ECLI:CZ:NSS:2017:1.AS.126.2017:9
sp. zn. 1 As 126/2017 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, o žalobě proti
usnesení žalovaného ze dne 12. 10. 2016, č. j. 5 As 232/2016 – 10, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2017, č. j. 30 A 232/2016 – 38,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se podáním u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení usnesení, jímž Nejvyšší
správní soud odmítl kasační stížnost proti soudnímu rozhodnutí vydanému v soudním řízení
správním. Krajský soud žalobu v záhlaví specifikovaným usnesením dle §46 odst. 1 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítl. Žaloba nemířila
proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale proti usnesení soudu,
který při výkonu soudnictví není správním orgánem. Žaloba proti jeho usnesení je proto
nepřípustná.
[2] Proti tomuto usnesení podal žalobce (stěžovatel) dne 27. 3. 2017 kasační stížnost. Uvádí,
že nebyly splněny podmínky řízení pro žalobou napadené rozhodnutí. V řízení před krajským
soudem nejednal zákonný úředník, usnesení vydal nepříslušný úřad, rozhodoval vyloučený soudní
úředník a proti usnesení nelze podat kasační stížnost, nýbrž odvolání. Proto stěžovatel
Nejvyššímu správnímu soudu navrhl jeho zrušení.
[3] Kasační stížnost je nepřípustná pro nedostatek podmínek řízení dle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojitosti s §120 s. ř. s., a to z dále uvedených důvodů.
[4] Projednávaná kasační stížnost je evidentně další z bezpočtu stěžovatelových podání zcela
zřetelně šikanózní povahy, jimiž zneužívá své právo na soudní ochranu poskytovanou právním
řádem České republiky a garantovanou jejím ústavním pořádkem. Nejvyšší správní soud se dosud
vždy snažil vysvětlit stěžovateli nesmyslnost a bezprávnost jeho počínání, avšak zcela marně.
[5] Nejvyšší správní soud si je vědom znění čl. 36 Listiny základních práv a svobod,
který zaručuje právo na soudní ochranu. Okolnosti, za nichž stěžovatel uplatňuje svá práva
(a to zejména právo na soudní ochranu), však nelze považovat za výkon subjektivního práva
v souladu s právním řádem. Chování stěžovatele naopak naplňuje znaky zneužití práva, tedy
případů, „kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto
chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené“ (viz např. rozsudek ze dne
10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 – 48, publ. pod č. 869/2006 Sb. NSS.)
[6] Stěžovatelovo systematické zneužívání práva na soudní ochranu brání, aby správní soudy,
jak na úrovni jednotlivých krajských soudů, tak na úrovni Nejvyššího správního soudu, mohly
poskytovat účinnou a včasnou ochranu těm, jejichž subjektivní veřejná práva mohou být skutečně
ohrožena či dotčena.
[7] V souladu se zásadou hospodárnosti řízení proto Nejvyšší správní soud blíže nezkoumal
stěžovatelovu námitku podjatosti „soudních úředníků“ krajského soudu (k této problematice
viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2014, č. j. Nao 232/14 – 18).
Nepřistoupil ani k provedení dalších procesních úkonů a upustil i od zevrubnějšího odůvodnění
tohoto rozhodnutí. Stěžovatel jej velmi dobře zná.
[8] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle
§46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první za použití §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky a,
jak je stěžovateli známo, není proti němu přípustná žádná z žalob ve správním
soudnictví ani jiný prostředek ochrany poskytovaný soustavou soudů České
republiky.
V Brně dne 30. března 2017
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu