ECLI:CZ:NSS:2021:10.AZS.294.2021:35
sp. zn. 10 Azs 294/2021 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň
Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. B., zastoupeného advokátem
JUDr. Petrem Novotným, Archangelská 1568/1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2020, čj. OAM-
513/LE-LE05-LE05-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 24. 5. 2021, čj. 1 Az 2/2021-92,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce požádal dne 19. 12. 2019 v České republice o udělení mezinárodní ochrany
v době, kdy s ním bylo vedeno extradiční řízení o vydání do Ruska. Žalobce je v Rusku trestně
stíhán pro drogovou trestnou činnost páchanou v organizované skupině, které se podle svého
tvrzení nedopustil. České soudy rozhodly, že žalobcovo vydání do Ruska je přípustné. Žalobce
má obavy, že bude v Rusku nezákonně trestně stíhán, soud s ním vedený nebude spravedlivý
a že bude násilím donucen přiznat se k tomu, co nespáchal. Poukázal na závažné nedostatky
v systému ruského vězeňství a justice, které představují hrozbu vážné újmy, zejména mučení,
nelidského a ponižujícího zacházení. Žalovaný žalobcově žádosti nevyhověl a mezinárodní
ochranu mu neudělil. Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu. Městský soud v Praze
rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítá v ní,
že se městský soud dostatečně nevypořádal se všemi důvody žádosti o mezinárodní ochranu:
se stěžovatelovými obavami z nedemokratického režimu v Rusku a z hrozícího mučení,
nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání. Civilní obyvatelstvo je vystaveno perzekucím
a násilnostem a není jasné, jak se bude celková situace v Rusku vyvíjet. Rozsudek je navíc
nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť městský soud řádně nevyvrátil stěžovatelovu
argumentaci uplatněnou v žádosti mezinárodní ochranu. Městský soud nezjistil přesně a úplně
skutkový stav věci, okolnosti stěžovatelova trestního stíhání včetně svědectví stěžovatelova otce
a spoluobviněného M. jsou důvodem pro udělení doplňkové ochrany, hrozící újma odpovídá
„testu pravděpodobnosti“. Stěžovatel má důvodné obavy, že bude pronásledován, jeho trestní stíhání
je účelové, byl vydírán a ve věznicích panují špatné podmínky. Městský soud rovněž nedostatečně
posoudil reálnou účinnost diplomatických záruk, které byly poskytnuty ve vztahu ke
stěžovatelovu trestnímu stíhání a případnému výkonu trestu. Aktuální diplomatická roztržka mezi
Českem a Ruskem v souvislosti s útokem ve Vrběticích navíc může vést ke změně dosavadních
zkušeností s ruskou stranou při dodržování diplomatických záruk, což městský soud nijak
nezvážil.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých postojích a souhlasí rovněž
se závěry městského soudu. Upozornil mimo jiné na to, že příslušné trestní soudy (Městský soud
v Praze a Vrchní soud v Praze) se již zabývaly přípustností stěžovatelova vydání
do Ruské federace, ústavní konformitu jejich rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud. Žalovaný také
připomněl, že stěžovatel není politicky činný a nepatří k osobám, na nichž by měl ruský režim
zvýšený zájem či pro které by mohl být návrat rizikový.
[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy
stěžovatele (§104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou
(viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Stěžovatel obecně namítá nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu. Tato vada
by zpravidla sama o sobě zakládala přijatelnost kasační stížnosti a postačovala by k jeho zrušení.
Proto NSS tuto námitku posoudil předběžně a dospěl k závěru, že rozsudek touto vadou netrpí.
Je z něj patrná reakce městského soudu na všechna žalobní tvrzení, své závěry soud dostatečně
a srozumitelně vysvětlil. Ani stěžovatel v kasační stížnosti konkrétně neuvádí, v čem spatřuje
nedostatek důvodů rozhodnutí.
[7] NSS dále neshledal žádné pochybení městského soudu, které by v této věci založilo
přijatelnost kasační stížnosti (ani stěžovatel sám nezdůvodnil, proč by měla být jeho kasační
stížnost přijatelná). Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení azylu ani doplňkové
ochrany, ostatně ani v kasační stížnosti nevede účinnou polemiku se závěry městského soudu,
ale spíše obecně vyjadřuje svůj nesouhlas s nimi.
[8] Městský soud se všemi aspekty stěžovatelova azylového příběhu řádně zabýval a dospěl
ke správnému závěru, že samotné trestní stíhání, natož pro čin, který je trestný i v Česku,
není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Není jím ani tvrzené vydírání jinými osobami,
které stěžovatel neznal a nic o nich nevěděl. Žalovaný a zejména městský soud se dostatečně
zabývali špatnými podmínkami v ruských věznicích a správně uzavřeli, že ani ty nejsou
ve stěžovatelově případě důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, obzvlášť poskytla-li
Generální prokuratura Ruské federace konkrétní diplomatické záruky, tj. jakýsi vyšší standard
ochrany či zajištění stěžovatelových základních lidských práv při jeho trestním stíhání
a případném výkonu trestu (žádost o vydání není zaměřena na stíhání osoby z politických
důvodů, z důvodů rasy, náboženství, národnosti nebo politických názorů; stěžovateli bude
poskytnuta plná příležitost k obhajobě, včetně pomoci právníků; nebude mučen nebo
podrobován krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu; nebude vydán do jiného
státu; bude stíhán pouze za zločiny, v souvislosti s nimiž se žádá o jeho vydání; pracovníci
Velvyslanectví ČR v Ruské federaci budou mít možnost navštěvovat stěžovatele s cílem kontroly
záruk; a další). Nic nesvědčí ve prospěch stěžovatelova tvrzení, že tyto záruky v praxi nebudou
dodrženy ani při současném napětí v diplomatických vztazích mezi oběma zeměmi, naopak
(viz např. sdělení Ministerstva zahraničních věcí ze dne 19. 5. 2021 na č. l. 75 spisu městského
soudu, které si soud vyžádal). Závěry žalovaného i městského soudu mají oporu ve spisech
a v aktuálních zprávách o zemi původu.
[9] Městský soud v souladu s požadavky plynoucími z rozsudku NSS ze dne 18. 9. 2019,
čj. 5 Azs 235/2019-25, č. 3934/2019 Sb. NSS, posoudil, že ve stěžovatelově situaci nejde
o tzv. zájmový (politický) případ trestního stíhání. Zabýval se i prohlášeními stěžovatelova otce
a spoluobviněného M. a shledal je nevěrohodnými. NSS nemá žádné výhrady vůči tomu, jak se
s věcí vypořádal městský soud.
[10] NSS také opakovaně judikuje, že důvodem pro udělení mezinárodní ochrany není pouhá
nespokojenost se stavem dodržování lidských práv v zemi původu, kterou stěžovatel v zemi
původu navíc ani neprojevil (rozsudek ze dne 21. 11. 2003, čj. 7 Azs 13/2003-40), nebo samotný
původ žadatele ze země s nedemokratickým a autoritativním režimem (rozsudek
ze dne 21. 7. 2005, čj. 3 Azs 303/2004-79). Stěžovatelovy obecné poukazy na všestranně
neuspokojivou situaci v Rusku tedy rovněž nemohou obstát.
[11] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně
řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Městský soud ani hrubě nepochybil
při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§104a s. ř. s.).
[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle §60 odst. 1
a §120 s. ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33,
č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. srpna 2021
Ondřej Mrákota
předseda senátu