ECLI:CZ:NS:2000:11.TCU.68.2000.1
sp. zn. 11 Tcu 68/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. října 2000 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky J. H. a V. Č. rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu ze dne 8. prosince 1995 sp. zn. 4 Ls 4 Js 9560/95, Spolková republika Německo, a to pro trestný čin krádeže u J. H. podle §242 I, §243 I č. 1, č. 2, §25 II, §69 a §69a německého trestního zákoníku a u V. Č. podle §242 I, §243 I č. 1, č. 2, §25 II německého trestního zákoníku a podle §105 I č. 1, §17, §18 zákona o mladistvých k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců u J. H. a jednoho roku a devíti měsíců u V. Č.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu ve Weidenu ze dne 8. prosince 1995 sp. zn. 4 Ls 4 Js 9560/95, Spolková republika Německo, byli J. H. a V. Č. uznáni vinnými trestným činem krádeže u J. H. podle §242 I, §243 I č. 1, č. 2, §25 II, §69 a §69a německého trestního zákoníku a u Václava Čermáka podle §242 I, §243 I č. 1, č. 2, §25 II německého trestního zákoníku a podle §105 I č. 1, §17, §18 zákona o mladistvých, kterého se měli dopustit tím, že dne 25. června 1995 ve W. odcizili dva osobní automobily (auto značky Chrysler Cherokee v hodnotě 95 000 DM poškozeného R. K. a auto značky Nissan Patrol se v hodnotě 35 000 DM poškozeného S. F.), a to tím způsobem, že další osoba (stíhaná v jiném trestním řízení) pomocí stahováku vytáhla cylindr zámku ze zámku u dveří, zatímco oba odsouzení dávali pozor a zajišťovali tak místo činu. Pomocí tohoto cylindru zámku byl z polotovaru klíče zhotoven funkční paklíč k těmto automobilům a s jeho pomocí byla vozidla odcizena. S osobním automobilem Chrysler Cherokee odjel odsouzený J. H. a s osobním automobilem Nissan Patrol odjel odsouzený V. Č. směrem k české hranici. Oba automobily měly být dopraveny do České republiky. Téže noci byli zadrženi v rámci policejní kontroly u Tirschenreuthu. Na automobilu Chrysler Cherokee vznikla škoda ve výši 4000 DM a na automobilu Nissan Patrol ve výši 1000 DM. Za tuto trestnou činnost byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a devíti měsíců u J. H., kterému byl rovněž na dobu dvou let odebrán s účinky pro území SRN řidičský průkaz, a v trvání jednoho roku a devíti měsíců u V. Č.
Dne 12. 10. 2000 pod sp. zn. 673/2000-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že obvinění jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (§247 tr. zák. - krádež). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzení se trestné činnosti dopustili v součinnosti více osob, dopustili se dvou útoků, jimiž způsobili vysokou škodu na cizím majetku, a jednalo se o předem připravovanou trestnou činnost. Byly jim také uloženy citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. října 2000
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík