Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
2 As 26/2019 - 36 29. 12. 2020 B I. Při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 23. 4. 2019, se užijí pravidla pro řešení podjatosti podle správního řádu nejen na formální procedury podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které se mají subsidiárně řídit správním řádem, ale i pro postupy neformální či pro ty fáze vyřizování žádosti, kdy se volba postupu teprve rodí v mysli fyzické osoby, jež žádost na straně povinného subjektu vyřizuje. II. U povinných subjektů, které mají „externí“ nadřízený orgán, se otázka podjatosti v případech podle §14 odst. 5 věty třetí a §131 odst. 4 správního řádu řeší mimo povinný subjekt. V případě, že podmínky podle §131 odst. 4 správního řádu budou splněny, může být vyřízením žádosti pověřen jiný povinný subjekt v obvodu působnosti nadřízeného orgánu, který je svým postavením obdobný tomu, jehož všechny úřední osoby (příp. členové) jsou podjaté. III. Pokud jde o povinný subjekt s „interním“ nadřízeným orgánem (tedy osobou s ...
8 As 193/2018 - 102 22. 12. 2020 B Jestliže krajský soud účastníkům řízení nezašle vyjádření osoby zúčastněné na řízení, které směřuje k ovlivnění podoby rozhodnutí soudu ve věci samé, zatíží zpravidla své řízení vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
5 Azs 432/2019 - 29 21. 12. 2020 B Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince – státního příslušníka tzv. třetí země, který na území ČR pobývá neoprávněně, neboť přestal splňovat podmínky vstupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob, a současně má povolení k pobytu v jiném členském státě EU, je až krajním řešením pro případ, že kvůli výhradě veřejného pořádku nelze rozhodnout o povinnosti opustit území (§50a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky).K naplnění této výhrady a vydání rozhodnutí o správním vyhoštění podle §119 odst. 1 písm. a) bodu 2 téhož zákona samo o sobě nestačí, že byl cizinec odsouzen za trestný čin, ale je třeba zvážit všechny okolnosti související s odsouzením, jakož i další individuální okolnosti týkající se cizincova života, včetně pobytu a rodinných poměrů v jiném členském státě EU.
2 As 65/2019 - 36 17. 12. 2020 B I. Orgány veřejné moci a jiné osoby, jejichž úkolem je správa pozemních komunikací, ať již je vykonávána prostředky vrchnostenskými, nástroji fiskálními či faktickou činností, jsou povinny počínat si tak, aby jimi spravované pozemní komunikace mohly být v co největší míře využívány v souladu se svým zákonem stanoveným účelem. Jednotlivec má subjektivní veřejné právo na užívání pozemní komunikace v souladu s jejím účelem (podrobněji viz §19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Toto právo může být omezeno pouze ze zákonem stanovených důvodů a za zákonem stanovených podmínek, jejichž součástí je i dodržení povinnosti minimalizace omezení tohoto práva, tedy že omezit užívání lze pouze v míře nezbytně nutné k dosažení zákonem aprobovaného cíle. II. Vlastník či správce pozemní komunikace je povinen počínat si tak, aby případná omezení v možnostech jejího užívání eliminoval či minimalizoval jak z hledisek věcných (např. omezení hmotnosti vozidel či jejich nejvyšší povo ...
1 Azs 396/2020 - 37 17. 12. 2020 B V případech, kdy žadateli nebyla udělena mezinárodní ochrana z důvodů podle §15 a §15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (tzv. vylučující klauzule), je správní orgán povinen při posuzování jeho opakované žádosti posoudit, zda důvody pro použití vylučující klauzule nadále trvají, a to i tehdy, pokud důvody pro udělení mezinárodní ochrany uváděné žadatelem jsou totožné s těmi, které předestřel již v původní žádosti. Pokud správní orgán dospěje k závěru, že aplikace vylučující klauzule je i nadále namístě, lze opakovanou žádost posoudit jako nepřípustnou a řízení zastavit. Správní orgán však musí v rozhodnutí přezkoumatelným způsobem odůvodnit závěr o trvajících důvodech použití vylučující klauzule.
6 Afs 205/2020 - 32 16. 12. 2020 B Povinnost podat kontrolní hlášení v elementárním rozsahu plynoucím z §101c odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017 vyplývala ze zákona bez ohledu na skutečnost, že Ústavní soud v nálezu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 32/15 s účinností k 31. 12. 2017 zrušil §101d odst. 1 téhož zákona pro absenci podrobnější úpravy rozsahu údajů, jejichž poskytování je po daňových subjektech v kontrolních hlášeních požadováno.
4 As 116/2020 - 99 16. 12. 2020 B Obvodní báňský úřad vydává rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru (§25 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství), které je zároveň územním rozhodnutím o změně využití území (§27 odst. 6 téhož zákona), v řízení, které je územním řízením podle §84 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přitom používá právní úpravu územního řízení obsaženou ve stavebním zákoně, pokud zvláštní úprava obsažená v §24 až 28 zákona o ochraně a využití nerostného bohatství nestanoví jinak.
1 Ads 282/2019 - 37 16. 12. 2020 B I. Pravidlo, že i v řízení o žádosti se uplatní zásada materiální pravdy (§3 správního řádu), je třeba zdůraznit právě pro případy, v nichž má správní orgán indicie, případně dokonce důkazy o tom, že žadatel ve své žádosti neuvedl pravdivé údaje. II. Pokud stát plní své veřejné úkoly prostřednictvím jiných osob, pak se nemůže, nevyplývá-li to přímo ze zákonné úpravy, zprostit své odpovědnosti za řádné rozhodování o právech těchto osob (zde poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2011) poukazem na své postavení dobrodince.
8 Afs 378/2018 - 43 16. 12. 2020 B Zaměstnanec dodavatele nemůže být nositelem reference ve smyslu §56 odst. 1 písm. a) nebo §56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ani za situace, kdy referenční zakázku plnil původně jako samostatný dodavatel.
6 Azs 333/2020 - 30 16. 12. 2020 B Cizinec, který vstoupil na území České republiky v době, kdy to bylo zakázáno ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví vydaným v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19, nepředstavuje bez dalšího nebezpečí pro veřejný pořádek ve smyslu §119 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.
12 Ksz 4/2020 - 64 16. 12. 2020 B Zahlazení kárného postihu (§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), neznamená, že by se na skutek, který byl předmětem kárného řízení, po uplynutí dané doby mělo hledět, jako kdyby se nestal. Pouze se na danou osobu hledí, jako by nebyla pro kárné obvinění stíhána, tedy ani jako kdyby nebylo rozhodnuto o její vině kárným proviněním. Pokud není rozhodnutí o kárném provinění zahlazeno, má to zejména vliv na možnost zvýšení sazby kárného opatření snížení platu na dvojnásobek [§30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství] a lze to zpravidla považovat bez dalšího za přitěžující okolnost. Nicméně i zahlazené rozhodnutí o kárném opatření lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněného a to vždy při zvážení všech okolností, zejména doby, která od předchozího spáchání kárného provinění uběhla.
12 Ksz 5/2020 - 49 16. 12. 2020 B I pokud se ohledně dřívějšího kárného provinění na kárně obviněného hledí jako by nebyl pro kárné provinění stíhán (§24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů), skutek, který byl předmětem posuzování v zahlazeném rozhodnutí, lze vzít v omezené míře v potaz při hodnocení osobnosti kárně obviněného, a to při zvážení všech okolností, zejména doby, která od jeho spáchání uběhla.
2 As 8/2018 - 76 15. 12. 2020 B Úkon, jímž nadřízený orgán v přezkumném řízení podle §149 odst. 6 správního řádu (ve znění do 31. 12. 2020) zrušil závazné stanovisko dotčeného orgánu, není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s., a je proto ze soudního přezkumu vyloučen podle §70 písm. a) s. ř. s. Žalobu proti takovému úkonu musí soud odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §68 písm. d) s. ř.
3 Afs 155/2019 - 40 15. 12. 2020 B Jestliže bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, náleží mu úrok z neoprávněného jednání správce daně podle §254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, již ode dne zahájení daňové exekuce.
5 As 27/2020 - 22 11. 12. 2020 B Uplynutí doby, které by jinak vedlo k zániku odpovědnosti za přestupek, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto (tj. uplynutí promlčecí doby podle §30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), brání dalšímu vedení řízení o náhradě škody za přestupek jakožto řízení adhezního. Adhezní řízení proto musí být zastaveno.
1 As 255/2020 - 72 10. 12. 2020 B Podřazení určité soutěže pod pojem „loterie nebo jiné podobné hry“ ve smyslu §1 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, předpokládá mimo jiné prokázání, že účelem pořádání těchto soutěží bylo dosažení zisku z jejich provozování.
10 Afs 185/2020 - 43 9. 12. 2020 B Správce daně při stanovení daně dle pomůcek [§98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád] nesmí svévolně vybrat z množiny daňovému subjektu podobných podnikatelů právě ty nejefektivnější, aby právě jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet co nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Jsou-li rozdíly ve výsledcích hospodaření srovnávaných podobných podnikatelů propastné, musí správce daně řádně zdůvodnit, proč jako pomůcky vybral právě ty nejefektivnější podnikatele.
2 As 394/2019 - 24 8. 12. 2020 B Postup podle §28 odst. 1 správního řádu nelze vztahovat jen na případy, kdy někdo není považován za účastníka řízení a tvrdí, že jím je, ale i na případy, kdy zákon zná různé kategorie účastníků řízení, jimž přiznává různá procesní práva, a účastník je zařazen do jiné kategorie, než do které podle svého tvrzení patří [zde účastenství podle §85 odst. 2 písm. a) a podle §85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona].
4 Afs 201/2020 - 23 8. 12. 2020 B Pokud marně uplynula lhůta stanovená Nejvyšším správním soudem pro zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost (§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) a současně tento soud zamítne žádost o její prodloužení, pak již k úhradě poplatku po uplynutí lhůty nepřihlíží a řízení o kasační stížnosti zastaví.
5 Afs 468/2019 - 65 4. 12. 2020 B I. Volba postupu provedená příslušným úřadem podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) ohledně toho, zda k námitce daňového subjektu zjedná nápravu sám, zda námitku odmítne, nebo zda zahájí dohodovací řízení, podléhá soudnímu přezkumu v režimu řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu (§82 s. ř. s.). II. Pokud příslušný úřad při postupu podle čl. 25 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 18/1984 Sb.) zahájí dohodovací řízení, přichází v úvahu soudní přezkum jeho postupu při dohodovacím řízení teprve po skončení tohoto řízení.
7 As 151/2020 - 23 3. 12. 2020 B Pro stanovení povinnosti odvodu výnosu z loterie nebo jiné podobné hry provozované bez povolení dle §48 odst. 7 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nelze stanovit prekluzivní lhůtu analogicky dle ustanovení §48 odst. 3 tohoto zákona upravující lhůtu pro uložení pokuty, ale je třeba postupovat dle §41h odst. 3 zákona.
8 As 319/2018 - 59 2. 12. 2020 B I. Služební poměr vojáků z povolání podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a nároky z něj vyplývající mají veřejnoprávní povahu, i pokud není některý z takových nároků v tomto zákoně výslovně uveden. Nárok na náhradu nemajetkové újmy má zpravidla povahu soukromoprávní, vyplývá-li však ze služebního poměru vojáka z povolání, jde o nárok ve věci služebního poměru i přesto, že se nejedná o nárok výslovně uvedený v §145 a §146 zákona o vojácích z povolání a nedopadají tak na něj ustanovení dotčeného zákona o řízení ve věcech služebního poměru. O těchto nárocích se vede správní řízení v souladu s §9 správního řádu a pravomoc rozhodovat o nich mají dle §2 odst. 2 zákona o vojácích z povolání služební orgány. II. Chybějící právní úprava náhrady nemajetkové újmy pozůstalým při úmrtí vojáka z povolání jinak než v důsledku služebního úrazu či nemoci z povolání představuje nevědomou mezeru v zákoně, kterou je potřeba zaplnit za pomoci analogické aplikace §384 odst. 3 ve spojení s ...
8 As 349/2018 - 55 2. 12. 2020 B Použití nesprávného znění právního předpisu je důvodem zrušení přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu (krajského soudu), bylo-li namítáno, nebo jestliže je k němu soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Nesměřují-li však námitky proti tomuto pochybení a nejedná se o vadu, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, může tak soud učinit pouze tehdy, brání-li použití nesprávného znění právního předpisu přezkumu rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle §75 odst. 2 s. ř. s. nebo v mezích důvodů kasační stížnosti podle §109 odst. 4 s. ř. s.
16 Kss 1/2020 - 122 2. 12. 2020 B I v soudnictví mohou a mají být veřejně debatovány nejrůznější otázky spojené s jeho fungováním. Pokud jsou aktéry takových debat soudci (ať již „běžní“ nebo soudní funkcionáři mezi nimi), jsou povinni úzkostlivé věrnosti faktům a přiměřené zdrženlivosti v názorech. Nad rámec toho pak je po soudcích třeba žádat, aby přemýšleli o kontextu, v němž se debata vede, a o tom, jak jejich veřejné vystoupení může ovlivnit fungování soudnictví či ústavního systému jako takového.
11 Kss 4/2020 - 185 30. 11. 2020 B I. Skutečnosti, které nemohou být kárně obviněnému soudci kladeny k tíži, respektive za které odpovídá správa justice, lze zohlednit nastavením referenčních dob v konkrétní věci. II. S ohledem na doporučení Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k fungování soudů po dobu nouzového stavu vyhlášeného s ohledem na šíření nemoci COVID-19 nelze soudce postihnout za nečinnost spočívající v nenařízení jednání v období nouzového stavu. III. Soudce je při výkonu své funkce nezávislý (§79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů). Musí mít přehled o věcech, které mu byly přiděleny k projednání a rozhodnutí a musí být schopen zorganizovat si svou práci sám.
2 Afs 335/2019 - 32 27. 11. 2020 B Daňový subjekt uplatňující náklady vynaložené na opravu majetku podle §24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí prokázat jeho výchozí technický stav pouze v takovém rozsahu a detailech, které jsou nezbytné pro posouzení, zda se z funkčního hlediska jednalo o uvedení věci do původního stavu, nebo nové zvýšení její hodnoty.
8 Azs 36/2019 - 42 26. 11. 2020 B Jestliže cizinec žádá o prodloužení oprávnění k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a na toto pobytové oprávnění je vázán pobyt jeho rodinných příslušníků [§42a odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky], je správní orgán v řízení o prodloužení pobytového oprávnění takového cizince povinen zabývat se i otázkou možného nepřiměřeného zásahu rozhodnutí do rodinného a soukromého života jeho rodinných příslušníků. Skutečnosti rozhodné pro takové posouzení musí v řízení tvrdit sám cizinec, který o prodloužení pobytového oprávnění žádá. Mohou však vyplynout i z jiných okolností zjišťovaných správním orgánem v dané věci [zde z podkladů vypovídajících o úhrnném měsíčním příjmu cizince a s ním posuzovaných osob podle §46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, jimiž jsou právě jeho rodinní příslušníci].
1 As 85/2020 - 41 26. 11. 2020 B Za závažnou havárii dle §177 zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je neodmyslitelně spjato s neplněním povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný. Jeho vývoj je v čase naopak zcela předvídatelný a očekávatelný.
1 As 52/2020 - 36 26. 11. 2020 B Při zahájení předběžného prošetření věci Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle §20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, nemusí být postaveno zcela najisto, že prošetřovaný subjekt naplňuje definici soutěžitele. Musí však být na první pohled zřejmé, že předmět a cíl předběžného prošetření odpovídá pravomoci Úřadu stanovené §20 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. K tomu postačí, pokud postavení prošetřovaného subjektu jako soutěžitele není na první pohled zcela vyloučené.
6 Afs 177/2019 - 30 26. 11. 2020 B I. Řízení o žalobě rozhodnutí podle §43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jímž správce daně uložil pokutu za to, že byl nucen na úhradu spotřební daně použít zajištění daně pro povolení k provozování daňového skladu, je řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Je proto třeba v tomto řízení za specifických okolností zohlednit pozdější zrušení zajišťovacího příkazu na spotřební daň, který byl bezprostřední a jedinou příčinou naplnění skutkové podstaty uvedeného deliktu, pokud obviněný uplatnil všechny prostředky k ochraně svého práva a pokud nelze účinnou soudní ochranu garantovanou čl. 6 odst. 1 Úmluvy poskytnout jinak než aplikačním upozaděním pravidla §75 odst. 1 s. ř. s. ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky. II. Ustanovení §243 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, se neuplatní, pokud by nabytí právní moci rozhodnutí týkajících se pohledávek, které nejsou pohledávky za majetkovou podstatou, v důsledku u ...
6 Afs 231/2020 - 44 26. 11. 2020 B Pro řádné doručení uložené písemnosti fikcí (§47 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), jehož podmínkou je poučení o právních následcích nevyzvednutí písemnosti (§46 odst. 2 daňového řádu), je rozhodující poučení a jeho znění obsažené na útržku obálky „Výzva a poučení“, které adresáta poučuje o nastoupení fikce doručení desátým dnem od uložení. Pozdější faktické převzetí doručované písemnosti (její vyzvednutí po uplynutí desetidenní lhůty) již nemá na právní účinky doručení fikcí žádný vliv.
10 Afs 228/2019 - 53 26. 11. 2020 B Žádost o mezinárodní spolupráci při správě daní (§9 odst. 1 a 2 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní) podaná ve věci, v níž správce daně zkoumá oprávněnost výdajů na reklamu, staví lhůtu pro stanovení daně jen tehdy, pokud může přinést odpověď na otázku, kdo reklamu zhotovil a umístil.
8 As 126/2020 - 38 26. 11. 2020 B Je-li účastník ve správním řízení zastoupen zmocněncem (§33 odst. 1 správního řádu) a správní orgán v průběhu řízení obdrží plnou moc pro nového zmocněnce, platí, že plná moc je dosavadnímu zmocněnci vypovězena teprve okamžikem, kdy je správnímu orgánu předložena plná moc pro nového zmocněnce (analogicky podle §28 odst. 2 a 3 o. s. ř.). Až od tohoto okamžiku může nový zmocněnec činit za účastníka procesní úkony v řízení.
4 Ads 196/2020 - 50 25. 11. 2020 B Při posuzování úplnosti a přesvědčivosti posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí k posouzení zdravotního stavu pojištěnce za účelem zjištění poklesu jeho pracovní schopnosti pro ověření nároku na invalidní důchod dle §39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, soud nepřihlíží k případnému zpochybnění přesvědčivosti posudku ohledně dílčí otázky, která nemůže mít vliv na rozhodnutí o žalobě.
2 As 184/2019 - 29 24. 11. 2020 B Žalobu k ochraně veřejného zájmu podle §66 odst. 2 nebo 3 s. ř. s. může nejvyšší státní zástupce nebo veřejný ochránce práv podat i proti rozhodnutí správního orgánu, proti němuž nebyly využity řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, i když je připouštěl zvláštní zákon.
2 As 312/2018 - 242 23. 11. 2020 B I. Zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, nestanovil dotčení autorských práv jako hmotněprávní důvod zápisné nezpůsobilosti ochranné známky. II. Ochrannou známku nelze prohlásit za neplatnou pro dotčení autorských práv podle §7 odst. 1 písm. i) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění do 31. 12. 2018, byla-li zapsána za účinnosti zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech. Tvrzení o dotčení autorských práv totiž nelze podřadit pod §2 odst. 2 písm. c) zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, podle něhož ochrannými známkami nemohou být značky, jichž používání by odporovalo obecnému zájmu anebo mezinárodní úmluvě nebo zvyklosti.
4 As 150/2019 - 54 23. 11. 2020 B Prodloužení povolení k vypouštění znečišťujících látek do vnějšího ovzduší je změnou ve způsobu provozu zařízení. Taková změna zařízení bude změnou podstatnou ve smyslu §2 písm. i) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, zpravidla tehdy, existují-li důvodné pochybnosti o zachování únosného zatížení území, v němž je zařízení umístěno, a to bez ohledu na to, že tato změna stanoví stále stejné emisní limity znečišťujících látek, jež mohou být z uvedeného zařízení vypouštěny.
10 As 214/2019 - 64 20. 11. 2020 B Doplňujícím rozsudkem (§166 o. s. ř.) lze vyslovit i to, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.
10 Afs 238/2020 - 62 19. 11. 2020 B Nesplnil-li plátce spotřební daně podmínku podle §14 odst. 2 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění od 1. 1. 2015, tedy před odesláním vybraných výrobků správci daně neoznámil, že uplatní nárok na vrácení daně, nárok na vrácení spotřební daně nevznikne.
9 Ads 214/2020 - 28 19. 11. 2020 B Je-li faktickým obsahem služby označené jako kulturně-výměnný program zprostředkování zaměstnání do zahraničí, není možné od fyzické osoby, jež se účastní tohoto programu, požadovat úhradu za zprostředkování zaměstnání podle §58 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
1 Afs 101/2019 - 75 19. 11. 2020 B I. Povinností daňového subjektu podle §18 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, je uvést v daňovém přiznání fakta (splnit všechny zákonem stanovené povinnosti), nikoliv správně věc právně posoudit (resp. správně stanovit darovací daň). II. Plnou odpovědností správce daně za zákonnost rozhodnutí se rozumí bezvadné právní posouzení (ne)existence daňové povinnosti daňového subjektu z hlediska platného práva v jejím celku, které zahrnuje i eurokonformní rovinu jeho použití a výkladu učiněného nejen soudy, ale všemi orgány veřejné moci.
10 As 244/2020 - 40 19. 11. 2020 B Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodl o odvolání či stížnosti proti rozhodnutí právnické či fyzické osoby ve věcech svobodného přístupu k informacím (§20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb.), vystupuje v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů taková právnická či fyzická osoba v postavení osoby zúčastněné na řízení (§34 s. ř. s.), není-li sama žalobkyní v řízení o žalobě proti rozhodnutí Úřadu.
8 As 34/2020 - 100 19. 11. 2020 B Pokud soud dospěje k názoru, že posouzení nároku, kterého se žalobce domáhá, se lze úspěšně domoci pouze prostřednictvím jiného žalobního (návrhového) typu, je třeba žalobce vyzvat k návrhu na připuštění změny návrhu postupem podle §36 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §95 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že nedodržení soudem stanoveného postupu (nesplnění výzvy) může mít za následek odmítnutí návrhu (nebo zastavení řízení), o čemž musí být účastník poučen, musí mít taková výzva formu usnesení. Postup soudu, který vyzve ke změně návrhu tak, že takto případně změněný návrh by nebylo možno věcně projednat, přičemž následně takovou změnu připustí, představuje vadu řízení ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., jež by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle §49 odst. 1 s. ř. s. může soud k přípravě na jednání stanovit lhůtu kratší než 10 dnů v řízeních, v nichž je povinen rozhodnout ve lhůtách počítaných na dny. Pokud však soud následně připustí změnu žaloby (návrhu), u kte ...
Nad 155/2020 - 143 19. 11. 2020 B Ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s., které určuje zvláštní místní příslušnost krajského soudu pro určité kategorie věcí (například věci důchodového pojištění), se vztahuje pouze na určení místní příslušnosti soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle §65 a násl. s. ř. s. Nelze jej tedy užít v jiných řízeních (například v řízeních o žalobě na ochranu proti nečinnosti podle §79 a násl. s. ř. s. a o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podle §82 a násl. s. ř. s.).
4 Azs 246/2020 - 27 18. 11. 2020 B Písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá podle §30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu §65 odst. 1 s. ř. s. a stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky podle §5 ve spojení s §68 písm. a) s. ř. s.
8 Ads 93/2019 - 45 18. 11. 2020 B Doba pobírání náhrady starobního důchodu v návaznosti na usnesení vlády č. 1248 ze dne 1. 11. 2006 k Postupu při dokončení přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu není vyloučenou dobou ve smyslu §16 odst. 4 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
8 As 103/2019 - 32 18. 11. 2020 B I pro zkušební provoz dle §124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je třeba v případě zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů získat povolení vydané za tímto účelem dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
12 Ksz 1/2020 - 139 18. 11. 2020 B I. Povinnost neohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce (§24 odst. 2 a §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) je porušena i tehdy, pokud se státní zástupce domnívá, že takové jednání bude před širší veřejností utajeno. Podstatné je, že jeho jednání nesmí ohrožovat důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce tehdy, pokud se o něm veřejnost dozví. II. Za zneužití funkce za účelem prosazování soukromého zájmu [§24 odst. 2 písm. c) zákona o státním zastupitelství] je třeba považovat i takové jednání státního zástupce vůči jinému státnímu zástupci, které objektivně nazíráno lze vysoce pravděpodobně vnímat jako snahu o ovlivnění jeho rozhodování, byť nebude takový požadavek vysloven přímo.
1 As 375/2020 - 88 12. 11. 2020 B Vyhlášení výběrového řízení podle §21 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, není opatřením obecné povahy. Jedná se o procesní úkon správního orgánu, který sám o sobě není způsobilý zasáhnout do veřejných subjektivních práv adresáta.
8 Ads 222/2020 - 46 12. 11. 2020 B Služební poměr státního zaměstnance zanikne ze zákona pravomocným odsouzením pro úmyslný trestný čin [§74 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě] i v případě, že soud ve výroku o trestu odsuzujícího rozsudku upustil od potrestání podle §46 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

Za rok 2020 bylo zveřejněno 316 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 7 stran v čase 0,103 ms (z toho 0,038 ms NoSQL).