ECLI:CZ:NSS:2006:1.AS.23.2005
sp. zn. 1 As 23/2005 - 146
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce K., zastoupeného
Mgr. Ladislavem Štorkem, advokátem se sídlem Praha 1, Platnéřská 4, proti žalovanému:
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 10, Krátká 10, za účasti M. K., jako osoby
zúčastněné na řízení, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2001, č. j. Rz/215/01,
o kasační stížnosti R. G., a. s., zastoupené Mgr. Janem Maršálem, advokátem se sídlem
Sokolovská 49/5, Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2005, č. j. 6
Ca 291/2004 – 104,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze rozhodl, že společnost R. G., a. s., (dále
též „stěžovatel“) není osobou zúčastněnou na řízení. Rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatel
nesplňuje zákonné podmínky pro přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení. Napadené
rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno dne 15. 2. 2005 a nabylo právní moci dne 16. 2. 2005.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, opírající se o důvod
uvedený v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; tvrzené nesprávné posouzení právní otázky soudem
podložil obsáhlou věcnou i právní argumentací. Městský soud po provedení úkonů dle §108
odst. 1 s. ř. s. předložil kasační stížnost spolu se spisem k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatel podáním ze dne 19. 1. 2005 požádal
o přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení, a to v řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 11. 9. 2001, kterým bylo rozhodnuto podle §4 odst. 2 a §68 odst. 6
zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších
zákonů, že žádost o převod licence k provozování televizního vysílání, udělené na základě
rozhodnutí č. j. Ru 126/96 se zamítá. Kasační stížností napadeným usnesením soud rozhodl,
že stěžovatel není osobou zúčastněnou na řízení. Současně soud rozhodl i o žalobě
a rozsudkem ze dne 28. 1. 2005, č. j. 6 Ca 291/2004 – 106, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení; rozsudek nabyl právní moci dne 16. 2. 2005, kasační stížnost
proti tomuto rozsudku podána nebyla.
Stěžovatel se svou žádostí domáhal přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení.
Tímto institutem soudní řád správní zakládá osobám, které splňují podmínky stanovené
v §34 odst. 1 řadu procesních práv v řízení ve správním soudnictví, a to jak v řízení,
v němž se rozhoduje o žalobě nebo o návrhu samém, tak i v řízení o opravných prostředcích
proti takovým rozhodnutím. Osoba zúčastněná na řízení má právo předkládat písemná
vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízením jednání a žádat, aby jí bylo
při jednání uděleno slovo, doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení u soudu končí
(§34 odst. 3 s. ř. s.) Osoba zúčastněná na řízení (popřípadě osoba, které má za to, že o ní soud
nesprávně vyslovil, že osobou zúčastněnou na řízení není), je oprávněna též podat
proti rozhodnutí krajského soudu o věci samé kasační stížnost a nabýt tak postavení účastníka
řízení o kasační stížnosti (§102 ve spojení s §105 odst. 1 s. ř. s.). Z charakteru práv,
která soudní řád správní osobám zúčastněným na řízení přiznává, tak nepochybně vyplývá,
že taková práva lze vykonávat pouze v průběhu soudního řízení, tedy jedině
tehdy, jestliže se ve správním soudnictví vede řízení o návrhu či žalobě, nebo řízení
o opravném prostředku. Pokud je soudní řízení o žalobě (návrhu) nebo o opravném prostředku
pravomocně skončeno, pominuly lhůty, ve kterých osoba zúčastněná na řízení či neúspěšný
žadatel o toto postavení, mohou svou kasační stížností vyvolat řízení o kasační stížnosti, nelze
práva vyplývající z postavení osoby zúčastněné na řízení vykonávat.
V předmětné věci je pravomocně skončeno řízení o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného, lhůty k podání kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu marně uplynuly
jak účastníkům řízení, M. K. jako osobě zúčastněné na řízení, tak i stěžovateli, kterému toto
postavení bylo soudem upřeno; v dané věci tak již nelze vyvolat žádné řízení o opravných
prostředcích a v důsledku toho již ani nepřichází do úvahy „znovuotevření řízení před
městským soudem, které skončilo pravomocným rozhodnutím ve věci samé.
Rozhodování o kasační stížnosti stěžovatele tak ztratilo jakýkoliv smysl.
Ať už by rozhodnutí o této stížnosti dopadlo jakkoli, nezměnilo by to nic na tom,
že se v předmětné věci nevede a v budoucnu již ani nepovede soudní řízení, v němž by bylo
možno práva osoby zúčastněné na řízení vykonávat. I tehdy, dospěl-li by kasační soud
k závěru, že městský soud upřel stěžovateli postavení osoby zúčastněné v rozporu
se zákonem, nemá, s ohledem na zásadu dispoziční, jíž je řízení ve správním soudnictví
ovládáno, právní prostředky k tomu zahájit kasační řízení proti rozhodnutí městského soudu
ve věci samé z moci úřední a v něm zkoumat dopady porušení stěžovatelových práv v řízení
na zákonnost rozhodnutí.
Chybí zde tedy jedna z podmínek řízení – důvod a zájem na právní ochraně. Zájem
na právní ochraně není dán tehdy, je-li každému zřejmé, že soudní řízení v dané věci nemůže
mít objektivně žádný užitek. Pokud je tedy podána kasační stížnost proti rozhodnutí
městského soudu, kterým bylo rozhodnuto o tom, že stěžovatel není osobou zúčastněnou
na řízení a nevede se řízení, v němž by bylo možno práva osoby zúčastněné na řízení
vykonávat, pozbude stěžovatel v dosud probíhajícím řízení o kasační stížnosti zájem
na právní ochraně a nastane neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, pro který nelze
v tomto řízení pokračovat a tuto kasační stížnost je třeba odmítnout podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s.
O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba (kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nej sou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 1. února 2006
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu