ECLI:CZ:US:2011:1.US.2588.11.1
sp. zn. I. ÚS 2588/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Ivanou Janů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. Z. P., zastoupeného JUDr. MgA. Michalem Šalamounem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova tř. 52, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2011, č. j. 28 Cdo 1892/2011-323, a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2010, č. j. 20 Co 319/2009-237, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 8. 2011 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že účastník napadených rozhodnutí A. P., dne XX. X. XXXX zemřel v průběhu dovolacího řízení před Nejvyšším soudem ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce stěžovatele má v úschově závěť A. P. a její obsah je mu znám, lze dle stěžovatele předpokládat, že jediným dědicem A. P. bude právě stěžovatel, kterému pan P. odkázal nemovitosti, o kterých je vedeno soudní řízení.
Z obsahu napadených rozhodnutí, které stěžovatel přiložil k ústavní stížnosti, byly zjištěny následující skutečnosti. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2008, č. j. 34 C 297/2004-168, bylo žalovaným prof. MUDr. Z. K. a. J. K. uloženo, aby společně a nerozdílně vydali žalobci A. P. ideálních devět desetin domu č. p. 624 a pozemků parc. č. 2783 a parc. č. 2784 v katastrálním území Černá Pole (obec Brno), zapsaných na listu vlastnictví č. 620 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj (katastrální pracoviště Brno - město), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Současně byl zamítnut návrh žalobce, aby bylo také žalovanému P. N. uloženo vydat žalobci ideálních 9/10 uvedených nemovitostí v katastrálním území Černá Pole. Žalovaným prof. MUDr. Z. K. a J. K. bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně 24.887 Kč na náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku; bylo také rozhodnuto, že žalovaný P. N. nemá vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. O dovolání žalobce i žalovaných proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2011, č. j. 20 Co 319/2009237. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Městského soudu v Brně z 30. 10. 2008, č. j. 297/2004-168, změněn tak, že žalobní návrh žalobce byl i vůči žalovaným prof. MUDr. Z. K. a. J. K. rovněž zamítnut. Výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení (označený III.) byl změněn tak, že uvedeným dvěma žalovaným nebyla přiznána náhrada nákladů řízení vůči žalobci. Bylo také rozhodnuto, že se odmítá odvolání žalovanému P. N. proti rozsudku Městského soudu v Brně z 30. 10. 2008, č. j. 34 C 297/2004-168. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaným prof. MUDr. Z. K. a J. K. se nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a také, že se žalovanému P. N. nepřiznává náhrada těchto nákladů řízení vůči žalobci.
Rozsudek odvolacího soudu napadl A. P. dovoláním, které bylo jako nedůvodné rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2011, č. j. 28 Cdo 1892/2011-323, zamítnuto.
Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky, stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákonem o Ústavním soudu").
Ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Z ústavní stížnosti se podává, že žalobce A. P. dne XX. X. XXXX zemřel, a ústavní stížnost ze dne 30. 8. 2011 podává stěžovatel, jakožto domnělý dědic žalobce.
Z přípisu Městského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2011 vyplývá, že žalobce A. P. zemřel před vyhlášením rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2011, č. j. 28 Cdo 1892/2011-323. Ačkoli byl citovaný rozsudek právnímu zástupci stěžovatele doručen, nejedná se dle Městského soudu v Brně o doručení řádné, pročež tento soud, který není příslušný k vydání rozhodnutí dle §107 o. s. ř. ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř., postupuje spis zpět Nejvyššímu soudu ČR.
Ústavní soud v dané věci konstatuje, že v případě, kdy rozsudek dovolacího soudu byl doručován právnímu zástupci žalobce v době, kdy již žalobce nežil, jedná se o neúčinné doručení, neboť plná moc zástupce smrtí zastoupeného zanikla (§28 odst. 5 o. s. ř.). Pakliže k řádnému doručení rozsudku nevyhnutelné procesní postupy, resp. rozhodnutí podle §107 odst. 1, věty druhá o. s. ř., absentují, je zde situace nejen dosud neskončeného řízení před obecnými soudy, nýbrž i stav, kdy se stěžovatel nestal (event. nestal dosud) účastníkem řízení, do kterého směřuje svoji ústavní stížnost.
Jestliže stěžovatel nebyl (a není) účastníkem řízení, v němž k vydání jimi napadených rozhodnutí obecných soudů došlo, není ve smyslu výše citovaného ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ani legitimován k podání projednávané ústavní stížnosti.
V důsledku toho nezbylo než ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. září 2011
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj