Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
4 Azs 189/2020 - 26 3. 11. 2020 B Marné uplynutí měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti stanovené v usnesení soudu, kterým je stěžovatel podle §106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění chybějících náležitostí kasační stížnosti, má za následek vznik jejího neodstranitelného nedostatku, s výjimkou případu, kdy soud rozhodne o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti na základě včasné žádosti stěžovatele.
4 As 155/2020 - 42 30. 10. 2020 B Pokud krajský soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace nezohlední, že působnost k rozhodování v těchto věcech dle §20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 111/2019 Sb., přešla po 1. 1. 2020 na Úřad pro ochranu osobních údajů, a řízení po tomto datu vede s původním žalovaným, poruší §69 s. ř. s. a zatíží řízení vadou, která může mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
9 As 173/2020 - 32 29. 10. 2020 B Závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v centrálním registru oznámení v nálezu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17, brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu.
4 Afs 107/2018 - 46 29. 10. 2020 B Při posuzování otázky, zda rozhodnout o propadnutí či naopak o uvolnění zajištěného dopravního prostředku, nedává §42 odst. 2 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, celním orgánům žádnou jinou alternativní možnost než porovnat hodnotu zajištěného dopravního prostředku s výší daně připadající na zajištěné vybrané prostředky. Existuje-li mezi hodnotou dopravního prostředku a výší daně, která měla být vyměřena z vybraných výrobků, které byly zajištěny zjevný nepoměr, je povinností celních orgánů zajištěný dopravní prostředek uvolnit. (zákon ve znění do 31. 12. 2015)
9 As 139/2020 - 125 29. 10. 2020 B Pořízení závodu a akcií spadá pod předmět veřejné zakázky na dodávky podle §14 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
5 As 426/2019 - 26 23. 10. 2020 B Neobsahuje-li řidičský průkaz vydaný smluvním státem Úmluvy o silničním provozu (č. 83/2013 Sb. m. s.) beze zbytku náležitosti uvedené v příloze č. 6 této úmluvy (např. číslování jednotlivých údajů), nelze jej podle §116 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, uznat a vyměnit za český řidičský průkaz.
8 As 32/2020 - 38 22. 10. 2020 B I. Pokud je soudní přezkum usnesení o námitce podjatosti vyloučen podle §70 písm. c) s. ř. s., je z přezkumu vyloučeno také rozhodnutí, kterým správní orgán zamítl odvolání proti tomuto usnesení pro opožděnost. II. Ruší-li Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu o postoupení věci místně příslušnému soudu a již v řízení před krajským soudem byl dán důvod pro odmítnutí žaloby jako nepřípustné, rozhodne Nejvyšší správní soud současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby dle §110 odst. 1 s. ř. s.
10 Afs 203/2020 - 49 21. 10. 2020 B Zastavení daňové exekuce podle §181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu závisí v konkrétní věci na způsobu, kterým je daňová exekuce prováděna. Daňovou exekuci prováděnou přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle §190 daňového řádu nelze zastavit z důvodu dle §181 odst. 2 písm. f) daňového řádu, pokud není vyloučeno, že během šestiměsíčního období dle §190 odst. 2 daňového řádu dojdou na účet dlužníka peněžní prostředky ve výši dostatečné k pokrytí nákladů daňové exekuce. Doměření vysoké daně daňovému subjektu není důvodem k zastavení daňové exekuce prováděné tímto způsobem z důvodu dle §181 odst. 2 písm. g) daňového řádu.
9 As 207/2020 - 32 21. 10. 2020 B V řízení o dodatečném povolení stavby je možné vydat nové rozhodnutí podle §101 písm. b) správního řádu. Takové nové rozhodnutí může při dodržení podmínek §100 odst. 1 písm. b) správního řádu sloužit jako důvod pro obnovu řízení o odstranění stavby podle §129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
1 Afs 428/2019 - 42 20. 10. 2020 B Podání daňového přiznání prostřednictvím datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem zaslané na e-mailovou adresu zveřejněnou správcem daně je kvalifikovaným podáním ve smyslu §71 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění do 18. 9. 2016.
9 As 13/2019 - 49 15. 10. 2020 B Rozhodným obdobím pro splnění informační povinnosti podle §14 odst. 3 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 8. 2013 do 30. 6. 2017 bylo pro insolvenční správce, kteří se stali insolvenčními správci před nabytím účinnosti novely tohoto zákona (1. 8. 2013), období jednoho roku od nabytí účinnosti této novely, tj. končící dnem 1. 8. 2014.
4 Ads 392/2018 - 39 13. 10. 2020 B Postavení pečující osoby ve smyslu §3 odst. 1 písm. a) bodu 5 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, má osoba, která je ohlášena jako osoba poskytující pomoc pro účely příspěvku na péči (formální podmínka) a která zároveň o závislou osobu skutečně osobně pečuje (materiální podmínka).
10 As 241/2020 - 32 13. 10. 2020 B Umístění laviček na místní komunikaci není zvláštním užíváním ve smyslu §25 odst. 6 písm. c) bodu 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích [umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.)]. Nepovolené umístění laviček na místní komunikaci tedy nenaplní skutkovou podstatu přestupku podle §42b odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích.
8 As 196/2018 - 47 13. 10. 2020 B Důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení dle §60 odst. 7 s. ř. s. jsou zpravidla dány i tehdy, pokud jediným důvodem pro zrušení napadených rozhodnutí je zánik odpovědnosti žalobce za přestupek (správní delikt) z důvodu přijetí pozdější příznivější právní úpravy, která nabyla účinnosti až po právní moci rozhodnutí správního orgánu.
10 As 130/2019 - 38 13. 10. 2020 B Pokud držitel cizozemského řidičského průkazu, který má v ČR trvalý pobyt, nepožádá o výměnu řidičského průkazu podle §116 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve tříměsíční lhůtě ode dne, kdy získal povolení k pobytu, neznamená to, že mu zanikne řidičské oprávnění. Pouze přijde o možnost prokazovat jeho existenci platným řidičským průkazem.Pro účely přestupkové odpovědnosti se na takového řidiče hledí jako na držitele neplatného řidičského průkazu, který může být potrestán podle zbytkové skutkové podstaty upravené v §125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Nelze jej však považovat za osobu řídící motorové vozidlo bez potřebného řidičského oprávnění [§3 odst. 3 písm. a) téhož zákona] a trestat jej podle nejpřísnější sazby, kterou zákon o silničním provozu nabízí ve svém §125c odst. 1 písm. e) bodu 1.
4 As 258/2020 - 60 13. 10. 2020 B Mimořádná opatření vydávaná podle §85 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou opatřeními obecné povahy.
5 As 259/2020 - 22 9. 10. 2020 B Platbu provedenou na účet krajského (městského) soudu před vznikem poplatkové povinnosti dle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nelze považovat za soudní poplatek (uhrazený předem za správní žalobu podanou v budoucnu).
4 As 57/2020 - 49 9. 10. 2020 B I. Skutečnost, že v lékárně byl dvakrát vydán léčivý přípravek na lékařský předpis po uplynutí doby jeho platnosti, nepředstavuje svou četností a významem závažné porušení povinnosti odborného zástupce řádně odborně řídit poskytování zdravotních služeb v lékárně (§14 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování). Takové pochybení proto nezakládá disciplinární odpovědnost odborného zástupce podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, a podle stavovských předpisů České lékárnické komory. II. Ustanovení §6 Licenčního řádu České lékárnické komory, které zavazuje vedoucího lékárníka k osobní účasti na řízení a provozu lékárny ve výši minimálně 75 % zákonem stanovené týdenní pracovní doby, a to v období, kdy je lékárna otevřena pro veřejnost, vybočuje z mezí stanovených v §2 odst. 2 písm. c) a písm. d) a dalších ustanovení zákona č. 220/1991 Sb. i z předmětu úpravy uvedeného stavovského pře ...
7 As 54/2019 - 88 7. 10. 2020 B I. Ukládání odpadu na skládku nelze považovat za využití odpadu dle §4 odst. 1 písm. q) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2015, jestliže hlavním účelem uložení daného odpadu na skládku je jeho odstranění ve smyslu §4 odst. 1 písm. u) téhož zákona. Jen proto, že takový odpad disponuje vhodnými vlastnostmi pro zajištění požadavků vyplývajících z §3 odst. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a získává tak při svém umístění na skládku ještě dodatečnou roli, nezískává rovněž status využitého odpadu. II. Skutečnost, že určitý odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v §3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená, že tento odpad přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely. Splnění podmínek stanovených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť.
10 As 113/2019 - 37 5. 10. 2020 B Parkoviště kamionů v průmyslové zóně není stavbou pro výrobu, popřípadě skladování související s touto výrobou. Při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu, která byla při výstavbě parkoviště odňata ze zemědělského půdního fondu, se proto použije ekologická váha vlivu [část D bod 2 písm. a) sazebníku odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, který je přílohou zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění do 27. 6. 2016]. Nemá přitom význam, že důvodová zpráva obsahuje v části týkající se zvýhodněného výpočtu odvodu i formulaci, podle níž je potřeba umožnit přijatelné podmínky pro využití „průmyslových zón“ (jako celku).
9 As 107/2020 - 85 30. 9. 2020 B Zastává-li správní orgán určitý výklad právního předpisu, který se může zprostředkovaně dotknout konkrétního subjektu, nejde o nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s. Ochranu podle tohoto ustanovení lze poskytnout až proti výsledku konkrétní aplikace práva vůči tomuto subjektu.
4 Afs 112/2020 - 45 30. 9. 2020 B Pokud §13 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, stanoví, že u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná, znamená to, že příjmy a výdaje lze mezi osobu hlavní a spolupracující rozdělit pouze tak, že velikost podílu spolupracující osoby na celkových příjmech musí být stejná jako její podíl na celkových výdajích. To platí i pro spolupracujícího manžela dle §13 odst. 3 citovaného zákona.
10 As 100/2020 - 35 30. 9. 2020 B I. Bylo by nadbytečné, aby žurnalista ve snaze dodržet zákonný požadavek objektivity informací (zde konkrétně požadavek transparentnosti) uváděl přesné zdroje svých informací i tam, kde jde o informace pro běžného diváka snadno dohledatelné (§31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). II. Otázku, zda provozovatel vysílání porušil povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace (§31 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání), nelze komplexně posoudit, pokud Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zcela ignoruje (provozovatelem tvrzenou) pravdivost sporných informací. Rada musí vzít do úvahy pravdivost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, tím spíše pak v situaci, kdy sám provozovatel vysílání ve správním řízení usiluje o prokázání jejich pravdivosti.
13 Kss 5/2020 - 59 30. 9. 2020 B Skutečnost, že řízení o návrhu na zahájení kárného řízení bylo přerušeno dle §15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, nebrání tomu, aby kárný senát rozhodl o námitkách proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce soudce dle §100 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), dle §13a zákona č. 7/2002 Sb.
2 Ads 83/2019 - 26 29. 9. 2020 B Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, má v těch částech, v nichž upravuje zaměstnávání cizinců [§92 odst. 1 písm. b)], za účel stabilizovat rovnováhu na trhu práce v České republice na pokud možno co nejvyšší úrovni vyplácených odměn za práci a v určité míře izolovat český trh práce od pracovního trhu globálního. Zaměstnávání cizinců má sloužit k „dokrytí“ potřeb pracovních sil tam, kde to vyžaduje zájem českého hospodářství jako celku (ne nezbytně však zájem jednotlivých zaměstnavatelů).
4 As 91/2020 - 45 29. 9. 2020 B Žadatel, který zamýšlí použít údaje o platech a odměnách zaměstnanců poslaneckých klubů vyplácených z veřejných prostředků pro účely sepsání diplomové práce na vysoké škole, splňuje všechny podmínky vymezené nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, pro poskytnutí takové informace vyžádané na základě §8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
6 As 151/2019 - 53 25. 9. 2020 B Je-li v územním plánu určitá plocha označena jako stabilizovaná [zachycující neměněný současný stav a způsob využití dané plochy ve smyslu §2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.] a vlastník pozemku nepodal proti návrhu územního plánu námitky, soudní přezkum územního plánu v části týkající se jeho pozemku se v takovém případě omezí na kontrolu toho, zda se pořizovatel územního plánu neodchýlil od územně analytických podkladů, případně dalších závazných podkladů (§25 a 47 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a zda určení stabilizované plochy v územním plánu není ve zcela zjevném a příkrém rozporu s realitou (se skutkovým stavem, neboť i při územně plánovací činnosti se uplatní zásada materiální pravdy ve smyslu §3 správního řádu). K tomu musí snést důkazy navrhovatel, chce-li závěr o stávajícím užívání sporného pozemku před soudem vyvrátit.
10 Afs 72/2020 - 76 25. 9. 2020 B Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
10 As 272/2018 - 188 23. 9. 2020 B Opatrovník, který byl obchodní společnosti jmenován kvůli střetu zájmů všech členů statutárního orgánu se zájmy společnosti (§165 odst. 2 občanského zákoníku), může zastupovat společnost jen do doby, než bude střet zájmů odstraněn, případně než si společníci zvolí jiného jednatele, střetem zájmů nezatíženého. Tímto okamžikem jeho funkce zanikne faktickou cestou. Soud, jemuž bude doloženo zvolení nových jednatelů, bude nadále jednat jen s nimi.
10 Ads 124/2019 - 69 23. 9. 2020 B Zaměstnanec, který sice nesplňuje předpoklad vzdělání stanovený pro místo, na němž pracuje (nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců), ale mohl přejít z pracovního do služebního poměru, neboť se při výkonu práce dlouhodobě osvědčil, je po vstupu do služebního poměru považován za státního zaměstnance, který stanovené vzdělání splňuje (§201 odst. 1 a 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě). Fikce stanovená v §201 odst. 2 dopadá i na dosud získanou praxi: nadále tedy nelze postupovat podle §4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a odečítat státnímu zaměstnanci praxi, které nabyl před vstupem do služebního poměru.
2 Afs 229/2018 - 54 23. 9. 2020 B I. Povaha obchodní činnosti daňového subjektu a její specifika musí najít odraz v tom, jaké rozhodné skutečnosti je tento subjekt povinen tvrdit a prokazovat v souvislosti s vynaložením daňově uznatelných výdajů (nákladů) podle §24 odst. 1 věty první zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. II. Správce daně má při prověřování daňově relevantních tvrzení obchodníka s pohledávkami (i daňových subjektů zabývajících se jiným typem obchodní činnosti podobného charakteru a rozložení obchodních rizik) v první řadě ověřit, zda subjektem deklarované transakce jsou skutečné a zda vskutku spočívají v tom, co je deklarováno. Více než detaily reálnosti jednotlivých pohledávek obchodovaných v určitém souboru je třeba zkoumat celkovou obchodní smysluplnost transakce a to, zda se daňový subjekt v okamžiku, kdy ji uzavíral, mohl domnívat, že mu může s rozumnou pravděpodobností v budoucnu generovat příjem.
8 As 318/2019 - 69 21. 9. 2020 B I. Přizvání osoby k účasti na kontrole dle §6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), nebrání bez dalšího, že taková osoba působí u jiného než kontrolního orgánu, a pro činnost tohoto jiného správního orgánu mohou být kontrolní zjištění též relevantní. Takový postup není ani obcházením speciální úpravy spolupráce mezi kontrolními orgány (§25 kontrolního řádu). II. Zákonnost přizvání určité osoby ke kontrole [§6 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád)] je na místě posoudit zásadně až v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu založeném na výsledcích dané kontroly. Takové přizvání může představovat nezákonný zásah pouze tehdy, pokud žalobce přímo zkracuje na jeho právech (ve smyslu tzv. „kvalifikované vady“, typicky excesivní postup kontrolního orgánu).
8 Ads 305/2019 - 83 21. 9. 2020 B Pro stanovení základní úhrady referenční skupiny léčivého přípravku dle §39c odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je určující stav cen v rozhodném období 21 dnů ode dne zahájení řízení (§12 odst. 1 vyhlášky č. 376/2011 Sb.). Z takto určeného rozhodného období je třeba vyjít i tehdy, zvýší-li správní orgán základní úhradu ve veřejném zájmu (§16 odst. 2 dané vyhlášky).
5 As 237/2020 - 10 18. 9. 2020 B Požádá-li budoucí navrhovatel krajský soud dle §35 odst. 10 s. ř. s. o ustanovení zástupce z řad advokátů ještě před podáním budoucího návrhu ve věci samé, nelze od něj bezpodmínečně vyžadovat, aby v návrhu na ustanovení zástupce přesně označil žalobní typ či žalovaný správní orgán nebo přesně zformuloval žalobní petit, neboť právě za účelem konkrétní volby vhodného procesního postupu a konkrétní formulace žaloby či jiného návrhu ve správním soudnictví navrhovatel žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů. Na straně druhé lze po takové osobě, byť je právním laikem, požadovat, aby dostatečně vylíčila rozhodující skutkové okolnosti své věci tak, aby mohl krajský soud posoudit, zda má ve věci navrhovatele skutečně smysl vynakládat veřejné prostředky na jeho právní zastoupení, zda je tedy jeho ochrana ve správním soudnictví v dané situaci a v daném čase vůbec možná a zda se takový postup nejeví ve smyslu §36 odst. 3 ve spojení s §35 odst. 10 s. ř. s. jako zjevně neúspěšný (z hlediska pravo ...
1 Azs 3/2020 - 70 17. 9. 2020 B Pokud žadatel o mezinárodní ochranu tvrdí a dokládá, že je v zemi původu trestně stíhán pro urážku vrcholného představitele státní moci (tzv. lese-majesté, urážka majestátu), nelze k jeho azylovému příběhu přistupovat tak, jako by byl stíhán pro obecný trestný čin.Správní orgán je povinen zabývat se zejména povahou skutku, z něhož byl žadatel obviněn, a zhodnotit, zda tento skutek nepředstavuje legitimní vyjádření politického názoru. To platí tím spíše, pokud je země původu dle shromážděných informací autoritářským státem, který omezuje občanská práva, včetně práva svobodně vyjadřovat názory na politická témata. Při úvahách, zda žadateli hrozí při návratu do země původu pronásledování ve smyslu §12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, musí správní orgán zkoumat obsah vnitrostátních norem trestního práva, hrozící postih a to, zda a jak je právní úprava trestní odpovědnosti za daný skutek běžně uplatňována ve stejných nebo podobných případech. V důkazní nouzi je přitom třeba postupovat ve pr ...
1 As 210/2020 - 37 17. 9. 2020 B Ověření totožnosti žadatele o dotaci, včetně jednatelských oprávnění osob zastupujících právnickou osobu, která o dotaci žádá, je jedním z prvotních předpokladů pro poskytnutí dotace (např. §3 zákona č. 252/2007 Sb., o zemědělství). Při přerozdělování veřejných financí musí být postaveno najisto, komu a na jaký účel jsou peněžní prostředky poskytovány. Jen za takové situace je možné náležitě ověřit, zda má právě dotčený žadatel na dotaci nárok a zda lze očekávat, že budou veřejné prostředky použity k zamýšleným účelům.
1 As 193/2020 - 32 17. 9. 2020 B Právo člena zastupitelstva městské části hlavního města Prahy předkládat zastupitelstvu městské části návrhy na projednání [§51 odst. 2 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze] není veřejným subjektivním právem fyzické osoby, kterému by měla být poskytnuta ochrana ve správním soudnictví. Člen zastupitelstva se proto nemůže bránit proti postupu rady městské části hlavního města Prahy, která nezařadila jím navrhované body na program jednání zastupitelstva, žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ve smyslu §82 a násl. s. ř. s. Nezařazení bodu do návrhu programu zasedání zastupitelstva totiž nepředstavuje vrchnostenský akt namířený vůči členu zastupitelstva coby podřízenému subjektu, nýbrž se jedná o vztah mezi jednotlivými orgány téže samosprávy městské části, tj. radou, zastupitelstvem a jeho členem, při sestavování a schvalování programu jednání zastupitelstva.
12 Ksz 2/2020 - 73 16. 9. 2020 B Rozhodnutí státního zástupce podle §73b odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, o pominutí některého důvodu vazby není jiným rozhodnutím o vazbě podle §72 odst. 1 tohoto zákona, které by mělo za následek plynutí nové lhůty 3 měsíců k rozhodnutí soudce o dalším trvání vazby.
4 Ads 423/2019 - 70 15. 9. 2020 B Při přezkumu systemizace a organizační struktury služebního úřadu schválených podle §17 a §19 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, jako závazných podkladů pro vydání rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného podle §60 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě a rozhodnutí o převedení státního zaměstnance na jiné služební místo podle §61 odst. 1 písm. c) téhož zákona, jsou správní soudy oprávněny posoudit, zda tyto podklady byly schváleny zákonným způsobem, zda sledovaly legitimní cíl a zda existovaly konkrétní okolnosti svědčící o účelovosti zvoleného postupu či o šikanózním nebo diskriminačním jednání služebního orgánu.
4 As 8/2018 - 40 10. 9. 2020 B Uvedení číselného označení alergenů v těsné blízkosti nebalené potraviny za současného zveřejnění seznamu vysvětlujícího jednotlivá čísla těchto alergenů v blízkosti nabízené potraviny je v souladu s §8 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, i čl. 21 odst. 1 a čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, za předpokladu, že existuje seznam složek, který je spotřebiteli zpřístupněn na vyžádání.
8 Afs 303/2018 - 52 10. 9. 2020 B Jestliže podvod na DPH spočívající v uplatnění (neoprávněného) nároku na odpočet (§72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) nastal při transakci, které se účastnily pouze dva subjekty, musí být u obou z nich dán záměr se na podvodu podílet s cílem získat neoprávněné daňové zvýhodnění. Závěr o existenci podvodu na DPH v případě takové transakce však může obstát i přesto, že není prokázáno aktivní zapojení obou subjektů na daňovém podvodu, jestliže ze zjištěných objektivních okolností vyplývá příčinná souvislost mezi neodvedením daně jedním z těchto subjektů a uplatněním nároku na odpočet subjektem druhým. Zapojení do daňového podvodu může spočívat i v tom, že jeden ze subjektů svými nestandardními kroky vznik podvodu umožní, i když není jednoznačně prokázáno, že sám byl v důsledku takového postupu zvýhodněn.
1 Afs 313/2019 - 83 3. 9. 2020 B Opravu výše daně podle §43 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, provádí daňový subjekt dle výslovného znění tohoto ustanovení v dodatečném daňovém přiznání. Pro dodržení lhůty stanovené v §43 odst. 4 téhož zákona je proto rozhodný okamžik podání dodatečného daňového přiznání.Proti platebnímu výměru vydanému poté, kdy v návaznosti na podání dodatečného daňového přiznání zahájil správce daně u daňového subjektu postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu, je přípustné odvolání i tehdy, pokud se doměřená daň neodchyluje od daně dodatečně tvrzené v tomto daňovém přiznání.
6 As 196/2020 - 32 2. 9. 2020 B Nadměrné nápisy umístěné na budově, v níž se nachází provozovna kasina, viditelné z velké vzdálenosti a směřující do rušné páteřní komunikace ve městě, mají za cíl podporu podnikatelské činnosti a plní funkci prezentační a propagační (reklamní). Porušují tedy zákaz stanovený v §66 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.
6 As 141/2019 - 64 28. 8. 2020 B Subjektivní práva navrhovatele – vlastníka dotčeného pozemku – nejsou dotčena (§2 s. ř. s.), jestliže navrhuje zrušit změnu platného územního plánu ve formě opatření obecné povahy v situaci, kdy odpůrce napadenou regulaci přebral z původního územního plánu, jenž je změnou upravován a navrhovatel před správními soudy tento původní územní plán nenapadl. V takovém případě by se totiž zrušením změny územního plánu na navrhovatelově právním postavení nic nezměnilo.
5 Afs 266/2019 - 26 28. 8. 2020 B Bývalý člen skupiny podle §5a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, odpovídá v souladu s §5b odst. 2 téhož zákona společně a nerozdílně za daňové povinnosti, které skupině vznikly, a to i za účinnosti §5c odst. 3 tohoto zákona, který upravoval přechod práv a povinností při zrušení skupiny v závislosti na přijatých a uskutečněných plněních, popř. na dohodě členů.
8 As 194/2018 - 58 27. 8. 2020 B Omluvu z ústního projednání přestupku může obviněný učinit i jinou formou, než která je vyhrazena pro podání správnímu orgánu podle §37 odst. 4 s. ř. (např. telefonicky, či prostřednictvím e-mailu bez doplnění). Pokud takto učiněná omluva splňuje další požadavky náležité omluvy dle §74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jedná se o omluvu dostatečnou.
1 Azs 471/2019 - 31 27. 8. 2020 B Pokud žadatel o pobytové oprávnění odmítne v řízení o této žádosti vypovídat, aniž by výslovně uvedl, že tak činí proto, že by výpovědí mohl způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro přestupek (§55 odst. 4 správního řádu), není povinností správního orgánu dále aktivně zjišťovat důvod odepření této výpovědi a domýšlet, zda by žadatel odpovědí na otázku položenou správním orgánem během výslechu skutečně mohl způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání.
6 As 148/2020 - 28 27. 8. 2020 B Rozhodnutí o (dopravním) přestupku vydané v příkazním řízení na místě (§91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) může být zrušeno v přezkumném řízení (§94 a násl. správního řádu) pro nesoulad s právními předpisy spočívající například v porušení §3 ve spojení s §50 odst. 3 a 4 správního řádu, tedy pokud správní orgán při vydání příkazu na místě nezjistil dostatečně skutkový stav, nezjistil všechny rozhodné okolnosti nebo pečlivě nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení dosud najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (i toho, co uvedl poškozený jako účastník dopravní nehody, byť formálně vzato není účastníkem přestupkového řízení), jinak řečeno pokud o tehdy zjištěném skutkovém stavu byly, resp. mohly být, důvodné pochybnosti.
3 Azs 426/2019 - 34 26. 8. 2020 B Pokud se nekoná jednání, krajský soud musí zvolit takovou formu vyhlášení rozsudku, která v co nejvyšší míře respektuje ochranu osobních údajů, které se v rozsudku objevují, či ochranu oprávněných zájmů účastníků řízení a dalších fyzických osob v rozsudku identifikovaných. Za určitých okolností postačuje, pokud je rozsudek vyhlášen v plném znění pouze prostřednictvím úřední desky nacházející se v budově soudu a není zpřístupněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Bude tomu tak například ve věcech azylových (§19 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu), ale též v jiných cizineckých věcech, neboť budou zpravidla obsahovat osobní údaje zvláštní kategorie podle čl. 9 nařízení EU 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod anglickou zkratkou GDPR).
1 Azs 495/2019 - 43 26. 8. 2020 B Pokud má správní orgán v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění k dispozici konkrétní výpověď cizince o tom, že již v zemi původu čelil zacházení rozpornému s čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), a tato výpověď se ve všech podstatných rysech shoduje s obsahem obecného dokumentu o zemi původu poskytnutého správnímu orgánu Ministerstvem vnitra, jde o situaci, v níž je zřejmé, že by mohly být dány důvody znemožňující vycestování cizince podle §179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a správní orgán je povinen si před rozhodnutím o zajištění opatřit závazné stanovisko Ministerstva vnitra k tomu, zda je vycestování cizince možné. Této povinnosti jej nezbavují ani případné procesní nesnáze a časová tíseň.

Za rok 2020 bylo zveřejněno 227 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 5 stran v čase 0,111 ms (z toho 0,038 ms NoSQL).