Přehled zveřejněných rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu s právní větou v roce 2020

spisová
značka
datum
rozhodnutí
význam právní
věta
1 Afs 296/2019 - 68 27. 2. 2020 B Při předvolávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody je třeba s ohledem na zásadu procesní rovnosti osob zúčastněných na správě daní (§6 odst. 1 daňového řádu) v maximální možné míře postupovat podle §100 odst. 1 daňového řádu.
Konf 23/2019 - 18 27. 2. 2020 B Rozhodování o změně jména a příjmení fyzické osoby se děje ve správním řízení (§74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení), zahajovaném na návrh; pravomoc soudů rozhodovat o takovém návrhu v občanském soudním řízení není založena. Pravomoc soudů určit příjmení osoby, vyplývající z §862 odst. 1 in fine občanského zákoníku nedopadá na případy změny příjmení, ale na situace, kdy po narození dítěte či určení otcovství k dítěti nelze provést matriční zápis přímení dítěte do knihy narození pro neexistenci dohody nesezdaných rodičů o této otázce.
Konf 27/2019 - 9 27. 2. 2020 B Při posuzování věcné příslušnosti soudů (§7 o. s. ř. a §4 s. ř. s.) je nutno v maximální možné míře respektovat vůli žalobce, jaký právní prostředek k ochraně svého práva zvolil, a tuto projevenou vůli nelze nahrazovat úvahou soudce, že by jiný prostředek mohl být pro žalobce účelnější.
10 Afs 268/2019 - 53 26. 2. 2020 B Zahájení daňové kontroly přerušuje prekluzivní lhůtu ke stanovení daně (§148 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), byť správce daně před zahájením této kontroly opomněl daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového tvrzení (§145 odst. 2 daňového řádu). Takovéto opomenutí správce daně sice je nezákonné, avšak nejde o takovou vadu, která by měla vztah k výši následně doměřené daně.
7 Ads 474/2018 - 27 26. 2. 2020 B Vezme-li navrhovatel žalobu proti rozhodnutí žalovaného zpět dle §47 písm. a) s. ř. s., a současně stejným podáním navrhne zrušení jiných (pozdějších) rozhodnutí žalovaného, nejedná se o změnu žaloby ve smyslu §95 odst. 1 o. s. ř.
10 Afs 171/2019 - 51 25. 2. 2020 B V případě postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, která byla v minulém zdaňovacím období položkou snižující výsledek hospodaření (základ daně z příjmů), se výsledek hospodaření podle §23 odst. 3 písm. a) bod 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zvyšuje o částku příjmu plynoucího z postoupení pohledávky ze smluvních sankcí, nikoliv o celou jmenovitou hodnotu postoupené pohledávky. Postupitel pohledávky tak ve svém důsledku odvede daň jen z příjmu plynoucího z postoupení pohledávky.
5 Ads 66/2018 - 52 24. 2. 2020 B Podmínka osobní péče ve smyslu §5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, při výkonu zaměstnání je splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče.
1 Azs 512/2019 - 50 21. 2. 2020 B Pokud cizinec podá žalobu proti rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu a krajský soud této žalobě přizná odkladný účinek, je nutno toto povolení považovat s ohledem na §73 odst. 3 s. ř. s. za platné dnem právní moci usnesení krajského soudu o přiznání odkladného účinku žalobě. V takovém případě musí cizinec požádat o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v souladu s §47 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, tedy ve zde stanovené době před uplynutím platnosti stávajícího povolení. Má tedy postupovat tak, jako by platnost stávajícího povolení nebyla zrušena.
8 Afs 128/2018 - 46 18. 2. 2020 B Stát jako právnická osoba (veřejnoprávní korporace) je aktivně legitimován k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), pokud v posuzovaném veřejnoprávním vztahu nevystupoval ve vrchnostenském postavení. Pro aktivní legitimaci státu je bez významu, zda napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci správního trestání.
10 As 156/2018 - 110 18. 2. 2020 B Také v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byl uložen správní trest za přestupek (jiný správní delikt), soud přezkoumává rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle §75 odst. 2 soudního řádu správního, uplatněných ve lhůtě pro podání žaloby (§71 odst. 2 stejného zákona). Soud nepřihlíží k žalobcem neuplatněným důvodům nezákonnosti napadeného rozhodnutí, včetně nenaplnění materiálního znaku přestupku (deliktu).
8 Ads 194/2019 - 27 17. 2. 2020 B Jestliže správní orgán I. stupně postupem podle §87 správního řádu změní či zruší své původní rozhodnutí, které však již neexistuje, neboť jej v mezidobí zrušil odvolací správní orgán, je takové rozhodnutí správního orgánu I. stupně nicotné. Nelze proto k takovému rozhodnutí přihlížet ani při posouzení důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§81 s. ř. s.).
8 As 38/2018 - 114 13. 2. 2020 B I. Zahájení trestního řízení proti určité osobě není podmínkou pro závěr, že tato osoba vyvíjela činnost proti zájmu ČR [§14 odst. 3 písm. e), §14 odst. 2 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti]. II. Správní orgán není povinen provádět výklad neurčitého právního pojmu „činnost proti zájmu České republiky“ podle §14 odst. 3 písm. e) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, neboť jde o pojem jasně seznatelný, který při aplikaci nečiní větší potíže, a to s ohledem také na zákonnou definici v §2 písm. b) téhož zákona.
1 As 322/2019 - 37 12. 2. 2020 B Do příjmu po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání nelze při určení výše náhrady za ztrátu na (služebním) platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity podle §118 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zahrnovat (připočítávat) výsluhový příspěvek vyplácený poškozenému podle §132 a násl. téhož zákona.
10 Afs 343/2019 - 49 12. 2. 2020 B Pokyn D-207, o uplatňování daně z přidané hodnoty u služeb ubytovacích a stravovacích, ze dne 13. 11. 2000, byl vydán za předcházející právní úpravy daně z přidané hodnoty (tj. za účinnosti zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty); tento pokyn byl po nabytí účinnosti nového zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, obsoletní. Nemohl tedy zakládat žádná legitimní očekávání výkladu nového zákona
1 Afs 269/2019 - 54 11. 2. 2020 B I. Příjemce investiční pobídky byl povinen plnit povinnost „zachovat majetek“ podle §6a odst. 2 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách (ve znění účinném do 1. 7. 2007), vždy nejméně po dobu pěti zdaňovacích období následujících po období, ve kterém splnil všeobecné podmínky podle §2 odst. 2 téhož zákona, a to bez ohledu na skutečnost, v jakých zdaňovacích obdobích investiční pobídku (slevu na dani) skutečně uplatňoval. II. Pojem „poskytnutí investiční pobídky“ znamená vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle §5 odst. 5 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, nikoli okamžik, kdy byla investiční pobídka skutečně čerpána (uplatněna). III. Povinnost příjemce investiční pobídky ve formě slevy na dani pořídit a evidovat v majetku dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek nejméně v částkách uvedených ve zvláštním právním předpisu [§35a odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů] nelze ztotožnit s povinností zachovat majetek podle §6a odst. 2 z ...
9 Azs 310/2019 - 25 11. 2. 2020 B Zmaří-li žadatel o azyl svým úmyslným jednáním transfer vykonaný v šestitýdenní lhůtě pro přemístění podle čl. 28 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (Dublin III), nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání a může být znovu zajištěn, neboť v případě jeho propuštění na svobodu by došlo k nepřiměřenému omezení účinnosti řízení vedených podle tohoto nařízení.
9 Azs 366/2019 - 20 7. 2. 2020 B Lhůta pro podání žaloby a pro vymezení žalobních bodů se staví dnem podání žádosti o ustanovení zástupce či osvobození od soudních poplatků (§35 odst. 10 s. ř. s.). V případě zaslání poštou je tímto dnem den předání žaloby se žádostí o ustanovení zástupce k poštovní přepravě, nikoli až den doručení soudu.
7 Azs 267/2019 - 19 6. 2. 2020 B I. Ustanovení §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze aplikovat u žadatele, který má 2 státní občanství, tehdy, uvádí-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v §12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle §14a zákona o azylu, pouze vůči jednomu z domovských států, ledaže jeho důvody uvedené v §12 nebo §14a zákona o azylu mu neumožňují využít ochranu druhého státu, jehož je žadatel občanem. II. O možnost využít ochrany některého ze států, jehož státní občanství žadatel o udělení mezinárodní ochrany má, se dle §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jedná tehdy, je-li tato možnost reálná a žadatel ji může fakticky využít.
2 As 79/2019 - 61 6. 2. 2020 B Poznámku dle §23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, je možné zapsat pouze tehdy, pokud rozhodnutí vydané v řízení o podané civilní žalobě je (byť jen potenciálně) způsobilé být přímo a bezprostředně titulem pro vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Již toto rozhodnutí proto musí splňovat podmínku §17 odst. 4 téhož zákona.
8 As 52/2019 - 75 4. 2. 2020 B Pokud stavební úřad nařídí obnovení předcházejícího stavu stavby dle §129 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, musí být obnoven předcházející povolený stav, tedy s umístěním, jaké měla původní povolená stavba, a tento stav musí být v rozhodnutí konkrétně určen. Stavební úřad je však před vydáním takového rozhodnutí povinen ověřit, zda je obnovení předcházejícího stavu technicky proveditelné.
2 Azs 359/2018 - 23 30. 1. 2020 B I. Pokud jakýkoli správní orgán získá poznatky ve smyslu §155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, jež zpochybňují důvody zařazení jednotlivce do evidence nežádoucích osob, je povinen neprodleně učinit veškeré potřebné kroky směřující k uvedení evidence do souladu se skutečností. II. Správná orgán, který sám není oprávněn provádět změny údajů zanesených v evidenci, tedy jiný orgán než policie (ve smyslu §155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), je povinen dát policii podnět k tomu, aby takovou změnu mohla co možná nejdříve provést.
10 Ads 236/2019 - 36 30. 1. 2020 B Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle §447 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku [§16 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění; shodně pro dobu před 1. lednem 1996 viz §11 odst. 2 písm. d) ve spojení s §11a vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 1995].
8 As 310/2018 - 69 30. 1. 2020 B Oznámení obecní policie o podezření ze spáchání přestupku není bez dalšího dostatečné k prokázání jednání zakládajícího odpovědnost za správní delikt podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017.
8 As 50/2018 - 72 29. 1. 2020 B Při přezkumu souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy se správní orgán zabývá ochranou práv smluvní strany nabytých v dobré víře (§94 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve spojení s §165 odst. 7 téhož zákona), a to i v případě veřejnoprávní smlouvy, která se ještě nestala účinnou.
10 Afs 304/2019 - 39 29. 1. 2020 B I. Pojetí správního soudu jako supervizora správního orgánu, průběžně monitorujícího sérií zásahových žalob (§82 s. ř. s.) postupy veřejné správy, je v rozporu se základními principy soudního řízení správního, především s principem subsidiarity (§5 s. ř. s.), jakož i s principem dělby moci. II. Nepřezkoumatelnost výsledku kontrolního zjištění (§88 odst. 2 daňového řádu) nemůže daňový subjekt samostatně nijak zkrátit na právech, proto nemůže být sama o sobě nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.). III. Nezákonnosti spojené se seznámením daňového subjektu s výsledkem kontrolního zjištění (§88 odst. 2 daňového řádu) a s vyjádřením se k tomuto výsledku (§88 odst. 3 daňového řádu) nemohou být samy o sobě nezákonným zásahem (§82 s. ř. s.).
9 Afs 232/2018 - 63 29. 1. 2020 B Při úpravě základu daně podle §23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze sjednanou cenu poměřit s cenou zjištěnou podle oceňovacího předpisu pouze tehdy, nelze-li určit cenu na relevantním trhu z důvodu neexistence alespoň v jádru srovnatelných nezávislých transakcí, které by bylo možné přiléhavě korigovat.
2 As 1/2019 - 58 23. 1. 2020 B Při úspěchu obce jako strany sporného správního řízení je pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení spočívajících v advokátním zastoupení podle §141 odst. 11 správního řádu podstatné nejen to, zda se jedná o spor spojený s jejími veřejnoprávními povinnostmi, ale i to, zda se jedná o spor běžný, či naopak o spor neobvyklý a právně či skutkově obtížný.
10 As 292/2019 - 29 22. 1. 2020 B Nesprávné doručování rozhodnutí o přestupku přestupci, v jehož důsledku odpovědnost za přestupek zanikla uplynutím prekluzivní lhůty, nemůže z pohledu přestupce nikdy představovat nezákonný zásah ve smyslu §82 s. ř. s.
10 Azs 256/2019 - 39 22. 1. 2020 B Při rozhodování o zrušení povolení k trvalému pobytu podle §77 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je ve výjimečných případech třeba čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) aplikovat přímo. Za výjimečný lze považovat případ, v němž cizinec jednak vznese konkrétní námitku nepřiměřenosti rozhodnutí, jednak jím tvrzená nepřiměřenost dopadů rozhodnutí do soukromého či rodinného života není již na prvý pohled nemyslitelná či jen zdánlivá.
5 Ads 228/2019 - 81 21. 1. 2020 B I. Pro aplikaci §16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, musí být splněny kumulativně tři podmínky: (i) musí se jednat o zdravotní služby zdravotní pojišťovnou jinak nehrazené, (ii) musí být dána výjimečnost případu pojištěnce a (iii) musí se jednat o poskytnutí takové zdravotní služby, která je jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. Podmínka „výjimečnosti případu“ [ad (ii)] nemusí mít vždy původ pouze ve zdravotním stavu pojištěnce, lze zohlednit i předchozí průběh léčby ovlivněný postupem příslušné zdravotní pojišťovny. II. S ohledem na právo na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod, které zahrnuje i právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění, je nutné podmínku „jediné možnosti léčby z hlediska zdravotního stavu“ [ad (iii)] považovat za splněnou i tehdy, pokud má pojištěnec k dispozici jiný hrazený léčebný přípravek, který je však prokazatelně podstatně méně účinný a ve výsledku pro něho ...
10 As 274/2019 - 67 21. 1. 2020 B Český telekomunikační úřad mohl nastavit jako podmínku účasti ve výběrovém řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě též tzv. povinnost velkoobchodního přístupu, tedy povinnost infrastrukturního operátora jako „výherce“ aukce umožnit virtuálním operátorům přístup k radiovému spektru [§21 odst. 5 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (autorizační směrnice)].
5 As 231/2018 - 77 20. 1. 2020 B Informace o denních průměrných teplotách a srážkách je nutné podřadit pod rozsah zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Žádost o tyto informace je proto třeba posoudit dle citovaného zákona.
9 Afs 274/2018 - 31 17. 1. 2020 B Pro posouzení naplnění podmínky „skladování“ neznačených tabákových výrobků uvedené ve skutkové podstatě správního deliktu podle §135zk odst. 1 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 6. 2017 není rozhodné, kdo je vlastníkem těchto výrobků. Za daný správní delikt odpovídá právnická nebo podnikající fyzická osoba i tehdy, má-li neznačené tabákové výrobky pouze v detenci, tedy fakticky je ovládá a zajišťuje před odcizením či znehodnocením.
8 Afs 23/2018 - 37 16. 1. 2020 B I. Důkazní povinnost, kterou podle §92 odst. 3 daňového řádu nese daňový subjekt, nedosahuje povinnosti prokázání tvrzených skutečností s absolutní jistotou, ale postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti. Ta bude zpravidla naplněna, pokud bude možné z provedených důkazů učinit daný závěr bez vážných pochybností, přičemž je třeba zohlednit i čas uplynulý od doby, kdy prokazované skutečnosti nastaly. II. Nelze-li ověřit zápis provozovatele vozidla v technickém průkazu vozidla, lze pro účely určení poplatníka daně silniční podle §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, vyjít z údajů o provozovateli vozidla uvedených v registru vozidel.
16 Kss 4/2019 - 70 15. 1. 2020 B Podání návrhu na zahájení kárného řízení oprávněným navrhovatelem je nutno v první řadě považovat za podmínku kárného řízení v tom smyslu, že není-li osoba, jež návrh učiní, k tomu podle §8 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, oprávněna, nemůže být takový návrh „věcně“ projednán, a tedy na základě takového návrhu ani nemůže být vysloveno, že se ten, kdo je v návrhu označen za kárně obviněného, dopustil kárného provinění, a nemůže mu být uloženo kárné opatření. I podmínky řízení, jakkoliv v pravém slova smyslu nejde o skutečnosti nebo důkazy rozhodné pro případné shledání odpovědnosti za kárné provinění (netýkají se věci samé, nýbrž toliko osoby oprávněné zahájit řízení, jež k posouzení věci samé má vést), mohou ovlivnit obsah rozhodnutí o kárném provinění ve smyslu §278 odst. 1 věty první trestního řádu použitého zde přiměřeně. V té míře, v jaké podmínky řízení mají skutkovou dimenzi, mohou být skutečnosti nebo důkazy, které s ...
7 As 310/2018 - 47 13. 1. 2020 B Držitel registrace referenčního léčivého přípravku není účastníkem řízení o registraci generika tohoto přípravku podle §26 a násl. zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech. Je však oprávněn domáhat se přezkumu takového rozhodnutí ve správním soudnictví. Lhůta k podání žaloby zpravidla počne běžet zveřejněním kódu registrovaného přípravku v informačním prostředku správního orgánu.
9 As 260/2018 - 21 13. 1. 2020 B Jestliže provozovatel vozidla označí za řidiče osobu, k níž sdělí dostatečné údaje, a věrohodně tvrdí, že dané vozidlo mohla tato osoba řídit, bude mít správní orgán zpravidla dostatek indicií k tomu, aby se pokusil nalézt pachatele přestupku. Není naplněním nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu §125f odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (ve znění účinném do 30. 6. 2017), pouze jediné doručení předvolání k podání vysvětlení, na něž označená osoba nereaguje, ale správní orgán musí učinit další smysluplný úkon směřující ke zjištění pachatele (např. předvedení dotčené osoby či ověření její aktuální adresy v příslušných registrech).
1 As 325/2019 - 28 9. 1. 2020 B K bezvýslednému vyčerpání prostředku ochrany před nečinností povinného subjektu ve smyslu §79 s. ř. s. dochází již v situaci, kdy nadřízený orgán na základě včasné stížnosti podle §16a odst. 1 písm. b) či c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, přikáže povinnému subjektu poskytnout informaci, avšak ten ve stanovené lhůtě opět nekoná. To platí i tehdy, pokud povinný subjekt vyřídí na základě předchozího rozhodnutí nadřízeného orgánu o stížnosti pouze část žádosti a zbývající část ponechá opět bez jakékoliv reakce.

Za rok 2020 bylo zveřejněno 38 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s právní větou,
zobrazena strana 1 z celkem 1 stran v čase 0,100 ms (z toho 0,034 ms NoSQL).