ECLI:CZ:NS:2004:11.TVO.58.2004.1
sp. zn. 11 Tvo 58/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. listopadu 2004 stížnost obviněného Ing. I. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 9 To 63/2004, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. I. S. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 3. 2001, sp. zn. 16 T 32/99, byl obviněný Ing. I. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a k trestu zákazu činnosti na dobu čtyř let.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze.
V průběhu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze namítl obviněný Ing. I. S. podjatost předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. H. P. s tím, že její jednání, kdy znemožnila obhájci obviněného nahlédnout do spisu, čímž znemožnila možnost obhajoby se na veřejné zasedání řádně a včas připravit, a zaslání dopisu znalci Ing. J. V., v němž zcela jasně vyjadřuje svůj nikoliv nestranný přístup k obviněnému a jeho obhájci, zakládají dostatečné důvody pro pochybnosti o jejím nestranném přístupu k obviněnému a jeho obhájci. V neposlední řadě též o zaujatém přístupu předsedkyně senátu k obhájci obviněného svědčí i to, že na něj podala stížnost k Č. a. k., neboť tento zmařil veřejné zasedání, když doručil soudu omluvu z důvodu pobytu v zahraničí.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 9 To 63/2004, bylo podle §31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že předsedkyně senátu JUDr. H. P. není vyloučena z důvodů uvedených v §30 tr. řádu z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného Ing. I. S.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. I. S. v zákonné lhůtě stížnost, kterou v podstatě odůvodnil skutečnostmi uvedenými ve svém původním návrhu na vyloučení předsedkyně senátu JUDr. H. P. a navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a rozhodl o vyloučení předsedkyně senátu JUDr. H. P. z vykonávání úkonů trestního řízení v jeho trestní věci.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
JUDr. H. P. jako předsedkyně odvolacího senátu v průběhu odvolacího řízení provedla řadu úkonů, se kterými sice obviněný a jeho obhájce nemusí souhlasit, resp. s nimi nemusí být spokojen, ale z žádného z těchto úkonů, a to ani v jejich souhrnu, nelze dovozovat její podjatý vztah k věci. Mezi jednotlivými úkony JUDr. H. P., které obviněný označuje jako podjaté, je značný časový odstup a žádný z nich v době, kdy byl učiněn obviněnému nevadil, a jako podjatý je nikdo bezprostředně neoznačil a nestrannost předsedkyně senátu JUDr. H. P. s poukazem na tyto úkony byla napadena teprve v den vyhlášení odsuzujícího rozsudku. Pokud jde o námitku obviněného, že jeho obhájci nebyla poskytnuta dostatečná lhůta k prostudování spisu, je možno poukázat na to, že u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího se spis nacházel od 16. 5. 2001 a bylo věcí jeho obhájce, aby si svůj čas ke studiu zkoordinoval s časem, který ke studiu a dalším úkonům ve věci potřebuje senát, případně jeho předsedkyně. Již z toho, že k prvnímu obhájcem označeném zkrácení v právech obhajoby nahlížet do spisu mělo dojít 8. 11. 2001 a k dalšímu 5. 9. 2004 je zřejmé, že ani obhájce obviněného svá práva nerealizoval průběžně, ale nárazově, bez ohledu na potřeby procesního soudu. Dopis JUDr. H. P. znalci Ing. J. V. může sice sloužit jako důkaz o určitém poměru k projednávané věci, ale nic nenasvědčuje tomu, že by šlo o poměr nad rámec běžného názoru, který si musí předseda senátu, resp. senát po prostudování k věci vytvořit. Ani tento dopis proto nesvědčí ani nenaznačuje, že by JUDr. H. P. nebyla schopna ve věci nestranně rozhodnout. Za tohoto stavu lze přisvědčit napadenému rozhodnutí, na jeho odůvodnění lze v podrobnostech plně odkázat.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera