ECLI:CZ:NSS:2019:1.AFS.124.2019:36
sp. zn. 1 Afs 124/2019 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně
JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. M., zastoupen
Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem Sluneční nám. 2588/14, Praha 5, proti
žalovanému: Finanční úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 619/28, Praha 1,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2014, č. j. 6744996/2006-52523-104955,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2019,
č. j. 6 Af 4/2015 – 49,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2019, č. j. 6 Af 4/2015 – 49,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a dosavadní průběh řízení
[1] Dne 29. 12. 2010 podal žalobce žádost o prominutí příslušenství daně z přidané hodnoty
(penále). Žádost odůvodnil bezdlužností a dobrou úrovni spolupráce se správcem daně při plnění
nepeněžitých povinností. Finanční úřad pro Prahu 6 jeho žádosti nevyhověl. Rozhodnutí správce
daně bylo z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů zrušeno rozsudkem Městského
soudu v Praze ze dne 23. 7. 2014, č. j. 11 Af 55/2011 – 27.
[2] Žalovaný, na nějž přešla působnost Finančního úřadu pro Prahu 6 v důsledku účinnosti
zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, dne 1. 12. 2014 vydal napadené
rozhodnutí. Zdůraznil v něm, že žalobce byl obžalován ze spáchání trestného činu zkrácení daně,
poplatku a podobné povinné platby dle §148 odst. 1, 2 a 3 písm. c) zákona č. 140/1961 Sb.,
trestní zákon. Trestní stíhání je skutečností, pro kterou dle pokynu Ministerstva financí D-330
nelze vyhovět žádosti o prominutí daňové povinnosti, ohledně které je trestní řízení vedeno.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu dle §65 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud ji zamítl. V odůvodnění uvedl,
že žalovaný vzal důvody žádosti (bezdlužnost a dobrá úroveň spolupráce) v úvahu, avšak
nepokládal je za rozhodující. Takové odůvodnění označil soud za stručné, avšak obsahující
vše podstatné.
[4] Podle názoru soudu bylo nadbytečné prokazovat konkrétní skutkový stav týkající
se předestřených důvodů a podrobně jej hodnotit, když hlavní argumentací žalovaného byla nižší
relevance žalobcem uvedených důvodů v poměru s jiným, existujícím důvodem, který prominutí
příslušenství daně podle žalovaného naopak brání – vedení trestního řízení o daňové povinnosti,
jejíž prominutí se žádalo. Soud dále konstatoval, že správní spis obsahuje rozsudek trestního
soudu a žalobci muselo být známo, že proti němu bylo vedeno trestní řízení. Žalobce v řízení
před správcem daně navíc ani neuvedl žádné výjimečné okolnosti, k nimž by bylo nutné
přihlédnout.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného
[5] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.
[6] Dle stěžovatele městský soud v rekapitulační části nezaznamenal a později
se ani nezabýval žalobním bodem, v němž stěžovatel namítal, že nebyl před vydáním rozhodnutí
žalovaného seznámen s důkazy, které žalovaného vedly k zamítnutí jeho žádosti. Stěžovatel
se proto k těmto důkazům nemohl vyjádřit, v čemž spatřuje porušení čl. 38 odst. 2 Listiny
základních práv a svobod. Rozsudek je proto nepřezkoumatelný.
[7] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry městského soudu
a navrhl žalobu zamítnout.
III. Posouzení kasační stížnosti
[8] Soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi kasační stížnosti a dospěl k závěru,
že je přípustná a projednatelná. Po věcném posouzení kasační stížnosti dospěl soud k závěru,
že je důvodná.
[9] Kasační stížnost je stručná a obsahuje jedinou stížní námitku. Stěžovatel namítá,
že se městský soud nevypořádal hned s prvním žalobním bodem.
[10] Městský soud v rekapitulační části rozsudku (bod [1] a [4]) předmětný žalobní bod zmínil.
Při posuzování důvodnosti žaloby jej však dostatečně nezhodnotil.
[11] Krajský soud je podle §75 odst. 2 s. ř. s. povinen přezkoumat napadené rozhodnutí
v mezích žalobních bodů (§71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.). Musí se vypořádat se všemi žalobními
body (blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 – 73,
č. 689/2005 Sb. NSS, nebo ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 27/2004 – 74). Pokud krajský soud
o věci rozhodne a opomene se zabývat některým ze žalobních bodů, nezbývá Nejvyššímu
správnímu soudu než jeho rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku
důvodů podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., i když by důvodnost námitky mohl Nejvyšší správní
soud sám spolehlivě posoudit podle obsahu spisu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 8. 12. 2009, č. j. 8 Afs 73/2007 – 111, č. NSS 2561/2009 Sb. NSS či nález
Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08).
[12] Žalobní bod byl dostatečně konkrétní, systematicky vyčleněný (II. kapitola žaloby)
a i sám městský soud jej v úvodní části odůvodnění rozsudku rekapituloval a zmínil rozsudek
stejného soudu ze dne 27. 11. 2018, č. j. 8 Af 44/2015 – 29. V něm soud zrušil rozhodnutí
správce daně mimo jiné i z důvodu neseznámení daňového subjektu se skutečnostmi, jež byly
podle názoru správce daně pro rozhodnutí relevantní, a nemožnosti vyjádřit se k nim, nebo
na ně jinak reagovat.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto rozsudek městského
soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm bude soud vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.). Povinností městského soudu bude vypořádat dosud opomenutý žalobní bod a své úvahy
přezkoumatelným způsobem vtělit do odůvodnění svého nového rozhodnutí. V něm rozhodne
městský soud rovněž o nákladech řízení o této kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. června 2019
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu