ECLI:CZ:US:2013:1.US.1075.13.1
sp. zn. I. ÚS 1075/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky CZECH PRODUCTS, s. r. o., se sídlem v Kladně, Josefa Hory 1448, zastoupené Mgr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, nám. Starosty Pavla 40, proti rozsudkům Městského soudu v Praze č. j. 3 Cm 10/2007-689 ze dne 6. dubna 2012 a Vrchního soudu v Praze č. j. 12 Cmo 334/2012-670 ze dne 30. ledna 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka svou ústavní stížností ze dne 28. 3. 2013 napadá, s tvrzením porušení práva na legitimní očekávání dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Dodatkový protokol"), práva na spravedlivý proces vyplývajícího z čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i porušení čl. 11, čl. 26 a čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 4, 90, 95, 96 Ústavy ČR, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jimiž nebylo vyhověno jeho žalobě na zaplacení částky 893 241 Kč s příslušenstvím, přitom v obsáhle rozepsaných důvodech ústavní stížnosti s odvoláním na judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vznáší vůči obecným soudům celou řadu detailních námitek proti jejich postupu i důvodům jejich rozhodnutí.
Ústavní soud se v prvé řadě zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti, a to s ohledem na novelizaci §237 občanského soudního řádu a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, provedenou v obou případech zákonem č. 404/2012 Sb. K vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu totiž došlo po 1. lednu 2013, tedy za účinnosti nové právní úpravy, která je tak v souladu s přechodnými ustanoveními čl. II odst. 1 a 7 a čl. IV odst. 1 posledně uvedeného zákona, určující i pro posouzení přípustnosti dovolání nebo ústavní stížnosti proti tomuto rozhodnutí. Z důvodů podrobně rozvedených v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 772/13 ze dne 28. 3. 2013, na něž se odkazuje, Ústavní soud po zjištění, že stěžovatel nepodal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí odvolacího soudu, učinil závěr, že v dané věci stěžovatel nevyčerpal všechny zákonem stanovené procesní prostředky k ochraně svého práva a jeho ústavní stížnost je tudíž nepřípustná (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve znění zákona č. 404/2012 Sb.). Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2013
Pavel Holländer v. r.
soudce zpravodaj