ECLI:CZ:NSS:2011:1.AS.101.2011:74
sp. zn. 1 As 101/2011 - 74
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Prof. Ing. L. S.,
DrSc., zastoupeného JUDr. Jaromírem Kovaříkem, advokátem se sídlem Chlumova 10, 130 85
Praha 3, proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem
Moravské nám. 1, 602 00 Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2008, sp. zn. ZKI-O-
164/689/2008, za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. B., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2011, čj. 30 Ca 14/2009 - 48,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2011, čj. 30 Ca 14/2009 - 48,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 13. 1. 2009 se žalobce domáhal přezkumu
rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2008, čj. ZKI-O-164/689/2008, kterým bylo zamítnuto
odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrálního
pracoviště Pelhřimov, ze dne 25. 7. 2008, čj. OR-180/2004-304, jímž bylo rozhodnuto ve věci
opravy chyby v katastrálním operátu.
[2] Krajský soud usnesením ze dne 29. 3. 2011, čj. 30 Ca 14/2009 - 48, žalobu odmítl.
V odůvodnění poukázal na doručenku ve správním spisu, z níž zjistil, že žalobou napadeného
rozhodnutí bylo zástupci žalobce doručeno již dne 5. 11. 2008. Lhůta pro podání žaloby
tak v souladu s §72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) skončila
dne 5. 1. 2009, přičemž tento den byl běžným pracovním dnem. Žaloba však byla k poštovní
přepravě podána až dne 9. 1. 2009, tj. čtyři dny po lhůtě pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze
podle §72 odst. 4 s. ř. s. prominout. Proto krajský soud žalobu odmítl jako opožděnou podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s.
II. Kasační stížnost žalobce a vyjádření k ní
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce včasnou kasační stížnost podle §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s. pro nezákonnost, neboť žaloba byla podle jeho názoru podána včas. Doručení
rozhodnutí žalovaného totiž nenastalo dne 5. 11. 2008: toho dne byl učiněn poštovním
doručovatelem toliko pokus o doručení, avšak adresát zásilky nebyl zastižen. Zásilka byla proto
uložena na poště, kde byla vyzvednuta v úložní lhůtě dne 19. 11. 2008. V doplnění kasační stížnosti
žalobce k tomuto svému tvrzení doložil sdělení České pošty, s. p., ze dne 18. 4. 2011,
čj. ČP/42057/2011/PPH/1, a fotokopii obálky.
[4] Žalobce konstatoval, že mu byla postupem krajského soudu bezprecedentním způsobem
zkrácena jeho práva, když soud žalobu odmítl na základě tvrzení a domněnek, které neodpovídají
skutečnosti. Jelikož právní následky flagrantně nezákonného postupu krajského soudu by
pro žalobce znamenaly nenahraditelnou újmu, žalobce navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek. Nenahraditelná újma má přitom spočívat v tom, že s nemovitostí, na níž vázne
zástavní právo, jež je předmětem řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, by mohlo být
bez přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nakládáno tak, jako by zástavní právo ve vztahu
k ní neexistovalo.
[5] Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Krajského
soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[6] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se v poskytnuté lhůtě ke kasační stížnosti
nevyjádřili.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[7] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky
řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas
a osobou oprávněnou, a není důvodné kasační stížnost odmítnout pro nepřípustnost. Důvodnost
kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů
a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední
povinnosti (§109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Podstatou předloženého sporu je otázka, který den bylo zástupci žalobce doručeno
rozhodnutí žalovaného. Generální plná moc zástupce žalobce je přitom založena ve správním spisu,
takže není pochyb o tom, že rozhodnutí žalovaného mělo být doručováno pouze tomuto zástupci
(§34 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).
[10] Ve správním spisu je k originálu rozhodnutí žalovaného připojena doručenka s modrým
pruhem do vlastních rukou, na níž je jako adresát uveden zástupce žalobce. V levé části doručenky
je pak vyplněno, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 5. 11. 2008. Na dalším řádku
je uvedeno, že uložená zásilka byla vyzvednuta dne 5. 11. 2008, a k tomuto datu je připsána
poznámka „NEZASTIŽEN“. Dále je na doručence v kolonce pro otisk denního razítka a podpis
vydávajícího pracovníka uveden podpis A. K. a razítko s datem 19. 11. 2008.
[11] Doručenka je veřejnou listinou; není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené
na doručence za pravdivé (§50f odst. 3 ve spojení s §50g a §1 34 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád). Tuto vlastnost pravdivosti však stěží může mít dokument, který je pro svou vnitřní
rozpornost nesrozumitelný. Výše popsanou doručenku přitom ani nelze označit jinak, než jako
vnitřně rozpornou, neboť z ní není možné jednoznačně a bez pochybností určit, zda byla zásilka
vydána již dne 5. 11. 2008, nebo zda adresát tento den nebyl zastižen a zásilka byla vydána až dne
19. 11. 2008, případně zda byla vydána v úplně jiný den.
[12] Nejvyšší správní soud se otázkou doručování správních rozhodnutí a posuzování včasnosti
správní žaloby zabýval v nedávném rozsudku ze dne ze dne 12. 8. 2010, čj. 7 Afs 63/2010 - 65,
publikovaném na www.nssoud.cz. Podle zde uvedeného názoru „je povinností správního soudu, pokud
dospěje oproti žalobci k závěru, že napadené rozhodnutí bylo doručeno (oznámeno) žalobci v jiný den než v den
jak bylo uvedeno v žalobě, a tato okolnost by měla mít za následek odmítnutí žaloby pro opožděnost, umožnit žalobci
vyjádřit se k této okolnosti a navrhnout na podporu svých tvrzení důkazní prostředky. Teprve po té lze uvážit otázku
včasnosti podané žaloby. Pokud tak krajský soud neučiní a bez dalšího žalobu odmítne, tak jak to učinil v této věci,
zatíží své řízení vadou, která ve svém důsledku mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, resp. měla
za následek, že o věci samé nebylo vůbec rozhodováno. Usnesení o odmítnutí žaloby založené na takové vadě řízení
před krajským soudem Nejvyšší správní soud zruší pro jeho nezákonnost.“
[13] Kasační soud dospěl k závěru, že právě uvedený právní názor lze obdobně aplikovat
i na projednávaný případ. Jestliže krajský soud posuzuje včasnost správní žaloby pouze na základě
doručenky založené ve správním spisu, která je však vnitřně rozporná, není oprávněn bez dalšího
vybrat jedno z v úvahu přicházejících dat, jež by mohlo být datem doručení správního rozhodnutí.
V takové situaci je krajský soud povinen v součinnosti s žalobcem, žalovaným či třetími osobami
odstranit pochybnosti vyplývající z doručenky a postavit na jisto, který den bylo správní rozhodnutí
žalobci či jeho zástupci v souladu s platnými procesními předpisy doručeno.
[14] Pokud takto krajský soud v projednávaném případě nepostupoval, nedal žalobci prostor
k vyjasnění rozporných údajů na doručence a bez dalšího usoudil, že napadeného rozhodnutí
žalovaného bylo zástupci žalobce doručeno dne 5. 11. 2008, zatížil soudní řízení vadou, která mohla
mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Jelikož Nejvyšší správní soud na základě shora předestřené argumentace shledal, že usnesení
Krajského soudu v Brně bylo nezákonné, zrušil jej podle §110 odst. 1 s. ř. s. a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán shora uvedeným právním názorem, tj. v součinnosti
s žalobcem (zahrnující posouzení důkazních prostředků předložených žalobcem v řízení o kasační
stížnosti) a případně též s žalovaným či třetími subjekty postaví na jisto, který den bylo zástupci
žalobce rozhodnutí žalovaného doručeno.
[16] Jelikož Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti bezprostředně po předložení věci
krajským soudem, nezabýval se pro bezpředmětnost návrhem žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
[17] V novém řízení rozhodne krajský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110
odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. září 2011
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu