ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.21.2011.1
sp. zn. 11 Tvo 21/2011-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. srpna 2011 stížnost obviněného Ing. P. F. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2011, sp. zn. 12 To 93/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného Ing. P. F. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. října 2010, sp. zn. 7 T 11/2008, byl obviněný Ing. P. F. uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák. a přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 tr. zákoníku, a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkcí ve statutárních orgánech právnických osob v trvání pěti let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. soud rozhodl o nároku poškozené na náhradu škody.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. února 2011, sp. zn. 12 To 93/2010, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o uloženém trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil trest odnětí svobody v trvání tří roků s výkonem ve věznici s dozorem.
Usnesením ze dne 10. června 2011, sp. zn. 12 To 93/2010, Vrchní soud v Praze podle §131 odst. 1 tr. ř. opravil zřejmou nesprávnost ve výroku svého shora citovaného rozsudku spočívající v chybném uvedení křestního jména obviněného, když správně mělo být ve výroku uvedeno Ing. P. F. , nikoli Ing. F. F.
V odůvodnění usnesení se podává, že při vyhotovení rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti, která byla v souladu s ustanovením §131 odst. 1 tr. ř. opravena tak, aby vyhotovení rozsudku a jeho opisu bylo v naprosté shodě s obsahem rozsudku, tak jak byl vyhlášen.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný Ing. P. F. včas stížnost, v níž s odkazem na blíže nespecifikované stanovisko Nejvyššího soudu namítl, že pokud je jako v posuzovaném případě nesprávné označení obžalovaného přímou součástí výroku rozsudku, pak jde o takovou vadu, kterou je možno odstranit jen v řádném nebo mimořádném opravném řízení, nikoli prostřednictvím opravného usnesení, jak to učinil vrchní soud. Podle názoru stěžovatele tedy dosud nebylo postaveno na jisto, kdo byl výrokem vrchního soudu odsouzen.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k následujícímu závěru.
Tvrzení stěžovatele o důsledcích nesprávného označení obžalovaného ve výroku rozsudku lze sice přisvědčit, ovšem pouze za určitých okolností, které v jeho případě nenastaly. Podle právního názoru, na nějž stěžovatel poukazuje a jenž byl vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu publikovaném pod č. 57/2002 Sb. rozh. tr., vadu v označení identity obžalovaného, která se vyskytla jak ve vyhotovení rozsudku, tak i při jeho vyhlášení, popř. předcházejícím řízení, lze napravit jedině cestou mimořádných opravných prostředků. Pokud ovšem identita obžalovaného byla při vyhlášení rozsudku označena správně a k vadě došlo až při jeho vyhotovení, pak na tuto situaci pamatuje právě ustanovení §131 odst. 1 tr. ř., které umožňuje předsedovi senátu zvláštním usnesením tyto nesprávnosti kdykoli opravit tak, aby vyhotovení rozsudku bylo v souladu s jeho obsahem tak, jak byl vyhlášen. To je přitom právě posuzovaný případ stěžovatele. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že v posuzovaném případě bylo trestní řízení vedeno proti Ing. P. F. , k jehož odvolání pak Vrchní soud v Praze ve veřejném zasedání dne 15. února 2011 zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve výroku o uloženém trestu a znovu rozhodl tak, že tomuto obviněnému nově uložil trest odnětí svobody v trvání tří let s výkonem ve věznici s dozorem (srov. protokol o veřejném zasedání odvolacího soudu na č. l. 1994-1996). Pokud tedy odvolací soud za této situace, kdy rozsudek byl správně vyhlášen ve vztahu k obviněnému Ing. P. F. a následně až v jeho vyhotovení byl obviněný ve výroku nesprávně identifikován jako Ing. F. F. (a F. F. ), postupoval podle §131 odst. 1 tr. ř. a tuto zřejmou nesprávnost napadeným usnesením opravil, pak mu nelze nic vytknout. Námitkám obviněného proto nelze přisvědčit.
Protože po přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší soud nezjistil pochybení v postupu ani následném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, nezbylo, než stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík