Přehled zveřejněných rozhodnutí
Ústavního soudu s právní větou v roce 1993

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
II. ÚS 61/93 22. 12. 1993 2 V období následujícím po 1. květnu 1990 neexistoval - paradoxně s výjimkou ustanovení §2 zákonného opatření č. 364/1990 Sb. umožňujícího za ustanovených podmínek konvalidaci právních úkonů uvedených v §1 a učiněných státním podnikem v době od 1. května 1990 do 30. srpna 1990 - právní předpis, jenž by umožňoval státnímu podniku převod majetku ve státním vlastnictví do vlastnictví občanů. Také zákon č. 111/1990 SB., o státním podniku, vymezující majetkové postavení podniku tak, že věci, s nimiž podnik hospodaří, jsou ve státním vlastnictví (§6 odst. 1), přiznal totiž podnikům právo majetek, se kterým hospodaří, držet, užívat jej a nakládat s ním jen v souladu s právními předpisy (§6 odst. 2).
Pl. ÚS 19/93 21. 12. 1993 1 1. Ústava České republiky není založena na hodnotové neutralitě, není jen pouhým vymezením institucí a procesů, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti. Ústava akceptuje a respektuje princip legality jako součást celkové koncepce právního státu, neváže však pozitivní právo jen na formální legalitu, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich obsahově materiálnímu smyslu, podmiňuje právo respektováním základních konstitutivních hodnot demokratické společnosti a těmito hodnotami také užití právních norem měří. To znamená i při kontinuitě se "starým právem" hodnotovou diskontinuitu se "starým režimem". Toto pojetí ústavního státu odmítá formálněracionální legitimitu režimu a formální právní stát. Ať jsou zákony státu jakékoliv, ve státě, který se označuje za demokratický a proklamuje princip svrchovanosti lidu, nemůže být žádný jiný režim legitimní než režim demokratický. 2. Nezbytnou součástí pojm ...
II. ÚS 75/93 25. 11. 1993 Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zstředkovaně. Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu.
Pl. ÚS 17/93 10. 11. 1993 Ústavní stížnost musí směřovat proti individuálnímu aktu aplikace práva a nikoliv proti normativnímu právnímu aktu.
Pl. ÚS 1/93 22. 9. 1993 Soud není oprávněn domáhat se u Ústavního soudu vyslovení nesouladu mezi nařízením vlády a Listinou základních práv a svobod, neboť jak plyne jednak z čl. 95 odst. 2 Ústavy , jednak z §64 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb. , soud je oprávněn podat v souvislosti se svou rozhodovací činností pouze návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení pro rozpor s ústavním zákonem.

Za rok 1993 bylo zveřejněno 5 rozhodnutí Ústavního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 1 stran v čase 0,041 ms (z toho 0,007 ms NoSQL).