ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.1286.2015.1
sp. zn. 11 Tdo 1286/2015-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. února 2016 dovolání, která podali obvinění M. K. , a N. T., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 5 To 109/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 2 T 133/2014 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. K. a N. T. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 1. 2015, sp. zn. 2 T 133/2014, byl obviněný M. K. uznán vinným pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen podle §283 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to věcí v rozsudku vyjmenovaných.
Obviněný N. T. byl citovaným rozsudkem uznán vinným pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to mobilního telefonu. Rovněž bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších spoluobviněných.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Lounech se obviněný M. K. dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že
a) od přesně nezjištěné doby, nejméně od léta roku 2013 do 3. 7. 2014, v místě svého trvalého bydliště na ulici D. č. p. … v P. v přízemním bytě a v baru F. v P. po předchozí telefonické domluvě prodával pervitin koncovým uživatelům poté, co tento nejprve koupil od obviněného N. T. po předchozí telefonické domluvě, kdy N. T. vozil pervitin M. K. v průměru jednou za čtrnáct dní až za tři týdny přímo do místa jeho trvalého bydliště, kdy se nejprve telefonicky domluvili, a to tak, že M. K. k napsal N. T. SMS zprávu „jestli se může stavit“, přičemž k samotnému prodeji pervitinu docházelo přímo v přízemním bytě M. K., kdy M. K. kupoval od N. T. 1 gram pervitinu za částku 700 Kč, přičemž si pravidelně bral 10 gramů, a pouze v jednom případě si vzal 20 gramů za částku 14 000 Kč, a to alespoň částečně v úmyslu pervitin dále prodávat koncovým uživatelům, přičemž provedenou odbornou expertízou byl v pevné látce (stopa č. 1) o celkové hmotnosti 25,68 gramů bez obalu IR spektrometrií a chromatografií na tenké vrstvě prokázán metamfetamin, kdy plynovou chromatografií byl stanoven obsah báze metamfetaminu 80,85 %, což odpovídá hmotnosti 20,76 gramů čistého metamfetaminu ve 25,68 gramech zajištěného materiálu, přičemž
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014, do července roku 2014, v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě nebo v baru F. v P. prodal osobě P. B., pervitin v přesně nezjištěném počtu případů, minimálně dvakrát týdně, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, vždy se jednalo o grip za částku 200 Kč v jednotlivém případu, ve kterém byla asi tak jedna „čára“ pervitinu,
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014 do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě a v baru F. v P. prodal osobě M. D., pervitin nejméně v 10 případech, v množství 0,2 gramy v jednotlivém případu, za částku 200 Kč za 0,2 gramy pervitinu v gripu,
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014, do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. …v přízemním bytě prodal osobě M. D., pervitin nejméně ve třech případech, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, vždy se jednalo o grip za částku 200 Kč v jednotlivém případu, ve kterém byla asi tak jedna „čára“ pervitinu, a dne 3. 7. 2014 mu poskytl 2 gripy pervitinu zcela zdarma, které pak M. D. dobrovolně vydal policii, přičemž provedenou odbornou expertízou byl ve světlých pevných látkách o celkové hmotnosti 0,2 gramů bez obalů IR spektrometrií a chromatografií na tenké vrstvě prokázán metamfetamin,
- od přesně nezjištěné doby, někdy od léta roku 2013, do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě prodal osobě M. F., pervitin nejméně v osmi případech, asi tak jednou měsíčně, v množství 0,2 gramy v jednotlivém případu, vždy za částku 200 Kč, v přesně nezjištěném počtu případů za částku 300 Kč, a dne 3. 7. 2014 mu prodal pervitin v přesně nezjištěném množství za částku 280 Kč za grip,
- od přesně nezjištěné doby do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. …v přízemním bytě nebo v baru F. v P. prodal osobě J. K., pervitin nejméně v deseti případech, jednou nebo dvakrát měsíčně, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, vždy se však jednalo o množství tak na jednu „čáru“, za částku 200 Kč za grip v jednotlivém případu,
- v přesně nezjištěné době, někdy na podzim roku 2013 a někdy v roce 2014, v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě poskytl osobě P. K., pervitin ve dvou případech zdarma jako protislužbu za práci na počítači a poskytnutá vypálená CD a DVD, kdy pervitin byl zabalený v gripu a v každém gripu byla asi jedna „čára“ pervitinu, tedy zhruba v jednotlivém případu množství za 200 Kč,
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014, do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě, prodal osobě T. M., pervitin nejméně ve dvaceti případech, asi jednou týdně, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, kdy se jednalo o jednu dávku (jednu „čáru“), za částku 200 Kč za grip v jednotlivém případu,
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od května roku 2014, do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě prodal osobám P. Ř., a S. V., pervitin nejméně v 10 případech, asi jednou týdně (o víkendu), v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, za částku 200 Kč za grip v jednotlivém případu a v přesně nezjištěném počtu případů za částku 400 Kč za grip, přičemž shora uvedené osoby si pervitin kupovaly společně, neboť se jedná o partnery, kdy ke koupi docházelo prostřednictvím jejich kamaráda T. D.,
- od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014, do 3. 7. 2014 v P. na ulici D. č. p. … v přízemním bytě prodal osobě P. Š., pervitin nejméně v patnácti případech, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, za částku 200 Kč za grip v jednotlivém případu,
b) od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2014, do 3. 7. 2014 do 21:45 hodin, v přízemním bytě na ulici D. č. p. ... v P. neoprávněně pro vlastní potřebu přechovával v množství větším než malém omamnou látku konopí, kterou získal v přesně nezjištěném počtu případů, příležitostně, přesně nezjištěným způsobem od různých lidí na různých místech, převážně v okrese L., kdy marihuanu kupoval v igelitové tašce, v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, kdy za igelitovou tašku platil 500 Kč až 1 000 Kč, přičemž marihuanu dále neupravoval, pouze si z ní ubaloval jointy, které pak sám kouřil, kdy provedenou domovní prohlídkou byla v bytě nalezena rostlinná sušina a nedokouřený joint, přičemž provedenou odbornou expertízou byly chromatografií na tenké vrstvě v rostlinném materiálu o hmotnosti 103,4 gramu bez obalu prokázány tetrahydrokanabinoly, které jsou obsahovými složkami konopí, kdy v rostlinné drti byl plynovou chromatografií stanoven obsah 9-THC 4,0%, což odpovídá hmotnosti 2,2 gramu čistého 9-THC v 103,4 gramech zajištěného rostlinného materiálu, přičemž obviněný se svého jednání dopustil, přestože za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku byl Okresním soudem v Lounech dne 2. 12. 2013 pod sp. zn. 2 T 172/2013 s nabytím právní moci dne 19. 12. 2013 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen a stanovena zkušební lhůta na dobu třiceti měsíců, tedy do 19. 6. 2016,
přičemž pervitin obsahuje účinnou látku metamfetamin, která je psychotropní látkou uvedenou v seznamu č. 5 - psychotropní látky, zařazené do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhl. pod č. 62/1989 Sb., a v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a konopí patří mezi omamné látky uvedené v seznamu č. 3 - omamné látky, zařazené v seznamu IV podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách, vyhl. pod č. 47/1965 Sb., a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a obsahuje tetrahydrokanabinoly, což jsou psychotropní látky uvedené v seznamu č. 4 - psychotropní látky, zařazené do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhl. pod č. 62/1989 Sb., a v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., přičemž M. K. neměl k zacházení s omamnými a psychotropními látkami povolení ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Lounech se obviněný N. T. dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že od přesně nezjištěné doby, nejméně od začátku roku 2013, do 3. 7. 2014 na různých místech okresu L., v Ž., v P. a na dalších dosud blíže neustanovených místech poté, co si neznámo kde a od koho opatřil pervitin a marihuanu za účelem jeho dalšího prodeje dalším osobám, prodal pervitin a marihuanu odběratelům (dealerům), kteří ho dále za úplatu distribuovali koncovým uživatelům, přičemž k prodeji docházelo zpravidla po předchozí telefonické domluvě mezi N. T. a odběratelem v místě trvalého bydliště jednotlivého odběratele nebo na jiných předem domluvených místech, kdy se jednalo o prodej v přesně nezjištěném počtu případů nejméně jednou týdně a přesně nezjištěného množství pervitinu v jednotlivém případu, vždy se však jednalo nejméně o množství 10 gramů v jednotlivém případu, přičemž obviněnému D. začal pervitin prodávat někdy začátkem roku 2013 poté, co mu N. T. nejprve nabídl pervitin zadarmo, kdy mu dal asi jednu „čáru“ a následně mu N. T. navrhl, že mu nechá 1 gram pervitinu zadarmo s tím, že ho má zkusit prodat, což se M. D. podařilo a tento 1 gram pervitinu prodal mezi své kamarády za částku 2 000 Kč a přitom zjistil, že jsou z toho rychle peníze, které potřeboval, neboť byl bez jakýchkoliv příjmů, a proto začal od N. T. nakupovat pervitin a také marihuanu, které pak sám dál prodával koncovým uživatelům, přičemž N. T. mu takto prodával pervitin jednou týdně, nejprve v množství 5 gramů, pak 7 gramů a asi rok v množství 10 až 15 gramů týdně, kdy za 1 gram pervitinu, pokud koupil množství 10 gramů, platil M. D. N. T. částku 800 Kč, a pokud koupil množství 15 gramů, pak platil částku 750 Kč, s tím, že k nákupu pervitinu a marihuany docházelo po předchozí telefonické domluvě M. D. s N. T. na Z. n. v Ž., kam N. T. přijel vozidlem zn. Renault Laguna stříbrné barvy, kde N. T. předal M. D. pervitin zabalený v gripu a celý grip ještě zabalený v kapesníku a M. D. pak předal N. T. peníze, kdy při telefonickém kontaktu používali pro pervitin slovo „kapr“, přičemž dne 26. 5. 2014 došlo k poslednímu nákupu pervitinu, kdy M. D. koupil od N. T. 15 gramů pervitinu za částku 14 000 Kč, a dále od N. T. nakoupil marihuanu v přesně nezjištěném počtu případů a v přesně nezjištěném množství v jednotlivém případu, nejméně však za celkovou částku 10 000 Kč, přičemž v několika případech dostal marihuanu zcela zdarma, přičemž dále M. K. prodával pervitin v průměru jednou za čtrnáct dní až za tři týdny přímo v místě trvalého bydliště K. v P., kdy se nejprve telefonicky domluvili, a to tak, že M. K. napsal N. T. sms zprávu „jestli se může stavit“, pak N. T. přijel k domu K., zde ho prozvonil nebo zaklepal na okno a K. mu šel otevřít, přičemž k samotnému prodeji pervitinu docházelo přímo v přízemním bytě K., kdy kupoval od N. T. 1 gram pervitinu za částku 700 Kč, přičemž si pravidelně bral 10 gramů a pouze v jednom případě si vzal 20 gramů za částku 14 000 Kč, a dále prodával pervitin a marihuanu obviněnému M. L., a to začátkem prázdnin roku 2013 poté, co se obvinění seznámili prostřednictvím obviněného D., přičemž k první schůzce došlo v Ž. u Z. n., kde se N. T. zajímal zejména o osobní údaje M. L., a o to kolik má peněz, tedy za kolik je schopen koupit, následně asi za týden na schůzce u S. na ulici D. v Ž. v autě N. T. mu N. T. předal pervitin v gripu o hmotnosti 10 gramů, za který mu L. zaplatil 7 000 Kč, přičemž následně probíhal prodej nejméně jednou týdně, někdy i dvakrát týdně, vždy po předchozí telefonické domluvě, kdy N. T. napsal SMS zprávu „zda, může jít na pivo“, což v šifrované komunikaci znamenalo, že přiveze pervitin, kdy mu při každé schůzce prodal nejvíce 10 gramů pervitinu v gripu, kdy za 1 gram pervitinu L. platil 700 Kč, kdy takto došlo k prodeji v podstatě dvakrát a následně šlo o prodej na dluh, neboť M. L. neměl žádné svoje peníze a tak dával N. T. peníze pouze z prodeje pervitinu, přičemž se většinou nejednalo o stanovenou částku, tedy 7 000 Kč za 10 gramů pervitinu, v přesně nezjištěném počtu případů, nejméně v pěti případech jel M. L. kvůli koupi pervitinu za N. T. na předem dohodnuté místo, kdy v jednom případě to bylo někam do T. a v dalších případech do D., kde se opět sešli v autě, a zde došlo k předání pervitinu a peněz, přičemž k poslednímu prodeji došlo asi čtrnáct dní předtím než M. L. zadržela policie, kdy mu N. T. nechal pouze 2 gramy, neboť mu M. L. dlužil peníze za předchozí prodej, a dále M. L. od N. T. koupil nejméně ve 4 případech marihuanu, kdy se jednalo o množství 10 gramů v jednotlivém případu, za částku 500 Kč za 10 gramů marihuany,
přičemž pervitin obsahuje účinnou látku metamfetamin, která je psychotropní látkou uvedenou v seznamu č. 5 - psychotropní látky, zařazené do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhl. pod č. 62/1989 Sb., a v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a konopí patří mezi omamné látky uvedené v seznamu č. 3 - omamné látky, zařazené v seznamu IV podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách, vyhl. pod č. 47/1965 Sb., a v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., a obsahuje tetrahydrokanabinoly, což jsou psychotropní látky uvedené v seznamu č. 4 - psychotropní látky, zařazené do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhl. pod č. 62/1989 Sb., a v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., přičemž N. T. neměl k zacházení s omamnými a psychotropními látkami povolení ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný N. T. a státní zástupce v neprospěch obou obviněných do výroků o trestech odvolání. Na základě odvolání státního zástupce Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 5 To 109/2015, napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil ohledně obviněných M. K. a N. T. ve výrocích o trestech a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému M. K. uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou, a podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to věcí v rozsudku blíže vyjmenovaných (oproti rozsudku soudu prvního stupně byl výčet rozšířen o finanční hotovost ve výši 80 900 Kč). Obviněnému N. T. uložil trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou, a podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to mobilního telefonu a finanční hotovosti ve výši 13 400 Kč. Odvolání obviněného N. T. bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění dovolání, obviněný M. K. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Boženy Boubínové a obviněný N. T. prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Kateřiny Bártové.
Obviněný M. K. ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že obě rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. Podle obviněného jsou skutková zjištění Okresního soudu v Lounech nesprávná a neúplná, při provádění důkazů došlo k porušení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Svědecké výpovědi nelze považovat za věrohodné, mimo výpovědi jeho matky ohledně původu peněz nalezených u něj při domovní prohlídce, která naopak věrohodná je. Opakované zdůrazňování státního zástupce, že obviněný byl v předchozích letech trestán, je jako důkaz viny protizákonné a nepřípustné. Rozhodnutí soudů jsou podle obviněného nepřesvědčivá, není z nich patrné, jakými úvahami se soudy řídily a nesou tedy stopy libovůle. V dalším pak obviněný odkázal na „obsah spisu“ a na obsah svého odvolání (pozn.: obviněný nepodal odvolání).
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 5 To 109/2015, a rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 1. 2015, sp. zn. 2 T 133/2014, a sám rozhodl tak, že obviněného „uzná vinným podle §283 odst. 2 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v přiměřené výši“.
Obviněný N. T. ohledně dovolacího důvodu odkázal na §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení (pozn.: zde obviněný citoval §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., avšak zjevně se jedná o překlep).
Podle obviněného stav dokazování neodpovídá tomu, aby ve vztahu k němu bylo možno učinit závěr o vině. Obvinění byli před zahájením trestního stíhání orgány činnými v trestním řízení dlouhodobě monitorováni, přičemž byla využita řada operativně pátracích prostředků, avšak jejich výtěžnost směrem k obviněnému je nulová. Důkazy provedené v řízení svědčí pouze o tom, že byl se spoluobviněnými v telefonickém kontaktu a s obviněným K. se jednou setkal. Nebylo mu prokázáno jediné předání nebo prodej pervitinu, stejně tak nebyly prokázány okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Spoluobvinění jsou dlouhodobými uživateli návykových látek a z výše uložených trestů je patrné, že byli jimi motivováni při svých výpovědích.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2015, sp. zn. 5 To 109/2015, a rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 26. 1. 2015, sp. zn. 2 T 133/2014, a věc přikázal Okresnímu soudu v Lounech k novému projednání a rozhodnutí nebo aby sám ve věci rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněných nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněných jsou s výjimkou, o které bude dále pojednáno, přípustná [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], byla podána oprávněnými osobami [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.).
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolateli uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Oba obvinění uplatnili dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Pokud jde o dovolání obviněného M. K. , musel se Nejvyšší soud nejprve zabývat otázkou jeho přípustnosti podle §265a odst. 1 tr. ř. Obviněný sám ve věci odvolání nepodal (jak je patrné z protokolu o hlavním líčení na č. l. 1341, vzdal se práva odvolání za sebe i za osoby blízké). Odvolání tak v jeho případě podal pouze státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Lounech, a to pouze do výroku o trestu. Nešlo přitom o situaci, kdy by odvolací soud přezkoumával či byl povinen přezkoumávat výrok vině podle §254 odst. 2 tr. ř., výrok o vině proto nabyl právní moci v řízení před soudem prvního stupně a dovolání proti němu není přípustné (srov. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.).
Jedinými přípustnými námitkami v rámci dovolacího řízení tak zůstávají ty, které směřují do výroku o trestu. Obviněný však uplatnil pouze dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je proto třeba uvést, že k nápravě vad výroku o trestu je určen primárně dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je však dán v případě nejzávažnějších pochybení soudu, a to byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení, spočívající zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak nepřiměřeně mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Jiné vady výroku o trestu, spočívající v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest, je možno považovat za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. rovněž č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Za směřující do výroku o trestu by bylo možno částečně chápat námitku obviněného, kterou se ohrazuje proti „opakovanému zdůrazňování, že byl v předchozích letech trestán“ (ačkoli obviněný tuto námitku výslovně spojil s otázkou viny), neboť argumentace předchozími odsouzeními byla součástí odvolání státního zástupce i úvah odvolacího soudu při ukládání trestu. V tomto směru by však šlo právě o domáhání se přehodnocení výměry trestu, ovšem nad rámec toho, co v dovolacím řízení umožňuje trestní řád. Navíc je odůvodnění rozsudku odvolacího soudu v tomto směru přesvědčivé.
Dále pak obviněný předestřel otázku původu finanční hotovosti ve výši 80 900 Kč, která byla odvolacím soudem zahrnuta do výroku o trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Jde však o argumentaci směřující čistě proti skutkovým zjištěním, která proto už z tohoto důvodu nemůže odpovídat dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z pohledu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by pak nad rámec dovolacího řízení bylo možno v tomto směru odkázat na výstižné odůvodnění na str. 17 rozsudku odvolacího soudu, z něhož mimo jiné vyplývá, že obviněný sám původ a účel této částky vysvětloval více nevěrohodnými způsoby.
Obviněný N. T. rovněž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jeho námitky však tomuto dovolacímu důvodu neodpovídají. Obviněný brojí výhradně proti ve věci učiněným skutkovým zjištěním, resp. proti hodnocení provedených důkazů. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení uvést, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v §253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle §254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.
Obviněný uplatnil tento dovolací důvod v jeho druhé alternativě. Vzhledem k tomu, že nedošlo k porušení zákona ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nelze považovat za naplněný ani dovolací důvod podle písmene l) téhož ustanovení.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obvinění M. K. a N. T. podali dovolání z jiných důvodů, než jsou obsaženy v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto Nejvyšší soud postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jejich dovolání odmítl, aniž se na základě jejich opravných prostředků zabýval napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. února 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu