního úřadu v rámci běhu promlčecí lhůty musí být zřejmé i jiné průběžně a logicky návazně činěné úkony směřující k vymožení nedoplatku.
10 Azs 437/2019 - 83 2. 7. 2020 B Ministerstvo vnitra posuzuje zdravotní stav žadatele o doplňkovou ochranu z humanitárních důvodů [§14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] na základě lékařských zpráv, které mu předložil žadatel, s cílem zjistit, zda jde o výjimečný případ, v němž žadateli hrozí při návratu do země původu vážná újma kvůli možnému zhoršení jeho již špatného zdravotního stavu. Při této úvaze zejména srovnává žadatelův případ s jinými případy tohoto typu řešenými judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, případně i Nejvyššího správního soudu. Zpravidla není zapotřebí, aby ministerstvo nechávalo za účelem posouzení závažnosti žadatelova zdravotního stavu vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví.
9 Afs 81/2020 - 40 2. 7. 2020 B Prekluzivní lhůta pro stanovení daně z příjmů právnických osob za rok, v němž byla vyměřena daňová ztráta, začne běžet podle §148 odst. 1 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení za toto období, a skončí podle §38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňovou povinnost lze však vyměřit nejdéle ve lhůtě deseti let podle §148 odst. 5 daňového řádu, a to i při aplikaci §148 odst. 2 až 4 daňového řádu.
2 As 388/2018 - 39 30. 6. 2020 B Pokud pro účely jmenování fyzických osob do funkcí státních zástupců ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce (§18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) dospěje Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že ohledně určité fyzické osoby takový návrh nebude podán, odvíjí se lhůta podle §84 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby o ochraně před nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.), jíž proti tomu daná fyzická osoba brojí, od dovršení aktu, kterým byl tento závěr učiněn.
9 Afs 316/2019 - 44 30. 6. 2020 B Tvrdí-li žalobce, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správce daně vydaném v řízení, v němž mu nepříslušelo postavení účastníka řízení, a proto se proti takovému rozhodnutí nemohl bránit řádnými opravnými prostředky (§108 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je oprávněn brojit žalobou toliko proti rozhodnutí správce daně prvního stupně (§65 a násl. s. ř. s.). Jeho žalobní legitimaci totiž nelze odvíjet od procesní aktivity účastníků řízení a tedy toho, zda ve věci vůbec bude vydáno druhostupňové rozhodnutí.
10 As 181/2019 - 63 30. 6. 2020 B Kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle §103 s. ř. s. a soud ji jako nepřípustnou odmítne (§104 odst. 4 s. ř. s.). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady (§109 odst. 1 s. ř. s.) není v takové situaci namístě.
7 Afs 447/2018 - 55 25. 6. 2020 B Základním předpokladem pro úspěšné uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj dle §34 odst. 4 věty první zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 je v případě experimentálního vývoje ve smyslu §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, doložení vývojové činnosti. Daňový poplatník musí doložit, že dosáhl závěrů (výsledků, poznatků, znalostí), které jsou oproti stávající úrovni poznatků a dovedností v daném oboru pro něj nové a dosud nevyužívané. Bez náležité dokumentace nese daňový subjekt riziko, že se při budoucím dokazování v daňovém řízení octne v důkazní nouzi ohledně skutečné novosti svého řešení.
5 Azs 107/2020 - 46 25. 6. 2020 B I. Zajištění nezletilých cizinců bez doprovodu, u nichž jsou důvodné pochybnosti o jejich věku, je třeba vnímat jako předběžné rozhodnutí s cílem zatímně upravit poměry – a to do doby, než tyto pochybnosti budou potvrzeny, anebo vyvráceny; tomu musí odpovídat doba zajištění za účelem správního vyhoštění stanovená v souladu s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, která by se měla pohybovat v řádu jednotek dnů, nikoli týdnů či měsíců. II. V žalobě proti rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění podle §124 odst. 1 ve spojení s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze napadat existenci důvodných pochybností, že jde o nezletilého cizince, důvod a dobu zajištění, vč. jeho alternativ a vůbec potenciality správního vyhoštění, nikoli však samotné umístění (či přemístění) do konkrétního zařízení pro zajištění cizinců, resp. porušení některého z režimových opatření v tomto ...

Za rok 2020 bylo zveřejněno 178 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 4 stran v čase 0,102 ms (z toho 0,034 ms NoSQL).