ECLI:CZ:US:1999:1.US.77.99
sp. zn. I. ÚS 77/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele A. R., zastoupeného JUDr. V. J., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1996, čj. 13 Co 511/96 - 189, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze de 8. 2. 1999, danou k poštovní přepravě dne 9. 2. 1999, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 10. 2. 1999, podal stěžovatel návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 1996, čj. 13 Co 511/96 - 189, kterým byl mimo jiné potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 23. 2. 1996, čj. 9 C 3/93 - 161, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele - žalobce - vůči žalovaným Městu Přerov a České republice, zastoupené Okresním úřadem v Přerově, o vydání domu čp. 1461 se stavební parcelou čp. 893, katastrální území P., podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel má za to, že tímto rozsudkem odvolací soud porušil článek 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Z obsahu této ústavní stížnosti je patrno, že stěžovatel si podal do rozsudku Krajského soudu v Ostravě včas dovolání Nejvyššímu soudu ČR, a to dne 22. 2. 1997.
Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 1999, čj. 2 Cdon 630/97 - 207, proti kterému není přípustný opravný prostředek, Ústavní soud zjistil, že dovolání stěžovatele - žalobce - proti napadenému rozsudku, které bylo podáno včas a subjektem k tomu legitimovaným, bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ustanovení §243b) odst. 4 a 5 o. s. ř. ve spojení s §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti, předloženého napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě a dále z obsahu shora uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele tak, jak byla podána, musí být odmítnuta jako opožděná.
Ústavní soud vzal v úvahu, že podle §240 odst. 1 o. s. ř. lhůta k podání dovolání je jednoměsíční a začíná běžet ode dne právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání dle stěžovatele bylo podáno dne 22. 2. 1997 a Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení konstatuje, že bylo podáno včas.
Jestliže tedy stěžovatel svou ústavní stížností z února 1999 napadá pouze rozsudek odvolacího soudu, který podle sdělení Okresního soudu v Přerově nabyl právní moci dne 3. 2. 1997, je nucen Ústavní soud konstatovat, že předmětná stížnost do rozsudku Krajského soudu v Ostravě nebyla podána v šedesátidenní lhůtě stanovené v §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto nezbylo než ji podle §43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jako opožděnou odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. října 1999 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu