ECLI:CZ:NS:2021:11.TUL.2.2021.1
sp. zn. 11 Tul 2/2021-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného T. J. , narozeného XY, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 10. 2021 návrh obviněného na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §174a odst. 7 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh obviněného T. J. , narozeného XY , na určení lhůty Nejvyššímu soudu k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Tdo 581/2021, zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Dne 23. 9. 2021 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání obviněného označené jako „Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a z. č. 6/2002 Sb. (soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů, proti průtahům u Nejvyššího soudu České republiky ve věci 4 Tdo 581/2021“ . Uvedené podání bylo, s ohledem na jeho obsah a v souladu s platným rozvrhem práce Nejvyššího soudu, přiděleno senátu č. 11.
2. V podaném návrhu obviněný rekapituluje dosavadní průběh trestního řízení ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Tdo 581/2021, a dále vyjadřuje názor, že v postupu, jakým Nejvyšší soud dne 16. 6. 2021 v označené trestní věci rozhodl o jeho dovolání ze dne 12. 2. 2021 proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 11. 2020, č. j. 6 To 209/2020-418, spatřuje průtahy v řízení. Obviněný dále svoji argumentaci rozvádí s tím, že podání učiněné dne 12. 2. 2021 má všechny náležitosti dovolání vyžadované zákonem, konkrétně stanovené v §265d tr. řádu a bylo podáno v souladu s požadavkem vyjádřeným v §265d odst. 2 tr. řádu prostřednictvím obhájce. Obviněný doplňuje, že mu byl v trestním řízení z důvodu nutné obhajoby ustanoven obhájce Mgr. Vladimír Kubík a na základě substituční plné moci ze dne 25. 1. 2018 jej následně při všech dalších úkonech trestního řízení zastupoval JUDr. Vladimír Kubík, advokát. Tento advokát, substitut ustanoveného obhájce, také zpracoval dovolání. Ohledně tohoto dovolání, které bylo podle obviněného podáno řádně prostřednictvím obhájce, nemohla vzniknout žádná rozumná pochybnost jen proto, že dovolání bylo zpracováno substitutem ustanoveného obhájce. Dále obviněný provádí výklad institutu zastoupení advokáta jiným advokátem a odkazuje na §26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů a §35 odst. 1 tr. řádu. V této souvislosti dodává, že udělil souhlas k tomu, aby jej jako obviněného JUDr. Vladimír Kubík, advokát, zastupoval při všech úkonech trestního řízení od prvního hlavního líčení a rovněž v odvolacím řízení. Obviněný vyslovuje názor, že za této situace není úlohou soudu, aby do vztahu mezi obviněným a obhájcem (substitutem) zasahoval a poukazuje na výslovné pověření substituta v plné moci ze dne 25. 1. 2018 pro případné zastupování v řízení o všech mimořádných opravných prostředcích. Obviněný uzavírá, že jeho podání ze dne 12. 2. 2021 tedy splňuje náležitosti vyžadované §265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. řádu a je tedy podáno prostřednictvím obhájce. Ve vztahu k jeho dovolání tedy zůstal Nejvyšší soud nečinný. Odmítnutím projednání podání ze dne 12. 2. 2021 jako dovolání tak podle obviněného dochází u Nejvyššího soudu, ve věci vedené pod sp. zn. 4 Tdo 581/2021, k průtahům. Závěrem svého podání proto obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud (resp. jiný senát tohoto soudu než senát 4 Tdo) dovolání T. J. ze dne 12. 2. 2021 projednal a v souladu s §265i tr. řádu o něm rozhodl.
3. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu podle §174a odst. 4, části věty za středníkem, zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, jemuž byla věc předložena dne 29. 9. 2021, dospěl k závěru, že návrh obviněného T. J., není důvodný.
4. Podle ustanovení §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích platí, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z §174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích návrhu plyne, že z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.
5. Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. (§174a odst. 7 citovaného zákona). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst. 5 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
6. Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. Nejde o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, ale o řízení sui generis , jehož účel spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž návrh směřuje (procesnímu soudu), aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, a že tímto způsobem bude zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu za řízení dojít.
7. Současně je třeba vzít v úvahu to, že soudnictví vykonávají v České republice nezávislé soudy a že soudci jsou při výkonu své funkce (při výkonu soudnictví) nezávislí [srov. článek 81 a článek 82 odst. 1 Ústavy České republiky a §1 zákona o soudech a soudcích]. Znamená to mimo jiné, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců a uvedené samozřejmě platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí.
8. Má-li být respektována (výše nastíněná) nezávislost soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí a zároveň zachováno právo účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, pro řízení o návrhu na určení lhůty podle §174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle §174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny.
9. Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá z §174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, z něhož vyplývá, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahy.
10. V posuzovaném případě bylo z obsahu spisového materiálu sp. zn. 4 Tdo 581/2021, zjištěno, že Nejvyššímu soudu byl dne 28. 5. 2021 Okresním soudem v Kroměříži předložen trestní spis vedený u označeného soudu pod sp. zn. 9 T 189/2017, a to spolu s podáním obviněného T. J. ze dne 12. 2. 2021 nazvaným „Ods. T. J., nar. XY, bytem XY, XY – dovolání“ . V souladu s platným rozvrhem práce Nejvyššího soudu byla tato věc přidělena senátu č. 4. Dne 16. 6. 2021 rozhodl předseda senátu č. 4 JUDr. František Hrabec, že předmětné podání obviněného označené jako dovolání nelze považovat za dovolání obviněného podané prostřednictvím obhájce ve smyslu §265d odst. 2 tr. řádu, neboť bylo podáno toliko substitutem ustanoveného obhájce obviněného. Nejvyšší soud tak o tomto podání nerozhodl, a to ani rozhodnutím o jeho odmítnutí z formálních důvodů podle §265i odst. 1 tr. řádu. Podání obviněného ze dne 12. 2. 2021 spolu s trestním spisem sp. zn. 9 T 189/2017 Nejvyšší soud proto zaslal Okresnímu soudu v Kroměříži zpět (tzv. vrácení věci bez věcného vyřízení). Vzhledem k obsahu podání ze dne 12. 2. 2021 Nejvyšší soud též informoval obviněného o možnosti podání návrhu na povolení obnovy řízení k Okresnímu soudu v Kroměříži, popřípadě o možnosti obviněného obrátit se s podnětem ke stížnosti pro porušení zákona na ministryni spravedlnosti. O uvedeném postupu byl současně vyrozuměn též JUDr. Vladimír Kubík, advokát a nejvyšší státní zástupce.
11. Podle §265d odst. 2, věta první až třetí, tr. řádu platí, že obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno; o tom musí být obviněný poučen (§125 odst. 3 tr. řádu). Nejvyšší soud o takovém podání nerozhoduje, ale zašle jej v závislosti na jeho obsahu buď příslušnému soudu jako návrh na povolení obnovy řízení nebo ministru spravedlnosti jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona, popřípadě ho vrátí obviněnému s poučením, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce.
12. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Nejvyšší soud o podání obviněného ze dne 12. 2. 2021 označeném jako „Ods. T. J., nar. XY, bytem XY, XY – dovolání“ sice nerozhodl, avšak vyřídil toto jiným způsobem, který je upraven trestním řádem (srov. §265d odst. 2, větu třetí tr. řádu). S ohledem na tuto skutečnost je tak řízení u Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Tdo 581/2021 skončeno. Z tohoto důvodu tak podle Nejvyššího soudu není dán důvod, aby se návrhem zabýval. V této souvislosti Nejvyšší soud zdůrazňuje, že průtahy řízení, k jejichž odstranění je institut určení lhůty k provedení procesního úkonu zákonem upraven, mohou vznikat pouze tam, kde je vedeno řízení.
13. Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud konstatuje, že není v tomto řízení zásadně oprávněn k provedení věcného přezkumu shora popsaného postupu Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Tdo 581/2021. Také z tohoto důvodu se tedy Nejvyšší soud nezabýval námitkami, které navrhovatel (obviněný) uplatnil ve svém návrhu na určení procesní lhůty podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud návrh T. J. podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích, zamítl, když požadovaný procesní úkon nepřichází v úvahu. Současně rozhodl podle §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, o náhradě nákladů řízení, a to tak, že navrhovatel nemá ve smyslu §174a odst. 8 věty druhé a contrario zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 10. 2021
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.