ECLI:CZ:NS:2000:11.ZP.13.2000.1
sp. zn. 11 Zp 13/2000
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. V. S. o návrhu na neplatnost I. kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky, konaných dne 12. 11. 2000, takto:
Návrh se z a m í t á.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 21. 11. 2000 navrhovatel vznesl námitky proti platnosti prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR, které se konaly dne 12. 11. 2000. Z obsahu podání lze dovodit, že navrhovatel se domáhá vyslovení neplatnosti těchto voleb, resp. jejich prvního kola, v celé České republice. Především namítl, že volby nebyly náležitě vyhlášeny, neboť existují důvodné pochybnosti ohledně platnosti poslední volby prezidenta republiky. Dle názoru navrhovatele je veřejnou mocí bráněno ve vytvoření podmínek k občanskému přezkoumání pravoplatnosti uskutečněných voleb, takže lze mít pochybnosti o jejich platnosti. Dále navrhovatel poukázal na způsob provedení voleb, jímž, dle jeho tvrzení, bylo velkým skupinám občanů a voličů zabráněno realizovat volební právo. V této souvislost zdůraznil, že ze volební strany ODS, Čtyřkoalice, KSČM a ČSSD použily v přípravě voleb protiprávně veřejné prostředky, na úřadech docházelo ke korupčnímu ovlivňování podřízených pracovníků, i někteří kněží placení státem ovlivňovali voliče, stejně tak veřejnoprávní sdělovací prostředky a instituce zabývající se výzkumem veřejného mínění. V závěru svého podání navrhovatel navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil neplatnost prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR, konaných dne 12. 11. 2000.
Nejvyšší soud České republiky, jehož příslušnost k řízení je založena ustanovením §88 odst. 2 zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Pokud jde o volby do Senátu Parlamentu České republiky, pak podle §87 odst. 2 zákona platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního předpisu (tímto "zvláštním předpisem" je ustanovení §200n o. s. ř.) mimo jiné každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen. Návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Podle §87 odst. 4 zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
Ve smyslu ustanovení §200n odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhodne o návrhu do dvaceti dnů bez jednání usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky a jež nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
Výsledky prvního kola voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných dne 12. 11. 2000 uveřejnila Státní volební komise dne 14. 11. 2000, přičemž podle uveřejněných výsledků se tyto volby konaly též ve volebním obvodu č. 35 Jablonec nad Nisou.
Podle zprávy Okresního úřadu v Jablonci nad Nisou ze dne 24. 11. 2000 je navrhovatel Ing. V. S. zapsán do stálého seznamu voličů ve volebním obvodu č. 35 Jablonec nad Nisou.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud zjistil, že navrhovatel je osobou, kterou zákon opravňuje k tomu, aby se mohla domáhat zákonem stanoveným postupem soudního přezkumu dodržování příslušných ustanovení volebního zákona v případě voleb do Senátu Parlamentu České republiky konaných dne 12. 11. 2000 (I. kolo) návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti těchto voleb, a že tento návrh podala v zákoně stanovené lhůtě.
Nejvyšší soud proto mohl přistoupit k přezkoumání důvodnosti podaného návrhu a dospěl přitom k závěru, že na základě v ní uvedených skutečností nelze zpochybnit platnost voleb.
Obsahem specifického soudního přezkumu voleb je zjištění, zda nedošlo k porušení ustanovení zákona takovým konkrétním způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Přitom soudní přezkum se uskutečňuje ve zvláštním druhu občanského soudního řízení, v němž pro navrhovatele přiměřeně platí povinnosti tvrzení (srov. §101 odst. 1 a §120 odst. 1 o. s. ř.), neboť právě tvrzení navrhovatele, že zákon byl porušen a jakým konkrétním způsobem, vytváří současně zásadně rámec přezkumné činnosti Nejvyššího soudu.
Z obsahu podané stížnosti je zřejmé, že stížnost navrhovatele z výše uvedených mezí soudního přezkumu voleb vybočuje.
Pokud navrhovatel zpochybňuje platnost voleb tvrzením, že nebyly řádně vyhlášeny s ohledem na okolnosti poslední volby prezidenta republiky, tak je obecně známo, kdo v České republice zastává úřad prezidenta republiky, a tuto skutečnost ve smyslu ustanovení §121 o. s. ř. není třeba dokazovat.
Další námitky navrhovatele jsou ničím konkrétním nepodložená obecná tvrzení, jež ani neobsahují skutečnosti, jež by dokládaly konkrétní porušení volebního zákona. Pokud navrhovatel v obecné rovině vyslovuje nespokojenost s průběhem voleb, s chováním politickým stran před volbami, s činností sdělovacích prostředků a dalších institucí, a to v celé České republice, tak tato na základě takových tvrzení nelze učinit závěr o porušení volebního zákona, a navíc takovým kvalifikovaným způsobem, jak to vyžaduje zákon.
Z obsahu návrhu dále vyplývá, že navrhovatel se domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti I. kola voleb do Senátu v celé České republice.
Z hlediska vymezení účastníků tohoto řízení vlastně nelze stanovit, který okresní úřad a v sídle kterého volebního obvodu je účastníkem tohoto řízení ve smyslu §200n odst. 3 o. s. ř.
Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb je zvláštním druhem řízení i z hlediska rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že s přihlédnutím k povaze, účelu a předmětu tohoto řízení je nutno rozhodnout o nákladech řízení ve smyslu §146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., per. analogiam. Platí tedy pro toto řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí zákon opravné prostředky nepřipouští (§200n odst. 5 o. s. ř.).
V Brně dne 1. prosince 2000
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu