ECLI:CZ:US:2007:1.US.2681.07.1
sp. zn. I. ÚS 2681/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. D., zastoupeného JUDr. Josefem Čechem, advokátem, se sídlem Mírové nám. 35, 400 01 Ústí nad Labem, proti usnesení Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, policejního komisaře ze dne 21. 8. 2007, ČTS:PSV 157/HK-2006, a proti usnesení Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucího prvního oddělení pod totožnou zn. ze dne 13. 9. 2007 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 10. 2007, stěžovatel napadl usnesení Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, policejního komisaře ze dne 21. 8. 2007, ČTS:PSV 157/HK-2006 (dále jen "usnesení ze dne 21. 8. 2007") jímž bylo ve smyslu §30 odst. 1, 31 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád") rozhodnuto, že kpt. ing. M. K. se nevylučuje z vykonávání úkonů trestního řízení. Rovněž napadl usnesení Policie České republiky, Správy Severočeského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, vedoucího prvního oddělení pod totožnou zn. ze dne 13. 9. 2007, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení ze dne 21. 8. 2007.
Napadenými rozhodnutími dle přesvědčení stěžovatele došlo k porušení čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a proto navrhuje jejich zrušení.
II.
Ústavní stížnost není přípustná.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud konstatuje, že jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. Princip subsidiarity se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád České republiky stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud přistoupil k zásahu na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až tehdy, kdy příslušné orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob příslušný určitý orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud rozhodnutí tohoto orgánu předbíhat. Princip subsidiarity je přitom nutno důsledně uplatňovat i ve vztahu k trestnímu řízení.
Ústavní soud již mnohokrát uvedl, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Trestní řízení jako zákonem upravený postup poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci, představuje proces, v němž spolupůsobí a jež průběžně kontrolují jednotlivé orgány činné v trestním řízení. V procesu, který probíhá, či teprve započal, lze případné vady napravit v rámci trestního řízení obvyklým a zákonem předvídaným způsobem, to znamená především samotnými orgány činnými v přípravném řízení, ale i soudním přezkumem. Intervence Ústavního soudu je v této fázi přípustná pouze výjimečně, a to za situace, pokud by šlo o zásah do základních práv a svobod, který by nebylo možno odčinit jinak (zejména vzetí do vazby). Pak by, po vyčerpání všech procesních prostředků, jež stěžovateli zákon poskytuje, mohla přicházet v úvahu ústavní stížnost. O takovou situaci se však v projednávaném případě nejedná.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2007
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj