ECLI:CZ:US:2004:1.US.506.04
sp. zn. I. ÚS 506/04
Usnesení
Ústavní soud rozhodl 23. srpna 2004 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D. ve věci stěžovatele V. Š., zastoupeného Mgr. Š. Z., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím v průtazích v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10, sp. zn. 5 C 54/92, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností došlou Ústavnímu soudu 17. 8. 2004 domáhá, aby Ústavní soud po provedeném řízení vyslovil porušení čl. 90 Ústavy ČR, čl. 11 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práva a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a aby uložil Obvodnímu soudu pro Prahu 10, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené před ním pod sp. zn. 5 C 54/92.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"), včetně podmínek ust. §75 odst. 1 zákona, které vyžaduje, aby před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je totiž její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.
Ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpala prostředky, které zákon poskytuje k ochraně jeho práva.
Stěžovatel má totiž k dispozici procesní prostředek, který zákon označuje jako návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, o němž je vedeno řízení před obecnými soudy. Zákonem č. 192/2003 Sb., kterým se mimo jiné mění i zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, byl s účinností od 1. 7. 2004 zaveden do českého právního řádu shora uvedený procesní prostředek, který má vést k odstranění průtahů v řízení před obecnými soudy, a to rozhodnutím v rámci soustavy obecných soudů samých. Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatel tento nový procesní prostředek k ochraně svého práva na spravedlivý proces chápaný v jeho časové dimenzi využil, a proto je třeba nyní podávanou ústavní stížnost chápat jako podání předčasné. Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podanou ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný (§43 odst. 1 písm. e) zákona), aniž by se mohl jakkoliv zabývat věcnou stránkou stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2004
Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj