ECLI:CZ:NS:2002:11.TD.63.2002.1
sp. zn. 11 Td 63/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněných Ing. F. M ., a E. T., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2002 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Podle §25 tr. řádu se o d n í m á Krajskému soudu v Brně věc vedená pod sp. zn. 10 T 16/2000 a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Krajský státní zástupce v Brně podal dne 29. 6. 2000 Krajskému soudu v Brně obžalobu na obviněného Ing. F. M. pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 tr. zák. k §148 odst. 1, 2, 4 tr. zák., který měl spáchat tím, že jako místopředseda představenstva obchodní společnosti I. H. a. s. dne 14. 1. 1996 v P. uzavřel se spoluobviněným E. T., jediným jednatelem a společníkem obchodní společnosti R. spol. s r. o., obchodní smlouvu, aby na jejím základě obchodní společnost R. spol. s r. o. mohla fakturovat za fiktivní projekt celkem 8.540.000,- Kč, k čemuž došlo daňovým dokladem – fakturou, vystaveným dne 31. 5. 1996, a poté dne 26. 7. 1996 u Finančního úřadu B. mohl v přiznání k dani z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí roku 1996 obchodní společnosti I. H. a. s. nárokovat vrácení nadměrného odpočtu ve výši 1.540.000,- Kč, přestože věděl, že za uvedené zdaňovací období k zdanitelné činnosti nedošlo, avšak ke škodě České republiky zastoupené Finančním úřadem B. neoprávněně nárokovaná částka vyplacena nebyla a to pro neprůkaznost údajů uvedených v předmětném daňovém přiznání, a na obviněného E. T. a pro pokus trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §8 odst. 1 tr. zák. k §148 odst. 1, 2, 4 tr. zák., který měl spáchat tím, že jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti R. spol. s r. o. dne 14. 1. 1996 v P. uzavřel se spoluobviněným Ing. F. M., místopředsedou představenstva obchodní společnosti I. H. a. s., obchodní smlouvu, aby na jejím základě jeho firma mohla fakturovat za fiktivní projekt celkem 8.540.000,- Kč, k čemuž došlo daňovým dokladem – fakturou, vystaveným dne 31. 5. 1996, a spoluobviněný Ing. F. M. poté mohl v přiznání k dani z přidané hodnoty za druhé čtvrtletí roku 1996 obchodní společnosti I. H. a. s. u Finančního úřadu B. nárokovat vrácení nadměrného odpočtu ve výši 1.540.000,- Kč a takto postupoval, přestože věděl, že za uvedené období k zdanitelné činnosti nedošlo a jeho firma byla u Finančního úřadu P. registrována k dani z přidané hodnoty až s účinností od 1. 6. 1996; ke škodě České republiky zastoupené Finančním úřadem B. však neoprávněně nárokovaná částka vyplacena nebyla a to pro neprůkaznost údajů uvedených v předmětném daňovém přiznání.
Návrhem ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 10 T 16/2000, se předseda senátu Krajského soudu v Brně domáhá, aby trestní věc obviněných Ing. F. M. a E. T. byla podle §25 odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Brně odňata a přikázána Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze, případně jinému příslušnému a vhodnému soudu, který by byl schopen provést hlavní líčení na klinice v P., s odůvodněním, že obviněný E. T. není s ohledem na svůj zdravotní stav a s ohledem na závěry znaleckého posudku účasti u hlavního líčení v B. schopen. Ze závěru znaleckého posudku však vyplývá, že by bylo možno provést hlavní líčení za účasti lékařů ve specializované léčebně v P.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Zdravotní stav obviněného E. T. je natolik závažný, že jej lze označit jako důležitý důvod k odnětí a přikázání věci ve smyslu §25 tr. řádu. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství vyplývá, že je obviněný pacientem s kombinovaným chronickým onemocněním více orgánů, a je ho třeba vzhledem k nejzávažnějším onemocněním (ischemická choroba srdeční se závažným postižením srdečních tepen, hypertenze a diabetes mellitus léčený insulinem) považovat za pacienta vysoce rizikového, a v důsledku toho se nemůže plnohodnotně účastnit hlavního líčení v B., protože nelze vyloučit, že by během cesty nebo v průběhu hlavního líčení mohlo dojít k akutnímu zhoršení zdravotního stavu. Toto zjištění odůvodňuje závěr, že před Krajským soudem v Brně nelze vést hlavní líčení, aniž by bylo vážně ohroženo zdraví obviněného. Za tohoto stavu se jako jediné vhodné řešení nabízí provést hlavní líčení v místě, kde je možno zajistit vysoce kvalifikovanou zdravotní péči, kterou by byl obviněný i v průběhu hlavního líčení maximálně chráněn. Za takové zdravotní zařízení označil znalec kliniku v P. a proto byl z důvodu vhodnosti zvolen k projednání trestní věci Městský soud v Praze.
Z uvedených důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2002
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera