ECLI:CZ:NSS:2018:10.AFS.352.2017:45
sp. zn. 10 Afs 352/2017 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely
Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: ELMO-PLAST a. s., se sídlem
Alojzov 171, zast. Dr. JUDr. Miroslavem Zamiškou, advokátem se sídlem Na Příkopě 23, Praha
1, proti žalovanému: Finanční úřad pro Olomoucký kraj, se sídlem Lazecká 545/22, Olomouc,
proti dodatečným platebním výměrům žalovaného ze dne 21. 8. 2017, čj. 1667973/17/3106-
50522-807703, ze dne 22. 8. 2017, čj. 1667318 (415, 482, 526, 573, 709, 909, 938 a 998)/17/3106-
50522-807703, a ze dne 22. 8. 2017, č.j. 1668017 (031 a 131)/17/3106-50522-807703,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka
v Olomouci ze dne 9. 11. 2017, čj. 65 Af 69/2017-60,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 11. 2017,
čj. 65 Af 69/2017-60, se ruší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud zastavil řízení o žalobě proti shora specifikovaným platebním výměrům.
Soud k tomu uvedl, že před podáním žaloby byl usnesením Krajského soudu v Brně
ze dne 31. 5. 2017 zjištěn hrozící úpadek žalobkyně. Účinky tohoto rozhodnutí nastaly
dne 31. 5. 2017 v 8:33 hodin a stále trvají. Usnesením ze dne 11. 9. 2017 povolil Krajský soud
v Brně reorganizaci žalobkyně. Z obsahu insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalovaný
již pohledávky odpovídající platebním výměrům uplatnil v insolvenčním řízení přihláškou
ze dne 7. 7. 2017. Rozhodnutí o pravosti, výši nebo pořadí daní jako přihlášených pohledávek
přísluší nyní toliko insolvenčnímu soudu v rámci incidenčního sporu [§159 odst. 1 písm. a)
zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)]. Soud proto
řízení usnesením zastavil, a to podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §141a insolvenčního
zákona, dle něhož po právní moci rozhodnutí o úpadku zastaví soud nebo jiný k tomu příslušný
orgán řízení o pohledávkách nebo jiných právech, která byla zahájena v rozporu s omezeními
podle §109 odst. 1 písm. a) a §140c insolvenčního zákona.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti polemizuje s důvody zastavení
řízení. Dle ní pohledávky z platebních výměrů nespadají pod §140c insolvenčního zákona,
neboť jde o pohledávky za podstatou. Soud neměl řízení o žalobě zastavit.
[3] Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout.
[4] Kasační stížnost je důvodná.
[5] NSS zdůrazňuje, že krajský soud postupoval v souladu s dosavadní judikaturou. Rozšířený
senát však rozsudkem ze dne 10. 7. 2018, čj. 4 As 149/2017-121, rozhodl, že skutečnost,
že je vedeno insolvenční řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví
jako dlužníkem, nemá vliv na soudní řízení ve správním soudnictví; ustanovení §140a, 140b
a 140c insolvenčního zákona se na správní soudnictví nevztahují.
[6] Jak vysvětlil rozšířený senát v bodě 66 rozsudku 4 As 149/2017, výsledek řízení
ve správním soudnictví může mít význam pro insolvenční řízení v tom smyslu, že může přímo
či nepřímo ovlivnit majetkové poměry dlužníka, a tedy se „týkat majetkové podstaty“ ve smyslu
terminologie užívané insolvenčním zákonem. Nicméně jde o soudní řízení specifické, vymykající
se svou povahou, smyslem a účelem i předmětem těm soudním řízením, na něž typicky míří
právní úprava v §140a a násl. insolvenčního zákona. Proto je nutno dospět k závěru, že uvedená
úprava na správní soudnictví vůbec nedopadá. Rozhodnutí o úpadku (a obecně vedení
insolvenčního řízení s účastníkem řízení ve věcech správního soudnictví jako dlužníkem) proto
nemůže mít žádný vliv na soudní řízení ve správním soudnictví, zejména na možnost
v takovém již zahájeném řízení pokračovat a vydat v něm rozhodnutí a dosud nezahájené řízení
zahájit a vést, jakož i ve všech uvedených případech uplatnit opravné prostředky, připouští-li
je právní úprava správního soudnictví (typicky kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu
ve správním soudnictví). V detailech lze odkázat na odůvodnění cit. rozsudku, který byl ostatně
vydán v jiné stěžovatelčině věci.
[7] Rozsudkem rozšířeného senátu došlo k zásadní změně judikatury. Jakkoliv tedy nelze
krajskému soudu vyčítat, že postupoval podle judikatury aplikovatelné na podzim 2017,
jeho usnesení je založeno na nesprávném právním závěru.
[8] Proto NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení
(§110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V dalším řízení bude krajský soud vázán právním názorem NSS
(§110 odst. 4). Pokud dospěje k závěru o přípustnosti žaloby, a pokud budou splněny všechny
podmínky řízení, projedná žalobu věcně. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne
krajský soud (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. července 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu