ECLI:CZ:US:2007:1.US.610.05
sp. zn. I. ÚS 610/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně (soudce zpravodaj) a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Mariana Pavlova, advokáta se sídlem Hradec Králové, Jeronýmova 814, správce konkurzní podstaty Druhá slévárna Blansko a. s., se sídlem Lázně Bělohrad, T. G. Masaryka 286, zastoupeným Mgr. Petrem Stejskalem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Jeronýmova 814, proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko, ze dne 9. 11. 2005, čj. V-1823/2005-701/6, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností stěžovatel požaduje zrušení shora označeného rozhodnutí, kterým bylo přerušeno řízení katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch společnosti DSB EURO s. r. o. Katastrální úřad tak učinil proto, že u obecných soudů probíhá řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy, uzavřené mezi stěžovatelem a společností DSB EURO s. r. o., pročež v případě neplatnosti smlouvy má zůstat vlastníkem převáděných nemovitostí stále stěžovatel. Stěžovatel vytýká rozhodnutí katastrálního úřadu, že jen mechanicky převzal závěry judikatury Ústavního soudu, za stavu, kdy skutková situace jeho kauzy je zcela jiná než situace řešená v judikatuře Ústavního soudu. Přerušení řízení působí velké těžkosti jednak stěžovateli, jednak třetím osobám (nabyvateli).
V rámci postupu podle §24 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), bylo vyžádáno vyjádření Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko, který po rozsáhlém rozboru odmítl důvody ústavní stížnosti a navrhl její zamítnutí. Toto vyjádření bylo zasláno stěžovateli k replice, v níž setrval na důvodech své ústavní stížnosti.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud upozorňuje stěžovatele na judikaturu Ústavního soudu, ostatně citovanou stěžovatelem samotným, podle níž katastrální úřad v řízení o povolení vkladu přezkoumává skutečnosti právně významné před vydáním rozhodnutí. "S ohledem na charakter řízení před katastrálním úřadem se jedná o přezkoumávání listin, odůvodňujících provedení vkladu. V případě, že správní orgán má pochybnosti o platnosti předmětných smluv z důvodu podané určovací žaloby s tím, že na posouzení předběžné otázky o vlastnictví k předmětným nemovitostem závisí i správné rozhodnutí o vkladu práv do katastru nemovitostí, je tento katastrální úřad povinen řízení přerušit až do doby rozhodnutí soudu o vlastnických vztazích" (nález sp. zn. II. ÚS 94/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 17, str. 91). Pokud tento právní názor vztáhl katastrální úřad též na situaci, kdy se třetí osoba domáhá neplatnosti samotné smlouvy, podle které se nemovitost převádí, nelze na tomto právním postupu shledat nic protiústavního. Katastrální úřad se tak nesporně snaží vyhovět svým zákonným úkolům a současně nevytvořit stav právní nejistoty po případném úspěchu třetí strany v souběžně probíhajících soudních řízeních. Jak vyplývá z citovaného nálezu, katastrální úřad není oprávněn si vyhodnotit platnost kupní smlouvy sám, jak argumentuje stěžovatel ve své ústavní stížnosti. Nutno upozornit na skutečnost, že katastrální úřad ve svém rozhodnutí vyšel též z judikatury obecných soudů v této oblasti, a Ústavnímu soudu proto nepřísluší jeho rozhodnutí jakkoliv zpochybňovat.
Ústavní soud připomíná, že zákon o Ústavním soudu rozeznává, v ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako zvláštní kategorii návrhů, návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu, v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. K vyjasnění nejasností si může Ústavní soud eventuálně vyžádat též stanoviska účastníků řízení, a pokud tato stanoviska přinesou právně relevantní informace, požádat stěžovatele o repliku. Pokud informace zjištěné uvedeným postupem vedou Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, ústavní stížnost bude bez dalšího odmítnuta. Ústavní soud jen pro pořádek upozorňuje, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter řízení kontradiktorního.
Na základě shora uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k názoru, že ústavní stížnost splňuje podmínky ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto ji odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2007
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu