Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
5 As 138/2019 - 21 19. 8. 2020 B Existuje-li zákonné ustanovení, pod které lze konkrétní vytýkané jednání subsumovat [zde §23 odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích], není možno takové jednání podřadit pod jinou (sběrnou) skutkovou podstatu [zde §125c odst. 1 písm. k) v návaznosti na §6 odst. 7 citovaného zákona]. Takový postup je v rozporu s principem legality.
3 As 140/2018 - 64 14. 8. 2020 B Má-li krajský soud ve věci správního trestání použít zásadu, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější (čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny základních práv a svobod), je nutné, aby nová právní úprava byla změněna ve prospěch pachatele jednoznačným způsobem. Nepostačuje, pokud příznivost nové právní úpravy závisí na výkladu neurčitého právního pojmu.
1 As 387/2019 - 56 13. 8. 2020 B I. Registrační značka silničního vozidla, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická osoba, je osobním údajem ve smyslu §4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. II. Poskytnutí osobních údajů žadateli při vyřízení jeho žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může být nezákonným zásahem podle §82 zákona s. ř. s., pouze tehdy, pokud je zásah dostatečně individualizován, tj. je-li subjekt údajů pro žadatele bez dostatečných překážek ztotožnitelný. V případě registrační značky vozidla je takovou překážkou povinnost žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel prokázat právní zájem na jejich získání, což předpokládá existenci užšího vztahu (např. odpovědnostního) mezi danými osobami, nikoliv pouze znalost registrační značky vozidla.
5 Ads 414/2019 - 30 13. 8. 2020 B Řízení, ve kterém je podrobeno přezkumu rozhodnutí zdravotní pojišťovny o uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti podle §44 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění, na které se vztahuje věcné osvobození od soudního poplatku podle §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
6 Afs 125/2020 - 38 13. 8. 2020 B V odůvodnění zajišťovacího příkazu (§167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), který byl vydán až po rozhodnutí o stanovení daně, není třeba dovozovat přiměřenou pravděpodobnost, že daň bude v budoucnu v určité výši stanovena, a to ani tehdy, pokud rozhodnutí o stanovení daně dosud nenabylo právní moci.
10 Afs 25/2019 - 27 12. 8. 2020 B Při posuzování žádosti právnické osoby o prominutí daně nebo příslušenství daně (§259c odst. 2 ve spojení s §259c odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) správce daně zkoumá, zda se závažného porušení daňových nebo účetních předpisů v posledních třech letech dopustili a) samotný žádající daňový subjekt, b) současní členové jeho statutárního orgánu či c) právnické osoby, jejichž statutárním orgánem (či členem statutárního orgánu) je (či byl v předcházejících třech letech) žádající daňový subjekt nebo jeho současný statutární orgán nebo současný člen jeho statutárního orgánu. Tato podmínka tzv. spolehlivosti se naopak nezjišťuje u osob, které ve statutárním orgánu žádajícího subjektu sice během posledních tří let působily, ale v okamžiku posuzování žádosti zde již nefigurují.
Ars 2/2020 - 21 12. 8. 2020 B Politická strana je povinna oznámit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, podle §17b odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích, pouze tehdy, pokud má povinnost si tento účet zřídit (§17a odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích), tedy pouze v situaci, kdy disponuje příjmy z příspěvků ze státního rozpočtu či z darů a jiných bezúplatných plnění [§17a odst. 2 písm. a) zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách a politických hnutích].
Ars 6/2019 - 33 12. 8. 2020 B Pokud třetí osoba bez předchozí registrace podle §16e zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje způsobem, který by jinak bylo možno pokládat za volební kampaň, sdělení v neprospěch osoby, která ještě není formálně kandidátem, tedy není uvedena na již registrované kandidátní listině či přihlášce k registraci; nedopouští se tím přestupku podle §16g odst. 1 písm. a) a §16h odst. 1 písm. a) téhož zákona.
9 Ads 30/2019 - 30 30. 7. 2020 B Pod pojmem „nejmladší dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek“ dle §30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je třeba v případě, kdy rodič z objektivních důvodů nemůže osobně celodenně a řádně pečovat o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině (např. z důvodu jeho pobytu v nemocnici), rozumět to dítě do 4 let věku, o které skutečně pečuje.
6 As 276/2019 - 48 30. 7. 2020 B Pro posouzení souladu změny stavby s územně plánovací dokumentací [§126 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)] je rozhodující přípustné funkční využití plochy stanovené v územně plánovací dokumentaci, nikoli faktický stav v území.
10 Afs 173/2017 - 58 30. 7. 2020 B Odvolací orgán je povinen dle §115 odst. 2 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, seznámit odvolatele s odlišným hodnocením skutkového a právního stavu zjištěného v řízení před správcem daně prvního stupně. Rozhodnutí, kterým žalovaný zamítá odvolání a potvrzuje rozhodnutí správce daně v prvním stupni, je třeba ve smyslu §115 odst. 2 věty druhé daňového řádu považovat za rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
2 Azs 344/2018 - 32 30. 7. 2020 B Pro účely rozhodnutí o žádosti cizince o zaměstnaneckou kartu podle §42g odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je třeba řádně zjistit, jakým způsobem má být pracovní síla cizince využita. Práce v zemědělství mohou být zajišťovány různými právními a faktickými způsoby, přičemž je zásadně na vůli jednotlivých zainteresovaných subjektů, jaký způsob zvolí. Jedna a tatáž faktická činnost (např. sběr plodin z pole) může být vykonávána nejrůznějšími formami soukromoprávních vztahů (typicky zaměstnaneckým vztahem k majiteli či nájemci pole, agenturním zaměstnancem či zaměstnanci jiného podnikatele), a není na tom nic protizákonného ani nežádoucího.
Konf 2/2020 - 8 27. 7. 2020 B K vydání rozhodnutí o náhradě za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb podle §11 odst. 1 písm. h) č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích energetického zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2016, není příslušný Energetický regulační úřad. K vydání rozhodnutí jsou výlučně příslušné soudy v občanském soudním řízení.
3 As 385/2019 - 27 23. 7. 2020 B Spáchání trestného činu pohlavního zneužití je zvlášť zavrženíhodným jednáním směřujícím k popření individuálních základních lidských práv (viz §4 odst. 4 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu), které je překážkou pro vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.
8 Afs 4/2020 - 38 23. 7. 2020 B Daňovému subjektu, který je v likvidaci a nezvolí si zmocněnce, se doručuje v souladu s §45 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, na adresu jeho sídla a nikoli jeho likvidátorovi. Likvidátor totiž není zástupcem daňového subjektu (§25 ve spojení s §41 odst. 1 daňového řádu), nýbrž osobou oprávněnou za něj jednat ve smyslu §24 odst. 2 daného zákona.
8 As 214/2018 - 61 23. 7. 2020 B Kritérium existence základní školy s prvním a druhým stupněm v obci podle §14 odst. 2 vyhlášky č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, je třeba vyložit jako školu, ve které skutečně probíhá výuka na obou stupních této školy v dané obci. Tím je zajištěno, aby držitel poštovní licence plnil poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti ve smyslu §33 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách.
8 As 164/2018 - 50 23. 7. 2020 B Nezákonné zrušení zadávacího řízení podle §84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nemusí vždy podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a vést tak nutně ke zrušení tohoto úkonu zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže podle §118 odst. 1 téhož zákona.
3 Afs 206/2018 - 62 16. 7. 2020 B Správce daně rozhodující o delegaci místní příslušnosti správce daně z důvodu účelnosti (§18 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) může vzít za rozhodující kritérium pro určení místně příslušného správce daně i místo pobytu jediného jednatele a jediného společníka daňového subjektu (obchodní společnosti), jestliže podnikání daňového subjektu není vázáno na konkrétní místo či provozovnu.
1 Afs 445/2019 - 47 16. 7. 2020 B I. Pro vznik nároku na úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu daně (§254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) není podstatné, zda je prodlení s vyplacením odpočtu důsledkem postupu k odstranění pochybností, nebo daňové kontroly před vyměřením daně. II. Právní úprava §254a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017 je co do stanovení úročeného období i výše úroku v rozporu s čl. 183 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Pro nárok na úrok z odpočtu, na který by se jinak tohoto ustanovení užilo, platí nadále pravidla vymezená v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2014, čj. 7 Aps 3/2013-34 (rozsudek Kordárna). Daňovému subjektu proto náleží úrok z vratitelného přeplatku podle §155 odst. 5 daňového řádu za dobu od uplynutí tříměsíční lhůty ode dne následujícího po posledním dni příslušného zdaňovacího období (prodloužené případně o dobu od uplynutí lhůty k podání daňového přiznání do dne jeho podá ...
2 As 223/2018 - 55 16. 7. 2020 B Stanovení unifikovaných technických parametrů tranzitních železničních koridorů (např. provozní rychlost, počet paralelně vedených kolejí, zda má jít o konvenční železnici, či třeba o systém elektromagneticky nadnášeného vlaku aj.) je v podstatné míře politickou otázkou celostátního, případně evropského významu, i když takové rozhodnutí má významné technické aspekty. Obec se zásadně nemůže domáhat, aby z nich jen kvůli jejímu právu na samosprávu (čl. 101 Ústavy) bylo „sleveno“. Při zachování těchto parametrů a v mezích pravidel nadřazených obecní úrovni územně plánovacích nástrojů musí však být územně plánovací autonomie obce zachována (tj. i železničním koridorem dotčené zájmy v obci chráněny) tak, jak jen to je rozumně možné.
8 Azs 323/2019 - 76 16. 7. 2020 B Předchozí udělení azylu cizinci je výraznou indicií, že zajišťovaného cizince nemusí být možné vyhostit, protože mu v zemi původu hrozí pronásledování nebo nebezpečí jiné vážné újmy. Pokud má v takové situaci orgán cizinecké policie v řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění možnost zjistit důvody, pro které byl azyl udělen, musí je posoudit a zjistit, zda jsou stále platné a zda nemohou být překážkou výkonu správního vyhoštění.
10 As 139/2020 - 33 14. 7. 2020 B Tvrdí-li žalovaný správní orgán v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§79 a násl. s. ř. s.), že není nečinný, neboť žalobcův procesní úkon ve správním řízení byl zneužitím práva, může žalovaný snést argumenty o zneužití práva až ve vyjádření k podané žalobě. Tyto důvody však musí tvrdit konkrétně, nikoliv jen paušálně a obecně.
10 As 200/2020 - 32 14. 7. 2020 B Z §63 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), zakládajícího vyvratitelnou právní domněnku trvalosti stavby, nelze dovozovat důsledky pro otázky dočasnosti či trvalosti stavby ve smyslu stavebněprávním.
8 Afs 282/2018 - 44 13. 7. 2020 B K přerušení běhu promlčecí lhůty nepostačuje, pokud celní úřad těsně před koncem této lhůty dlužníkovi zašle opakovanou písemnou upomínku, v níž ho pouze upozorní na existenci dluhu (§282 odst. 2 a 6 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon). Aby měla taková upomínka účinky úkonu směřujícího k vybrání nebo vymožení nedoplatku, nemůže být toliko úkonem formálním. Z postupu celního úřadu v rámci běhu promlčecí lhůty musí být zřejmé i jiné průběžně a logicky návazně činěné úkony směřující k vymožení nedoplatku.
10 Azs 437/2019 - 83 2. 7. 2020 B Ministerstvo vnitra posuzuje zdravotní stav žadatele o doplňkovou ochranu z humanitárních důvodů [§14a odst. 1 a 2 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] na základě lékařských zpráv, které mu předložil žadatel, s cílem zjistit, zda jde o výjimečný případ, v němž žadateli hrozí při návratu do země původu vážná újma kvůli možnému zhoršení jeho již špatného zdravotního stavu. Při této úvaze zejména srovnává žadatelův případ s jinými případy tohoto typu řešenými judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, případně i Nejvyššího správního soudu. Zpravidla není zapotřebí, aby ministerstvo nechávalo za účelem posouzení závažnosti žadatelova zdravotního stavu vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví.
9 Afs 81/2020 - 40 2. 7. 2020 B Prekluzivní lhůta pro stanovení daně z příjmů právnických osob za rok, v němž byla vyměřena daňová ztráta, začne běžet podle §148 odst. 1 věty druhé zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení za toto období, a skončí podle §38r odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daňovou povinnost lze však vyměřit nejdéle ve lhůtě deseti let podle §148 odst. 5 daňového řádu, a to i při aplikaci §148 odst. 2 až 4 daňového řádu.
2 As 388/2018 - 39 30. 6. 2020 B Pokud pro účely jmenování fyzických osob do funkcí státních zástupců ministrem spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce (§18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství) dospěje Nejvyšší státní zastupitelství k závěru, že ohledně určité fyzické osoby takový návrh nebude podán, odvíjí se lhůta podle §84 odst. 1 s. ř. s. k podání žaloby o ochraně před nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.), jíž proti tomu daná fyzická osoba brojí, od dovršení aktu, kterým byl tento závěr učiněn.
9 Afs 316/2019 - 44 30. 6. 2020 B Tvrdí-li žalobce, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím správce daně vydaném v řízení, v němž mu nepříslušelo postavení účastníka řízení, a proto se proti takovému rozhodnutí nemohl bránit řádnými opravnými prostředky (§108 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je oprávněn brojit žalobou toliko proti rozhodnutí správce daně prvního stupně (§65 a násl. s. ř. s.). Jeho žalobní legitimaci totiž nelze odvíjet od procesní aktivity účastníků řízení a tedy toho, zda ve věci vůbec bude vydáno druhostupňové rozhodnutí.
10 As 181/2019 - 63 30. 6. 2020 B Kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle §103 s. ř. s. a soud ji jako nepřípustnou odmítne (§104 odst. 4 s. ř. s.). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady (§109 odst. 1 s. ř. s.) není v takové situaci namístě.
7 Afs 447/2018 - 55 25. 6. 2020 B Základním předpokladem pro úspěšné uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj dle §34 odst. 4 věty první zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2013 je v případě experimentálního vývoje ve smyslu §2 odst. 1 písm. c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, doložení vývojové činnosti. Daňový poplatník musí doložit, že dosáhl závěrů (výsledků, poznatků, znalostí), které jsou oproti stávající úrovni poznatků a dovedností v daném oboru pro něj nové a dosud nevyužívané. Bez náležité dokumentace nese daňový subjekt riziko, že se při budoucím dokazování v daňovém řízení octne v důkazní nouzi ohledně skutečné novosti svého řešení.
5 Azs 107/2020 - 46 25. 6. 2020 B I. Zajištění nezletilých cizinců bez doprovodu, u nichž jsou důvodné pochybnosti o jejich věku, je třeba vnímat jako předběžné rozhodnutí s cílem zatímně upravit poměry – a to do doby, než tyto pochybnosti budou potvrzeny, anebo vyvráceny; tomu musí odpovídat doba zajištění za účelem správního vyhoštění stanovená v souladu s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, která by se měla pohybovat v řádu jednotek dnů, nikoli týdnů či měsíců. II. V žalobě proti rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění podle §124 odst. 1 ve spojení s §124 odst. 6 větou druhou zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze napadat existenci důvodných pochybností, že jde o nezletilého cizince, důvod a dobu zajištění, vč. jeho alternativ a vůbec potenciality správního vyhoštění, nikoli však samotné umístění (či přemístění) do konkrétního zařízení pro zajištění cizinců, resp. porušení některého z režimových opatření v tomto ...
9 Azs 63/2020 - 96 25. 6. 2020 B Umístění (či přemístění) nezletilého cizince bez doprovodu do zařízení pro zajištění cizinců nesplňujícího podmínky zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a mezinárodních smluv o ochraně lidských práv může představovat nezákonný zásah a být jako takové samostatně přezkoumáno v řízení podle §82 a násl. s. ř. s.
1 Afs 438/2017 - 52 24. 6. 2020 B Z §115 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vyplývá, že provádí-li odvolací orgán v odvolacím řízení dokazování dle §115 odst. 1 téhož zákona, je povinen daňový subjekt seznámit nejen s výčtem a obsahem provedených důkazů, ale i se závěry, které z nich pro zjištěný skutkový stav dovozuje, resp. s úvahami, jimiž se při hodnocení důkazů řídil.
4 Afs 89/2020 - 44 24. 6. 2020 B Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle §7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2019, je třeba aplikovat per analogiam též na první úplatné nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě.
10 As 6/2019 - 54 24. 6. 2020 B V části, v níž se pravidla stanovená provozním řádem areálu Generální inspekce bezpečnostních sborů dotýkají návštěvníků areálu, kteří nejsou k inspekci ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nepůsobí provozní řád již výlučně „dovnitř“ struktury inspekce, a v důsledku toho nenaplňuje obsahovou stránku vnitřního předpisu. Tuto část proto není možné vyloučit z práva na informace podle §11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
1 As 80/2020 - 36 17. 6. 2020 B I. Účelem §37, resp. §38 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, je mimo jiné dát správním orgánům demonstrativní kritéria k potřebné individualizaci ukládané sankce tak, aby nebyla arbitrární a pouze obecně odůvodněná. Trestání za běžné přestupky typu překročení nejvyšší dovolené rychlosti má být v zásadě rutinní, časově nenáročnou záležitostí, která předpokládá rychlé a efektivní vyřešení celé věci. Toho není možno dosáhnout nepřiměřeným zvyšováním požadavků kladených na správní orgány při odůvodňování výše uložené sankce, např. požadavkem na zohlednění technického stavu vozidla či pozemní komunikace. II. Byl-li návod k obsluze silničního laserového rychloměru veřejně dostupný na internetu, nemohlo být neposkytnutím jeho kopie ve správním řízení porušeno právo účastníka řízení na obhajobu, resp. právo vyjádřit se ke všem podkladům rozhodnutí (§36 odst. 3 s. ř. ve spojení s §38 odst. 4 s. ř.).
12 Ksz 7/2019 - 196 17. 6. 2020 B I. Popis skutku v návrhu na zahájení kárného řízení (§9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů) musí kárně obviněnému umožnit vést řádnou obhajobu, vymezit rozsah přezkumu ze strany kárného soudu, včetně posouzení překážky věci rozhodnuté. Na jeho vymezení v návrhu lze klást o něco mírnější nároky, než je tomu v případě rozhodnutí kárného soudu, kterým se kárně obviněný shledává vinným. II. Podání návrhu na zahájení kárného řízení nebrání, že nebyla skončena trestní věc, ve které se svým postupem měl státní zástupce dopustit kárného provinění. Tato skutečnost proto nemá vliv na běh lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ani pro běh lhůty zániku odpovědnosti státního zástupce za kárné provinění podle §29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. III. Pochybení státního zástupce v přípravném řízení, nebo při p ...
8 Azs 339/2019 - 38 16. 6. 2020 B I. Odkladný účinek je možno přiznat v řízení o kasační stížnosti ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu i v těch situacích, kdy o odkladném účinku krajský soud vůbec nerozhodoval nebo návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl (§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.). II. Obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.).
5 As 190/2017 - 29 12. 6. 2020 B Podnikatelskou činnost spočívající v pronájmu, byť i krátkodobém, místnosti k porážce prasat, která jsou v době porážky ve vlastnictví nájemce provádějícího porážku, nelze považovat za nakládání s živočišnými produkty ve smyslu §22 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Na základě této činnosti tak pronajímateli nevzniká povinnost registrace dle §22 odst. 1 písm. a) zákona o veterinární péči, a tedy neprovedením této registrace pronajímatel nemohl spáchat správní delikt (nyní přestupek) dle §72 odst. 1 písm. f) téhož zákona.
5 As 219/2019 - 49 12. 6. 2020 B Obecný zákaz uvádět léčebná tvrzení – tedy informace, které připisují potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit – podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům dopadá i na tvrzení uvedená na tzv. on hold seznamu, jenž obsahuje výčet tvrzení, která smí být uváděna jako zdravotní dle čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin.
5 Afs 114/2019 - 28 12. 6. 2020 B I. Z hlediska naplnění podmínek dle §20 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, není rozhodné, zda z daru mají ekonomický prospěch i dárci (či jejich děti), kteří jsou členy spolku; je třeba rozlišovat mezi stránkou ekonomickou a právní. Ekonomický prospěch pro samotné dárce není závadný, nebyl-li hlavním (zcela převažujícím) účelem transakce. II. Zneužití práva nelze jako výkladovou zásadu aplikovat, pokud provozovaná činnost může mít i jiný účel než jen pouhé dosažení daňového zvýhodnění.
9 Afs 308/2019 - 38 11. 6. 2020 B Nárok na vrácení daně z minerálních olejů dle §56 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je daňový subjekt povinen prokázat dokladem o prodeji a evidencí o nákupu a spotřebě minerálních olejů, tj. způsobilým podkladem obsahujícím údaje o typu a množství nakoupených minerálních olejů za cenu včetně daně a o skutečné spotřebě těchto olejů pro výrobu tepla.
2 As 291/2019 - 32 10. 6. 2020 B Zveřejní-li Státní zemědělská a potravinářská inspekce na základě §3 odst. 3 písm. i) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, informaci o výsledku své kontrolní činnosti a toto zveřejnění kontrolovaný subjekt napadne žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, vypořádá soud také uplatněnou námitku věcné nesprávnosti zveřejněného kontrolního zjištění. Není přitom podstatné, zda předmětné kontrolní zjištění bylo kromě svého zveřejnění také podkladem pro vydání správního rozhodnutí, které bylo současně napadeno žalobou dle §65 s. ř. s.
8 As 127/2018 - 50 10. 6. 2020 B V případě, že správní orgán nepovažuje odůvodněnou námitku podjatosti za zjevně nesrozumitelnou či nesmyslnou, je povinen postupovat dle §14 odst. 2 správního řádu, a vyčkat na rozhodnutí představeného o ní. Pokud tímto vymezeným způsobem nejedná (např. pokud námitku podjatosti předá k rozhodnutí představenému, avšak nevyčká na jeho rozhodnutí), je to vada řízení. Tato vada však může mít vliv na zákonnost rozhodnutí pouze tehdy, pokud daná námitka měla skutečně vyvolat postup dle §14 odst. 2 správního řádu (tedy byla formulována jako námitka podjatosti úředních osob, byla alespoň rámcově odůvodněná a její důvody nebyly zjevně nesrozumitelné či nesmyslné) bez ohledu na to, jak o ní uvažoval správní orgán. Závěr o důvodnosti, srozumitelnosti či smysluplnosti je oprávněn učinit i soud při přezkumu konečného správního rozhodnutí.
14 Kse 2/2019 - 103 10. 6. 2020 B Pokud soudní exekutor při exekuci postižením nemovitostí i přes upozornění dohledového orgánu opakovaně stanovuje svou odměnu za použití koeficientu neodpovídajícího platné sazbě daně z přidané hodnoty, dopustí se kárného provinění.
1 Afs 22/2020 - 34 9. 6. 2020 B Odmítá-li správce daně rozhodnout bez zbytečného odkladu o nesporné (neprověřované) části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty (tj. vydat „částečný“ platební výměr), může se daňový subjekt bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti podle §79 a násl. s. ř. s. Rozhodne-li správce daně posléze v průběhu soudního řízení před krajským soudem o celém nadměrném odpočtu (tedy jeho sporné i nesporné části), a ukončí tak svou nečinnost, soud k návrhu žalobce připustí za splnění podmínek §95 o. s. ř., užitého přiměřeně dle §64 s. ř. s., změnu žaloby na ochranu proti nečinnosti na žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle §82 a násl. s. ř. s., domáhá-li se žalobce určení, že k zásahu do jeho práv došlo zadržováním nesporné části nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, resp. nevydáním částečného platebního výměru, a tato tvrzení obsahovala již původní žaloba. Připuštění změny žaloby je v této situaci jediným možným prostředkem soudní ochrany (§85 s. ř. s.).
4 As 450/2019 - 36 5. 6. 2020 B Jestliže provozovatel vozidla v reakci na výzvu dle §125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, označí jako řidiče osobu žijící v zahraničí, která nepřebírá zásilky zasílané správním orgánem, stačí zpravidla ke splnění požadavku v §125f odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích zaslat této osobě jedinou výzvu.
4 As 432/2019 - 58 5. 6. 2020 B Osobní předložení občanského průkazu dle §10 odst. 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, při oznamování změny místa trvalého pobytu nelze nahradit ověřením totožnosti prostřednictvím elektronického podpisu na podání zaslaném datovou schránkou.
6 As 88/2020 - 44 4. 6. 2020 B Je-li jedno opatření obecné povahy nahrazeno obsahově obdobným opatřením obecné povahy v časovém intervalu, který reálně znemožňuje soudní přezkum prvního opatření, jsou splněny podmínky pro postup podle §95 odst. 2 o. s. ř. použitého přiměřeně podle §64 s. ř. s. Nepřipuštění změny původního návrhu na zrušení opatření obecné povahy a jeho odmítnutí pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v neexistenci napadeného prvního opatření obecné povahy představuje za této situace porušení práva na spravedlivý proces a práva na účinnou soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny.
10 Afs 366/2019 - 35 3. 6. 2020 B Jen proto, že se stavba stala po roce 2014 součástí pozemku, na němž je zřízena (§506 odst. 1 ve spojení s §3058 odst. 1 občanského zákoníku), nelze podrobit zdanění příjem do té doby daňově osvobozený [§4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].

Za rok 2020 bylo zveřejněno 159 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 4 stran v čase 0,113 ms (z toho 0,036 ms NoSQL).