ECLI:CZ:NS:2014:11.TCU.17.2014.1
sp. zn. 11 Tcu 17/2014-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 26. března 2014 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky
1. M. Š. , rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, a
2. T. H. , rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, a ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu Švédského království ze dne 4. 10. 2013, č. j. B 4813-13,
hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, byli M. Š. , ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 27. 9. 2013, a rozsudkem Okresního soudu v Malmö, oddělení 4, odbor 47, Švédské království, ze dne 24. 6. 2013, č. j. B 1054-13, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu pro oblast Skåne a Blekinge, oddělení 2, divize 25, Švédské království, ze dne 30. 8. 2013, č. j. B 1755-13, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu Švédského království ze dne 4. 10. 2013, č. j. B 4813-13 T. H. , ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 4. 10. 2013, uznáni vinnými trestným činem pašováním drog vyššího stupně závažnosti, podle švédského zákona o pašování drog a odsouzeni každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 9 (devíti) měsíců a k trestu vyhoštění se zákazem návratu do Švédského království do 24. 6. 2023, se stanovením náhradního trestu v trvání 1 (jednoho) roku.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. Š. a T. H. dopustili trestné činnosti v podstatě tak, že ve spolčení s dosud neustanovenými osobami a v zištném úmyslu, se oba společně podíleli na pašování drog tím, že od neznámých osob ve V. v Polské republice převzali tašky s neznámým obsahem, které měli převézt do O. , ačkoli jim s ohledem na okolnosti muselo být známo, že pašují něco nezákonného – kupř. drogy, a aniž by při vstupu do Švédského království dne 1. 2. 2013 při celním odbavení, při kterém byly v předmětných zavazadlech zjištěny drogy v množství cca 19 kg marihuany, o jejich dovozu učinili celní prohlášení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení M. Š. a T. H. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení M. Š. a T. H. se pro svůj finanční prospěch podíleli na obchodování s drogami – marihuanou, když tuto ve velkém množství vyzvedli ve V. , aby ji převezli do Švédského království, kde měla být dále obchodována. Dopustili se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se na této podíleli společně s dalšími osobami, jednak druhem a množstvím pašované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly již uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. Š. a T. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2014
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík