Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.10.2001, sp. zn. 11 Zp 37/2001 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2001:11.ZP.37.2001.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2001:11.ZP.37.2001.1
sp. zn. 11 ZP 37/2001 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr.Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana v právní věci navrhovatelů 1) Mgr. P. D. 2) Mgr. F. K. 3) Mgr. M. T., zastoupených JUDr. A. J., advokátem, proti odpůrci Ministerstvu vnitra ČR, Praha 1, U Obecního domu 3, v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 18. 7. 2001 a ze dne 2. 8. 2001, č. j. VS-4292/SDR/1-2001, takto: Věc se postupuje Vrchnímu soudu v Praze. Odůvodnění: Nejvyššímu soudu České republiky bylo dne 20. 9. 2001 doručeno podání navrhovatelů, označené jako „žaloba proti rozhodnutí odpůrce o odmítnutí registrace občanského sdružení“. Toto podání lze vzhledem k jeho obsahu (§41 odst. 2 ve vztahu k ustanovení §246c o. s. ř.) posuzovat jako opravný prostředek podaný za užití analogie legis k ustanovení §8 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sdružování“) a §250m o. s. ř., členy přípravného výboru občanského sdružení s názvem Centrum environmentálního práva, a to proti „rozhodnutí“ (viz. níže) Ministerstva vnitra ČR ze dne 18. 7. 2001 a ze dne 2. 8. 2001, č. j. VS-4292/SDR/1-2001. Nejvyšší soud České republiky předmětný návrh přezkoumal a zjistil, že není věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Podle §8 odst. 3 zákona o sdružování proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou členové přípravného výboru podat do 60 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo jejich zmocněnci doručeno, opravný prostředek k nejvyššímu soudu republiky. Opravný prostředek ve smyslu shora uvedeného ustanovení je návrhem na zahájení řízení podle §250m odst. 1 o. s. ř. Soud tedy v řízení o něm postupuje podle příslušných ustanovení části páté, hlavy třetí o. s. ř., upravující rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů. Nejvyšším soudem republiky podle §8 odst. 3 zákona o sdružování však není Nejvyšší soud ČR, ale místně příslušný vrchní soud. Podle původního textu zákona (tj. před účinností zákona č. 24/1993 Sb.) projednávaly opravné prostředky podané podle §8 odst. 3 zákona o sdružování nejvyšší soudy republik, tj. Nejvyšší soud České republiky a Nejvyšší soud Slovenské republiky. Novelou občanského soudního řádu zákonem č. 24/1993 Sb., však byla věcná příslušnost k rozhodování přenesena obecně z Nejvyššího soudu na vrchní soudy. Podle čl. III., bodu 2, tohoto zákona tam, kde zvláštní předpis stanoví, že k přezkoumání správního rozhodnutí je dána věcná příslušnost Nejvyššího soudu, je věcně příslušným vrchní soud. Zákon o sdružování občanů nepochybně zvláštním předpisem ve smyslu citovaného ustanovení je. Vzápětí nato, novelou zákona o sdružování občanů (zák. č. 68/1993 Sb., čl. I., bod 5 a 7) byla znovu explicitně stanovena věcná příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí o opravném prostředku podle §11 odst. 2 a §12 odst. 3, ale nikoli o opravném prostředku podle §8 odst. 3 zákona o sdružování. Příslušnost projednat opravný prostředek proti rozhodnutí o odmítnutí registrace podle §8 odst. 3 zákona o sdružování, původně svěřená nejvyššímu soudu republiky, nebyla tedy novelou zák. č. 68/1993 Sb. (který je lex posterior i lex specialis ve vztahu k zák. č. 24/1993 Sb.) dotčena, a proto nyní přísluší vrchním soudům podle stavu založeného zák. č. 24/1993 Sb. Na základě výše uvedeného tedy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se navrhovatelé domáhají analogického užití §8 odst. 3 zákona o sdružování, ve věci není dána jeho věcná příslušnost, nýbrž příslušného vrchního soudu. Podle §250d odst. 2 o. s. ř. za užití §250l odst. 2 o. s. ř. proto věc postoupil. Vrchnímu soudu v Praze, když má za to, že tento soud je rovněž místně příslušným, a to na základě ust. §246a o. s. ř. Na závěr je třeba uvést, že tímto svým rozhodnutím Nejvyšší soud nikterak neprejudikoval posouzení návrhu příslušným soudem z hlediska přípustnosti či nepřípustnosti jeho podání za užití analogie legis ve vztahu k ustanovení §8 odst. 3 zákona o sdružování a §250l a násl. o. s. ř., a to za stavu, kdy návrh je podán proti postupu správního orgánu, který nevyústil ve vydání správního rozhodnutí ve smyslu ust. §46 a násl. spr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není žádný opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. října 2001 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/22/2001
Spisová značka:11 Zp 37/2001
ECLI:ECLI:CZ:NS:2001:11.ZP.37.2001.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-18