ECLI:CZ:NS:2013:11.TCU.41.2013.1
sp. zn. 11 Tcu 41/2013-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. března 2013 v neveřejném zasedání návrh odsouzeného L. K. na vydání rozhodnutí o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a rozhodl takto:
I. Návrh odsouzeného L. K. na vydání rozhodnutí podle §10 odst. 2 tr. ř. o jeho vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 72/2005, se zamítá .
II. Podle §10 odst. 2 tr. ř. odsouzený L. K. není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 3 PP 283/2010.
Odůvodnění:
Odsouzený L. K. podal u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh podle §10 odst. 2 tr. ř., jímž se domáhal rozhodnutí, zda je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v trestních věcech Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 72/2005, a Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 3 PP 283/2010. Svůj návrh odůvodnil tím, že v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 72/2005 se činu dopustil tak, že se vydával za asistenta poslance a objednával letenky, které mu následně proplatila Poslanecká sněmovna, přičemž toto jednání spáchal v prostorách Poslanecké sněmovny. Na základě toho mu v několika státech bylo uděleno diplomatické vízum, a proto se na něj vztahuje diplomatická imunita a ochrana daná Vídeňskou úmluvou. V současné době se vůči němu vede řízení u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 3 PP 283/2010 ohledně nařízení výkonu zbytku trestu odnětí svobody, když předtím byl podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu ve výše uvedené věci Obvodního soudu pro Prahu 1. S ohledem na tyto skutečnosti má rovněž za to, že se na něj vztahují závěry vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. 11 Tcu 135/2012, ve věci obviněného JUDr. V. B., a to s ohledem na čl. 27 odst. 2 Ústavy. V závěru se domáhal rozhodnutí Nejvyššího soudu, že je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním ve věci Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 3 PP 283/2010, a Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 6 T 72/2005.
Nejvyšší soud v tomto návrhovém řízení na základě předloženého spisového materiálu a s ohledem na obsah podaného návrhu předně shledal, že trestní věc odsouzeného L. K. vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 6 T 72/2005, byla již pravomocně skončena a v této věci tak neprobíhá řízení, ohledně něhož by přicházelo v úvahu rozhodování o vynětí odsouzeného z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Proto Nejvyšší soud pod bodem I. výroku tohoto usnesení návrh odsouzeného v tomto směru zamítl.
Není sebemenšího sporu o tom, že odsouzený L. K. se trestné činnosti nedopustil jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a ani v současné době nezastává tuto funkci; ostatně tímto svým postavením odsouzený neargumentuje. Za této situace je naprosto nepatřičný odkaz na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2012, sp. zn. 11 Tcu 135/2012, ve věci vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení týkající se skutečně poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ustanovení čl. 27 odst. 2 Ústavy, podle něhož nelze trestně stíhat za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně či v Senátu nebo jejich orgánech se vztahuje jen na poslance nebo senátora.
Stejně tak je z hlediska odsouzeným požadované aplikace Vídeňské úmluvy naprosto irelevantní, zda odsouzenému L. K. byl umožněn vstup na území některých cizích států na podkladě „diplomatických víz“ (k tomu přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2002, sp. zn. 11 Tcu 50/2000, a rozhodnutí uveřejněné pod č. 15/2004 Sb. rozh. tr.). Navíc je zřejmé, že odsouzený L. K. se trestné činnosti dopustil na území České republiky (srov. čl. 31 b. 4 Vídeňské úmluvy) a že ji nespáchal ani v postavení diplomatického zástupce cizího státu projíždějícího územím České republiky ve smyslu čl. 40 b. 1 Vídeňské úmluvy.
Na základě výše uvedených skutečností (jež se ostatně stejně tak vztahují i k bodu I. výroku tohoto usnesení) dospěl Nejvyšší soud k závěru, že není sebemenšího opodstatnění pro vynětí odsouzeného L. K. z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve věci Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 3 PP 283/2010, v níž se rozhoduje o nařízení výkonu zbytku trestu odnětí svobody. Proto Nejvyšší soud podle §10 odst. 2 tr. ř. pod bodem II. rozhodl, že odsouzený L. K. není v této věci vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2013
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík