ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.2.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2013-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, J. W. , rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 254 Ls 433 Js 16349/08, a to pro trestné činy urážky a odporu kladenému výkonnému orgánu, se zahrnutím trestů uložených mu rozsudky Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 270 Ds 409 Js 47465/05, Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 252 Ds 439 Js 31051/06, Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 254 Ls 409 Js 11658/07 a Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 254 Ls 402 Js 32569/07, a tomu odpovídajícímu trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Naproti tomu návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně části odsouzení občana České republiky J. W. , rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 254 Ls 433 Js 16349/08, a to pro trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění ve třech případech, podle německého trestního zákona, a tomuto trestnému činu odpovídající část trestu v trvání 2 (dvou) měsíců, se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 254 Ls 433 Js 16349/08, byl J. W. , ohledně jehož osoby rozsudek nabyl právní moci dne 27. 10. 2010, uznán vinným trestnými činy urážky, odporu kladenému výkonnému orgánu a úmyslným řízením bez řidičského oprávnění ve třech případech, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody pro mladistvé v trvání 2 (dvou) roků a 2 (dvou) měsíců, a to se zahrnutím trestů uložených mu rozsudky Obvodového soudu – soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 270 Ds 409 Js 47465/05, ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 252 Ds 439 Js 31051/06, ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 254 Ls 409 Js 11658/07 a ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 254 Ls 402 Js 32569/07.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 254 Ls 433 Js 16349/08 , se J. W. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že řídil vozidla vyžadující řidičské oprávnění po veřejných silnicích, ačkoliv potřebné řidičské oprávnění neměl a toto věděl, přičemž dne 6. 12. 2009 ve dvou případech a dne 19. 12. 2009 řídil jemu patřící osobní vozidlo zn. Honda, bez řidičského oprávnění. Dne 31. 7. 2009 v areálu mládežnického klubu O. v L. poté, co v podnapilém stavu vyhrožoval své tehdejší přítelkyni N. R. , že ji zbije, v reakci na domluvu uniformovaného policisty G. tomuto ukázal vztyčený prostředníček a hrubě jej slovně urazil. Protože i přes opakovanou výzvu areál neopustil, byl zaměstnanci areálu vytlačen, a aby tomuto zabránil, uhodil policistu G. rukou do prsou, aby jej odstrčil a napřáhl se k jeho hlavě, ovšem policistu netrefil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny částečně zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. W. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týkají skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona, zamítne.
S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, ve kterém je u odsouzeného J. W. spatřován trestný čin úmyslného řízení bez řidičského oprávnění ve třech případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, když tento skutek podle zjištění cizozemského soudu spočívá v tom, že odsouzený řídil vozidla vyžadující řidičské oprávnění po veřejných silnicích, ačkoliv potřebné řidičské oprávnění neměl a toto věděl, když se jednalo o následující jízdy:
a) dne 6. 12. 2009 kolem 02.55 hod. po H. v L. s osobním vozem zn. Honda,
b) dne 6. 12. 2009 kolem 04.15 hod. po T. v L. s týmž vozem a
c) dne 19. 12. 2009 kolem 13.10 hod. po H. S. v L. s týmž vozidlem.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky.
Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty, obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.
Pokud jde o skutky uvedené pod bodem 3 a), b) rozsudku, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (výtržnictví podle §358 tr. zákoníku a násilí proti orgánu veřejné moci podle §323 tr. zákoníku). V tomto rozsahu jsou tedy splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně trestných činů z rozsudků Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 270 Ds 409 Js 47465/05, Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 252 Ds 439 Js 31051/06, Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 254 Ls 409 Js 11658/07 a Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 254 Ls 402 Js 32569/07, jenž rovněž vykazují znaky trestných činů podle právního řádu České republiky, a to přinejmenším:
- ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku, pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 270 Ds 409 Js 47465/05,
- těžkého ublížení na zdraví podle §145 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, v případě odsouzení rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 252 Ds 439 Js 31051/06,
- podvodu podle §209 tr. zákoníku, ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku, loupeže podle §173 tr. zákoníku a pokusu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §145 tr. zákoníku, pokud jde o odsouzení z rozsudku Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 254 Ls 409 Js 11658/07,
- pokusu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §145 tr. zákoníku, v případě odsouzení rozsudkem Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 254 Ls 402 Js 32569/07,
Trestné činnosti podle rozsudku Obvodového soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo ze dne 30. 6. 2006, sp. zn. 270 Ds 409 Js 47465/05 , kterou odsouzený spáchal trestný čin úmyslného ublížení na těle, podle německého trestního zákona, se dopustil v podstatě tak, že dne 17. 6. 2006 kolem 22.30 napadl v kempu S. L. , část obce L. –G. , poškozeného P. G. bezdůvodně tak, že mu uštědřil dvě rány pěstí do obličeje, takže ten utrpěl značnou bolest a hematom na pravém oku.
Trestná činnost z rozsudku Obvodního soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 23. 1. 2007, sp. zn. 252 Ds 439 Js 31051/06 , kterou se J. W. dopustil trestného činu nebezpečného ublížení na těle, podle německého trestního zákona, spočívala v podstatě v tom , že
- dne 1. 4. 2006 společně s dalšími osobami kolem 01.20 hod. na stanici tramvaje G. /S. v L. bezdůvodně napadli po krátké výměně názorů poškozené K. a F. tak, že odsouzený O. poškozeného K. několikrát udeřil do hlavy a trupu, a poté, co upadl na zem, jej všichni obutýma nohama kopali. Poškozeného F. , který mu chtěl pomoci, udeřili minimálně dva z pachatelů, taktéž několik ran pěstí, takže i ten se skácel na zem, kde do něj minimálně dva z nich několikráte obutýma nohama kopali. V důsledku ran a kopů poškozený F. utrpěl ulomení levého špičáku a pohmožděninu spodního rtu, poškozený K. utrpěl pohmoždění pravého očního víčka v rozsahu cca 3 mm s otokem, a pohmoždění lebky, pro které byl jeden týden v pracovní neschopnosti,
- dne 1. 4. 2006 jel odsouzený J. W. kolem 01.20 hod. osobním vozem Mazda v L. , ačkoliv věděl, že nemá potřebné řidičské oprávnění.
Podle rozsudku Obvodního soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo, ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 254 Ls 409 Js 11658/07, se odsouzený dopustil loupežného vydírání v jednotě činu s nebezpečným ublížením na těle, podvodu ve dvou případech, pokusem podvodu v reálném souběhu s ohrožováním silničního provozu v jednotě činu s úmyslným řízením bez řidičského oprávnění, v reálném souběhu s nedovoleným vzdálením se z místa nehody v jednotě činu s opilostí v provozu v jednotě činu s řízením bez řidičského oprávnění, podle německého trestního zákona, přičemž tato trestná činnost spočívala v tom, že
- dne 28. 8. 2006 provedl odsouzený u Spořitelny Lipsko, Papiermühlstrasse ve prospěch svého účtu převod z účtu poškozeného X. H. D. , ve výši 500,- a dne 6. 9. 2006 převod k tíži konta poškozených S. a S. P. ve výši 619,37 Euro, ačkoliv věděl, že k tomu nebyl oprávněn a za účelem oklamání podpisy poškozených X. H. D. a S. P. zfalšoval. Poté, co dobropis na jeho účtu proběhl, vyzvedl dne 29. 8. 2006 z bankomatu prostřednictvím své spořitelní karty částku ve výši 500,- Euro a dne 7. 9. 2006 částku ve výši 620,- Euro, ačkoliv věděl, že k tomu není oprávněn,
- dne 11. 9. 2006 se odsouzený opětovně pokusil předložit další dobropis formou převodu ve prospěch svého shora jmenovaného účtu u spořitelny L. k tíži účtu poškozeného P. ve výši 874,70 Euro. Na základě rozpoznaného, odsouzeným zfalšovaného podpisu poškozené S. P. k dobropisu na jeho konto nedošlo,
- dne 14. 10. 2006 jel odsouzený kolem 01. 35 hod. vyřazeným osobním vozem Mitsubishi, která k němu nepatřila, ulicí S. , ačkoliv věděl, že nemá k řízení motorového vozidla potřebné řidičské oprávnění a byl v důsledku předem požitého alkoholu řízení neschopen, když téhož dne v 03.10 provedená krevní zkouška vykázala koncentraci 1,17 promile alkoholu v krvi. Při zahýbání doprava v ústí S. S. /T. –N. –S. do T. –N. –S. přejel doleva z jízdní dráhy a narazil do osobního vozu Opel Kadett, poškozeného S. , zaparkovaného na jižním okraji jízdního pruhu v T.-N. –S. a tento odsunul na za ním taktéž zaparkované osobní vozidlo VW, poškozeného V. a ačkoliv nehodu zpozoroval a viděl, že na cizích vozidlech vznikla ne nevýznamná škoda, z místa ujel, aniž by umožnil potřebná zjištění.
- dne 23. 10. 2006 kolem 19,30 hod. v L. , T. –R. bezdůvodně napadl na lavičce sedícího poškozeného M. K. , tak, že jej udeřil pěstí do obličeje, takže ten spadl na zem, kde ležícího poškozeného minimálně čtyřikrát až pětkrát kopl do hlavy a do obličeje a přestal teprve tehdy, když byl od poškozeného odtažen svým bratrem. Když se poškozený zvedl a posadil na lavičku, aby si vykouřil cigaretu, protože pociťoval silné bolesti, požadoval odsouzený od poškozeného zbytek cigaret, které mu tento i pod dojmem předchozího násilí a ze strachu před dalším násilným útokem, předal. V důsledku ran a kopů utrpěl poškozený mozko-lebeční trauma 1. stupně, odřeninu a podlitiny na pravém koleni a nacházel se od 23. 10. 2006 až do 24. 10. 2006 ve stacionárním ošetření."
Trestná činnost z rozsudku Obvodního soudu - soudu pro mladistvé - Lipsko, Spolková republika Německo ze dne 31. 03. 2009, sp. zn. 254 Ls 402 Js 32569/07 , kterou se dopustil nebezpečného ublížení na těle a pokusu ublížení na těle, podle německého trestního zákona, pak spočívala v tom, že:
- dne 9. 2. 2007 kolem 22.45 hod. odsouzený v podnapilém, avšak nikoliv zcela opilém stavu napadl poškozené M. S. a M. V. tak, že poškozeného V. udeřil pěstí do pravého spánku, přičemž stříbrně zabarveným předmětem, který držel před sebou bránil poškozenému V. v tom, aby svému příteli M. S. pomohl. Údery utrpěl poškozený V. bolesti, poškozený S. pociťuje bolesti v rameni, což odsouzený jako možný následek svého chování předvídal nebo s tím byl minimálně srozuměn.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. W. se dopustil rozsáhlé a různorodé trestné činnosti, kterou zejména způsobil újmu na zdraví více osob, dále závažné majetkové trestné činnosti spáchané mnoha útoky, kterou způsobil škodu na cizím majetku a jejíž společenská škodlivost je zvyšována tím, že se této dopustil dílem společně s dalšími osobami i tím, že byl na území Spolkové republiky Německo opakovaně soudně trestán. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. W. , hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík