ECLI:CZ:US:2009:1.US.1144.09.1
sp. zn. I. ÚS 1144/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti J. S., zast. JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou, sídlem Přívozská 703/10, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.12.2008, č.j. 3 To 912/2008-41, a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 11.9.2008, č.j. 0 Nt 1641/2007-31, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se podanou ústavní stížností ze dne 23.3.2009 domáhal zrušení výše uvedených usnesení, a to pro tvrzené porušení jeho práva na spravedlivý proces. Tuto ústavní stížnost adresoval Okresnímu soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud"), jemuž byla doručena 30.3.2009. Okresní soud ji, spolu se spisem sp.zn. 10 T 159/2003, odeslal dne 29.4.2009 na adresu Ústavního soudu.
Ze spisu okresního soudu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal u okresního soudu návrh na obnovu řízení, který soud napadeným usnesením zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, jež byla usnesením krajského soudu zamítnuta. Přitom toto usnesení bylo dne 9.2.2009 doručeno stěžovateli a téhož dne i jeho právní zástupkyni.
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Podle §27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je řízení zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu. Protože Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy, je lhůta pro ústavní stížnost zachována pouze podáním návrhu Ústavnímu soudu, nikoliv jinému soudu.
Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že posledním opravným prostředkem stěžovatele byla stížnost proti usnesení okresního soudu, přičemž rozhodnutí o něm bylo stěžovateli doručeno 9.2.2009. Tento den byl rozhodný pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti a je zřejmé, že v zákonem stanovené lhůtě nebyla ústavní stížnost doručena Ústavnímu soudu, ani (s ohledem na procesní povahu této lhůty) podána k poštovní přepravě na jeho adresu.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. května 2009
Ivana Janů
soudce zpravodaj