ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.112.2017:42
sp. zn. 10 Azs 112/2017 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň
Michaely Bejčkové a Daniely Zemanové v právní věci žalobce: H. S., zast. Mgr. Lilianou
Křístkovou, advokátkou se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1785/3, Praha 2, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 11. 12. 2015, čj. OAM-865/ZA-ZA02-P16-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, čj. 2 Az 2/2016-46,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni Mgr. Lilianě Křístkové, advokátce, se p ři z n áv á odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 4114 Kč, která jí bude proplacena
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 11. 2. 2015 neudělil žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu.
[2] Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze rozsudkem
ze dne 23. 2. 2017. K obavě žalobkyně z války uvedl, že na území Ukrajiny neprobíhá
tzv. „totální konflikt“. Tamější ozbrojený konflikt je izolován na východ Ukrajiny,
a zasahuje tak pouze 2 z 24 oblastí, na které je Ukrajina rozdělena. Bydlištěm žalobkyně
bylo město K. v Zakarpatské oblasti, což je stabilní oblast pod kontrolou vlády.
[3] Na humanitární azyl dle §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, není subjektivní nárok
a lze jej udělit pouze v případě hodném zvláštního zřetele, který u žalobkyně není dán.
Poskytnutí azylu nelze zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území České
republiky. Zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu ani tuto jinou formu legalizace pobytu
nevylučuje.
[4] Na žalobkyni se dle městského soudu nevztahuje ani doplňková ochrana dle §14a zákona
o azylu. Na Ukrajině byl zrušen trest smrti, stejně tak žalobkyni nehrozí nelidské či ponižující
zacházení. Žalobkyně nebyla ani ohrožena na životě nebo lidské důstojnosti z důvodu
probíhajícího konfliktu, neboť její předchozí bydliště bylo na západě Ukrajiny, zatímco boje
probíhaly ve východní části.
[5] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost.
Namítala, že městský soud se nezabýval tím, zda žalovaný ve správním řízení vycházel
z dostatečně zjištěného stavu věci. Stěžovatelka opustila Ukrajinu z důvodu válečného konfliktu
a má obavy o svůj život. Tato tíživá situace je důvodem pro udělení doplňkové ochrany
dle §14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Možnost vnitřní ochrany byla a je komplikovaná
a není vhodným řešením stěžovatelčiny situace.
[6] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou
(viz usnesení publikované pod č. 933/2006 Sb. NSS).
[7] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[8] Stěžovatelka výslovně neuvedla, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost její kasační
stížnosti. Pouze namítá vady řízení před správním orgánem i před soudem (nedostatečně zjištěný
skutkový stav a nepřezkoumatelnost) a nesprávné právní posouzení věci.
[9] Nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu by zakládala přijatelnost kasační
stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé;
takovou vadu však NSS neshledal. Městský soud se podrobně věnoval zjištěním žalovaného
i tvrzením stěžovatelky.
[10] NSS se současnou bezpečnostní situací na Ukrajině zabýval již několikrát.
Dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. totální konflikt, jenž by dosahoval takové intenzity,
že by byl každý civilista na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy.
Jedná se o konflikt izolovaný pouze ve východní části Ukrajiny, jehož intenzita i v dotčených
oblastech výrazně kolísá (např. rozsudek ze dne 18. 3. 2015, čj. 3 Azs 237/2014-25,
a usnesení ze dne 18. 9. 2015, čj. 2 Azs 194/2015-28). Stěžovatelka pochází ze Zakarpatské
oblasti na západě země a nic nenasvědčuje tomu, že by byla jako civilistka vystavena reálnému
nebezpečí vážné újmy v důsledku konfliktu v Luhanské a Doněcké oblasti. Tvrzení,
že možnost vnitřní ochrany je a byla komplikovaná, stěžovatelka nijak neupřesnila.
[11] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS tak poskytují dostatečnou odpověď
na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další
důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
I. Závěr a náklady řízení
[12] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky,
a NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[13] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[14] Nejvyšší správní soud dále ustanovené zástupkyni přiznal odměnu za zastupování
(§35 odst. 8 s. ř. s.). Jde o odměnu za jeden úkon právní služby (kasační stížnost)
v částce 3 100 Kč [§9 odst. 4 písm. d), §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
advokátního tarifu) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 téže vyhlášky),
celkem tedy 3 400 Kč. Ustanovená zástupkyně je plátkyní daně z přidané hodnoty,
a proto se částka zvyšuje o příslušnou sazbu této daně, celkem tedy na 4114 Kč.
Přiznaná odměna bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2017
Zdeněk Kühn
předseda senátu