ECLI:CZ:NSS:2010:13.KSS.2.2010:87
sp. zn. 13 Kss 2/2010 - 87
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu pro řízení ve věcech soudců rozhodl
dne 14. 9. 2010, v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potužníka, JUDr. Jana Mikše
a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu předsedkyně Okresního soudu v Ostravě, se sídlem
U Soudu 4/6187, Ostrava - Poruba, proti Mgr. J. Š., soudkyni Okresního soudu v Ostravě,
zastoupené Mgr. Pavlem Schmidtem, advokátem se sídlem Na Hradbách 12, Moravská Ostrava,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
Mgr. J. Š.,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Ostravě,
bytem O. – B. L., D. Š. 3012/10,
u z n á v á v i n n o u , ž e
jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě v rozporu s §100 odst. 1 o. s. ř. a §79 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., způsobila neodůvodněné průtahy v řízení ve věcech:
1) sp. zn. 64 C 196/2007 – nečinností od 6. 12. 2008 do 19. 3. 2009
2) sp. zn. 64 C 239/2007 – nečinností od 18. 12. 2008 do 9. 3. 2009
3) sp. zn. 64 C 269/2007 – nečinností od 6. 12. 2008 do 18. 3. 2009
4) sp. zn. 64 C 318/2007 – nečinností od 6. 12. 2008 do 23. 2. 2009
5) sp. zn. 64 C 124/2009 – nečinností od 27. 4. 2009 do 7. 12. 2009
6) sp. zn. 64 C 201/2009 – nečinností od 29. 6. 2009 do 3. 2. 2010,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné
a spravedlivé rozhodování soudů,
č í m ž se d o p u s t i l a
kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., §88 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., kárné
opatření
d ů t k a .
Odůvodnění:
Navrhovatelka - předsedkyně Okresního soudu v Ostravě podala dne 26. 2. 2010 kárnou
žalobu na soudkyni Okresního soudu v Ostravě Mgr. J. Š., a to pro kárné provinění podle §87
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se
dopustila tím, že jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě a předsedkyně senátu 64 C svou
nedůvodnou nečinností zavinila průtahy při vyřizování občanskoprávních věcí, čímž porušila
povinnost stanovenou v §100 odst. 1 o. s. ř., postupovat po zahájení řízení i bez dalších návrhů
tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta, a §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.,
rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, přičemž tímto jednáním ohrozila důvěru ve
spravedlivé rozhodování soudů, a to v těchto konkrétních případech:
1) sp. zn. 64 C 4/2006 – nečinnost od 10. 1. 2006 do 2. 3. 2008
2) sp. zn. 64 C 137/2006 – nečinnost od 2. 4. 2007 do 11. 4. 2008
3) sp. zn. 64 C 196/2007 – nečinnost od 6. 8. 2007 do 16. 5. 2008
a dále od 16. 9. 2008 do 19. 3. 2009
4) sp. zn. 64 C 239/2007 – nečinnost od 18. 9. 2007 do 11. 5. 2008
a dále od 18. 12. 2008 do 9. 3. 2009
5) sp. zn. 64 C 269/2007 – nečinnost od 19. 10. 2007 do 15. 5. 2008
a dále od 24. 7. 2008 do 18. 3. 2009
6) sp. zn. 64 C 318/2007 – nečinnost od 14. 12. 2007 do 16. 5. 2008
a dále od 22. 10. 2008 do 23. 2. 2009
7) sp. zn. 64 C 223/2008 – nečinnost od 20. 6. 2008 do 23. 3. 2009
8) sp. zn. 64 C 51/2009 – nečinnost od 25. 3. 2009 do 17. 2. 2010
9) sp. zn. 64 C 124/2009 – nečinnost od 27. 4. 2009 do 7. 12. 2009
10) sp. zn. 64 C 201/2009 – nečinnost od 29. 6. 2009 do 3. 2. 2010.
Navrhovatelka navrhla, aby kárný senát kárně obviněné soudkyni uložil kárné opatření
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to snížení platu
o 10 % na dobu 6 měsíců.
Pochybení kárně obviněné soudkyně zjistila navrhovatelka na základě fyzické kontroly
nevyřízených spisů, kterou provedla místopředsedkyně soudu Mgr. Jurková Nováková dne
29. 12. 2009 u nevyřízených spisů v senátu 64 C starších 5 let v souvislosti s plánem dohledové
činnosti na druhé pololetí roku 2009 a nad rámec tohoto plánu (rovněž fyzickou kontrolou,
nikoliv jen na základě tzv. karet nedodělků, které soudci musejí předkládat pravidelně na konci
každého kalendářního čtvrtletí) i u nevyřízených spisů starších 3 let. Při této kontrole
místopředsedkyně soudu zjistila déletrvající nečinnost kárně obviněné soudkyně ve věcech
64 C 4/2006 a 64 C 137/2006 a o této skutečnosti informovala navrhovatelku jako předsedkyni
soudu dne 11. 1. 2010. Protože kárně obviněná soudkyně na výzvu správy soudu nebyla schopna
sdělit důvod své nečinnosti v uvedených spisech, nařídila navrhovatelka jako předsedkyně soudu
dne 29. 1. 2010 v senátu 64 C komplexní fyzickou hloubkovou prověrku všech nevyřízených
spisů napadlých do 31. 8. 2009. O nařízení prověrky byla kárně obviněná soudkyně informovaná.
Komplexní prověrka započala dne 8. 2. 2010 a byla ukončena dne 17. 2. 2010, dne 18. 2. 2010
místopředsedkyně vypracovala o ní zprávu a dne 19. 2. 2010 ji předala předsedkyni soudu.
Navrhovatelka tvrdí, že od tohoto data měla k dispozici informace, které jí umožnily komplexní
vyhodnocení případných pochybení soudkyně potřebných pro správné vymezení rozsahu
provinění v kárném návrhu.
Kárně obviněná soudkyně se k návrhu na zahájení kárného řízení písemně vyjádřila
a připustila, že k nečinnosti došlo tak jak je v návrhu uváděno, avšak jen v sedmi z deseti věcí.
Nesouhlasila s vytýkanou dobou nečinnosti ve spisech sp. zn. 64 C 124/2009, 64 C 223/2008
a 64 C 51/2009. Ve věci 64 C 124/2009 učinila v období vytýkané nečinnosti dva úkony,
a to ve dnech 21. 8. 2009 a 21. 9. 2009, přičemž v této věci na den 30. 3. 2010 je nařízeno
jednání. Ve věci 64 C 223/2008 nečinila žádné úkony ve vytýkaném období,
protože pod sp. zn. 62 C 41/2007 je vedeno řízení mezi stejnými účastníky o zrušení práva
společného nájmu družstevního bytu a proto čekala na skončení uvedeného řízení, aby mohla
ve věci 64 C 223/2008 pokračovat v řízení vypořádání společného jmění manželů, když účastníci
zahrnuli do vypořádání i hodnotu členských práv a povinností k předmětnému bytu.
Jelikož se nepodařilo řízení ve věci 62 C 41/2007 ukončit, přerušila dne 11. 5. 2009 řízení ve věci
64 C 223/2008 do pravomocného skončení řízení ve věci 62 C 41/2007. Ve věci 64 C 51/2009
opakovaně požadovala sdělení stavu dědického řízení od notářky Mgr. S., která jí teprve 2. 3.
2010 odpověděla, že dědické řízení není ještě skončeno. Vzhledem k výtce ze strany vedení
okresního soudu proto řízení ve věci 64 C 51/2009 dne 8. 3. 2010 přerušila. V ostatních sedmi
vytýkaných věcech připustila, že k nečinnosti došlo tak jak je v návrhu uváděno. Na svoji obranu
uvedla, že od roku 2005 je samoživitelkou, má vyživovací povinnost k synovi a snížení platu
by citelně oslabilo její ekonomickou situaci. Kromě syna totiž pečuje i o svou ovdovělou
maminku, která žije v Novém Jičíně a za kterou vícekrát týdně jezdí a na víkendy si ji bere k sobě
domů. Nemůže se proto věnovat práci více i po pracovní době. Pokud kárný senát dospěje
k závěru, že se dopustila kárného provinění, navrhla, aby rozhodl nejmírnější formou kárného
opatření a uložil jí důtku.
Kárný senát z obsahu předložených vytýkaných spisů zjistil:
- Ze spisu sp. zn. 64 C 4/2006 (v němž je vytýkána nečinnost od 10. 1. 2006 do 2. 3. 2008),
že žaloba napadla dne 3. 1. 2006, přičemž první referát je z 3. 3. 2008.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 137/2006 (v němž je vytýkána nečinnost od 2. 4. 2007 do 11. 4. 2008),
že žaloba došla Okresnímu soudu v Ostravě dne 5. 6. 2006. Na č. l. 14 je referát soudkyně
z 2. 4. 2007 a poté na tomtéž listu až 11. 4. 2008.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 196/2007 (v němž je vytýkaná nečinnost od 6. 8. 2007 do 16. 5. 2008
a dále od 16. 9. 2008 do 19. 3. 2009), že žaloba napadla 31. 7. 2007, první referát ve věci
je z 12. 5. 2008, došel kanceláři 16. 5. 2008, pak je referát z 27. 8. 2008 a další až z 19. 3. 2009.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 239/2007 (v němž je vytýkána nečinnost od 18. 9. 2007 do 11. 5. 2008
a dále od 18. 12. 2008 do 9. 3. 2009), že žaloba byla podána 25. 4. 2007 původně u Krajského
soudu v Ostravě a u něj vedena pod sp. zn. 41 C 21/2007, usnesením VS v Olomouci ze dne
11. 7. 2007 č. j. Ncp 794/2007 - 12 bylo rozhodnuto tak, že k projednání a rozhodnutí
je příslušný okresní soud a že věc bude postoupena Okresnímu soudu v Ostravě, kterému došel
14. 9. 2007. Ve spisu se nachází referát ze dne 12. 5. 2008 a poté soud v řízení pokračoval, výzva
k zaplacení sop byla doručena žalobkyni a zpáteční lístek byl vrácen o.s. dne 17. 12. 2008,
přičemž soud řízení zastavil usnesením až dne 9. 3. 2009.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 269/2007 (v němž je vytýkána nečinnost od 19. 10. 2007 do 15. 5. 2008
a dále od 24. 7. 2008 do 18. 3. 2009), že žaloba napadla u Okresního soudu v Ostravě dne
15. 10. 2007, první referát učiněn 12. 5. 2008, došel kanceláři 16. 5. 2008, dále od 24. 7. 2008
do 19. 3. 2009 žádný úkon.
-Ze spisu sp. zn. 64 C 318/2007 (v němž je vytýkána nečinnost od 14. 12. 2007 do 16. 5. 2008
a dále od 22. 10. 2008 do 23. 2. 2009), že žaloba byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne
29. 10. 2007, ve věci byl učiněn úkon 12. 5. 2008, kanceláři došlo 16. 5. 2008, pak byl učiněn úkon
22. 9. 2008 a další až 23. 2. 2009.
-Ze spisu sp. zn. 64 C 223/2008 (v němž je vytýkána nečinnost od 20. 6. 2008 do 23. 3. 2009),
že věc byla původně vedena pod sp. zn. 62 C 41/2007, šlo o zrušení práva společného nájmu
družstevního bytu a vypořádání zaniklého SJM. Žaloba byla doručena Okresnímu soudu
v Ostravě dne 2. 2. 2007. Usnesením ze dne 22. 4. 2008 č. j. 62 C 41/2007 - 40 (64 C) byla žaloba
o vypořádání zaniklého SJM vyloučena k samostatnému řízení. Usnesení nabylo právní moci
19. 5. 2008 a věc byla dále vedena pod sp. zn. 64 C 223/2008. Referátem ze dne 23. 3. 2009
byl dán pokyn soudkyní k vybrání sop 1000 Kč. Dne 7. 4. 2009 došel přípis žalobkyně, že sop
už zaplatila ve spisu 62 C 41/2007. Dne 9. 4. 2009 nařídila soudkyně jednání na den 11. 6. 2009.
Přípisem ze dne 17. 4. 2009 požádal žalovaný o přerušení řízení, protože předmětem je mimo jiné
i hodnota členských práv a povinností účastníků v Bytovém družstvu v Plevenské ulici čp. 3112
v Praze, Modřanech, ohledně kterého bylo řízení vyloučeno k samostatnému řízení,
které doposud neskončilo. Dále uvedl, že se dne 11. 6. 2009 k jednání nedostaví. Usnesením
ze dne 11. 5. 2009 č. j. 64 C 223/2008 - 25 soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení
řízení ve věci zrušení nájmu k družstevnímu bytu č. 32, I. kat., o velikosti 2+1 s příslušenstvím,
na ulici P. X, P.
-Ze spisu sp. zn. 51/2009 (v němž je vytýkána nečinnost od 25. 3. 2009 do 17. 2. 2010), že dne
28. 11. 2008 byl podán u Okresního soudu v Ostravě návrh na vydání elektronického platebního
rozkazu. Věc byla vedena pod sp. zn. 86 ERo 172/2008. Na č. l. 14 je Výpis z centrální evidence
obyvatel z něhož vyplývá, že žalovaná zemřela dne 8. 12. 2008. Na tomto č. l. je i pokyn
k převedení věci do C z důvodu úmrtí žalované po podání návrhu. Pokyn je z 26. 1. 2009. Dne
24. 3. 2009 došlo od žalobce elektronické podání opatřené elektronickým podpisem, v němž žádá
o přerušení řízení do doby rozhodnutí o dědictví po zemřelé žalované. Dne 27. 3. 2009 byl
učiněn soudkyní referát ke zjištění, zda ve věci zemřelé žalované probíhá dědické řízení,
v kladném případě pokyn k jeho připojení. Na to následuje ÚZ ze dne 2. 4. 2009, že takové
řízení neprobíhá. Poté následuje referát soudkyně, aby byl realizován její pokyn z 27. 3. 2009
a kalendář 1 měsíc. Z obsahu spisu dále vyplývá, že spis o projednání dědictví po zemřelé
žalované je veden pod sp. zn. 99 D 3708/2008 a od 7. 1. 2009 se nachází u notářky jako soudní
komisařky, přičemž poslední výzva soudkyně k zapůjčení uvedeného spisu byla ze dne 3. 2. 2010.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 124/2009 (v němž je vytýkána nečinnost od 27. 4. 2009 do 7. 12. 2009),
že žaloba byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne 21. 4. 2009. Dne 21. 8. 2009 učinila
soudkyně ústní záznam, že učinila telefonický dotaz na ředitele pobočky České spořitelny
a ten jí sdělil, že se nelze vyjádřit k problematice „výmazu z registru bankovních dlužníků“.
Dne 21. 9. 2009 učinila soudkyně Ú.Z., podle něhož vyjádření viz výše reagováno nebylo. Dne
8. 12. 2009 učinila soudkyně pokyn k doručení žaloby žalovaným k vyjádření se ve lhůtě 10 dnů.
- Ze spisu sp. zn. 64 C 201/2009 (v němž je vytýkána nečinnost od 29. 6. 2009 do 3. 2. 2010),
že žaloba byla podána u Okresního soudu v Ostravě dne 23. 10. 2007. Ve věci byl vydán platební
rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 23. 1. 2009 (protože žalovaný zemřel po podání žaloby
dne 16. 9. 2008, což vyplývá z č. l. 14 spisu) a spis byl převeden do rejstříku C dne 15. 6. 2009.
Dne 30. 9. 2009 vydala kárně obviněná soudkyně platební rozkaz, který však byl doručen
kanceláři až 30. 10. 2009, ten pak zrušila usnesením ze dne 6. 11. 2009 pro jeho nemožnost
doručení žalovanému, dne 13. 1. 2010 nařídila jednání na den 25. 3. 2010, referát na její pokyn
nebyl vypraven, na č. l. 23 je Výpis z centrální evidence obyvatel, z něhož vyplývá, že žalovaný
zemřel dne 16. 9. 2008. Referátem ze dne 3. 2. 2010 žádala soudkyně zapůjčení spisu D.
Dále kárný senát z vyjádření Soudcovské rady Okresního soudu v Ostravě ze dne
12. 7. 2010 zjistil, že kárně obviněná soudkyně je mezi kolegy oblíbená, nekonfliktní,
vždy připravená k nápomoci a také přijímat rady od ostatních. Pravidelně se zúčastňuje
odborných porad svého úseku. Soudcovské radě je známo, že kárně obviněná soudkyně nebyla
v minulosti kárně potrestána. Soudcovské radě nejsou naopak známy stížnosti na chování kárně
obviněné soudkyně při výkonu funkce. Pokud z její strany mělo dojít k průtahům v řízení
v některých věcech, má Soudcovská rada za to, že se jednalo spíše o ojedinělé pochybení.
Z absenčních karet kárně obviněné soudkyně kárný senát zjistil, že kárně obviněná
soudkyně v roce 2006 byla 3 dny na školení, jinak v tomto roce čerpala jen dovolenou, v roce
2007 byla 4 dny na školení, jinak čerpala jen dovolenou, v roce 2008 byla 1 den na školení,
jinak čerpala jen dovolenou, v roce 2009 čerpala jen dovolenou.
Ze souhrnných přehledů o výsledku propočtu výkonnosti soudců (Okresního soudu
v Ostravě), že kárně obviněná soudkyně měla v roce 2006 průměrný měsíční výkon 36,4 (celého
soudu byl 43,7), v roce 2007 40,3 (celého soudu byl 39,6).
Z rozhodnutí předsedkyně Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2009
sp. zn. Spr 1061/2009, že podle §88a zákona č. 6/2002 Sb. udělila kárně obviněné soudkyni
výtku, neboť jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě v rozporu s povinností rozhodovat
v přiměřených lhůtách a bez průtahů, nevyvíjela v části jí přidělených věcí starších časových řad
podelší dobu žádnou věcně účinnou činnost a to ve věcech:
1. sp. zn. 64 C 432/98 byla nečinnost spatřována za dobu od 26. 2. 2008 do 3. 12. 2008
2. sp. zn. 209/2003 byla nečinnost spatřována za dobu od 6. 5. 2008 do 5. 12. 2008.
Z pracovního hodnocení kárně obviněné soudkyně místopředsedkyní úseku C a E
Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2010 založeného v osobním spisu kárný senát zjistil,
že téměř všechny vytýkané průtahy u kárně obviněné soudkyně vznikly do března roku 2009,
to je do doby, než jí byla za průtahy způsobené ve spisech 64 C 432/98 a 64 C 209/2003 udělena
výtka dne 26. 2. 2009. Z obsahu spisů i stavu senátu plyne, že kárně obviněná soudkyně
se z udělené výtky poučila a snažila se zvýšeným úsilím pracovat na nedodělcích, kterých bylo
v jejím senátu v lednu 2009 celkem 14, nyní 9. Výkonnost soudkyně patřila k průměru na soudu,
od roku 2008 se již nevyhotovuje souhrnný přehled o výkonnosti soudců. Rozhodnutí
vyhotovuje v zákonné lhůtě, v roce 2009 se u ní jednalo pouze o 5 věcí vyhotovených po lhůtě.
Pracovní dobu dodržuje, pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby. Na pracovišti
je nekonfliktní. Se svým oddělením spolupracuje velmi dobře.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárným
proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování
nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Skutková podstata kárného provinění je tedy konstruována tak, že jím může být jakékoli
zaviněné jednání (opominutí) nebo chování soudce, jímž narušuje důstojnost soudcovské funkce
nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Aby kárné provinění nemohlo být zaměněno s jiným, musí být blíže konkretizováno,
to je osobou pachatele, místem a dobou spáchání kárného provinění.
V daném případě navrhovatelka - předsedkyně Okresního soudu v Ostravě vytýká kárně
obviněné soudkyni, že v uvedených konkrétních případech a dobách svou nedůvodnou
nečinností zavinila průtahy při vyřizování občanskoprávních věcí, čímž porušila povinnost
stanovenou v §100 odst. 1 o. s. ř., postupovat po zahájení řízení i bez dalších návrhů tak, aby věc
byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta, a §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., rozhodovat
v přiměřených lhůtách bez průtahů, přičemž tímto jednáním, podle ní, ohrozila důvěru
ve spravedlivé rozhodování soudů.
Zásadní právní závěry k otázce posuzování jednání (opomenutí) či chování soudce
spočívajícího v zaviněných průtazích řízení, zaujal Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí
ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, v němž mimo jiné uvedl: „V případě soudce, jemuž jsou
kladeny za vinu neodůvodněné (zaviněné) průtahy při vyřizování přidělených mu spisů, při splnění výše uvedených
podmínek stačí uvést mimo osoby soudce a soudu, dobu a spisové značky věcí v nichž se tak stalo.
Skutková podstata kárného provinění je totiž naplněna zaviněnými průtahy v uvedeném období byť jen v jediné
věci, měly-li za následek ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,
samozřejmě za splnění i hmotně právní podmínky kárného provinění, tj. určitého stupně závažnosti (společenské
nebezpečnosti). Došlo-li ve vymezeném období k zaviněným průtahům ve více věcech, které pro určitost a přesnost
je nutno v návrhu na zahájení kárného řízení a posléze i v rozhodnutí kárného soudu uvést, má to pak vliv pouze
na rozhodnutí o uložení kárného opatření. Znamená to tedy, že pokud ve vymezeném období soudce zavinil
průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování
v neplnění soudcovských povinností s tím důsledkem, že pokud se v kárném řízení neprokáže, že v určitém spise
k zaviněným průtahům ze strany soudce došlo, takový spis se do výroku prostě nepojme (s patřičným vysvětlením
v odůvodnění rozhodnutí). Při takto pojímané definici skutkové podstaty kárného provinění pak není důvodu,
aby soudce byl v takovém případě kárného obvinění zprošťován, resp. aby bylo kárné řízení ohledně takové věci
(spisu) zastavováno.“
Výše uvedené závěry se však nevztahují na zaviněné jednání (opomenutí) či chování
soudce nespočívající v zaviněných průtazích řízení a nevylučují tedy možnost, aby soudce byl
uznán vinným zvlášť kárným proviněním spáchaným ve stejném období jiným než výše
uvedeným způsobem.
Kárný senát projednávající a rozhodující návrh navrhovatelky proti kárně obviněné
soudkyni Mgr. J. Š. se se závěry Nejvyššího soudu výše uvedenými ztotožňuje.
Navrhovatelka uvedla v návrhu spisové značky spisů Okresního soudu v Ostravě a dobu
v níž byla kárně obviněná soudkyně, podle ní, nečinná. Jedná se celkem o 10 spisů a doba
nečinnosti v nich je v návrhu vymezená od 10. 1. 2006 do 17. 2. 2010. Pokud ve vymezeném
období kárně obviněná soudkyně zavinila průtahy ve více věcech, nejde v každé této věci
o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských
povinností. V daném případě kárný senát přihlédl k tomu, že navrhovatelka – předsedkyně
Okresního soudu v Ostravě rozhodnutím ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. Spr 1061/2009, podle §88a
zákona č. 6/2002 Sb., udělila soudkyni Okresního soudu v Ostravě výtku pro zaviněnou
nečinnost ve spisech Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 64 C 432/98 a sp. zn. 64 C 209/2003,
v němž dobu zaviněné nečinnosti vymezila od 26. 2. 2008 do 5. 12. 2008.
Podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), drobné nedostatky v práci
nebo drobné poklesky v chování může orgán státní správy soudů, který je oprávněn podat
návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci, předsedovi soudu,
místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu
vytkne, je-li to postačující.
Výtka orgánu státní správy soudů, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného
řízení, není kárným opatřením uvedeným v §88 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., které lze za kárné
provinění uložit, tedy které může uložit kárný senát. Přesto jde o disciplinární opatření uložené
podle zákona o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.). Podle §128 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.,
zjistí-li příslušný orgán státní správy soudů, že soudce zaviněně porušil své povinnosti při výkonu
funkce nebo že chování soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, podá návrh na zahájení řízení
o kárné odpovědnosti soudců podle zvláštního právního předpisu. Jestliže v daném případě
navrhovatelka posoudila nečinnost soudkyně Mgr. J. Š. ve spisech Okresního soudu v Ostravě
sp. zn. 64 C 432/98 a sp. zn. 64 C 209/2003 jako drobné nedostatky v práci a uložila jí výtku, a
v následné době podala proti uvedené soudkyni návrh na kárné řízení, v němž jí vytýká zaviněnou
nečinnost sice v jiných spisech, ale za dobu značně předcházející (od 10. 1. 2006) zaviněnou
nečinnost ve věcech postižených výtkou (od 26. 2. 2008 do 5. 12. 2008), respektive za dobu
s dobou zaviněné nečinnosti postiženou výtkou se překrývající, pak má kárný senát za to, že
v uvedeném případě nešlo o postup v souladu s §127 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., podle něhož
předseda okresního soudu dbá mimo jiné o to, aby v řízeních nedocházelo ke zbytečným
průtahům a k tomu účelu, mimo jiné, i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u
okresního soudu, provádí prověrky soudních spisů. Při zjištění průtahů v řízení je třeba učinit
taková opatření, aby bylo zabráněno zbytečným průtahům i v jiných věcech. V daném případě
došlo k postižení zjištěného průtahu menšího rozsahu výtkou jako drobného nedostatku v práci,
ačkoliv v té době existovaly průtahy v jiných věcech a většího rozsahu. Byla-li již však uložena
výtka podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., nelze za stejné provinění stíhat kárně obviněnou před
kárným senátem. Kárný senát si je vědom toho, že výtku podle citovaného ustanovení uložila
navrhovatelka – předsedkyně Okresního soudu v Ostravě Mgr. J. Š. za zaviněnou nečinnost ve
spisech Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 64 C 432/98 a sp. zn. 64 C 209/2003, které nejsou
uvedeny v návrhu na zahájení kárného řízení a nejsou tedy předmětem tohoto kárného řízení.
Jestliže však v případě zaviněných průtahů ve vymezené době ve více věcech nejde v každé
této věci o samostatný skutek kárného provinění, nýbrž o pokračování v neplnění soudcovských
povinností, pak je nutné dojít k závěru, že za zaviněnou nečinnost – průtahy ve věcech
uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí před 6. 12. 2008 už bylo kárně obviněné soudkyni
uloženo disciplinární opatření – výtka, a proto kárný senát k době nečinnosti v uvedených spisech
před 6. 12. 2008 nepřihlížel a uvedené věci buď zcela vypustil z výroku svého rozhodnutí
(to se týká spisů sp. zn. 64 C 4/2006 a sp. zn. 64 C 137/2006), nebo neodůvodněné průtahy
zjistil jen v té době, která je uvedena ve výroku tohoto rozhodnutí (to se týká spisů
sp. zn. 64 C 196/2007, 64 C 239/2007, 64 C 269/2007 a 64 C 318/2007) a další tvrzenou dobu
průtahů z výroku svého rozhodnutí vypustil. Ve věcech 64 C 124/2009 a 64 C 201/2009 zjistil
kárný senát dobu zaviněné nečinnosti v souladu s návrhem. Pokud kárně obviněná soudkyně
namítala, že ve věci 64 C 124/2009 v období vytýkané nečinnosti učinila dva úkony a to ve dnech
21. 8. 2009 a 21. 9. 2009, pak kárný senát tyto její dva úřední záznamy za úkony směřující
k projednávání a rozhodnutí věci nepovažuje. Kárný senát však v souladu s obranou kárně
obviněné soudkyně neshledal její zaviněnou nečinnost ve věcech 64 C 223/2008 a 64 C 51/2009
v dobách v návrhu uvedených a tyto věci z výroku svého rozhodnutí vypustil. Ve věci
64 C 223/2008 bylo řízení o vypořádání zaniklého SJM závislé na řízení o zrušení práva
společného nájmu družstevního bytu vedeného pod sp. zn. 62 C 41/2007 mezi stejnými
účastníky a byla tady objektivní překážka postupu v řízení. Ve věci 64 C 51/2009 byla rovněž
objektivní překážka řízení, protože žalovaná zemřela a bylo třeba vyčkat skončení řízení
o projednání dědictví po ní.
Ve spisech sp. zn. a dobách uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí shledal kárný senát
zaviněnou nečinnost kárně obviněné soudkyně a naplnění skutkové podstaty kárného provinění
podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se dopustila
porušením §100 odst. 1 o. s. ř. a §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Podle §100 odst. 1 o. s. ř., jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud
i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje
především o to, aby spor byl vyřešen smírně.
Podle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., soudci a přísedící jsou při výkonu své funkce
nezávislí a jsou vázáni pouze zákonem. Jsou povinni vykládat jej podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě
skutečností zjištěných v souladu se zákonem.
Ve spisech sp. zn. a dobách uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí kárně obviněná
nepostupovala v přiměřených lhůtách bez průtahů a proto byla uznána vinnou, že způsobila
průtahy v uvedených věcech, tedy zaviněně porušila povinnosti soudce, čímž ohrozila
důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů a za to jí bylo uloženo kárné
opatření – důtka. Při uložení kárného opatření přihlížel kárný senát k závažnosti kárného
provinění, k osobě kárně obviněné soudkyně, k jejímu doznání a k jejímu postupu po podání
kárného návrhu. Podle navrhovatelky kárně obviněná soudkyně po podání kárného návrhu
všechny věci, mimo dvou, které jsou přerušeny, skončila a ve všech věcech začala činit úkony.
Zvýšila svou činnost i výkonnost a tím vylepšila stav svého senátu. Nemá u sebe spisy déle
jak dva měsíce. S těmito údaji navrhovatelky kárně obviněná soudkyně souhlasila. Dále uvedla,
že si již vyřešila svou situaci s maminkou, která se k ní přestěhovala a proto se už zase může zcela
soustředěně a i více nad rámec pracovní doby věnovat plnění svých pracovních povinností.
Vzhledem ke všem zjištěným skutečnostem má kárný senát za to, že přiměřeným kárným
opatřením je v daném případě důtka.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 14. září 2010
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu