| spisová značka |
datum rozhodnutí |
význam | právní věta |
| 6 As 234/2019 - 37 | 20. 10. 2021 | B | Pokud bylo v daný den do služby přesčas povoláno stejné či menší množství příslušníků než těch, kteří ve službě chyběli z mimořádného a nepředvídatelného důvodu, je nutno přesčas nařízený s odůvodněním kumulace absencí považovat za přesčas nařízený v důležitém zájmu služby v souladu s §54 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Naopak, jestliže by soud dospěl k závěru, že v určitém dni bylo ke službě přesčas povoláno více příslušníků než těch, kteří byli nepřítomni z „přesčasově uznatelných“ důvodů, nemohlo by se jednat o přesčas nařízený v souladu s podmínkami §54 citovaného zákona, pokud by nebylo možno určit, za kterého konkrétního nepřítomného příslušníka byl „náhradník“ povolán. |
| 1 Afs 423/2020 - 35 | 20. 10. 2021 | B | Povinnost podat kontrolní hlášení podle §101c zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 30. 6. 2017, není v rozporu s povinností advokáta zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb (§21 odst. 1 a 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). |
| 1 As 317/2018 - 61 | 20. 10. 2021 | B | I v případě záměru nadmístního významu musí být jeho soulad s územně plánovací dokumentací podle §90 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zkoumán ve vztahu k územnímu plánu, nikoliv pouze k zásadám územního rozvoje. |
| 1 Afs 369/2020 - 54 | 20. 10. 2021 | B | Smyslem požadavku vybavit dopravované vybrané výrobky příslušnými doklady (§5 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) je umožnit při kontrole identifikaci výrobků a posouzení, zda byla spotřební daň za jejich dopravované množství řádně uhrazena. Toho lze obecně dosáhnout i dokumenty v elektronické podobě, nestanoví-li zákon výslovně požadavek na listinnou podobu. |
| 8 Ao 22/2021 - 183 | 20. 10. 2021 | B | I. Při přezkumu mimořádného opatření (§13 zákona č. 94/2021, o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19) soud v rámci uplatněných návrhových bodů zkoumá, zda odpůrcem zvolené řešení má alespoň rámcovou oporu v odůvodnění napadeného opatření a je opřeno o odborné podklady svědčící zvolenému řešení. Odpůrce je současně v soudním řízení oprávněn předložit další argumenty či podklady, které podporují argumentaci a podklady v napadeném opatření již obsažené. Pokud nejsou vědecké poznatky k určité otázce ustálené nebo se výrazně různí, pak je na odpůrci, který z obdobně relevantních poznatků a názorů zvolí. I pokud by se soud domníval, že by se on sám přikláněl k jinému možnému řešení, nepřísluší mu, aby do této odborné úvahy odpůrce vstupoval. Navrhovatel, má-li jeho návrh být důvodný, naopak musí předestřít dostatečně silné argumenty, případně předložit podklady (obsahem i formou) takové odborné úrovně, že budou s to vyvrátit podklady, z nichž vycházel odpůrce. II. Nelze- ... |
| 3 As 176/2019 - 59 | 19. 10. 2021 | B | I. Šikanózní chování krajské státní zástupkyně vůči jí podřízené okresní státní zástupkyni (§11a odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), pokud dosáhne určité intenzity, může negativně ovlivnit schopnost okresní státní zástupkyně řádně vykonávat své kompetence při řízení jí svěřeného státního zastupitelství. II. Jestliže okresní státní zástupkyně napadá žalobou správní rozhodnutí, jímž byla odvolána z této funkce pro závažné porušení povinností vyplývajících z funkce okresní státní zástupkyně (dle §10 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství), je povinností krajského (resp. městského) soudu se zabývat námitkou existence takového šikanózního chování ze strany její nadřízené; tuto žalobní argumentaci nelze vypořádat toliko s odkazem na skutečnost, že odvolání okresní státní zástupkyně z funkce odpovídalo objektivně zjištěným deficitům její řídící činnosti. |
| 5 Afs 143/2020 - 33 | 18. 10. 2021 | B | I. Přechodné ustanovení zákona č. 267/2014 Sb., kterým byly do daňového řádu vloženy §259a až §259c, upravuje pravidlo, podle kterého lze o posečkání úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky požádat pouze u těch úroků, které vznikly od 1. 1. 2015. II. Úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti (§252 odst. 2 daňového řádu). Úrok z posečkané částky vzniká za dobu povoleného posečkání namísto úroku z prodlení (§157 uvedeného zákona). Pro oba úroky je charakteristické, že vznikají ex lege každým dnem prodlení bez ohledu na to, že do evidence daní se předepisují s určitým zpožděním. Okamžik vzniku tak nelze ztotožňovat s okamžikem předepsání, byť z hlediska vykonatelnosti je předepsání nezbytným prvkem, bez něhož nelze úhradu úroku po dlužníkovi vyžadovat. |
| 10 Afs 216/2020 - 36 | 15. 10. 2021 | B | Zahraniční právnická osoba se sídlem v Evropské unii, jíž Energetický regulační úřad uznal oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou (§7a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích), nemusí ke své žádosti o povolení k nabytí elektřiny bez daně (§14 odst. 2 části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů) dokládat výpis z českého obchodního rejstříku. Rovnocenným dokladem je výpis z jiného obdobného zahraničního rejstříku [§13 odst. 2 písm. c) téže části uvedeného zákona]. |
| 10 Ads 356/2021 - 25 | 15. 10. 2021 | B | Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ke zproštění odpovědnosti dle §21 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nese přestupce. |
| 9 Ao 15/2021 - 45 | 14. 10. 2021 | A | Jestliže napadená část mimořádného opatření odkazuje na ustanovení, jehož nezákonnost (v širším smyslu) již soud deklaroval a jež nelze od napadené části oddělit, vysloví soud bez dalšího i nezákonnost napadené části (§13 odst. 4 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19). |
| 6 As 253/2019 - 27 | 14. 10. 2021 | B | Rozhodnutí, jímž je zamítnuta žádost o dotaci v důsledku porušení zákonných podmínek žadatelem, nelze považovat za rozhodnutí o uložení trestu, a neuplatní se na něj proto ani zásada přednostního použití pozdější příznivější právní úpravy dle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. |
| 6 As 163/2021 - 34 | 12. 10. 2021 | B | Mandát člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty zaniká veřejně učiněnou rezignací na zasedání zastupitelstva obce [§55 odst. 2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí], a to uplynutím dne, kdy se toto zasedání uskutečnilo. To platí rovněž v případě opětovně zvoleného člena zastupitelstva, který po volbách do zastupitelstva obce vykonává pravomoci dosavadního starosty dle §107 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. |
| 11 Kss 2/2021 - 152 | 11. 10. 2021 | B | I. Navrhovatel musí v kárném řízení tvrdit a prokazovat nejen to, že soudce zaviněně porušil své povinnosti, ale též to, že způsobil zákonem předvídaný následek, tedy že narušil důstojnost soudcovské funkce či ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). II. Odnos soudních spisů domů bez tvrzeného a prokázaného negativního následku ve výkonu soudnictví či ohrožení důvěry veřejnosti v soudnictví nemůže sám o sobě a bez dalšího založit kárné provinění (§87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů). III. Přístup do budovy soudu (včetně klíčů, jsou-li k tomu zapotřebí) má být soudcům státní správou soudů umožněn za rovných podmínek tak, aby mohli řádným způsobem vykonávat svou funkci. Jakákoliv regulace přítomnosti soudců na soudě nemůže být samoúčelná, nýbrž musí vždy souviset se zajištěním řádného výkonu soudnictví ... |
| 5 As 189/2020 - 61 | 8. 10. 2021 | B | I. Objektivní prekluzivní lhůta pro podání žádosti o peněžitou pomoc oběti trestného činu stanovená v §30 odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, se nevztahuje na žádosti o peněžitou pomoc za trestné činy spáchané přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení (před 1. 8. 2013). II. Utrpí-li nezletilý trestným činem újmu na zdraví, nezačne subjektivní ani objektivní prekluzivní lhůta pro podání žádosti o peněžitou pomoc takové oběti trestného činu stanovená v §30 odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, běžet dříve, než se nezletilý stane plně svéprávným (§622 ve spojení s §654 odst. 2 občanského zákoníku a §37 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů). |
| 2 As 236/2020 - 45 | 7. 10. 2021 | B | Ministerstvo financí může v základním povolení (§86 a násl. zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách) stanovit podmínky provozování hazardní hry. V základním povolení však není třeba opakovat povinnosti, které provozovateli hazardní hry plynou přímo ze zákona; jeho účelem je konkretizovat či individualizovat podmínky tam, kde to zákon vyžaduje nebo připouští. Pokud ministerstvo přesto do základního povolení vtělí zákonné povinnosti, nemůže mít takový postup pro provozovatele hazardní hry negativní následky. Správní orgány proto nemohou zpřísnit právní kvalifikaci případného přestupkového jednání provozovatele hazardní hry jen proto, že zákonnou povinnost, která provozovatele bez dalšího stíhá, nadbytečně deklarují také v základním povolení. |
| 6 Afs 263/2020 - 46 | 7. 10. 2021 | B | V řízení, jehož předmětem je přezkum platebního výměru, jímž byl daňový subjekt vyrozuměn o předpisu úroku z prodlení (§252 odst. 6 daňového řádu), se nelze zabývat námitkou uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně (§148 uvedeného zákona), s jejíž úhradou je daňový subjekt v prodlení, je-li zde pravomocný platební výměr na daň. |
| 2 Azs 283/2020 - 53 | 30. 9. 2021 | B | Osobu se zdravotní poruchou, jež se čas od času projevuje ztrátou kontroly nad vlastním tělem, ale podle dostupných informací nevede k bezprostřednímu ohrožení života a lze ji velmi dobře stabilizovat poskytnutím lékařské pomoci, nelze bez dalšího považovat za osobu s vážným onemocněním ve smyslu §2 odst. 1 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Za zranitelnou osobu by ji bylo možno u daného typu zdravotní poruchy považovat jen tehdy, vyžadoval-li by její zdravotní stav prakticky nepřetržité lékařské sledování a hrozilo-li by se značnou pravděpodobností, že nebude-li jí při záchvatu poskytnuta neprodleně specializovaná lékařská péče, může dojit k vážné újmě na zdraví či k smrti. |
| 5 As 147/2020 - 167 | 30. 9. 2021 | B | Podá-li bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr skončil dle §42 odst. 5 písm. a) č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, dnem doručení rozhodnutí služebního funkcionáře o jeho propuštění pro jeho osobnostní či zdravotní nezpůsobilost ve smyslu §42 odst. 1 písm. j) či h) téhož zákona, proti tomuto rozhodnutí odvolání, vychází nadřízený služební funkcionář (odvolací orgán) v řízení o odvolání, které podle §190 odst. 4 uvedeného zákona nemá odkladný účinek, při přezkoumání rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru ze skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni propuštění příslušníka ze služebního poměru. Odvolací orgán je oprávněn v odvolacím řízení doplňovat dokazování, které dosud provedl služební funkcionář v prvním stupni, a to za účelem zjištění skutkového stavu (včetně osobnostní či zdravotní způsobilosti), který tu byl ke dni propuštění příslušníka ze služebního poměru. Pokud odvolací orgán dle §190 odst. 8 citovaného zákon ... |
| 2 Azs 26/2021 - 29 | 30. 9. 2021 | B | Cizinci, který již je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu, nelze nové povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem (byť společného soužití rodiny) dle §45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, udělit, jestliže před podáním žádosti neplnil účel dosavadního dlouhodobého pobytu. Závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2020, čj. 4 Azs 442/2019-34, se týkají pouze žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny dle §46 odst. 1 citovaného zákona podaných držiteli dlouhodobého víza. Ustanovení §46 odst. 3 není lex specialis vůči §45 odst. 1 téhož zákona. |
| 1 As 231/2019 - 37 | 30. 9. 2021 | B | Při posuzování potřebnosti vymezení nové zastavitelné plochy změnou územního plánu je třeba dle §55 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, i po jeho novelizaci provedené zákonem č. 225/2017 Sb. zohlednit, zda regulované území již zastavitelné plochy s totožným funkčním využitím obsahuje, v jakém rozsahu jsou vymezeny a zda jsou využity. |
| 4 Azs 187/2020 - 49 | 30. 9. 2021 | B | Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a současně odmítne žalobu (§110 odst. 1 věta první s. ř. s.), zaplacený soudní poplatek za žalobu ani za kasační stížnost nevrací. |
| 3 Afs 3/2020 - 110 | 29. 9. 2021 | B | Podle §11 písm. l) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, vyšší soudní úředník nemůže provádět úkony soudu prvního stupně, které jsou zvláštním zákonem výslovně svěřeny soudci; takovým „zvláštním zákonem“ však není občanský soudní řád nebo soudní řád správní, neboť to jsou obecné předpisy upravující řízení před soudy. |
| 8 As 13/2019 - 91 | 29. 9. 2021 | B | Řízení, v němž Ministerstvo spravedlnosti zrušilo povolení vykonávat činnost insolvenčního správce podle §13 odst. 2 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, není řízením o správním deliktu či trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). |
| 5 As 236/2021 - 22 | 24. 9. 2021 | B | Rozhodnutí ředitele věznice podle §39a odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, o povinnosti nahradit škodu, kterou odsouzený způsobil na majetku státu zaviněným porušením povinnosti podle uvedeného zákona, je rozhodnutím v soukromoprávní věci, a proto není přezkoumatelné ve správním soudnictví. |
| Konf 8/2020 - 21 | 24. 9. 2021 | B | Jednání vedoucích příslušníků, jiné než rozhodnutí služebního funkcionáře podle §181 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování příslušníka, které zpravidla směřuje k tomu, aby postižený sám skončil služební poměr (požádal o propuštění ze služebního poměru), tzv. bossing, lze kvalifikovat jako obtěžování ve smyslu §77 odst. 5 citovaného zákona a dotčený příslušník může podle §77 odst. 9 téhož zákona přímo u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu uplatnit svůj občanskoprávní nárok, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky, vč. nároku na náhradu škody, a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. |
| 9 Ads 41/2020 - 48 | 23. 9. 2021 | B | I. Právo na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení upravené čl. 12 písm. c) směrnice Rady 2005/71/ES se vztahuje pouze na výzkumné pracovníky ve smyslu této směrnice, nikoliv na jejich rodinné příslušníky, kteří spolu s nimi pobývají v členském státě Evropské unie. II. Právo na rovné zacházení v oblasti sociálního zabezpečení upravené čl. 12 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU se vztahuje pouze na pracovníky ze třetích zemí ve smyslu této směrnice, nikoliv na jejich rodinné příslušníky, kteří spolu s nimi pobývají v členském státě Evropské unie. III. Nezahrnutí rodinných příslušníků výzkumných pracovníků, resp. pracovníků ze třetích zemí, do osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění vymezeného v §2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není v rozporu se směrnicí 2005/71/ES ani se směrnicí 2011/98/EU. |
| 4 Afs 57/2021 - 43 | 22. 9. 2021 | B | Nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů použitých k výrobě tepla dle §56 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, má pouze ta právnická či fyzická osoba, která má proces výroby tepla pod svou faktickou kontrolou, tj. která ovládá zařízení na výrobu tepla např. prostřednictvím svých zaměstnanců. |
| 3 As 321/2019 - 41 | 20. 9. 2021 | B | Voják ve výslužbě může být podle §27 odst. 2 věty první zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, jmenován do vyšší vojenské hodnosti na základě správního uvážení příslušného služebního orgánu analogicky podle §5a odst. 2 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. |
| 8 Azs 56/2021 - 41 | 17. 9. 2021 | B | Sdělení Ministerstva vnitra podle §42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném od 31. 7. 2019, je úkonem, proti kterému se lze bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle §65 odst. 1 s. ř. s. |
| 9 As 101/2021 - 30 | 16. 9. 2021 | B | Za výnos (§48 odst. 7 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) lze považovat souhrn peněžních částek, které představují rozdíl mezi vklady přijatými v souvislosti s provozováním nepovolené loterie nebo jiné podobné hry a vyplacenými výhrami, tedy ekonomickou výhodu, kterou by subjekt nenabyl, pokud by nelegální nebo jinou podobnou hru neprovozoval. |
| 8 As 113/2020 - 79 | 16. 9. 2021 | B | Kasační stížnost proti usnesení o (ne)připuštění změny návrhu (§95 o. s. ř.) není přípustná, neboť jde o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení [§104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.]. |
| 9 Afs 52/2021 - 42 | 16. 9. 2021 | B | Ve vztahu k úrokům z úroků z prověřování nadměrného odpočtu (§155 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) na dani z přidané hodnoty se uplatní obecný zákaz anatocismu. |
| Konf 11/2020 - 17 | 16. 9. 2021 | B | I. Spor mezi soudem a celním úřadem o pravomoc vymáhat pohledávky státu, které vzešly z rozhodovací činnosti soudů (např. soudní poplatek, náhradu státem zaplaceného svědečného či pořádkovou pokutu), není kompetenčním sporem podle §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. II. Pro zjištění, zda tu vznikl kompetenční spor (§1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů), je nutné zkoumat nejen označení orgánu, který by měl vystupovat jako strana kompetenčního sporu, ale rovněž konkrétní pravomoc, kterou v dané věci vykonával. III. Soud vykonává ve vztahu k peněžitým plněním, která vznikají účastníkům v souvislosti se soudním řízením (zde ve vztahu k soudnímu poplatku za úkon zápisu údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů dle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, náhradě státem zaplaceného svědečného dle §148 odst. 1 o. s. ř. a pořádkové pokutě dle §53 odst. 1 o. s. ř.) dvojí r ... |
| 12 Ksz 3/2021 - 94 | 15. 9. 2021 | B | I. Průtah dosahující intenzity kárného provinění podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v agendě zapsané v rejstříku ZC nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon zpravidla ve lhůtě 2 měsíců. II. Pokud je státní zástupce schopen svým úkonem učiněným v souladu se zákonem běh promlčecí doby přerušit, je povinen tak učinit před jejím uplynutím, jinak nepostupuje svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů (§24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). To platí i tehdy, pokud by se jinak průtahu nedopustil. |
| 12 Ksz 2/2021 - 51 | 15. 9. 2021 | B | I. Aprobační řád představuje pokyn vedoucího státního zástupce podle §12e zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kterým vedoucí státní zástupce obecně stanovuje věci, nad kterými chce v souladu s citovaným ustanovením i bez dalšího konkrétního pokynu vykonávat dohled sám, nebo prostřednictvím jím určeného státního zástupce. II. Výjimka z vázanosti státního zástupce pokynem vedoucího státního zástupce podle §12e odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, dopadá pouze na případy, kdy se bezprostředně při soudním jednání změní důkazní situace, na níž je třeba reagovat již při tomto jednání. III. K zahlazení kárného postihu podle §24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, nedojde, pokud do 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření spáchá kárně odsouzený další kárné provinění a to bez ohledu na to, že je o tomto kárném provinění rozhodnuto až po uplynutí této lhůty. |
| 8 As 70/2018 - 100 | 14. 9. 2021 | B | I. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění účinném do 14. 4. 2020, se vztahoval na všechny poskytovatele poštovních služeb, nikoli jen na poštovní služby poskytované držitelem poštovní licence. II. Poštovní službou je každá činnost, která odpovídá zákonnému vymezení obsahu poštovní smlouvy, tedy dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky z místa podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese (§1 odst. 2 a §5 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách). III. Kontraktační povinnost (§4 odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách) nebyla definičním znakem poštovní služby; tato povinnost je právním důsledkem toho, že určitá osoba splňuje znaky provozovatele poštovních služeb. |
| 8 Azs 295/2020 - 36 | 9. 9. 2021 | B | Otázkou, zda vláda má pravomoc rozhodovat v řízeních o žádostech dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech [zde zastavit řízení usnesením vlády o přijetí krizových opatření dle §6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení], je namístě se v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti zabývat až v situaci, kdy by vláda takovou pravomoc využila. |
| 1 Azs 18/2021 - 48 | 8. 9. 2021 | B | Ustanovení §15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, váže podmínky pro udělení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie dle §87b citovaného zákona na pokrevní spojení s občanem Evropské unie (zejména v linii přímé), svazek právní (manželství, registrované partnerství, osvojení) či odkázání na jeho výživu či péči. |
| 8 Afs 144/2021 - 27 | 8. 9. 2021 | B | Poplatník je povinen soudní poplatek zaplatit na účet zřízený u České národní banky pro ten soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci (§8 odst. 3 ve spojení s §3 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Zaplacením soudního poplatku na účet jiného soudu není poplatková povinnost splněna, a to i tehdy, jestliže jej poplatník zaplatí na účet soudu příslušného k projednání opravného prostředku. |
| 9 As 185/2019 - 33 | 7. 9. 2021 | B | Totožnost věci pro účely posouzení existence překážky věci rozsouzené [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy je dána tím, že navrhovatel napadl totožnou část téhož opatření obecné povahy jako v předchozím řízení. Naopak je nerozhodné, zda v novém návrhu uplatňuje totožné, či nové návrhové body. |
| 5 As 462/2019 - 35 | 6. 9. 2021 | B | Ten, kdo nebyl ve smyslu §55b odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve stanovené lhůtě zapsán Českou advokátní komorou do seznamu advokátních koncipientů, je oprávněn se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu dle §82 a násl. s. ř. s. domáhat toho, aby správní soud o jeho právu rozhodl tak, že uloží žalované České advokátní komoře, aby ho do seznamu zapsala. Pokud k tomu příslušný správní orgán uzná dle §89 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, absolventovi zahraniční vysoké školy takto získané zahraniční vysokoškolské právnické vzdělání, není Česká advokátní komora při posuzování žádosti o zápis tohoto absolventa do seznamu advokátních koncipientů oprávněna zpochybňovat, že žadatel splnil první podmínku pro doložení dostačujícího vysokoškolského vzdělání v oboru právo pro zápis do seznamu advokátních koncipientů dle §37 odst. 1 písm. b) bodu 2. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, spočívající právě v absolvování uznávaného vysokoškolského právni ... |
| 2 Afs 232/2020 - 70 | 6. 9. 2021 | B | Za dlouhodobý majetek vytvořený plátcem při jeho ekonomických činnostech vyrobením, postavením nebo jiným vytvořením ve smyslu §4 odst. 3 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění do 31. 12. 2013, lze považovat stavbu pořízenou formou „na klíč“. |
| 8 Afs 151/2021 - 36 | 3. 9. 2021 | B | Dobrovolnou žádost o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty podle §106b odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č. 234/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném do 31. 12. 2020, je plátce oprávněn podat v jakékoliv formě obecně stanovené v §71 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2020. Povinnost učinit podání v elektronické formě ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podle §101a odst. 2 písm. b) ve spojení s §101a odst. 3 zákona o DPH se na tuto žádost nevztahuje. |
| 1 As 162/2021 - 33 | 2. 9. 2021 | B | Tranzitorní ischemická ataka či tranzitorní globální amnézie je odchylkou od „stavu duševního zdraví a rovnováhy“ a je schopná vyvolat nepřítomnost rozpoznávací i ovládací schopnosti pachatele přestupku, tedy jeho nepříčetnost (§19 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). |
| 1 Azs 116/2021 - 29 | 2. 9. 2021 | B | Podmínka pro vydání zaměstnanecké karty stanovená v §42g odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve spojení s §46 odst. 6 písm. b) téhož zákona, je splněna, pokud žadatel k žádosti o vydání zaměstnanecké karty přiloží pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy stanovená právními předpisy platnými v době podání žádosti, a to i tehdy, zvýší-li se v průběhu řízení základní sazba měsíční minimální mzdy na částku vyšší, než je sjednaná v předložené smlouvě. |
| 10 As 229/2021 - 31 | 31. 8. 2021 | B | Krajská hygienická stanice musí o protiepidemiologických opatřeních podle §64 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, rozhodnout dle správního řádu (§67 odst. 1 citovaného zákona); zejména tato opatření (např. karanténa) nelze stanovit jen telefonicky. |
| 2 Afs 286/2019 - 23 | 31. 8. 2021 | B | I. V rámci řízení o zajištění vybraných výrobků (§42a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) tvoří řízení před celním orgánem rozhodujícím v prvním stupni i následné řízení o odvolání jeden celek a v rámci celého tohoto řízení lze tvrdit skutečnosti a předkládat důkazy. Určitý důkaz nelze odmítnout pouze s odkazem na to, že nebyl uplatněn před vydáním prvostupňového rozhodnutí. II. Za skladování bez dokladu ve smyslu §5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních [§42 odst. 2 písm. a) téhož zákona] nelze bez dalšího považovat, jsou-li doklady k vybraným výrobkům umístěným ve skladu uloženy například v kanceláři spolu s dalšími dokumenty. |
| 8 Afs 246/2019 - 67 | 31. 8. 2021 | B | V případě zvýšení jmenovité hodnoty akcií (ať už formou výměny jednotlivých akcií za akcie o vyšší jmenovité hodnotě nebo tzv. okolkováním dosavadních akcií) dochází k přerušení časového testu, kterým je podmíněno osvobození od daně podle §4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2016. |
| 8 Azs 192/2020 - 48 | 30. 8. 2021 | B | I. V řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany nemůže Ministerstvo vnitra při posuzování důvodného podezření ze spáchání vážného (nepolitického) zločinu [§15 odst. 1 písm. b) a §15a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] vycházet výhradně z rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání žadatele o mezinárodní ochranu k trestnímu stíhání do jiného státu. Naopak je povinno si na základě relevantních podkladů učinit vlastní samostatnou a dostatečně odůvodněnou úvahu o naplnění podmínek pro aplikaci vylučující klauzule ve smyslu azylového, nikoli jen extradičního práva. II. Rozhodne-li Ministerstvo vnitra v řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany o tom, že azyl a doplňkovou ochranu nelze udělit [§15 a §15a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu], nezkoumá již, zda v důsledku aplikace vylučujících klauzulí (ne)dojde k porušení zásady non-refoulement. |
| 10 Azs 23/2020 - 52 | 30. 8. 2021 | B | Podle dohody mezi Českou a Slovenskou republikou je zastupitelský úřad ČR v Islámábádu oprávněn zamítnout žádost o vízum jménem slovenských úřadů [čl. 8 odst. 4 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech]. Českým orgánům (konkrétně Ministerstvu zahraničních věcí) proto přísluší rozhodnout i o opravném prostředku proti zamítnutí žádosti podle čl. 32 odst. 3 citovaného nařízení (tím je žádost o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza). Neúspěšný žadatel o vízum se pak může domáhat ochrany u českých správních soudů. |